Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.091

5. 6. 2019 - Lenka

Co je skutečnost? Skutečností je to, že vše je jen jedno neomezené Vědomí a kromě něj nic jiného neexistuje. Co vidíme i co nevidíme, to vše je neomezené Vědomí. To by měl moudrý člověk pochopit, a tak očistit své nahlížení. Nepročištěný zrak vidí svět. Očištěné zření vnímá neomezené Vědomí a právě to je osvobozením. Ó Rámo, snaž se proto odstranit touhu po zážitcích. Zbav se nečinnosti a od všech zážitků se oprosti.

V.91

RÁMA se zeptal:

Pane, jaké je semínko toho obávaného stromu zvaného mysl? A jaké je semínko tohoto semínka a tak dál?

VASIŠTHA odpověděl:

Ó Rámo, semínkem projeveného světa je tělo se všemi jeho představami dobra a zla. Tělo má též své semínko a tím je mysl, která se neustále ubírá ve směru svých nadějí a tužeb, a je také zdrojem představ bytí a nebytí a z toho plynoucího utrpení. Projevený svět vyvstává pouze v mysli, to dobře ukazují naše sny ve stavu spánku. Cokoli zde vidíme jako svět, je jen výplod mysli, podobně jako jsou hliněné nádoby jen přetvořením hlíny.

Strom zvaný mysl, který v sobě obsahuje nesčetně myšlenek a přestav, má dvě semínka. Prvním semínkem je pohyb životní síly, prány, a druhým semínkem je neústupná touha. Jestliže v příslušných kanálech proudí prána, pak je tu pohyb ve Vědomí a vzniká mysl. Právě pohyb prány je myslí nazírán, chápán a viděn jako projevený svět, který je však stejně neskutečný jako modř nebe. Ustane-li pohyb prány, ustane i projevení světa a je tu stav nejvyššího Dobra. Uvedením prány do pohybu jakoby se všudypřítomné Vědomí probouzelo.

Jakmile se Vědomí takto vzbudí, začne se chápat objektů, objeví se představy a tím i utrpení. A naopak, pokud Vědomí odpočívá v Sobě samém jako v hlubokém spánku, pak člověk dosáhne toho nejtoužebnějšího, a tím je nejvyšší stav. Nezrozený stav Vědomí uskutečníš tím, že ovládneš pohyb prány v psychické rovině vlastních myšlenek a představ, nebo necháš Vědomí spočívat v Sobě samém a nedovolíš, aby byla narušena Jeho jednota. Jakmile je jednota narušena a Vědomí zakouší mnohost, vzniká mysl a s ní i psychické sklony a podmíněnosti.

Aby utišili svou mysl, praktikují jógíni meditaci, pránajámu neboli ovládání pohybu životní síly a jiné metody. Za nejvhodnější metodu k utišení mysli a dosažení klidu a míru považují velcí jógíni právě pránajámu.

Nyní ti popíši ještě další možný pohled, vycházející z přímé zkušenosti mudrců. Ti tvrdí, že mysl se rodí ze silného lpění na tužbách a iluzorních představách.

VASIŠTHA pokračoval:

Když člověk neústupně lpí na nějaké představě a opustí proto zkoumání pravé podstaty skutečnosti, nevidí iluzornost této představy a v důsledku toho vnímá hmotný objekt. Takové nahlížení je omezením a podmíněností. Je-li tato představa silná a vytrvalá, vznikne ve Vědomí projevený svět. Takto chycen ve své podmíněnosti považuje člověk vše, co vidí, za skutečné a upadá tak do iluze. V důsledku intenzity touhy a podmíněnosti zapomíná na vlastní podstatu a vnímá pouze iluzi světa. To vše se děje jen člověku nemoudrému a to, čím takto pokrouceně vnímá, se nazývá mysl. Pokud se mysl ve svém mylném vnímání upevní, stává se semínkem pro neustále se opakující zrození, stáří a smrt.

Jestliže nevznikají představy chtěného a nechtěného, pak nevzniká mysl a je tu nejvyšší klid a mír. To, co utváří mysl, jsou představy, názory, myšlenky a paměť. Pokud by nebyly, jak by mohla mysl existovat? Jakmile člověk, pevně ustálený v tom, co je neměnné, rozjímá o neměnném a vnímá to, co je, tak jak je, pak se z mysli stává ne-mysl. Když psychické podmíněnosti a sklony ztratí svoji hutnost, zprůhlední a vyčistí se, stává se člověk osvobozeným mudrcem. A podobně jako se hrnčířský kruh dále otáčí, třebaže impuls, který ho roztočil, je dávno pryč, tak mudrc jakoby ze setrvačnosti žije a funguje, ale nesměřuje k novému zrození. V jeho případě bylo semínko spáleno a projevený svět již z něho znovu nevyklíčí. Jakmile odejde tělo, je mudrc pohlcen v Nekonečnu.

Obě semínka projeveného světa, tedy pohyb prány a lpění na představách, jsou vzájemně závislé, proto zbaví-li se člověk jednoho, odpadne i druhé. Mysl vytváří iluzi světa a sama mysl je vytvořena pohybem prány v rámci vlastních podmíněností a sklonů člověka. Pohyb prány se zase objevuje jako důsledek psychických podmíněností a představ. Tento bludný kruh je uzavřen, jedno živí druhé a vzájemně se pohánějí k činnosti. Přirozeností prány je pohyb a pohybem ve vědomí vzniká mysl. Podmíněnosti pak udržují pránu v pohybu. Je-li jedno ovládnuto, je ovládnuto obojí.

Psychické sklony a podmíněnosti jsou zdrojem nevýslovného utrpení a bolesti a jsou kořenem nevědomosti. Jakmile však zmizí, v tom okamžiku s nimi odejde i mysl. Nicméně i ovládnutím pohybu prány dojde mysl nehybnosti a přestane vnímat svět v ní přebývající.

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, myšlenka na objekt, ať už objekt poznání či objekt zkušenosti, je semínkem pro pohyb prány i lpění na představách. Proto pohyb prány a psychické podmíněnosti nastupují jen tehdy, objeví-li se v nitru člověka touha po zážitcích. Je-li tato touha odstraněna, obojí okamžitě zmizí.

Je zřejmé, že semínkem této touhy po zážitcích je vědomí jedince, bez něho by touha vůbec nevznikla. Protože však Vědomí nemá objekt k zakoušení vně ani uvnitř, je to samo Vědomí, které v důsledku pohybu myšlenek touží zakoušet samo Sebe jako objekt. Tak jako člověk vidí ve snu svoji cestu do cizích zemí nebo i svoji smrt, stejně tak toto Vědomí zakouší svým vlastním rozumem samo sebe jako objekt. Výsledkem takového zakoušení je projevený svět. Je-li tato skutečnost pochopena, iluze zmizí.

Co je skutečnost? Skutečností je to, že vše je jen jedno neomezené Vědomí a kromě něj nic jiného neexistuje. Co vidíme i co nevidíme, to vše je neomezené Vědomí. To by měl moudrý člověk pochopit, a tak očistit své nahlížení. Nepročištěný zrak vidí svět. Očištěné zření vnímá neomezené Vědomí a právě to je osvobozením. Ó Rámo, snaž se proto odstranit touhu po zážitcích. Zbav se nečinnosti a od všech zážitků se oprosti.

RÁMA se zeptal:

Pane, jak lze obojí skloubit? Jak se lze oprostit od zážitků a zároveň od nečinnosti?

VASIŠTHA odvětil:

Takový člověk, který po ničem netouží ani nechce zůstat v nečinnosti, neexistuje jako jedinec, neexistuje jako džíva. Nezůstává nečinný ani nevyhledává zážitky. Koho nezajímají zážitky a vnímání objektů, ten nic nezakouší, není nečinný ani nic nekoná. Zážitky týkající se objektů se nedotýkají podstaty, proto osvobozeným mudrcem je tady a teď ten, kdo má nečinné vědomí.

Osvobozen od všech sklonů a podmíněností a pevně ustálen ve stavu neměnného vědomí, existuje jógín jako dítě. Je v něm blaženost, která k němu přináleží stejně přirozeně, jako patří modrá barva k obloze. Tato blaženost není zážitkem, je to samotná přirozenost Vědomí. Jógín nevytváří svým jednáním rozruch, ale zůstává sjednocen s Vědomím. To přináší osvobození od všech zážitků a zkušeností. Zároveň je zaměstnán neustálou činností a to zase znamená osvobození od nečinnosti.

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, ať je dosažení tohoto stavu jakkoli těžké, usiluj o něj a překroč oceán utrpení.

Touha po zážitcích vyvstává jako myšlenka ve vědomí jedince a opakováním nabývá tato myšlenka na síle. A tak tím, že vědomí v sobě vytváří iluzorní stvoření, vede také samo sebe k vlastnímu osvobození. Cokoli si představí, to zhmotní. Tím se spoutává a vystavuje samo sebe utrpení, tak jako larva bource uzavřená ve svém kokonu. V příhodný čas pak dochází k osvobození, neboť jeho podstatou je neomezené Vědomí. Ó Rámo, co vidíme jako vesmír, není nic jiného než čiré Vědomí.

Semínkem tohoto neomezeného Vědomí je čiré Bytí. Neomezené Vědomí a čiré Bytí jsou neoddělitelné jako Slunce a jeho paprsky. Čiré Bytí má dva aspekty. Jedním je různost či mnohost, druhým je jednota. To, co popisujeme jako „toto a tamto“ nebo „já a ty“, představuje různost. Pokud s růzností skončíme a zůstane pouze čiré Bytí, označujeme to jako jednotu. Je-li různost pryč a nastává jednota, není tu žádná zkušenost, žádný zážitek. Jednota není věcí ani objektem zkušenosti. Tato jednota je tedy věčná a nezničitelná.

Ó Rámo, zbav se všech forem rozdělování, rozdělování ve smyslu času, rozdělování na části i rozdělování podle látek. Setrvávej v čirém Bytí. Rozdělování vede k vytváření představ. Ty nejsou od čirého Vědomí odlišné, ale samy o sobě nejsou skutečné. K čistotě zření se nelze dobrat rozjímáním o rozdělování.

Čiré Bytí bez rozdělení je semínkem všeho, o čem jsme mluvili, ale pro Ně samotné semínko neexistuje. Čiré Bytí je příčinou všeho, ale samo je bez příčiny. V Něm se vše odráží. Tak jako různé chutě zakoušíme jedním jazykem, tak jsou různé zážitky prožívány v tomto jediném čirém Bytí. V Něm se rodí, existuje a zaniká bezpočet vesmírů a v Něm se vše dostává do vzájemného vztahu.

Čiré Bytí je těžkostí ve všech těžkých věcech a lehkostí ve všem, co je lehké. Je hrubostí i jemností. Je prvním mezi prvními i posledním mezi posledními. Je jasem všeho zářícího i temností temnoty. Je látkou ve všem hmotném i prázdnotou prostoru. Je ničím a je vším, je a není. Je poznáno a je nepoznáno. Toto jsem a Toto nejsem.

Ó Rámo, všemi prostředky a veškerou svou silou se snaž být ustálen v tomto nejvyšším stavu, a pak dělej, co je třeba. Kdo dosáhne stavu, který je skutečností vlastního Já a je naprosto čirý a čistý, ten nalezne nejvyšší klid a mír. Dosáhneš-li jej, budeš navždy osvobozen od strachu plynoucího ze světské existence.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy

Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.