ADVAITA.cz

Siddharaméšvar Maharadž: Jemné tělo by mělo být rovněž odloženo. Je nutné držet se stranou od pýchy. Pokud je ten, kdo přebývá v Já, označován za sobeckého, slovo Já není chápáno správným způsobem a je vykládáno mylně. Skutečný význam Já představuje to nejlepší v nás a odkazuje na naši vznešenou božskou podstatu. Je to pravý opak sobectví, a právě toto sobectví, které je vlastní egu, je třeba překonat. Když si připisujete zásluhy za své činy, když se považujete za toho, kdo je vykonává, když přikládáte nadměrný význam světským činům a úspěchům – to je příčina vašeho sobectví. Plňte si své povinnosti, ale neustále o nich nepřemýšlejte. Nedovolte, aby se vaše mysl trápila kvůli malichernostem, neboť taková mysl vám brání ve správném rozjímání o vaší pravé podstatě. 

Siddharaméšvar Maharadž: Odkud vzniká myšlenka jako např.: „Toto je můj dům, toto je mé tělo nebo toto je Bůh“? Vyvstává z paměťového poznání a je v něm pohroužena, stejně jako vy existujete ve formě tohoto poznání. Átman však zůstává příchodem i odchodem myšlenek nedotčeno a je ve své podstatě neměnné. Já nepřichází ani neodchází, je nezávislým principem a představuje původní zdroj spokojenosti. Proč lidé truchlí nad smrtí člověka? Právě kvůli smrti musí truchlící snášet ztrátu, ztrátu spokojenosti, a to narušuje jeho vnitřní klid. Kdyby dotyčný stále žil, truchlící by o svou spokojenost nepřišel. Proč člověk odsouzený k vězení často přijímá trest bez protestů? Původní spokojenost je Sat-Čit-Ánanda, což je nejvyšší forma spokojenosti. I když je člověk nějakou událostí vyveden z míry, stále v sobě má tuto základní spokojenost „Bytí“, která přebývá v jemné formě a umožňuje každému ji zakoušet. Já je ve vás bez...

Siddharaméšvar Maharadž: Vše, co existuje nebo se zdá existovat, není ničím jiným než Já. Vše, včetně všech hmotných předmětů, které vidíte, je Já a pouze Já. Cokoliv vidíte, aniž byste vnímali Já, připomíná prázdnotu. Pokud tedy cokoli připomíná prázdnotu, můžete si být jisti, že to vidíte právě proto, že přehlížíte Já. Na druhou stranu Já se jeví jako Já pouze tehdy, když jej vidíte tím, že jste Já.

Siddharaméšvar Maharadž: V eposu Mahabharáta je podáno vysvětlení, jak dosáhnout tohoto pochopení neboli poznání Já prostřednictvím pokynů Mistra. Tento epos tvoří různé příběhy a rozmanité postavy. Během války rozmístili Kauravové své jednotky do formace zvané čakravjúha. Čakravjúha je kruhovitá vojenská formace. K vstupu i k jejímu opuštění je zapotřebí dovednost a speciální vedení. Abhimanju, statečný syn Ardžuny, který neměl žádného Učitele, jenž by ho vedl, dokázal do čakravjúhy pouze vstoupit. Proto ho zabil Džajadratha. Ardžuna do ní nejen vstoupil, ale dokázal z ní i vyjít. To bylo možné pouze díky vedení, které mu poskytl jeho Mistr, Pán Krišna. Pán Krišna měl vliv na Ardžunovu mysl a vedl ho vpřed. Právě to se míní tím, když se říká, že Pán Krišna byl Ardžunovým vozatajem. Symbolika čakravjúhy spočívá v nesčetných konceptech, z nichž se skládá náš iluzorní svět. Abhimanju představuje naše ego, zatímco Pán Krišna symbolizuje...

Siddharaméšvar Maharadž: Žák by si měl osvojit určité návyky. Měl by být odpoutaný a věřit, že vše v tomto světě je pomíjivé a prchavé. Neměl by lpět na ničem, protože pomíjivé věci jsou méně cenné než věci věčné. Měl by být v každém ohledu čistý a ryzí a ve všech směrech disciplinovaný. Měl by mít silné odhodlání a měl by usilovně pracovat na dosažení svého cíle, jímž je Seberealizace. Měl by být také dobročinný, což znamená, že by měl být natolik velkorysý, aby si přál nejen své vlastní blaho, ale také blaho ostatních. Tento postoj lze rozvíjet tím, že se zbavíte závisti, neboť závist souvisí s tělesným vědomím a představuje vážnou překážku na cestě k cíli. Měli byste se hlouběji ponořit do Mistrových rad, abyste odhalili a vyvodili jejich skrytý vnitřní význam. Měli byste rozpoznat onen jemný význam, který je v Mistrových slovech obsažen.