Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.4 - IV.9
27. 12. 2017 - Lenka
Ó Rámo, jediný způsob, jak překročit tento oceán stvoření, je ovládnout své smysly. Nic jiného nepomůže. Jestliže je člověk obdařen poznáním získaným studiem svatých knih či přebýváním ve společnosti mudrců a má své smysly pod kontrolou, pak nahlédne a pochopí neexistenci objektů vnímání.
Rámo, toto vše je mysl a je-li vyléčena mysl, pak je vyléčena i iluze projeveného světa. Díky své schopnosti myslet vytvoří mysl to, čemu říkáme tělo. Nepracuje-li mysl, žádné tělo není vidět. Proto léčba psychické nemoci, zvané vnímání objektů, je léčbou na světě nejdůležitější. Mysl vyvolává mylné představy. Vytvoří představu zrození a smrti a je omezená či osvobozená v důsledku svých vlastních myšlenek.
Kapitola 2: Příběh Šukry
IV.4, 5, 6
VASIŠTHA pokračoval:
Ó Rámo, jediný způsob, jak překročit tento oceán stvoření, je ovládnout své smysly. Nic jiného nepomůže. Jestliže je člověk obdařen poznáním získaným studiem svatých knih či přebýváním ve společnosti mudrců a má své smysly pod kontrolou, pak nahlédne a pochopí neexistenci objektů vnímání.
Rámo, toto vše je mysl a je-li vyléčena mysl, pak je vyléčena i iluze projeveného světa. Díky své schopnosti myslet vytvoří mysl to, čemu říkáme tělo. Nepracuje-li mysl, žádné tělo není vidět. Proto léčba psychické nemoci, zvané vnímání objektů, je léčbou na světě nejdůležitější. Mysl vyvolává mylné představy. Vytvoří představu zrození a smrti a je omezená či osvobozená v důsledku svých vlastních myšlenek.
RÁMA se zeptal:
Svatý muži, řekni mi prosím, jak může tento obrovský svět existovat v mysli?
VASIŠTHA odpověděl:
O Rámo, je to jako s vesmíry deseti synů světce jménem Indu. Je to jako s přeludem krále Lavany. A jako další příměr ti nyní budu vyprávět příběh mudrce Šukry.
Před dávnými časy prováděl mudrc Bhrigu na vrcholku hory pokání. Jeho syn Šukra byl v té době mladík, a zatímco otec seděl nehnutě v meditaci, Šukra obstarával jeho potřeby. Jednoho dne spatřil Šukra na obloze překrásnou nymfu. Touha po ní rozrušila jeho mysl a pohled na krásného Šukru rozrušil zase mysl nymfy.
Přemožen touhou, Šukra zavřel oči a v myšlenkách ji následoval až do nebe. Zde viděl zářící nebeské bytosti, bohy i s jejich družinami, nebeské slony a koně. Spatřil samotného Stvořitele Brahmu i další božstva vládnoucí tomuto vesmíru. Viděl siddhy, dokonalé bytosti, slyšel nebeskou hudbu a navštívil nebeské zahrady. Nakonec spatřil i krále nebes, Indru. Ten seděl ve vší majestátnosti obklopen neskonale krásnými nymfami, které ho obsluhovaly. Poté, co Šukra Indru pozdravil, vstal Indra z trůnu, pozdravil mladého Šukru a žádal ho, aby zůstal v nebi co nejdéle, s čímž Šukra souhlasil.
IV.7, 8, 9
VASIŠTHA pokračoval:
Šukra zcela zapomněl svoji předchozí totožnost. Jednou, když už nějaký čas strávil v družině Indry, objevil při svých potulkách po nebi místo, kde přebývala nymfa, již byl zahlédl ze země. Jak na sebe oba pohlédli, přemohla je vzájemná touha. A splněná přání k nebi patří.
Šukra se již nemohl dočkat, až noc zahalí tmou zahradu, v níž se měl s nymfou setkat. Když přišla noc, vešli Šukra s nymfou do jednoho z domů zahrady a zde nymfa řekla: „Spaluje mě touha po tobě. Jen hlupák se lásce vysmívá, nikoli moudrý muž. Ani vláda nad třemi světy se nevyrovná radosti z blízkosti milovaného člověka. Proto, prosím, poskytni mi úkryt ve svém srdci.“ A s tím mu padla do náruče.
Šukra s nymfou dlouhou dobu společně putovali po nebi. Prožili tak celých osm vesmírných cyklů.
Když tento čas uběhl, jakoby byly zásluhy Šukry vyčerpány, spadli on i nymfa z nebe společně na zem. Jakmile se jejich jemnohmotná těla dotkla země, staly se z nich kapky rosy, které vstřebala zrnka obilí, jež snědl svatý bráhman, od něhož jeho žena získala semeno. Šukra se stal jejich synem a zde i vyrůstal. Nymfa se stala srnkou a Šukra skrze ni počal syna, k němuž velice přilnul. Starosti se synem i obavy o něj způsobily, že Šukra brzy zestárl a zemřel v tužbě po potěšeních.
Následkem toho se v dalším zrození stal králem a umřel s touhou po životě v odříkání a svatosti. V následném zrození se tedy stal světcem.
A po všech těch zrozeních a všech možných hrátkách osudu, které přetrpěl, stanul na břehu řeky a oddal se intenzivnímu odříkání.
Takto rozjímal Šukra po dlouhý čas během toho, co seděl před svým otcem. Jeho tělo bylo na kost vyzáblé a neklidná mysl vytvářela jednu životní scénu za druhou, zrození a smrt, výstup na nebe a sestup na zem, pokojný život poustevníka atd. Byl do toho tak ponořen, že vše považoval za pravdu. Z těla mu zbyla kost a kůže, jak byl vystaven všemožné nepřízni počasí. Pohled na něj budil hrůzu. Přesto divoká zvěř tělo dosud nesežrala, neboť Šukra seděl přímo před mudrcem Bhrigu, pohrouženým v hluboké meditaci, a ten byl stejně jako Šukra díky jógové praxi obdařen velkou psychickou silou.
překlad Lenka Vinklerová