Zpívání bhadžanů v Praze 2022

  • zpívání od 18.30 - 20.30 -- cca 1x do měsíce nepravidelně
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí
  • Datum nejbližšího zpívání: DUBEN: 22.4.2022
  • Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.
  • Sraz:  v 18:25
  • Vstupné: zdarma
  • Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:


Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI


proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

8.7 Přirozenost Osvobození (z knihy Dasboadh)

11. 1. 2023 - advaita

23. Když nejsou Bůh a toto „já jsem“ ve shodě (Bůh je puruša a toto „já jsem“ je prakrti; pokud se však neshodnou, jejich důvěrné spojení se přeruší a jeden na druhého zapomenou), pak se puruša stane hříšníkem v práně a nemůže být zachráněn z tohoto oceánu světské existence. Pak ho je třeba považovat za zabijáka átmy (kvůli tělesnému vědomí člověk zabíjí své vlastní átma, a proto musí trpět stářím a zemřít).
24. Pokud není získáno poznání, je tu zrození a smrt v práně kvůli pozornosti, která přináší 84 principů džívy. Tím, že se člověk stane džívou, je toto átma zabito, a proto by se měl považovat za zabijáka átmy.
25. Nezískáte-li v lidském těle toto poznání, nikdy se nevyhnete zrození a smrti. Není-li poznání získáno, musí stálé a nepřetržité átma snášet strašlivé utrpení tohoto zrození v „mnoha“ stvořeních.

8.7 Přirozenost Osvobození

//Šrí Rám//

1.Dříve posluchač zastával názor, že po „mnoha“ dnech dojde k osvobození. Takovéto osvobození je však stále tímto „já jsem“* pozorného posluchače. Proto i nadále pozorně naslouchejte. *(Toto osvobození je saguna; člověk se přestává považovat za hrubé tělo a cítí, že „já jsem“ prostupuje toto vše. Ale „já“ stále zůstává.)

2. „Co by se tedy mělo nazývat osvobozením? Mělo by se osvobozením nazývat toto „vše“? A co je tímto osvobozením, jehož je dosaženo ve společnosti Pravdy?“

3. Jestliže spoutanost znamená být svázán, pak osvobození znamená stát se otevřeným a volným. Jak ale může toto paramátma získat osvobození ve společnosti Pravdy, když je vždy svobodné? Proto pozorně naslouchejte! (Osvobození získané od věčně svobodného nemůže být skutečným osvobozením, ale pouze představou „jsem svobodný“).

4. Díky tomuto prvotnímu konceptu/sankapla „já jsem“ vzniká v práně *vazba/svázání a kvůli tomuto džívovství se objevuje baddha/spoutaný (viz 5.7 „já jsem tělo“). Je-li tu však řádná vivéka/rozlišování, pak tento sádhu, který na začátku přebývá v bloudící mysli, dosáhne Konečného Osvobození (v každé mysli je tato Skutečnost). *(Toto „já jsem“ je osvobozením od spoutanosti hrubého tělesného vědomí v práně; přesto je to vazba Skutečnosti k tělu „vše“).

5. „Já jsem džíva“. Když se vaše sankalpa stane tímto přesvědčením a vy se ho pevně držíte, pak je zničena alternativa „já jsem šiva“. Potom má tato Skutečnost přesvědčení, že je malým a bezvýznamným tělem v práně.

6. „Jsem džíva, jsem spoutaný, narodil jsem se a umřu a nyní budu trpět karmou kvůli tomu, co jsem v minulosti udělal.“

7. Pak jsou tu plody hříchu a tato Skutečnost trpí a potom tu jsou plody zásluh a tato Skutečnost je potěšena. Když je tu totiž pocit „jsem džíva“, zajisté bude nutné snášet tyto hříchy a užívat si zásluhy karmy.

8. „Těmto hříchům a zásluhám se nelze vyhnout, stejně jako se nelze vyhnout pobytu v lůně.“ Když se toto „já jsem“ pevně drží tohoto konceptu, pak

9. přichází svázanost „jsem džíva“ a tato Skutečnost se nazývá baddhou/tím, kdo je svázaný. Je jako bourec morušový, který se zaplete do svého zámotku a v něm pak umírá.

10. Stejným způsobem se Samo paramátma spoutalo v práně. Pak je nevědomé, protože nemá poznání Boha a tak říká: „Mé zrození a smrt jsou nevyhnutelné.“ (toto věčné paramátma spadlo do tělesného vědomí a považuje Samo Sebe za ne-věčného/pomíjivého džívu).

11. Pak říká: „Nyní je třeba něco rozdat. To mě podpoří v mém dalším životě a má samsára pak bude příjemná.“

12. Říká: „Dříve jsem nedaroval nic, a proto ke mně přišla bída chudoby.“

13. Proto Ten, kdo se vzdá starých šatů a pár měděných mincí, říká: „Nyní získám ty nejlepší vlastnosti.“

14. Doslechl se o důležitosti některých poutních míst, a tak se tam vydá a něco tam daruje. Proto se v něm pak objevila naděje, že získá ty nejlepší vlastnosti.

15. Rozdal malý kousek půdy a daroval nějaké jídlo kolemjdoucím. A pak řekl: „Toto všechno se mi milionkrát vrátí.“

16. Toto átma si řekne: „V mém příštím zrození se budu kvůli tomu těšit dobrému jídlu.“ Ale když si to představí, pak se tato vásana zaplete do karmy zrození v rámci prány.

17. „Cokoli nyní rozdám, mi bude vráceno i s úroky v mém dalším zrození.“ Kvůli takovémuto konceptu však zůstává átma nevědomé a mělo by být známo jako baddha/ten, kdo je spoutaný.

18. Toto „vše“ vstoupilo do tohoto zrození a získalo tělo lidské bytosti. Pokud toto poznání „zde“ (nedosáhne) bezmyšlenkovitý Pravý Stav „tam“, nelze se vyhnout koloběhu zrození.

19. Tolik zrození podstoupila lidská bytost, ale bezmyšlenkovitá svarupa v nich nebyla završena. A najednou, v důsledku prožitků radostí a bolestí se toto stálé a nepřetržité átma znovu propadne do tohoto zrození (tj. Jste On; když se mysl ztiší a jména a formy odpadnou, pak v okamžiku poznáte, že jste poznáním. Jakmile se však objeví touha po potěšení a mysl se za ním žene, pak náhle vznikne tělesné vědomí a člověk upadne do tohoto zrození. Každé ráno, když se probudíte, se probouzí poznání, a každé ráno, když začnete myslet na tento svět, vstupujete do tohoto zrození. Když den strávíte honbou za touhami, utvrzujete koncept „jsem tělo“. Jak pak lze dosáhnout átma?)

20. Když máte víru v šástry (neti neti/ani toto, ani tamto), pak To, co je v každém, se stává jako toto „vše“ (Toto Jedno jediné/átma se vzdává tělesného vědomí a cítí „já jsem všude“, tj. vědomí). Když však zůstáváte v samsáře a držíte se tělesného vědomí, pak získat To Nejvyšší je tím nejobtížnějším.

21. Říká se, že když jsou vaše hříchy a cnosti ve stejné míře, získáte lidské tělo. Přesto, jen tehdy, když tu je tato božská „řeč“ vjásy, budete oddaným višnua a toto bezmyšlenkovité Já se nezrodí (Vjása je dokonalý světec neboli siddha a višnu znamená vědět. Když jste pak oddáni pouze poznání, pak tyto myšlenky v těle nevyvstávají a proto ten, kdo je poznáním, se v těle nerodí. A pokud zůstanete v této „řeči“, pak i ta se vytratí, a když nezůstáváte, pak to, co tu je, je Světec, stejně jako Vjása.)

šlóka – v lidském těle je dosaženo toho, co získat je velmi vzácné. S guruem jako dobrým kapitánem a dobrou lodí, kterou jsem vedl za příznivého větru, je dosaženo druhého břehu. Člověk, který se na druhý břeh nedostane, páchá sebevraždu.

22. Když tu je lidské tělo, získat to Nejvyšší je tím nejtěžším. Tehdy totiž *sankalpa „já jsem“ získává toto malé tělo. Pokud se však stane vašim kormidelníkem Osvícený Guru, pak můžete nabýt štěstí. *(tento prvotní koncept „já jsem“ se stal myšlenkou „já jsem tělo“).

23. Když nejsou Bůh a toto „já jsem“ ve shodě (Bůh je puruša a toto „já jsem“ je prakrti; pokud se však neshodnou, jejich důvěrné spojení se přeruší a jeden na druhého zapomenou), pak se puruša stane hříšníkem v práně a nemůže být zachráněn z tohoto oceánu světské existence. Pak ho je třeba považovat za zabijáka átmy (kvůli tělesnému vědomí člověk zabíjí své vlastní átma, a proto musí trpět stářím a zemřít).

24. Pokud není získáno poznání, je tu zrození a smrt v práně kvůli pozornosti, která přináší 84 principů džívy. Tím, že se člověk stane džívou, je toto átma zabito, a proto by se měl považovat za zabijáka átmy.

25. Nezískáte-li v lidském těle toto poznání, nikdy se nevyhnete zrození a smrti. Není-li poznání získáno, musí stálé a nepřetržité átma snášet strašlivé utrpení tohoto zrození v „mnoha“ stvořeních.

26. Jsou tu medvěd, opice, prase, pes, kůň, býk, buvol a osel. Jsou tu vrána, slepice, liška, kočka, ještěrka, žába a moucha.

27. Nebylo-li získáno poznání, pak jsou to tato další zrození, která musí stálé a nepřetržité átma na tomto světě prožít. Popravdě jen hlupák v práně chová naději na další zrození. (Zde se neříká, že ten, kdo přijal lidské zrození, bude muset přijmout zrození v jiné formě; říká se tu, že zrození se nelze vyhnout a zajisté neexistuje horší utrpení než utrpení lidstva; Maharadž – když sníte, nikdy se vám nezdá, že jste pes nebo kůň).

28. Toto bezmyšlenkovité Já se propadlo do lidského těla a toto Já/átma by mělo být znovu získáno. Proto by si měl člověk udržet takovou víru, která nemá stud (buďte troufalí, nestarejte se o nikoho a nic jiného kromě milosti svého Mistra; Maharadž – Nestarejte se o to, co řeknou druzí).

29. „Pokud tedy existuje zásobárna zásluh, opět získáš lidské tělo.“ Když se Jedno jediné drží této klamné naděje, pak čeká átmu další zrození.

30. Taková je nevědomost hloupých lidí. Kvůli této sankalpě „já jsem“ vznikla spoutanost „já jsem tělo“ a vy jste se stali svým nejhorším nepřítelem.

31. Vězte, že ve společenství Pravdy je tato svazující sankalpa zničena. Proto naslouchejte a pochopte bezmyšlenkovitost.

32. Bylo vytvořeno toto tělo „vše“ obsahující pět velkých elementů a jeho podoba je celým tímto živým i neživým stvořením. Tato spontánní prakrti však potom přijme formu v hrubohmotném světě a existuje a funguje jako džíva.

33. Dále tu jsou čtyři těla, jejich stavy, jejich ega a jejich polohy, jejich požitky, jejich samohlásky (tj. a, u, m a půl samohlásky) a jejich guny. Pak zde jsou schopnosti čtyř těl spolu s hrubými elementy (viz 17.9). (Považovat se za džívu přináší objektivní poznání, mnohá dělení, nespočet konceptů a 84 principů vysvětlených v 17.8)

34. Potom tu je konstrukce pindy a brahmandy a díky této objektivizaci narůstá představivost („já jsem ten a ten a chci to a to; on je dobrý a ona je zlá“ atd.) A protože mysl zapomněla na svou pravou podstatu, ono Já bez kvalit, tj. nirguna, se stalo džívou, jehož poznání se týká jen hrubých elementů.

35. Pak zde je „mnoho“ vědomostí a „mnoho“ rozdílů a kvůli těmto rozdílům se rozhořely diskuze a hádky. „Dialog Jednoty“ zná pouze sádhu. (Používá vivéku; rozlišuje mezi Znalcem a tím, co je poznáno).

36. Je tu tento *dialog, který sadhu vede se Skutečností, a je tu tělo vytvořené z pěti elementů. Proto by mělo átma v tomto těle poznat kauzální tělo (kauzální tělo přináší nevědomost o tomto poznání neboli suprakauzálním těle. A takováto nevědomost je příčinou jemného a hrubého těla. Ale tato nevědomost kauzálního těla, tj. zapomnění, bude také koncem hrubé objektivizace/zpředmětnění a to opět odhalí toto poznání. Proto je třeba kauzální tělo poznat. Toto vše je hra poznání a nevědomosti.** Nevědomost Skutečnosti je poznáním a nevědomost poznání je tělesným vědomím. Jedno je kvůli druhému; každé je stranou jedné mince. Nevědomost není samozřejmě něčím, co lze poznat, ale její přítomnost lze odvodit z poznání, tj. poznání jedné věci je nevědomostí dalších věcí). *(Sadhu završil životní cíl. Překročil suprakauzální tělo neboli poznání; přesto toto poznání využívá k tomu, aby byl ve světě, ale zachovává si Svou Jednotu. Sádhaka je naproti tomu stále v procesu pochopení. Prostřednictvím studia a vivéky/rozlišování musí proplout různými těly, aby dosáhl poznání, a pak toto poznání vstřebal v ne-poznání).

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Prostor není pátým elementem, je to poznání. Suprakauzální tělo a kauzální tělo nejsou těla, ale jsou tímto poznáním. Ve skutečnosti tedy existují jen čtyři elementy – země, voda, oheň a vítr a dvě těla – hrubé a jemné. Koncept prostoru je relativní vůči ostatním čtyřem elementům a koncepty kauzálního a suprakauzálního těla jsou relativní vůči ostatním dvěma tělům. Tyto koncepty mají pouze usnadnit pochopení.

37. Kauzální tělo, které neexistuje, bude nakonec zničeno, a proto by se nemělo nazývat átmou. V kauzálním těle (které není), se toto místo setkání poznání (tj. suprakauzální tělo) objevilo jakožto hrubé elementy, které se sebou nesou tělesné vědomí.

38. To přináší antah-karanu, pět prán, smyslové objekty a deset orgánů (pět smyslových a pět orgánů činnosti). Ty náleží jemnému tělu, ale je-li tu vivéka/rozlišování, pochopíte, že uvnitř tohoto těla je „řeč“ šáster (tj. pomocí negace neti, neti je odhaleno toto „já jsem“ neboli suprakauzální tělo).

39. Při dalším zkoumání tohoto jemného těla zjistíte, že átma je od této odlišné antah-karany/vnitřní schopnosti poznání, mysli, intelektu a „mnoha“ omezujících konceptů hrubých elementů odděleno.

40. Existuje individuální hrubé, jemné, kauzální a suprakauzální tělo. A rovněž existuje univerzální hrubé/virat, univerzální jemné/hiranja, univerzální kauzální/avjakrut a univerzální suprakauzální/múla prakriti tělo. Poznejte těchto osm těl. (Je-li je možné poznat, pak jimi nemůžete být).

41. Když jsou zde čtyři těla v pindě a čtyři těla v brahmandě, pak je tu troufalé prázdné bobtnání a vychloubání každého z těchto osmi těl (tj. pak je tu ego každého z nich). To vše je expanze prakrti/puruši do tohoto hrubého těla s deseti smysly. (Všechna tato těla a jejich kvality jsou důsledkem poznání a nevědomosti, což vede k objektivizaci/zpředmětnění. Proto hledejte prostřednictvím vivéky Jedno jediné, které obývá a zná tato těla a jejich kvality, a tak najdete Sami sebe.)

42. Pak se pozornost upne na svět hrubých elementů. Átma je však svědkem a liší se od něj. Nicméně této Skutečnosti přibyly koncepty příčiny a následku, konatele a tohoto viditelného „vše“.

43. Pak je tu džíva a šiva, pinda a brahmanda a vzpoura avidja máji. Bezmyšlenkovité paramátma s tím nemá nic společného, ale tento svědek átma není jako toto. (Nyní je tu zkoumání podstaty tohoto átmy. Bezmyšlenkovité paramátma nemá s májou nic společného, ale pozorující átma se jeví, že má k této máji vztah. Toto Samo-zářící átma jí dává světlo a existenci.)

44. Pokud se snažíme pochopit – je zde čtvero átman, a je proto potřeba pochopit podstatu každého. A když je v nich poznána tato bezmyšlenkovitá svarupa, je třeba se Toho pěvně držet.

45. Nejprve je tu džívatma, pakl šivatma a třetí je paramátma. Když se šivatma neboli svědek-puruša stane paramátma, pak se také nazývá univerzální átma. A čtvrtý by se měl nazývat jako nirmal-átma (ryzí átma). Toto jsou čtyři druhy átmy.

46. I když se zdá, že v tom nejvyšším a stálém Já existují čtyři rozdělení, tyto čtyři jsou jen Jedním jediným. Pozorně naslouchejte přirovnání k prostoru.

47. Je tu prostor/akáš v hrnci, prostor v chrámu, prostor mimo chrám a prosto, který je čit (poznání). Ty se jeví kvůli mysli jako různé, přesto existuje pouze jeden prostor.

48. Takto zde jsou džívatma, šivatma, paramátma a nirmalatma. Tyto rozdíly vytváří mysl, ale átma jen pouze Jedno jediné.

49. Prostor, který prostupuje hrncem, se nazývá prostor hrnce. Stejně tak část brahman, která prostupuje pindu/individuální tělo, by měla být nazývána džívatma. (Pak se brahman jeví jako spoutané tím, že Se pojalo za individuální tělo).

50. Prostor, který prostupuje chrám, se nazývá chrámový prostor/akáš. Stejně tak by se část brahmanbrahmande měla nazývat šivatma (pak je tu svědek-puruša).

51. Pokud se prostor nachází mimo chrám, pak se tato Skutečnost nazývá velkoprostorem. Stejně tak, když se tato část brahman nachází mimo brahmandu, pak by se měla nazývat paramátma (neboli univerzální átma).

52. Když je prostor bez omezujícího konceptu, pak se tato Skutečnost nazývá poznání-prostor/akáš. Stejně tak existuje tento *Nejvyšší Pán/paréš, ryzí átma, prosté jakéhokoli omezujícího konceptu. *(guru ha paramatma paresu…)

53. Kvůli Jeho spojení s omezujícím konceptem (tj. pinda, brahmanda a vnější brahmanda) jsou v prostoru cítit rozdělení, ale tento prostor je bez rozdělení. Stejně tak je toto átma plné Vlastní blaženosti a Jedno jediné.

54. Uvnitř a vně tohoto viditelného „vše“ se nachází jemné átma (neboli paramátma) uvnitř parabrahman (neboli ryzí átma). Ani *šéša nedokáže popsat velikost Toho *(šéša je svědek-puruša; zná toto „vše“. Paramátma neví o tomto „vše,“; Ono je a pouze Ono je).

55. Pozornosti átmy jsou takové. Když je tu pak jedině poznání, člověk už není džívou. A pátráním skrze tyto omezující koncepty člověk objeví, že v základu žádné rozdělení neexistuje (tj. Samo Jedno jediné ryzí átma).

56. Kvůli omezení plynoucí z pocitu „jsem džíva(„jsem tělo“) tu je ego/ahamkar a utrpení ze zrození. Pokud však člověk chápe vivéku/rozlišování, jak tu může být zrození v práně?

57. Osvobození od zrození a smrti se pak nazývá Osvobozením. Když jsou takto hrubé elementy prozkoumány a očištěny, pak je skutečně dosaženo Já.

58. Toto Já je Samo touto pozorností „já jsem“ a sadhu skrze toto „já jsem“ pronáší Svou promluvu (sádhu nezná žádné oddělení mezi Sebou a Jeho stvořením; přesto však Své stvoření/vědění využívá k fungování).

59. Když múla mája obdrží Jeho milost, v tom okamžiku je dosaženo Osvobození a pro toto átma již nezůstává pouto tohoto „já jsem“ (Konečné Osvobození).

60. Když je tato pochybnost „já jsem“ odstraněna a toto poznání vritti rozpuštěno, pak je díky společenství Pravdy dosažen titul Osvobozeného.

61. Puruša se zahalil ve snu a byl po probuzení osvobozen. Díky tomuto poznání a vivéce dosáhl „ten“ v práně Osvobození.

62. Noc nevědomosti skončila a utrpení tohoto „já jsem“ bylo zničeno. V tu chvíli bylo díky ryzí sattva guně získáno Osvobození.

63. K rozetnutí pout snu není zapotřebí žádná další sádhana než probuzení; dokonce ani úsilí této „řeči“ není pak zapotřebí.

64. Stejně jako kvůli sankalpě „já jsem“ je tu spoutanost džívy, tak je toto „já jsem“ jediným lékem potřebným k Osvobození átmy. Když totiž člověk pochopí vivéku, spoutanost je bezmocná.

65. Ale pokud prostřednictvím vivéky/rozlišování nechápe purušu a toto „já jsem“, pak je toto átma vyčerpáno/znaveno (pak se probudíte a stanete se tělem a když jste veškerým světským životem unaveni, jdete spát). Když však pochopíte vivéku, jste pouze átma.

66. Pak je toto „já jsem“ místem átmy a nezůstává tu ani spoutanost, ani osvobození. Pokud však má bezmyšlenkovité Já zrození a smrt, nebo dokonce toto tělo „já jsem“, pak átma nebylo završeno.

Poznámka: Procesem vivéky/rozlišování je átma prozkoumáno a vše, co nejsme, je znegováno a v mysli opuštěno. Toto átma je uvnitř džívy a všech jeho rozdělení, ale považuje se za džívu. Je to, jakoby tam nebylo. Totéž átma je uvnitř tohoto „vše, jako svědek, ale na Svůj odraz, toto „vše“, navršilo Svou vlastní pravdivost. Pak totéž átma realizuje, že toto „vše“ také není Pravdou a přestane se o něj starat a realizuje, že Ono Samo je jedinou Pravdou. Nakonec Jeho Jednota zmizí.

Tímto končí sedmá kapitola osmé dášaky knihy Dasbodh s názvem "Přirozenost Osvobození".

 Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.