Zpívání bhadžanů v Praze 2022

  • zpívání od 18.30 - 20.30 -- cca 1x do měsíce nepravidelně
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí
  • Datum nejbližšího zpívání: DUBEN: 22.4.2022
  • Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.
  • Sraz:  v 18:25
  • Vstupné: zdarma
  • Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:


Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI


proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

8.5 Rozdíl mezi tím hrubým, pěti velkými elementy, svarupou a prostorem (z knihy Dasboadh)

28. 12. 2022 - advaita

26. Tento element ohně je blýskáním v mracích; oheň pozře hrubohmotné stvoření a oheň spaluje moře (tj. když je tento element ohně horký, vznikají záblesky mysli. Tehdy mysl odhalí v temnotě způsobené mraky nevědomosti něco. A element ohně pozře objektivní zemi, tj. tento element ohně je jemnější než element vody. Pak element ohně ví o něčem mimo sebe, ale nezná již jednotlivé objekty.)
27. Tento oheň je v oku šivy (tj. spaluje jména a formy); oheň poznání pohlcuje čas (tj. žádné myšlenky na minulost a budoucnost); když je tento oheň, který obklopuje hrubou zemi, pochopen, pak by se měl nazývat elementem ohně (element ohně znamená, že se stává jemnějším a odtažitějším a méně objektivnějším).
28. Když je múla mája touto formou světla (tj. Maharadž – světlo znamená vědět/poznat), pak se svarúpa stala podobná elementu ohně. Když jsou na svarúpu navršeny vlastnosti typu sušení, zahřívání atd., pak by měla být známa jako element ohně. (Poznámka: element vody je vysušen elementem ohně. Toto vše je popisem rozpuštění světa pomocí pochopení/vivékou; opuštěním konceptu „jsem tělo“ a zjemněním se jakožto poznání).

8.5 Rozdíl mezi tím hrubým, pěti velkými elementy, svarupou a prostorem

//Šrí Rám//

1. Když se ryzí poznání stane pošetilým džívou, pak není Skutečnost poznána. Proto je třeba pochopit bezmyšlenkovitost. A k pochopení bezmyšlenkovité svarupy je třeba porozumět těmto pěti elementům. (Poznámka: Šrí Siddharaméšvar Maharadž říkal svým žákům, aby pochopili těchto pět elementů. Požádal je, aby týden praktikovali být elementem země a své zkušenosti zapisovali do deníku, který si on pak přečetl. Pak je požádal, aby si vyzkoušeli být týden elementem vody atd. a nakonec elementem prostoru.)

2. Pět velkých elementů se smísilo dohromady a vytvořilo svět a nyní toto poznání nelze od této směsi oddělit. Pokud je však svět ponechán stranou, pak lze realizovat Jedno jediné uvnitř tohoto „vše“.

3. Hory, skály a chladné kusy kamene, to vše má na svědomí ta neskvělejší guna. A „mnoho“ různých velkých a malých džívů existuje kvůli tomuto velkému brahman. Když se toto všudypřítomné átma objeví v podobě „mnoha“ chytrých, vynalézavých a mazaných lidí tohoto světa a jejich způsobů, pak je to zásluhou elementu země (tj. hrubohmotný svět je ve skutečnosti jen produktem elementu země neboli hrubé objektivizace/zpředmětnění).

4. Kde je pak múla mája, když je tu „mnoho“ „hliněných zjevů“ (tj. každé tělo je tvořeno pouze prachem)** na „mnoha“ místech? Stala se těmito četnými různými „hrudami písku“, které se setkávají zde na této zemi/prithivi (a jednoho dne se „písky“ tohoto těla vrátí tam, odkud přišly, Jejich tvary budou zničeny. Hmota však není nikdy zničena a bude přetvořena).

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Z pěti elementů je nejhrubším a posledním element země. Země znamená prach neboli špínu; celý tento svět je jen prach. Když se zamyslíme, pak pochopíme, že po pohřbení mrtvoly se z prachu stane voda, z vody oheň, z ohně vítr, a když budeme přemýšlet dál, nakonec se z něj stane to, co je „mimo elementy“, Nejvyšší Já. Vše, co ve světě vidíme, všechny stromy, kameny, hory, veškerý majetek a obilí, látky a všechny složky, které vytváří tělo, pocházejí z prachu, existují jako prach, a nakonec jsou zničeny a stávají se prachem. Kolik je toho ještě třeba říci? Všechna zvířata, práci a hmyz, mravenci a dokonce i člověk jsou jen prach. Z prachu vzešla zrnka, z nich krev a z té vzniká sperma a ze spermatu vzniká člověk. Tento prach je „rodokmenem lidstva“, ale v něm se skrývá původní puruša.

5. Když jsou zde města a velkoměsta, která uchvacují mysl a „mnoho“ honosných paláců; když je tu „mnoho“ nádherných chrámů s jejich věžemi, pak se múla mája stala elementem země.

6. Tato země má sedm částí. Jak tu tedy může existovat toto „vše“, když jsou představeny v mysli? (tj. říká se, že existuje sedm základních substancí, které tvoří toto hrubohmotné stvoření. Přesto ale stačí opustit domněnky mysli, a bude vnímáno toto „vše“). Když se pak setká těchto *devět kontinentů *(tj. pět elementů s čtyřmi druhy zrození), aby vytvořilo formu, múla mája by měla být známa jako tato země.

7. Pak je tu „mnoho“ bohů a „mnoho“ vládců. Pak je tu „mnoho“ jazyků a „mnoho“ cest. Pak se džíva složený z *84 principů zrodí a přijde spolu se všemi ostatními džívami na tuto zemi/prithivi. *(viz 17.8 a 17.9)

8. Pak je tu „mnoho“ divokých míst, kde je tato múla mája zcela zmatena. Pak je tu „mnoho“ *lesů s vysokými stromy a kvůli skrytému místu v tomto lese (tichému „já jsem“ v tomto konceptu „já jsem tělo“) se na této zemi vyskytuje „mnoho“ míst. *(Tento svět je les, plný různých stromů/těl; Maharadž – když se Ráma ztratil v lese, ptal se stromů a kamenů: „Kde je moje Síta?“ To znamená, že se ptal objektů světa: „Prosím, dejte mi štěstí.“)

9. Tato múla mája stvořila lidstvo a v rámci Jednoho Boha bylo vybudováno „mnoho“ míst. Dobrý posluchač by proto měl poznat toto „vše“, které se spojilo s elementem země. (Kvůli konceptualizaci, tj. elementu země, bylo toto „vše“, které je základem světa, který vidíme, zastřeno „mnoha“ hrubými formami. Díky elementu země je známo „mnoho“ oddělených objektů, a když v nich udržujeme svou pozornost, nejsou dále konceptualizovány, tj. dobré, špatné atd.)

10. Je-li zde „mnoho“ kovů, jako je zlato a stříbro, a „mnoho“ drahých kamenů, pak je tato múla mája skryta v nesčetném množství různých tvarů. Když je tu „mnoho“ stromů a lesů, pak je tu tento element země (Ve skutečnosti existuje pouze jednota, ale kvůli tělesnému vědomí vidíme různé formy a pak jim přisuzujeme různé hodnoty, např. zlato, hlína, dolarové bankovky atd.).

11. Nyní se tedy toto bezmyšlenkovité Já stalo hrubým a tvrdým a je zde „mnoho“ opuštěných míst (tj. prázdnota esence). Měli byste však věřit, že tento element země/prithivi je skutečně tímto poznáním „já jsem“ (Maharadž – měli byste si vážit radosti z tohoto pochopení).

12. Element země byl vysvětlen. Nyní bude vyložen element vody (v elementu vody začíná mysl opouštět objektivizaci; element vody je počátkem a koncem hrubé objektivizace). Posluchač by měl rozpoznat tuto formu tak, že zůstane bdělý. (Tím, že zůstaneme uvnitř v tichu, opustíme všechny vymyšlené koncepty, se hrubohmotný svět stane „měkčím/jemnějším“, a když tu pak nejsou žádné představy, neexistují ani formy.)

13. Když tu je „mnoho“ nádrží, studní, jezer a řek, pak je múla mája elementem *vody. Když tu jsou mraky (nevědomost) a sedm moří, pak je to element vody. *(Maharadž – dítě říká: „Tati, podívej, voda.“; má pravdu, ale jeho otec řekne: „Ne, to je oceán/moře atd. Vkládáme do dětské mysli další pojmy)

Šlóka – Slané moře, mléko, víno, ghí, podmáslí, cukrová třtina, čirá voda – to je sedm moří.

14. Když pak vidíme před očima toto slané moře, stává se vidění tohoto „vše“ hrubohmotné. Pak se toto paramátma stalo slané jako je slané moře.

15. Dalším mořem je moře *mléka, což je tento pocit „já jsem“. Bůh ho navždy dal svému oddanému, upamanju. *(Říká se, že to je příbytek boha višnua, tj. poznání. Upamanju pocházel z velmi chudé rodiny, která si nemohla dovolit mléko, ale velmi toužil poznat Boha; proto mu Bůh dal tuto odměnu).

16. Dalším mořem je moře vína. Následuje moře ghí a pak moře podmáslí (tj. ghí a podmáslí jsou produkty mléka, tj. poznání).

17. Dalším mořem je moře šťávy z cukrové třtiny (tj. to, co přináší velké potěšení) a dalším je moře čisté vody (tj. brahman). Takových je sedmero moří obklopujících element země (tj. když se stane člověk méně objektivním a přestane konceptualizovat, pak se objeví tyto různé formy vody neboli úrovně pochopení. Pak se z hrubohmotného slaného oceánu, tj. tohoto světa, stane oceán čisté vody, tj. brahman).

18. Když jsou tedy vody na zemi, pak se toto „vše“ jeví jako „mnoho“ míst (tj. když děláme mnoho rozdílů, tj. moře, řeka, louže atd. a stáváme se objektivní, nemůžeme vidět očima poznání, tj. nemůžeme vidět, že to vše je jen voda). Když mysl rozlišuje a vidí „mnoho“ vod, pak by toto ryzí poznání mělo být známo jako element vody.

19. V lůně elementu země se nachází Jedno jediné, které je v nás všech. A v tvrdém povrchu této země je těchto sedm moří (tj. v této zemi je voda, ve vodě je oheň, v ohni je vítr múla máji a uvnitř ní je Jedno jediné ryzí brahman). Vody tří světů jsou kvůli tomuto elementu vody (tj. tři světy – bdění, snění a hlubokého spánku jsou způsobeny objektivizací, tj. myšlenkami).

20. Pak je tu „mnoho“ popínavých rostlin (mysl je popínavá rostlina, která vyrostla z kořene múla máji) a „mnoho“ opuštěných míst. Pak jsou tu tekutiny „mnoha“ stromů (tj. těl džívů); dále je tu med, rtuť, nektar a jed a všechny by se měly nazývat elementem vody.

21. Tam, kde je „mnoho“ tekutin ghí a olejnatých substancí atd., se tato „řeč“ rozdělila do různých forem hrubohmotného světa (a každý tvor si myslí: „Já jsem někdo a toto je něco“). Pak by se toto „vše“, které je zcela nepodobné těmto vodám, mělo nazývat elementem vody.

22. Cokoli je vlhké, chladné a měkké/jemné a kdykoli se objeví sperma, krev, moč a pot, pak by se toto „vše“ mělo nazývat elementem vody (když spatřujeme „mnoho“ složek /částí hrubého těla, pak nelze vidět toto „vše“).

23. Tento element vody by měl být poznán. Měl by být rozpoznán jako tekutý a vlhký. Cokoli je od přírody měkké/jemné a chladné, by se mělo nazývat elementem vody (tj. buďte elementem vody; když máte pojem vlhký, měkký/jemný a chladný, pak jste se stali vodou, není tak?).

24. Když je poznán tento element vody, člověk se stává tekutým, měkkým a jemným. Pot, slzy a hlen by měly být souhrnně nazývány tímto elementem vody (Maharadž – stáváte se tím, co vidíte).

25. Naslouchejte pozorně elementu ohně. Když je zde měsíc, slunce a hvězdy, pak by se zářící božské tělo tohoto „vše“ mělo nazývat elementem ohně (viz 12.6.13-14; když se element větru neboli „vše“ stane trochu objektivním, rozdělí se na dva větry; jeden horký a druhý studený, a ty se smísí a vytvoří element ohně. Když se ochladí, vzniká objektivní svět se sluncem, měsícem a hvězdami).

26. Tento element ohně je blýskáním v mracích; oheň pozře hrubohmotné stvoření a oheň spaluje moře (tj. když je tento element ohně horký, vznikají záblesky mysli. Tehdy mysl odhalí v temnotě způsobené mraky nevědomosti něco. A element ohně pozře objektivní zemi, tj.  element ohně je jemnější než element vody. Pak tento element ohně ví o něčem mimo sebe, ale nezná již jednotlivé objekty.)

27. Tento oheň je v oku šivy (tj. spaluje jména a formy); oheň poznání pohlcuje čas (tj. žádné myšlenky na minulost a budoucnost); když je tento oheň, který obklopuje hrubou zemi, pochopen, pak by se měl nazývat elementem ohně (element ohně znamená, že se stává jemnějším a odtažitějším a méně objektivnějším).

28. Když je múla mája formou světla (tj. Maharadž – světlo znamená vědět/poznat), pak se svarúpa stala podobná elementu ohně. Když jsou na svarúpu navršeny vlastnosti typu sušení, zahřívání atd., pak by měla být známa jako element ohně. (Poznámka: element vody je vysušen elementem ohně. Toto vše je popisem rozpuštění světa pomocí pochopení/vivékou; opuštěním konceptu „jsem tělo“ a zjemněním se jakožto poznání).

29. Vítr by měl být znám jako pohyblivý. Je čajtanjou/primární energií a přiměje k pohybu ryzí poznání. „Mluvit“ („já jsem“) a „hýbat (On dělá všechno) jsou kvality tohoto „vše“ a jsou způsobeny elementem větru.

30. Vibrovat a kývat se z jedné strany na druhou; tolik vítr. Bez větru se tato „věc vše“ nemůže pohybovat a tento element větru/vájů je v hrubém stvoření příčinou pohybu.

31. Pak dochází v tomto těle k hýbání, otáčení, rozpínání, brždění a smršťování. Toto „vše“ by mělo být známo jako vítr a jeho podstatou je pohyb.

32. Pak je tu prána, apána, vjána, udána a samana (pět prán). Dále jsou známy nág, kurma, dhanaja a devdatta (pět menších prán).

33. Všude, kde je tato „věc“, je pohyb, a to je známka větru/vájů. Měsíc, slunce a hvězdy (tj. hrubohmotné stvoření jmen a forem) jsou udržovány pouze tímto elementem větru. (Pochopit, že existuje pouze jediná pohybující se forma, je touto „věcí“ neboli „vše“ či větrem).

34. Prostor by měl být znám jako prázdný, přesto je to ryzí a tiché Já. Když se však objeví tato forma „vše“, pak je poznán prostor (když se objeví jediná pohyblivá forma větru nebo když se objeví „mnoho“ pohyblivých forem, pak musí být prostor jako jeho pozadí. Nepohybuje se, nemění se a nemůže být objektem našeho vnímání, ale jeho přítomnost je odvozena, když je tu nějaký předmět).

35. Prostor prostupuje toto „vše“ a v rámci mnoha různých forem je to právě ono jediné átma, které se stalo tímto prostorem. Uvnitř tohoto prostoru se nachází tento *zázrak dalších čtyř velkých elementů. *(Tento zázrak je toto „vše“; když se čtyři elementy – vítr, oheň, voda a země – spojí v jednu pohyblivou formu. A prostor tam musí být).

36. Ale tento prostor/akáš není totéž co bezmyšlenkovitost. Větší než prostor tohoto „vše“ je brahman. Když pochopíte bezmyšlenkovitost akáši, pak jste jako tato svarúpa. (Když zakoušíte múla máju, brahman zde musí být přítomno jako nepostřehnutelná kulisa zvaná prostor. A když od této „zkušenosti“ upustíte, pak zmizí všechno, vy, vítr a prostor a zůstane jedině On.)

37. V té chvíli vznesl žák pochybnost (tj. přestal naslouchat a mohla tak vyvstat myšlenka a narušit klid). „Když je tu tato forma „vše“ puruši/prakrti, pak ji prostor prostupuje. Proč tedy nenazývat tento prostor svarupou?“

38. „Jak se můžou tento prostor a svarupa od sebe lišit? Když se nad tím zamyslíte, tak se nezdají být odlišné. Proč by se tedy tento prostor nemohl nazývat Samo-existující Skutečností?“

39. „Toto Já není aktivní a nepohybuje se. Toto Já je ryzí a nehybné. Tento prostor je také takový, a proto je ryzím poznáním, stejně jako Já.“

40. Řečník naslouchal a pak promluvil. Toto Já je nirguna a věčné, a v prostoru tohoto těla „vše“ je sedm kvalit. To bylo řečeno v šástrách.

41. Je tu touha/kam, hněv/krodh, lítost/shok, přitažlivost/moha a strach/bhay, nevědomost/agňána a nic/nula/šunja. Když je tu těchto sedm kvalit, pak přirozeně musí existovat prostor. (Maharadž – když je tu prostor, musí zde být strach. Jste na temném místě; nic tu není; přesto říkáte. „Ach! Něco tu asi je.“)

42. Tutu „řeč“ lze pochopit studiem šáster, a protože se objevila, je tu tento element prostoru. Tato svarupa je však zcela nevyrušená a je za veškerým srovnáváním (tato svarupa je věčná, není něčím, co se objevilo nebo co lze vnímat. Prostor se objevil v mysli jako vyrušení, a proto také zmizí).

43. Křišťálový diamant ležící v čisté vodě se zdá být stejný jako voda, ale moudrý člověk pozná rozdíl mezi křišťálem a čistou vodou (tj. prostor a brahman).

44. Pokud křišťál spadne do kupy bavlny, vypadají oba stejně. Přesto křišťál je tvrdý a mohl by vám rozbít hlavu, ale bavlna nikoli.

45. V rýži jsou malé bílé kamínky, které mají stejný tvar jako zrnka rýže. Pokud se je ale pokusíte rozkousat, vylámete si zuby a v tu chvíli pochopíte, jaký je mezi nimi rozdíl.

46. V betonu jsou kameny, cement a voda, které se dohromady jeví jako jeden betonový blok. Pokud však provedete zkoumání, zjistíte, že kameny jsou na rozdíl od zbytku tvrdé a odlišné (tj. vše zde na zemi bylo smícháno dohromady a jeví se jako tvrdé a hrubohmotné. Ale pokud provedete řádné zkoumání, pak může být brahman pochopeno).

47. Kamínek v třtinovém cukru vypadá jako cukr, ale kámen je tvrdý a suchý. Wekhanda a nagkhandi (léčivé byliny) nejsou stejné, proto by neměly být nazývány stejnými.

48. Zlato a mosaz se zdají být stejné. Když však přijde mosaz do styku s plamenem, zčerná (zlato je vždy zlatem. Lze jej použít jako metaforu pro brahman. Ale v máji, když se objeví plamen z ohně vědění, je znečištěna).

49. Tyto příklady ale nejsou dostatečné k vysvětlení bezmyšlenkovité svarupy. Když je tu prostor, pak se ryzí poznání stalo elementem. Jak mohou být element a tato nekonečná svarupa tímtéž?

50. Já nemá žádnou barvu, zatímco prostor/akáša je temný (když se podíváte na noční oblohu nebo zavřete oči, máte pocit, že prostor ztemněl). Jak může to, co má jasný vhled, považovat prostor a Já za stejné?

51. Posluchač řekl: „A co forma? Povaha prostoru je bezforemná. Prostor a ono Já jsou tudíž stejné, neliší se.“

52. „Čtyři elementy jsou zničeny, ale jak může být zničen tento akáš? Akáš nesnese barvu, formu, ani žádnou modifikaci.“

53. „Tento akáš je chápán jako stálý a nepohyblivý. Jak může být vůbec zničen? Podle naší mysli je tento prostor/akáš onou věčnou svarupou.“ (Všechny tyto řeči jsou dílem mysli.)

54. Řečník poslouchal a pak odpověděl. Naslouchejte a nyní tu bude tato pozornost akáši.

55. Tento akáš se objevil z tamo guny, a proto jsou v něm zabaleny touha a hněv. Pak je tu tato „řeč“ nevědomosti a prázdnoty.

56. Kvůli nevědomosti je tu touha a hněv a také smutek, připoutanost a strach. Když je toto bezmyšlenkovité Já vivékou nevědomého, pak tu jsou tyto kvality prostoru/akáši.

57. „Ne toto, ne tamto“ je touto „řečí“ negace (tj. když tu nic není, On je zde/“Já jsem tam“) a pak se svarupa stala tímto ničím neboli nulou. Nevědomá osoba v práně nazývá tuto nulu Skutečností. (Maharadž – říkáš, že tu nic není; ale ty jsi tu, nebo ne?)

58. Proto je tento prostor/akáš překážkou; je tímto nic neboli nulou. Nula značí nevědomost a nevědomost je tvrdou formou této svarupy.

59. Tvrdý, nulový a modifikovaný; jak se tomu dá říkat věčný? Je to způsobeno povrchním pozorováním mysli, že jsou tyto vlastnosti pociťovány jako totéž, co bezmyšlenkovitá Skutečnost.

60. Nevědomost je smíchána v prostoru a pouze ryzí poznání zničí tento mix prakrti a puruši. Proto je tento prostor zničitelný (tj. když je zde element větru prakrti, pak tu musí být i element prostoru puruši).

61. Je tu tento prostor a tato svarupa a zdá se, že mají stejnou podobu, ale uvnitř prakrti/puruši je tato překážka nicoty.

62. Pokud chápete jen povrchně, pak se prostor a svarupa jeví kvůli vaší představivosti jako stejné. Přesto je prostor jiný než svarupa (naše přítomnost vytváří z prostoru zdánlivý jev, ačkoli ve skutečnosti, nemůže být zdánlivým jevem. Je tím, na čemž se zdání jeví).

63. Být v ne-mysli (tj. unmana) a být ve stavu hlubokého spánku se může zdát stejné, ale je-li to skutečně prozkoumáno, ukáže se, že se oba „stavy“ liší.

64. Falešné je považováno za totéž co Pravda (tj. nedošlo k úplnému pochopení a toto „vše“ je považováno za Konečnou Skutečnost). Přesto, ten, kdo má schopnost opravdového zkoumání, určí rozdíl. Jinak člověk stejně jako jelen zapomíná na své Já a vidí přelud.

65. Tato „řeč“ má nyní za cíl získat toto bezmyšlenkovité pochopení, které je za tímto viditelným „vše“. Proto nejsou tento element prostoru a nekonečná svarupa totéž.

66. Prostor/akáš je pochopen, když je tu tato oddělenost/jinakost prakrti a puruši; zatímco v svarupě může být jedině To (tj. žádná jinakost). Pochopit podstatu Já znamená být jako Já (teprve pak budou tyto věci skutečně pochopeny).

67. Když je „zde“ tato pochybnost prolomena a toto poznání/“já jsem“/vritti pohlceno, to, co zůstává je svarupa, která nemůže být zkušeností oddělenosti.

68. Prostor přináší tuto zkušenost „já jsem“, zatímco svarupa je druhou stranou zkušenosti. Tudíž prostor/akáš nemůže být stejný jako tato svarupa.

69. Voda a mléko se objevují společně, ale královská labuť pozná rozdíl a vybere si mléko. Stejně tak se společně objevují i svarupa a prostor, ale Světec zná rozdíl.

70. Toto „vše“ je propletenec máji**. Toto bezmyšlenkovité Já se od tohoto „vše“ může odpoutat, pokud se bude držet společenství Světce/Pravdy. To je Konečné Osvobození a toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím společenství Pravdy/satsang (uctíváním Pravdy tím, že budete Pravdou).

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Proto když išvara popojde o jeden krok dál na této straně, vyvstane pocit, že je džíva. Pak se původní Já v išvarovi stane myslí a v mysli se místo původní myšlenky „já jsem brahman“ objeví myšlenky „já jsem země, já jsem voda, já jsem oheň a vítr, já jsem tělo, já jsem mysl, intelekt/buddhi, přemýšlení, ego atd.“ Začne mnoho různých myšlenek, a tak díky tomuto světu „já jsem“ vzniká svět rozmanitých forem.

(pozn.: Velké elementy jsou ještě popsány v 16. dášače, 3.–7. kapitole)

Tímto končí pátá kapitola osmé dášaky knihy Dasbodh s názvem Rozdíl mezi tím hrubým, pěti velkými elementy, svarupou a prostorem.

 Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

 

 

 

 

 

 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.