Zpívání bhadžanů v Praze 2022

  • zpívání od 18.30 - 20.30 -- cca 1x do měsíce nepravidelně
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí
  • Datum nejbližšího zpívání: DUBEN: 22.4.2022
  • Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.
  • Sraz:  v 18:25
  • Vstupné: zdarma
  • Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:


Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI


proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

8.2 Jemné Brahman a pochybnosti (z knihy Dasboadh)

2. 12. 2022 - advaita

34. V jógách, védách, šástrách a puránách se říká, že mája je falešná. Existuje mnoho rozprav, ve kterých se říká, že mája je falešná.
35. Ale pouhým sdělením, že je mája falešná, mája neodejde. Ve skutečnosti tím, že říkáte, že je falešná, se více držíte její společnosti, víc si ji připomínáte.
36. Pokud tedy není toto poznání múla máji přijato uvnitř, pak nemůže být rozpoznán Světec/sadžana. Pak bude tento falešný dojem máji nadále pociťován jako skutečný.
37. A pak, ať už je mája přesvědčena o čemkoli, tato Skutečnost se bude jevit pouze tak. Mája je jako váš odraz a bude se jevit tak, jak ji chápete.

8.2 Jemné Brahman a pochybnosti

//Šrí Rám//

1. Dříve vyvstala u posluchače pochybnost, a tak by měla být vysvětlena. Posluchač se zeptal: „Jak se v „Tom, co je bez částí“ (tj. brahman) objevilo celé toto živé i neživé stvoření?“

2. Řečník pravil: „Když tu je toto „slovo“ múla máji, jak tu může být věčné brahman? V brahman je tato mája falešnou pozorností. Je to jako vlnka, která se objeví na vodní hladině (tj. je tu jen obrovská vodní plocha, ale když se pozornost upře na její malou část, pak se nazývá vlnkou nebo vlnou nebo pěnou a my pak nevidíme, že to je nakonec všechno jen voda).

3. Na počátku je Jedno jediné, a to je Parabrahman. To je nitjamukta (tj. věčně svobodný), bez činnosti a Nejvyšší. V tomto jemném brahman „tam“ se objevila neprojevená múla mája (guny se ještě neprojevily, tj. neobjevily se jako „mnohé“ oddělené formy).

4. Posluchač měl pochybnost a zeptal se: „Jestliže je brahman Jedno jediné, bezforemné, osvobozené, bez činnosti a beze změny, jak se tedy může „tam“ objevit kouzlo máji?

5. „Protože je brahman nepřetržité a nirgunou, kdo může mít toto „přání“ „tam“? Neboť bez toho, že by v nirguně existovala saguna, tu nemůže být žádné „přání“.

6. „Původně tu však žádná saguna nebyla. Obsahuje tedy tato nirguna toto „já jsem“ saguny? Prosím, vysvětli mi, jak se „tam“ objevila tato saguna?“

7. Je-li řečeno: „Nirguna se stala těmito gunami“, pak je třeba pochopit, že tato „řeč“ se stala hloupou (tj. když se ztratilo toto poznání „já jsem“, pak automaticky vznikají domněnky džívy).

8. Pak ono Jedno jediné, které se stalo hloupým džívou, říká: „To, co nemá žádné části, je konatel a On je také Bohem, ne-konatelem.“ Co však může tento zmatený džíva vědět o božské hře tohoto paramátmy? (Kvůli naší nevědomosti existuje „mnoho“ teorií a odpovědí. Ale bez přímé zkušenosti jsou to jen intelektuální argumenty).

9. Jiný říká: „Kdo může poznat velikost tohoto paramátmy? Co o Něm může zmatený džívatmapráně vůbec vědět?“

10. Právě v této chvíli je tu tato velikost paramátmy a to, co se šástry snaží sdělit. Toto Jedno jediné je však překryto „mnoha“ myšlenkami mysli (tj. je tu jen Jedno jediné, ale kvůli myšlenkám existuje „mnoho“ hloupých džívů). Pak toto Jedno jediné (které se stalo hloupým) hlasitě prohlašuje: „Nirguna je konatelem a zároveň je nekonajícím.

11. Jiný říká: „U kořene není žádný konatel, tak jak tu může být konání nebo nekonání? Představa konatele či nekonatele je zcela chybná.“

12. A další: „Jestliže byla tato múla mája původně nirgunou, jak může v brahman existovat konatelství máji? A jak může mít ono bezmyšlenkovité přání stvořit hrubohmotný svět?“

13. „Toto přání/touha paraméšvary je dovedností Jednoho jediného uvnitř tohoto „vše“. Ale jak může být toto přání nirgunou? Musí to být tak, že bezmyšlenkovitá nirguna nebyla pochopena.“

14. Někdo se ptá: „Jak by mohlo mít ono bezmyšlenkovité přání, nebo se toto přání objevilo samo od sebe, anebo mohlo vzniknout bez Boha?“

15. „Ale pokud by se toto „vše“ objevilo bez Boha, kde je pak potřeba Boha? Proto se stal Bůh v této máji neexistujícím.“

16. „Řekneme-li, že Bůh je stvořitel hrubohmotného světa, musí se předpokládat, že On/Bůh je saguna a Bůh nirguna je jen fáma.“

17. „Pokud je však Bůh ve své podstatě nirgunou, kdo je pak stvořitelem hrubohmotného světa? Je konatelem zničitelná saguna?“

18. „Zde“ se bezmyšlenkovitost propadla do tělesného vědomí a Jedno jediné řeklo: „Jak se celé toto živé a neživé stvoření objevilo v máji? Kdybychom řekli, že mája existuje nezávisle, také by nám to nepřipadlo správné.“ (Ten, kdo pronáší tuto „řeč“ a pak pochopí toto bezmyšlenkovité Já, ví, že žádné stvoření neboli mája neexistuje. A Ten, kdo nepochopil ono bezmyšlenkovité, je chycen v máji/iluzi a kvůli nevědomosti vzniká mnoho různých názorů).

19. Nebo: „Kdybychom řekli, že máju nic nevytvořilo a že se přihodila a rozšířila sama, pak by byla myšlenka Boha utopena.“

20. Nebo: „Kdybychom řekli, že Bůh je nirgunou, existující Sám o sobě, jakou pak může mít spojitost s májou? Pak by se zdálo, že Bůh a mája stojí proti sobě.“

21. „Je-li toto „vše“ konatelem, pak je toto stvoření odpovědností máji, a jak potom může existovat Bůh, který oddaného z máji vyvede?“

22. „A pokud žádný Bůh není a je jen mája, jak by mohlo dojít k rozpuštění tohoto hrubohmotného stvoření? A jak by pak mohl existovat někdo, kdo nám, hledajícím, ukáže cestu ven?“

23. „Neboť je-li mája nezávislá, jak by vůbec mohla být završena bezmyšlenkovitost a byla tu možnost osvobození? Jestliže však vytvořil tuto máju Pán všeho, je tu ve skutečnosti pouze tento Jeden jediný Pán nirguna.“

24. „Ale jak může být nirguna tvůrcem nebo jak by se z máji mohla objevit bezmyšlenkovitost?“ Řečník odvětil. Jen poslouchej; toto bezmyšlenkovité Já se stalo tolik zmatené, proto bys měl nyní upřímně pronášet tuto „řeč“ (tj. zanechat všech domněnek a jen naslouchat této „řeči“; pak jsi On).

25. Řečník řekl: „Posluchač by měl být pozorný a učinit mysl jednobodově zaměřenou (a neplnit ji koncepty a pochybnostmi). Nyní (vše zapomeňte a vstupte do tohoto nekonečného okamžiku poznání) buďte bdělí a naslouchejte a bude tu tento „příběh Boha“ (a žádné domněnky. Další domněnky totiž nepřinesou konec domněnek).

26. Je to jen díky Jednomu jedinému brahman, že může existovat tato pochybnost „já jsem“. Lidé však tuto zkušenost „já jsem“ ignorují (a tak vyvstalo „mnoho“ myšlenek a pochybností). Proto by mělo být nepřetržitě „pronášeno“ toto „já jsem“.

27. V opačném případě Jedno jediné zapomene na Sebe a řekne: „Bůh tvořil a vše je Jeho expanzí. Kdyby tu toto přání Boha nebylo, jak by mohla existovat tato mája?“

28. Pak toto Jedno jediné říká: „Bůh je nirguna. Jak může v brahman vzniknout přání? Proto žádná mája neexistuje, neboť se nemohla objevit sama od sebe.“

29. Jedno jediné říká: „Jak může někdo říci, že to, co je zakoušeno smyslovými orgány, není skutečné? Mája je touto bez-počáteční sílou íšvary/Boha.“

30. Jedno jediné říká: „Pokud je toto pravda a mája je bez počátku, jak ji lze zničit poznáním? Jeví se jako skutečná a bez počátku, ale ve skutečnosti je falešná.“

31. Jedno jediné praví: „Pokud je všechno ve své podstatě falešné, proč pak podstupovat nějakou sádhanu?“ Dále říká: „Bůh pravil, že díky sádhaně oddanosti je mája zanechána.“

32. Jedno jediné říká: „Falešné se objevilo v důsledku spojení strachu a nevědomosti a užíváním tohoto léku sádhany se viditelné stává falešným.“

33. Řečník pronese: „Když provádíte správnou sádhanu, je tu toto nekonečné Já a tato „řeč“. Toto Já je však kvůli „mnoha“ názorům naprosto zmateno. Pokud se tato mája nedá opustit, jak ji lze vůbec nazývat falešnou? (Pouze Jedno jediné, které ji zanechalo, ji může nazývat falešnou, a k tomu je zapotřebí sádhana.)

34. V jógách, védách, šástrách a puránách se říká, že mája je falešná. Existuje mnoho rozprav, ve kterých se říká, že mája je falešná.

35. Ale pouhým sdělením, že je mája falešná, mája neodejde. Ve skutečnosti tím, že říkáte, že je falešná, se více držíte její společnosti, víc si ji připomínáte.

36. Pokud tedy není toto poznání múla máji přijato uvnitř, pak nemůže být rozpoznán Světec/sadžana. Pak bude tento falešný dojem máji nadále pociťován jako skutečný.

37. A pak, ať už je mája přesvědčena o čemkoli, tato Skutečnost se bude jevit pouze tak. Mája je jako váš odraz a bude se jevit tak, jak ji chápete.

38. Pak toto Jedno jediné (které je zmateno), říká: „Jak může existovat mája? Vše je pouze brahman. Stejně jako existuje tuhé a tekuté ghí, tak i vše je podstatou brahman a Jeho Samojedinost není narušena.“

39. Řečník říká: „Pro tuto bezmyšlenkovitou swarúpu nelze použít přirovnání tvrdý a měkký. Toto spojení s bezmyšlenkovitostí se při používání těchto termínů přeruší.“

40. Všechno je brahman, to je pravda, ale tato esence nebyla pochopena a klam uvnitř tudíž neodešel.

41. Jedno jediné říká: „Je tu pouze jediný Bůh, jak by mohlo být v brahman něco jiného? Všechno je brahman a ve skutečnosti se nikdy nic neobjevilo. Toto stvoření je pouze zdánlivě pociťováno, že se objevilo.“

42. Jedno jediné říká: „Pokud je skutečné jen Jedno jediné, jak může existovat něco jiné? Vše je brahman a díky tomu se přirozeně objevily formy.“

43. Jedno jediné říká: „Když se všechno stane zcela falešným, pak zůstane jen toto skutečné brahman. Takový je význam *“velkých prohlášení“ a ta jsou se shodě s šástrami.“ *(tattwasmi atd.)

44. Jedno jediné říká: „Jako na příkladu zlatých ozdob a zlata; v brahman není žádné rozlišení, a v máji je pouhá marná dřina a vyčerpání.“

45. Jedno jediné říká: „Veškerá srovnání jsou omezující. Jak by je mohlo Já/Skutečnost snést? Použít projevenou formu a přirovnat ji k neprojevenému a bezforemnému není možné.“

46. Jedno jediné říká: „Když je pak viděno pouze zlato, není tento zdroj zřejmý? Ozdoba existuje kvůli zlatu, a pro toho, kdo toto chápe, existuje jen zlato.“

47. Jedno jediné říká: U kořene je jen zlato, ale projevuje se jako těžká, omezená a žlutá ozdoba. Proč používat tento nedokonalý příměr pro tuto dokonalou Skutečnost?“

48. Řečník říká: „Toto přirovnání je sice omezené, ale umožňuje porozumění. Dalším příkladem je voda. Když je poznána, jak může existovat nějaký rozdíl mezi mořem a vlnou? (viz V.2)

49. Přirovnání mohou odhalit trojí úroveň – nejlepší, střední i nejhorší (tj. nirgunu, sagunu a „mnohé“). Díky přirovnání lze Jedno jediné jasně pochopit (když se zamýšlíte nad jejich hlubokým významem), ale díky přirovnáním může být Jedno jediné ničeno a tělesné vědomí jen narůstat (tj. když se tato přirovnání používají jen k hádkám).

50. Když se dotazujete na povahu moře a vlny, pak lze pohybující se a nepohybující se brahman chápat za totožné. (To je užitečné přirovnání; moře a vlny jsou koncepty; když je tu jen voda, pak jsou moře i vlna stejné a pokud se ptáte na povahu nepohyblivé nirguny a pohyblivé saguny, pak zůstává jen Jedno jediné.) Nicméně skutečné brahman a kouzlo máji nelze považovat za totéž (nezaměňujte toto „já jsem“ za tuto bezmyšlenkovitou Skutečnost).

51. Když je tu kouzlo (tj. když vytvoříme „mnoho“ konceptů na bezmyšlenkovitém Já), pak se v bezmyšlenkovitosti objeví koncept a toto Jedno jediné vytvoří „mnoho“ dojmů a objeví se tento svět. V opačném případě vězte, že existuje pouze toto bezmyšlenkovité brahman.

52. Takové probíhaly argumenty mezi jedním a druhým, a tak zůstávají pochybnosti. Ale jediné, co existuje, je tato Skutečnost, proto naslouchejte a buďte velmi pozorní (tj. zapomeňte na vše a vstupte do tohoto přítomného okamžiku neboli „teď“).

53. Jakmile je mája učiněna falešnou (tj. když přestaneme myslet nebo když pochopíme, že nejsme myšlenkami), je tu pochopení Skutečnosti. Jak se pak může v brahman objevit tato mája? (Díky naslouchání nemohou tyto myšlenky vyvstat, tj. avidja mája nemůže vyvstat). A pak i kdyby někdo řekl: „To všechno bylo vykonáno touto nirgunou“, stále je tu jen a jen tato Skutečnost, a dokonce i tento kořen saguna/nirguna je falešný (tj. tato prakrti/puruša je falešná. Je to počátek máji. A v této Skutečnosti otázka saguny/prakrti a nirguny/puruša ani nevzniká).

54. Je-li zde toto falešné „já jsem“, pak je tu toto falešné „vše“. Kdo tvořil nebo co bylo vytvořeno v brahman? Na místě nirguny je jen tento bezmyšlenkovitý div (proto buďte tímto bezmyšlenkovitým brahman, ve kterém nejsou žádné pochybnosti).

55. Posluchač však říká: „Pokud tedy konatel nemá ve své podstatě žádnou formu, jak to, že mohl vytvořil falešnou formu?“ Stále je tu tato pochybnost posluchače, a ta by měla být následně objasněna.

Tímto končí druhá kapitola osmé Dášaky knihy Dasboadh Jemné Brahman a pochybnosti.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.