Zpívání bhadžanů v Praze 2022

  • zpívání od 18.30 - 20.30 -- cca 1x do měsíce nepravidelně
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí
  • Datum nejbližšího zpívání: DUBEN: 22.4.2022
  • Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.
  • Sraz:  v 18:25
  • Vstupné: zdarma
  • Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:


Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI


proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

8.1. Vidění Boha (z knihy Dasboadh)

28. 11. 2022 - advaita

24. Když se snažíte pochopit to, co je bez částí, narazíte na Boha, který je nazýván konatelem „všeho“. On je Mistrem Své „hry“ a Jeho „umění“ nemůže poznat ani pán brahma, ani ostatní bohové (On je Puruša, za touto „hrou“ a „uměním“, tj. mimo poznání “vše“ neboli Prakrti či múla máju. Prakrti/múla mája obsahuje guny a elementy v jejich neprojevené formě. Je plná potenciality a z ní se projevují guny a elementy a v každé individuální mysli se objevuje svět.)
25. Nejdříve vyvstalo toto „já jsem“, ale po vytvoření mnoha slov a myšlení se zmenšilo. Proto by měl dobrý posluchač zůstat pozorný a setrvat uvnitř tohoto vědění vritti (tj. opustit „mnoho“ slov a pochopit to, co zůstává. Svět poznání „já jsem“).
26. Toto vědění vritti je rozšířené Já; je to stvoření času a prostoru. A pokud není „já jsem“ poznáno, pak se múla mája stává „mnoha“ prázdnými formami (podobné vzdušným zámkům). Proto pochopte, že právě díky ryzí Skutečnosti vyvstal tento vítr múla máji.

8.1. Vidění Boha

//Šrí Rám//

1. Když pak posluchač opustí své koncepty, vnímá tento jiný svět, který se nachází uvnitř hrubohmotného světa jmen a forem. A pokud si tuto vizi poznání udrží, stane se toto „pochopení dítěte“** ryzím poznáním Skutečnosti. Nasloucháte-li tomuto tichému dialogu, který probíhá mezi Guruem a Jeho žákem, pak dojde k završení Jeho učení a bude dosaženo To, co získat je nejsnadnější (být svým Já musí být nejsnadnější věcí ze všeho).

** Co ví nemluvně o včerejšku? Nebude myslet na to, že se ožení a najde si dobrou práci; 13.10.22 – chovejte se tak, jak se chová nemluvně. Člověk by měl „mluvit“ s vnitřním záměrem nemluvněte („jsem a vím“). Takto postupně učte svéhlavou mysl.

2. Pokud se však bude člověk prohrabovat „mnoha“ písmy, pak toto ryzí poznání nezíská. Jediné, co získáte, budou pochybnosti, které budou narůstat a jistě propadnou do vleklých muk tělesného vědomí.

3. A pak toto neomezené, největší z největších podstoupí „mnoho“ poutí na „mnoho“ posvátných míst na tomto světě. A dárce osvobození, kterého získat je tak snadné, bude provádět tolik obtížných sádhan. (Sami jsa Skutečnost strávíte životy v nevědomosti o svém Já. Taková je mája.)

4. Když toto „já jsem“ vykonává tyto věci, nazývá se samsari. Bude se toulat po celém světě a tento jeden život mu nikdy nebude stačit (tj. bude se potulovat po nespočet životů).

5. Aby pak poznalo bezmyšlenkovitého Boha, bude toto „vše“ konat „mnoho“ druhů askeze, „mnoho“ darů, „mnoho“ jóg a „mnoho“ sádhan.

6. Bůh bohů pak musí vynakládat „mnoho“ druhů únavného úsilí a během tohoto všeho bude On i Jeho místo zničeno.

7. Existuje „mnoho“ cest k Bohu a „mnoho“ názorů na to, kdo je tento Bůh. Ale řekněte mi, k čemu potřebuje dojít Bůh Sám k Sobě? Pokud se bude snažit dosáhnout Sebe sama, pak skončí jen tím, že bude vnímat Svůj odraz.

8. Toto „vše“ a tento Bůh jsou přítomni v tomto hrubohmotném stvoření, ale kdo na ně bere ohled? Nakonec, je tu jen jeden jediný Bůh, ale nikdo Ho není schopen najít (nemůžete Ho poznat, protože „vy“ musíte zmizet a nesmí zůstat nic jiného).

9. Tyto „mnohé“ formy uctívání slouží pouze k uspokojování vašich tužeb. Jak může být taková mysl stálá a přetrvávat jakožto brahman?

10. Když totiž existuje „mnoho“ bohů a „mnoho“ oddaných, pak toto „já jsem“ prostě jen přijalo hrubé tělo za sebe sama a pak tu existuje „mnoho“ guruů a jejich „mnohé“ názory.

11. Když si člověk vybírá věci, které by si vybírat neměl, nikdy nemůže získat tuto bezmyšlenkovitou swarúpu. Písma se budou přít a skutečné přesvědčení nebude nalezeno.

12. Tento pocit „já jsem“ lze odhalit prostřednictvím písem, ta jsou však rozdělena do mnoha různých nauk. A jedno učení může být v rozporu s ostatními a odporovat jim a toto „já jsem“ se ztrácí v hádkách a sporech.

13. Kdo je v těchto tisíci názorech a konceptech tím Jediným Bohem? Pokud Ho pochopíte, pak se tomu říká vivéka/rozlišování Boha. Dokud se však budete držet konceptu svého vlastního boha, pak nikdy nenajdete ani tento zázrak „já jsem“.

14. A v tom spočívá problém. Jakmile totiž řeknete: „Nebyl nalezen“, pak vy, kdo jste brahman, přijmete tělo za sebe sama a Bůh zůstane na hony vzdálen. Jakmile však přestane toto říkat a představovat si a pochybovat, pak přirozeně to, co zůstává, je tento zázrak „já jsem“.

15. Nyní se toto bezmyšlenkovité Já (tj. Bůh) stalo touto „řečí“ a na této „řeči“ se objevilo „mnoho“ forem *jógy. Ale jak lze tohoto Boha nalézt, když zůstáváte v těchto gunách? *(Pravá jóga je sjednocení, nepřítomnost něčeho druhého, jenom Boha. Ale kvůli tělesnému vědomí, tj. gunám, existuje „mnoho“ forem jógických tradic).

16. Kdo by měl být nazýván Bohem? Jak lze tuto Skutečnost vůbec poznat? Tato Skutečnost se stala touto „řečí“ a její přirozeností je nyní prostě „mluvit“. (Nepleťte si poznání s touto Skutečností. Při hledání Boha narazíte na tento svět poznání, ve kterém budete všude vnímat sami sebe. Bůh je dál, za tímto pocitem bytí a pozorování).

17. Je to múla mája, která stvořila celé toto živé i neživé stvoření, a poté vznikla veškerá činnost hrubého světa. Popravdě je konatelem tohoto „vše“ (tj. múla mája) a tohoto „vše“ puruši, Parabrahman.

18. Díky této Skutečnosti jsou tu tyto mraky (nevědomosti), chladná aura měsíce (tj. mysli) a tento nesmrtelný nektar („já jsem“). Bůh dává světlo zářícímu slunci a múla máji (Puruša by se měl nazývat Bohem, ne zdánlivým jevem múla máji).

19. Oceán poznání (tj. múla mája) omezuje tohoto purušu, a v důsledku toho je ustanoven jako tichý a skrytý svědek. Kvůli gunám múla máji (tj. proto, že se objektivizujete jako tělo a pak vidíte tento vnější svět) vzhlížíme ke hvězdám a galaxiím (pak si vy, kdo jste purušou a prostupujete toto vše, myslíte: „Jsem bezvýznamný džíva v tomto velkém světě.“ V čem se však liší zkušenost z vašeho snu od zkušenosti v bdělém stavu?)**

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Světlo Já/Átman neznamená světlo, ale poznání. A v souladu s tím se ve sféře tohoto vědění/poznání nachází nejen deset milionů sluncí, ale v tuto chvíli i celé stvoření včetně miliard hvězd. Ten, kdo je najednou všechny osvětluje, je znalec. Toto světlo Já odhaluje formu saguny tak jasně, jako my zakoušíme svůj vlastní palec. Tento znalec deseti milionů sluncí je „universální/společné světlo“. Toto Nejvyšší Já neustále prostupuje nesčetnými vesmíry a je Mistrem nekonečných milionů stvoření.

20. Pak existují čtyři formy zrození a čtyři druhy řečí. Pak je tu 84 principů, které formují džívu. Díky této múla máji vznikly tři světy bdění, snění a hlubokého spánku a pak se jí začalo říkat Bůh (považujeme-li se za individuální tělo, toto „já jsem“ je skryto mezi „mnoha“ myšlenkami a koncepty. Když je pak studiem a praxí odhaleno, je toto odhalení mylně považováno za Pravdu neboli Boha).

21. Brahma, Višnu a Hara (tj. tři guny) jsou inkarnacemi této múla máji. Ve skutečnosti je však Bůh jen Jeden jediný a nepotřebuje žádnou oporu (ale On, múla puruša je oporou Své múla máji/původní iluze).

22. Řekněte mi, jestli pak váš bůžek sedící uvnitř vaší svatyně, vyšel z ní a ujal se celého stvoření a pak vytvořil všechny tyto džívy? Ne. Ale pochopte, že ani Skutečnost není tvůrcem celého vesmíru, a proto je třeba určit tvůrce (zdá se, že tvůrce a Boha je třeba považovat za různé aspekty tvořícího procesu. Bůh je puruša, svědek tohoto všeho; On to vše osvětluje a bez Něho by nebylo nic možné. K tvoření je však zapotřebí mája).

23. Říkáme: „Bůh je všude“, přesto Skutečnost nestvořila tuto zemi. Měsíc, slunce, hvězdy a mraky nebyly vytvořeny tímto bezmyšlenkovitým Já.

24. Když se snažíte pochopit to, co je bez částí, narazíte na Boha, který je nazýván konatelem „všeho“. On je Mistrem Své „hry“ a Jeho „umění“ nemůže poznat ani pán brahma, ani ostatní bohové (On je Puruša, za touto „hrou“ a „uměním“, tj. mimo poznání “vše“ neboli Prakrti či múla máju. Prakrti/múla mája obsahuje guny a elementy v jejich neprojevené formě. Je plná potenciality a z ní se projevují guny a elementy a v každé individuální mysli se objevuje svět.)

25. Nejdříve vyvstalo toto „já jsem“, ale po vytvoření mnoha slov a myšlení se zmenšilo. Proto by měl dobrý posluchač zůstat pozorný a setrvat uvnitř tohoto vědění vritti (tj. opustit „mnoho“ slov a pochopit to, co zůstává. Svět poznání „já jsem“).

26. Toto vědění vritti je rozšířené Já; je to stvoření času a prostoru. A pokud není „já jsem“ poznáno, pak se múla mája stává „mnoha“ prázdnými formami (podobné vzdušným zámkům). Proto pochopte, že právě díky ryzí Skutečnosti vyvstal tento vítr múla máji.

27. A z tohoto elementu větru se objevil element ohně. A z ohně vznikla voda (myšlenky).

28. Z vody se objevil tento hrubohmotný svět. Celé stvoření však nemá žádnou podstatu, protože je to všechno záležitost objektivizace (tj. prázdné představy, které se zdají být pevné, protože jste nezůstali odděleni, ale začali se považovat za pevnou formu). Proto Ten, kdo vytvořil tuto úžasnou schopnost poznávání/„umění“ poznávat, by měl být nazýván Bohem.

29. Bůh, který je stvořitelem tohoto hrubého světa, poklesl do mysli, a tak se objevily idoly kamenných bohů. A právě ty začaly být lidmi bez vivéky/rozlišování nazývány Bohem (Puruša zapomněl Své neomezené Já a nabyl přesvědčení: „Já jsem tělo“. To přineslo „mnoho“ konceptů a my pak v těžkých chvílích navštěvujeme chrámy nebo padáme na kolena a modlíme se ke svým bohům).

30. Stvořitel hrubohmotného světa se musel objevit před hrubohmotným světem a Jeho síla se musela objevit až po Něm.

31. Hrnčíř existuje před hrncem. Věc, která je hrncem, není hrnčířem. Stejně tak Bůh je před těmito kamennými bohy, rozhodně nimi není.

32. Armáda z hlíny je oddělená od svého tvůrce. Stejným způsobem tvoří On pomocí příčiny a následku (příčinou je vědění/“já jsem“ a následek je vymyšlené hrubé/hliněné tělo). Přesto však celé stvoření nezůstane navždy/zničí se (je tu jen Jedno jediné).

33. Dokud je však viděno těchto pět velkých elementů (je tu objektivizace), není možné pochopit purušu uvnitř tohoto „já jsem“. A dokud pět elementů zůstává, bude se mluvit o příčině a následku, ale puruša je mimo ně.

34. Ve všem v tomto hrubohmotném světě je ten, kdo koná. Tento puruša je však od hrubého světa zcela oddělen. Tohoto „Tam“ by se neměla nikdy dotknout ani tato zvěst o „já jsem“.

35. Toto „já jsem“/prakrti je jako loutka v loutkovém představení a je přiměna k tanci tímto purušou. Ale jak může být puruša touto loutkou? Jak může být bezmyšlenkovitá swarúpa tímto „já jsem“?

36. Hrubohmotný svět je jako armáda odražených obrazů loutek na pozadí plátna. Puruša tahá za nitky, ale není mnoha projevenými formami (tj. On zůstává zcela oddělen od všeho, co je známo).

37. Takový je Bůh a konatel uvnitř tohoto hrubohmotného světa. Přesto nemá žádné pochopení/uvědomění hrubého světa. To díky Jeho múla máji bylo stvořeno mnoho džívů. Jak by ale mohl být tento puruša džívou?

38. Jak lze završit bezmyšlenkovité Já, když múla mája přestane plnit svou vlastní činnost („jsem všude, dělám vše“)? Protože tím pádem se ono Jedno jediné propadlo do tělesného vědomí, a to je plné zmatků falešných a prázdných džívů.

39. Hrubohmotné stvoření je tu díky tomuto „vše“. Hrubohmotnost je jako nazdobená zeď chrámu (tj. chrámu poznání), a třebaže může být nádherně postavena, přesto puruša není rozhodně stavitelem této zdi.

40. Stejně tak byl tento hrubohmotný svět stvořen múla májou, ale puruša je oddělen díky své úplnosti. Z hlouposti se však říká: „Svět je sám o sobě Pánem světa“. (To je sice pravda: „Není tu nic než Bůh“, ale to musí být učiněno zkušeností).

41. Tento Pán světa zůstává oddělen a tvůrce (tj. příčina) tohoto hrubohmotného světa (tj. následek) je touto schopností vědění/“umění“ vědění. Tento puruša je uvnitř tohoto poznání a zůstává oddělený, ale poblíž/na dosah (je pociťován jako přítomný, protože je tu pozorování tohoto všeho, ale přesto k Jeho přímému poznání, Sebepoznání, nedošlo).

42. Tudíž je tu tato múla mája, z níž pochází pět velkých elementů a toto átmaram neboli puruša, kterého se múla mája nedotýká. Z tohoto klamu múla máji vznikají guny (sattva, radžas, tamas; smíchané dohromady)avidja mája a pak je stvořen tento svět a je pociťován jako Pravda (protože jeho základem je toto átma).

43. Tato prázdná okázalá show je omezující představou máji a ona i toto „vše“ (tj. větší omezující představa) jsou zakoušeny jako skutečné. Když se pak bezmyšlenkovitost jeví takto, kde by pak tyto falešné myšlenky nebyly? (Pak je vše zakoušeno jako skutečné a Pravda je pociťována jako neskutečná. Pak je každá naše pomíjivá myšlenka považována za pravdivou).

44. Proto pochopte, že tento svět je falešný a Átman je pravdivé. Za tímto „vše“ je tento Puruša a On je tímto Paramátman. A když se zdá, že tam existuje vnitřek a vnějšek, toto Átma prostupuje jako antarátma (je tu jen Jedno jediné Já, ale nazývá se mnoha jmény, átma puruš, paramátma, antarátma podle Své role).

45. Toto Átma by mělo být nazýváno Bohem a ostatní by mělo být nazváno falešným. Takový je skrytý význam védanty (tj. vše, co je viděno či vnímáno v mysli, nemůže být On).

46. Když je tu tento zničitelný/nepřetrvávající objekt (tj. „vše“) tohoto nezničitelného/věčného Já, pak bylo toto bezmyšlenkovité paramátma přivedeno k této „zkušenosti“ (pak Paramátma vidí Svůj odraz a nazývá se purušou a zří Svou prakrti). Na základě této „řeči“ lze nalézt Boha, ale On je od tohoto „objektu“ („vše“ neboli poznání) oddělen.

47. Bůh je ryzí a nehybný a díky *šástrám je tu toto „já jsem“. Tento pohyblivý „objekt“ by však nikdy neměl být nazýván nehybným Bohem. *(Díky velkým výrokům jako aham brahmasmi lze pochopit neti neti a zažít pocit „já jsem On).

48. Říká-li se: „Bůh přišel, Bůh odešel, Bůh se narodil a Bůh zemřel, pak to není Bůh; je to „já jsem“. Toto je prvotní hřích, ale měly by se k němu přidávat další hříchy? (Alespoň žijte s tímto prvotním hříchem a nebuďte tělem, které se drží mnoha konceptů.)

49. Zvěsti o zrození a smrti Boha se Boha nijak nedotýkají. Bůh je nesmrtelný. Tato síla, která je u puruši, umírá, ale jak by mohl umřít puruša? (Puruša využívá Svou sílu, ale popravdě jí není nikdy dotčen.)**

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Fyzická síla zápasníka se pozná v okamžiku zápasu prostřednictvím soupeře. Když je sám, bez soupeře, nezná sílu, kterou v sobě má. Stejně tak, když není přítomno poznání, pak je paramátma osvobozené od tohoto pocitu bytí, poznání a blaženosti, a zůstává pohlceno ve Svém Já.

50. Narodit se a umřít, přijít a odejít a trpět zármutkem; to vše je způsobeno působením (múla májou) tohoto Boha. Bůh je však mimo tuto příčinu. (Příčina tohoto džívy a jeho utrpení je způsobena kvůli tomuto „vše“. Bůh je příčinou i následkem nedotčen.)

51. Když tu je antah karana, pět prán, „mnoho“ objektů v rámci hrubých elementů a poznání individuálního těla/pinda; nebo když dochází k chvění tohoto „vše“, pak nebyl Bůh nalezen.

52. Ale pokud ustane představivost, pak se toto „já jsem“ stane Bohem. V Něm není ani pocit dosažení ve smyslu jsem Bohem.

53. V té době měl žák pochybnost (tj. z pocitu „já jsem“ vyvstala myšlenka/otázka). „Jak vznikla brahmánanda? Zajisté kvůli konatelství příčina přešla do následku.“ (Šperk je následek a zlato je příčina. Liší se však?)

54. „Neboť jen když je člověk vidoucím, může vidět scénu. Stejně jako se toto děje bez jakéhokoliv úsilí, nestává se nirguna gunamy tím, že je konatelem? (A pak jsou Bůh a jeho stvoření jedno a totéž).

55. „Kdo je stvořitelem brahmánandy/celého vesmíru? Jak Ho lze poznat? Je Bůh sagunou nebo nirgunou? To by měla být rozprava určená pro „mně“.

56. (Když si žák klade tyto otázky, pak opustil své pochopení a běží vstříc máji a „mnoha“ pochybám, které se přirozeně objevují…) Pak toto Jedno jediné (tj. Mistr) řekne tomuto *brahman (tj. žák). Jen díky tomuto „přání“ být tu je tvůrce tohoto hrubohmotného světa. Stvořitelem tohoto světa je toto „já jsem“ a puruša je mimo to, na druhé straně toho. *(Ty sám jsi brahman, ale stal ses žákem a chodíš za svým Mistrem a kladeš mu všechny toto otázky, jak je uvedeno výše; viz konec této kapitoly).

57. Když se toto bezmyšlenkovité Já a toto „já jsem“ promění v mysl plnou mnoha konceptů, jak lze vůbec vnímat tuto múla máju? Pak žák řekne: „Proto nám to, swámi, prosím, vysvětli znovu.“

58. Mistr řekl: „Zůstaňte bdělí a naslouchejte této božské „řeči“, a pak i v této formaci slov (tj. ve vaší mysli), bude řečena tato neduální promluva. **

**Šrí Siddharaméšvar Maharadž – Když člověk nevidí zlato, aniž by roztavil ornamenty do formy a vytvořil z nich hroudu, nebo když nepřijme pochopení tohoto bezmyšlenkovitého stavu, aniž by zabil tyto myšlenky, které se objevují z poznání, pak se toto Já stalo slepým. Ten, kdo dokáže vidět zlato v ornamentech a bezmyšlenkovitost v myšlenkách, má božské vidění puruši. To je vysvětleno v následujícím rozhovoru.

Znalec – Aniž bych odporoval smyslům, práně, mysli a řeči, přebývám 24 hodin denně ve stavu bez myšlenek.

Tazatel, který tvrdošíjně říká, že stav samádhi se podobá zůstat nehybný jako kláda – Jestliže se tedy objevily na této myšlence „já jsem“ smyslové zkušenosti, jak můžeš být bez myšlenek?

Znalec – Představme si, že namísto zlata máme ono bezmyšlenkovité a ornamenty jsou myšlenky a na tomto bezmyšlenkovitém se objevil ornament myšlenky. A teď mi pověz, jak dlouho zůstává zlato v ornamentech zlatem?

Tazatel – Co je na tom těžkého? Zlato je v ornamentech nepřetržitě zlatem.

Znalec – Tak mi řekni, jak dlouho zůstává nečinné v činu a ono bezmyšlenkovité v myšlence? To bys měl pochopit, aniž by ti to musel někdo říkat.

59. Žák se ptá: „Jak se může mája objevit v brahman?“ Toto vše bude následně pochopeno, ale nejprve by měl být posluchač velmi pozorný k tomuto vědění vritti uvnitř.

60. Pak už bude následovat jen tato bezmyšlenkovitá rozprava. Neboť to bylo toto bezmyšlenkovité Já, které vytvářelo šravanu. A proto díky této šravaně nastane ona bezmyšlenkovitá spokojenost sádhaky. (Mistr znovu a znovu říká svému žákovi, že vše bude pochopeno, pokud zůstane dobrý posluchač v tomto „já jsem“ a odloží všechny své otázky. Ale posluchač přesto pořád nenaslouchá a dovolí vyvstat „mnoha“ myšlenkám.)

Poznámka: Maharadž– Přišel jsi sem, protože si myslíš, že jsi nevědomý, a tak mi kladeš tyto otázky, protože si myslíš, že vím. Ale na světě jsi pouze Ty, tak mi řekni, odkud se berou tyto odpovědi?

Tímto končí první kapitola osmé Dášaky knihy Dasboadh Vize Boha.

 Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.