Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

78. Já (Átman), Brahman a Parabrahman (z knihy Amrut laja 2)

1. 4. 2022 - advaita

Siddharaméšvar Maharadž: Ačkoliv je vnitřní mysl (antahkarana) uvnitř všech bytostí jedna a tatáž, lidé jsou odlišní. Cukr, bláto a zlato jsou jedno a to samé, jenže někteří opomíjejí bláto a vyberou si cukr, zatímco druzí neberou na vědomí cukr a zvolí zlato. Zde je bláto podobné stavu bez Já, neboli hrubohmotnému, cukr odpovídá Já, zatímco zlato reprezentuje Paramátman. Člověk se má zpočátku stát dobře obeznámeným s přístupem druhých lidí. Stejně jako když trpělivě učíte malé dítě, jak má chodit, tak byste měli jednat dle přání druhých. Postupně si tím u nich vypěstujete důvěru, a pak nastane čas jim vysvětlit poznání Brahman. Pokud nepřistoupíte na tento způsob, budete celý život s každým ustavičně bojovat, a k čemu to bude?

Dasboadh: Dášaka 13, kapitola 7, verš 1

Nepředstavitelné, neposkvrněné a nehybné - takové je znázornění, které se používá pro popis nebe. Ve skutečnosti však nebe značí prostor, který je nezměrný, a který se svobodně, bez omezení rozšířil.

To, co je vnímáno bez pomoci očí, si nežádá žádné rituály, obřady, či úvahy. Jediné, co tu zůstává po oddělení a odložení všeho, co je viděné, je Brahman. Ryzí a neměnný Brahman je jako nebe. Volný prostor značí prázdný prostor. Hmota přichází později. Podobně Vědomí je jako volný prostor. Hmota, či materiální svět je ´prostor postrádající Já.´ Vše, co je projektováno, je iluzorní. Vědomí je neustále ve změně, zatímco ´přirozený spontánní stav´ (Brahman) je neměnný. Rozdíl mezi Brahman a Já (Átman) je velmi nepatrný. Veškerý prostor od domu na zemi až po nekonečné nebe je prostoupen přirozeným stavem Brahman, kdežto Já je ve formě vědomí, které je zodpovědné za vnímání nebe, domu a prostoru. Stejně jako je zde rozdíl mezi nebem a větrem, tak je Brahman nepochybně odlišný od Já.

Minulost je tím, co se již stalo, a tak je prokázána její pomíjivost. Také Já vzniklo již dříve. To, co je proměnlivé, má původ v neměnném. Celý vesmír, vytvořený z pěti elementů, je nejen plný nevědomosti, ale je také bez života a netečný, zatímco Já je neustále ve změně a je proměnlivé. Vnitřní vesmír je jako kus kafru, zatímco Já je jako plamen. Já spaluje vše, co není Já, tedy všechny hmotné světské objekty, a nakonec je samo spáleno. Tímto způsobem je podobné ohni. Ale kafr a plamen nakonec zmizí. Podobně Já také zanikne poté, kdy pohltí vše, co nebylo Já a nezůstane nic objektivního.

Parabrahman je jako prostor. Parabrahman a prostor jsou neměnné, kdežto Já (Átman) a vítr jsou stále se měnící. Parabrahman a Já jsou naprosto odlišné. Individualita (džíva) věří v objektivní svět, a proto je uchvácena mnoha nehybnými objekty. Silně lne k tělu, a proto je zaslepená a nevědomá. Je zformována pouze jedinou věcí, a sice vědomím, pomocí něhož řídí svět a, po pravdě řečeno, vědomí je Pánem světa. Já (vědomí čili Átman), které existuje ve všech tělech, je jedno jediné, společné všem, a stále se mění, což je jeho přirozeností. ´To´, co je stálé a nikdy se nemění, je Parabrahman.

Parabrahman není ani jediný, ani ho nelze popsat jako mnohý. Je tu mnoho různých těl, ale jejich správce je pouze jeden. Já se společně s hrubým nehybným tělem, čili s formou pěti elementů, přetvořilo do mnohosti a různorodosti, ale v principu je jedním jediným. Ve svém snu si vytvoříte mnoho těl, a kromě nich je tu také vaše vlastní tělo. Podobně je materiální svět jako sen (jemné tělo). Probuzení vědomí je ´poznáním´ (čtvrté tělo neboli supra-kauzální tělo či Mahakarana). ´Absolutní poznání´ se objeví tehdy,  když se usadíte v klidu právě ve čtvrtém těle na tak dlouho, až nastane ustání i tohoto poznání (čtvrté tělo). Dělat něco, to je poznání, kdežto nedělat nic, to je Absolutní poznání. To, co existuje bez duality a na co poukazuje koncept ´ne toto, ne tamto´ (neti, neti), se nazývá ´bezkonceptuální poznání´ neboli Parabrahman.

Třebaže přirozený spontánní stav jak nevědomosti, tak Absolutního poznání je stejný, je mezi nimi také mnoho rozdílů. Je to proto, že ten, kdo má Absolutní poznání, zakusil vše, avšak nevědomá osoba nikoliv. Po nabytí Absolutního poznání cítíte, že jste stejní (jako všichni včetně nevědomých bytostí), a to je pravda. Přesto se však zároveň tento pocit liší. Intelekt džňánina není zkažen a poskvrněn ani po společném jídle s nedotknutelnými (nejchudší lidé v Indii) v jejich domě. Já zlomyslného člověka se nijak neliší od Já ´Realizované´ bytosti. Není zde žádný rozdíl. ´Já jsem hříšník´ a ´já vykonávám svědomitě náboženské obřady´ - to jsou pouze ideje někoho, kdo je nevědomý. Není zde žádný rozdíl mezi zlatem v rukách nedotknutelného a zlatem v rukách Brahmína, pravá přirozenost všech je stejná. Není zde žádný rozdíl, avšak je tu rozdílnost v pocitu (zkušenosti) toho, kdo je nevědomý, a toho, kdo nabyl Absolutního poznání.

Když se dají Já a tělo dohromady, pak je možné uskutečnit nějakou práci. Tělo neexistovalo, ale Já ano. Já je tu již před vznikem vesmíru, proto Já (vědomí) může dělat cokoliv, bez pomoci těla. Já prostupuje tělem. Všechny bytosti jsou navlečeny na nit Já jako květy na věnci. Nicméně tento názorný příklad není přesný, neboť nit je zde neživá a hrubohmotná. Tak jako je voda přítomna ve formě mízy u všech možných rostlin, tak je Já přítomné ve všech bytostech. Já je jako výtažek z cukrové třtiny a tělo je jako vlákna dužiny, která jsou vysušenou drtí (hrubohmotný svět). Z tohoto důvodu se říká o těle, že postrádá Já. To, co je v těle přítomné, je Já, a To, co je za tím vším, je ´Nejvyšší Já´, neboli Paramátman.

Nirandžan Paramátman (Ten, kdo je viděn bez pomoci čehokoliv dalšího) nemá žádné přirovnání. Přesto já mu dávám připodobnění k ´prostoru mezi šťávou (výtažkem) a dužinou´. Příchuť Paramátmanu je vůní ´našeho Já´. Parabrahman je jako ´prostor´. Pokud si dokážete uvědomit tento jemný bod, dosáhnete své vlastní milosti. Od krále po žebráka, to všechno jsou lidské bytosti, přesto je nelze brát ze společenského hlediska stejně. I když vše pracuje na základě jednoho ´zdroje´, je tu pestrost v každém projevu.

Ačkoliv je vnitřní mysl (antahkarana) uvnitř všech bytostí jedna a tatáž, lidé jsou odlišní. Cukr, bláto a zlato jsou jedno a to samé, jenže někteří opomíjejí bláto a vyberou si cukr, zatímco druzí neberou na vědomí cukr a zvolí zlato. Zde je bláto podobné stavu bez Já, neboli hrubohmotnému, cukr odpovídá Já, zatímco zlato reprezentuje Paramátman. Člověk se má zpočátku stát dobře obeznámeným s přístupem druhých lidí. Stejně jako když trpělivě učíte malé dítě, jak má chodit, tak byste měli jednat dle přání druhých. Postupně si tím u nich vypěstujete důvěru, a pak nastane čas jim vysvětlit poznání Brahman. Pokud nepřistoupíte na tento způsob, budete celý život s každým ustavičně bojovat, a k čemu to bude?

Datum neuveden

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek