Zpívání bhadžanů v Praze 2021

  • od října 2021 zpívání od 18.30 - 20.30 -- cca 1x do měsíce nepravidelně
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí
  • Datum nejbližšího zpívání: POZOR -- ZMĚNA TERMÍNU! (ODLOŽENO O TÝDEN) -- NA 8.10.2021
  • Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.
  • Sraz:  v 18:25
  • Vstupné: zdarma
  • Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:

Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI


proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

51. Džňánin je Skutečnost (z knihy Amrut laja 2)

23. 7. 2021 - advaita

Džňánin se také narodil s tělem, avšak On pomocí něho získal stav ´Sebe-poznání´. Od té doby již nemá tělesnou totožnost. Poté, co pochopil svou pravou přirozenost, provádí nadále své světské aktivity, jenže ty nyní nabývají nového rozměru a dochází u nich k přeměně, a stávají se čirou krásou. Král je králem, a je jedno, zdali žije v lese nebo v paláci. Získat samádhi (absorpce), a poté z něho vyjít, je znakem nedokonalého adepta, to není znakem Džňánina. V dřívějších dobách hráli muži na jevištích ženské role, čistě jen pro zábavu. Jógin prožívá svůj život ve světě a u sebe v rodině v podobném stylu. Poté co se probudíme ze spánku, nepovažujeme činy, které jsme prováděli ve svých snech, za skutečné. Právě tímto způsobem Džňáninové nakládají se světem. Berou ho za sen. Skuteční jogíni se chovají k světským radovánkám jako k potěšení, ze kterého se těší pouze mrtvé tělo. Vše, co se stane v našem snu, se nás po probuzení již nedotýká. Nedotkne se to již tohoto bdělého snu, tudíž to nezasáhne Já.

Z promluv ke knize Eknathi Bhagwat od světce Eknatha

Džňánin (světec) existuje ve Svém originálním stavu – ve ´Skutečnosti´, zbaven tělesné pýchy. Je tím, kdo vykonává všechny tělesné funkce. Samádhi (vstřebání, absorpce) značí poznání, že vše kromě vlastní ´pravé přirozenosti (svarúpa) je neskutečné. Prožívat život pasivně (v pouhé lhostejnosti), není samádhi.

Nebýt pyšný a žít v bezčasovosti ze nazývá ´nepřerušovaná věčná absorpce´. Kdo říká, že obyčejná lhostejnost je absorpcí, neví nic o své ´pravé přirozenosti´. Říkat, že samádhi bylo získáno díky lhostejnosti je stejně dobré, jako srovnávat samádhi k době spánku. Lhostejnost není samádhi. Znát svou pravou přirozenost je samádhi. Člověk jednou snil, že vstoupil do samádhi a přisvojil si lhostejný (netečný) postoj. Později se probudil a vzpomněl si na svůj sen. Jelikož to byl sen, věděl, že samádhi bylo neskutečné. Podobně ten, kdo si uvědomil svou pravou přirozenost, ví, že lhostejnost není samádhi.

Džňánin ponechává všechny funkce svého těla na starost osudu. Potom se již nestará o své tělo. Nezůstává mu nic z celkového postoje ´mé a moje´, neboť to vše je odhozeno. Jsou-li vyhlazeny bráněné věci a samotný postoj jejich bránění, pak se to, co zůstává, nazývá ´spontánní samádhi´, neboli nepotlačené (nekontrolovatelné) samádhi. Kdo získá toto samádhi, zůstává nepřipoután i v případě, že podstupuje mnohé zážitky a ať dělá co dělá, nikdy není ničím potřísněn. Já není připoutané k jakékoliv činnosti (karmě). My jsme to, co říkáme, že jsme. Říkáme-li, že jsme konatel, staneme se zodpovědní za činnosti. Jestliže to neříkáme, nejsme zodpovědní. Nikdo není konatel. Nikdo není ve skutečnosti spojen se svými činy. Přesto lidé říkají: ´Já jsem konatel tohoto činu.´ Proto se zdá, že je činy zasáhnou. Ti, kteří si uvědomí tuto pravdu, jsou nekonateli, a ti, kteří to nevědí, jsou taktéž nekonateli, nicméně si pravou skutečnost neuvědomují. Jsme spoutáni pouze svými vlastními koncepty, jinak jsme zcela svobodní.

Čím více jsme zasaženi pýchou, tím více jsme spoutáni. Pokud získáme trochu poznání, jsme spoutáni o něco méně, ale spoutáni jsme přesto. Tělo je ovládáno tělesnými povinnostmi. Funguje prostřednictvím zvyku, ale naše Já je od těla oddělené. Džňáninové nejen že přemýšlí tímto způsobem, ale také se podle toho chovají. Dřevo zachytí oheň a nechá oheň hořet, ale může dřevo říci ´Já dokážu uchovat oheň neomezeně dlouho´? Ne, to není možné. Jste zrozeni s tělem. Džňánin se také narodil s tělem, avšak On pomocí něho získal stav ´Sebe-poznání´. Od té doby již nemá tělesnou totožnost. Poté, co pochopil svou pravou přirozenost, provádí nadále své světské aktivity, jenže ty nyní nabývají nového rozměru a dochází u nich k přeměně, a stávají se čirou krásou. Král je králem, a je jedno, zdali žije v lese nebo v paláci. Získat samádhi (absorpce), a poté z něho vyjít, je znakem nedokonalého adepta, to není znakem Džňánina. V dřívějších dobách hráli muži na jevištích ženské role, čistě jen pro zábavu. Jógin prožívá svůj život ve světě a u sebe v rodině v podobném stylu.

Poté co se probudíme ze spánku, nepovažujeme činy, které jsme prováděli ve svých snech, za skutečné. Právě tímto způsobem Džňáninové nakládají se světem. Berou ho za sen. Skuteční jogíni se chovají k světským radovánkám jako k potěšení, ze kterého se těší pouze mrtvé tělo. Vše, co se stane v našem snu, se nás po probuzení již nedotýká. Nedotkne se to již tohoto bdělého snu, tudíž to nezasáhne Já.

29. 9. 1933

Z knihy Amrut laja 2

Překlad: Aleš Adámek