Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - VI.1.8-1.9

2. 10. 2019 - Lenka

Pravda neboli Saččidánanda (sat-čit-ánanda znamená v sanskrtu Bytí - Vědomí - Blaženost) je mimo myšlenky či rozumové chápání. Je všudypřítomná a představuje nejvyšší klid a mír překračující veškeré představy a popisy. Schopnost vytváření myšlenek a představ v ní vznikne přirozeně, sama od sebe. Pochopení Já zahrnuje tři roviny, jemnou, střední a hrubou, které rozum, když o nich rozvažuje, nazývá sattva, radžas a tamas. Všechny tři složky utvářejí to, co nazýváme prakrti neboli přirozenost. Třísložková prakrti znamená nevědomost neboli avidju a to je zdroj všech bytostí. Za tím vším je pak nejvyšší Absolutno.

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, budu ti vyprávět, jak se popínavá rostlina zvaná nevědomost plazí do všech směrů. Tato rostlina roste v lese zvaném projevený svět a své kořeny má v horách Vědomí. Tělem jí jsou tři světy, uzavřené do její kůže neboli vesmíru. Radost a bolest, bytí a nebytí, poznání a nevědomost jsou její kořeny i plody. Představuje-li si rostlina nevědomosti radost, je zakoušena radost, představuje-li si bolest, je zakoušena bolest. Je-li tu představa bytí, je tu bytí, je-li tu představa nebytí, je tu nebytí. Tato nevědomost se nevědomostí rozpíná a plodí ještě větší nevědomost. Jestliže hledá poznání, krmí se poznáním a nakonec do poznání doroste.

Rostlina nevědomosti se projevuje různými způsoby v různých myšlenkových stavech. Někde někdy se setká s poznáním a je očištěna, ale pak opět upadá do připoutanosti. Je zdrojem všech emocí a smyslových prožitků. Vzpomínky na předchozí zážitky jsou její mízou a vičára neboli pátrání po Já je pro ni jako termit, který ji užírá. Hvězdy a planety zářící na nebi jsou jejími květy.

V této rostlině sídlí ptáci myšlenek a představ. Rostlinou otřásá mysl, obtáčejí ji jedovatí hadi smyslů a je příbytkem krajty špatného jednání. Ozařuje ji světlo nebes a je naplněna potřebami živých bytostí. Jsou v ní dále rozličné živé bytosti a pak věci, které matou hlupáky, i věci, které pomáhají k poznání. Jsou tu bytosti, jež jsou zrozené, jež se mají zrodit, jež jsou mrtvé i ty, jež mají umřít. Někdy je rostlina zčásti prořezaná, avšak v případě nevyzrálých jedinců není prořezaná vůbec. Zcela ji zničit je nemožné. Jsou v ní minulost, budoucnost i přítomnost. Je to nebezpečná rostlina, jež činí člověka bezvýznamným. Odejde však sama od sebe, je-li důkladně prozkoumána.

Rostlina se projevuje jako všechno, jako hvězdy a planety, živé bytosti a rostlinstvo, základní prvky, nebe, země, bozi a stejně tak i červi. Cokoli ve vesmíru existuje, je touto rostlinou nevědomosti prostoupeno. A je-li tato nevědomost překonána, pak dosáhneš poznání Já.

VI.1: 9

RÁMA se zeptal:

Pane, jsem zmaten tvým prohlášením, že i bozi jako Višnu a Šiva jsou součástí této nevědomosti neboli avidji. Prosím, osvětli mi to.

VASIŠTHA odvětil:

Pravda neboli Saččidánanda (sat-čit-ánanda znamená v sanskrtu Bytí - Vědomí - Blaženost) je mimo myšlenky či rozumové chápání. Je všudypřítomná a představuje nejvyšší klid a mír překračující veškeré představy a popisy. Schopnost vytváření myšlenek a představ v ní vznikne přirozeně, sama od sebe. Pochopení Já zahrnuje tři roviny, jemnou, střední a hrubou, které rozum, když o nich rozvažuje, nazývá sattva, radžas a tamas. Všechny tři složky utvářejí to, co nazýváme prakrti neboli přirozenost. Třísložková prakrti znamená nevědomost neboli avidju a to je zdroj všech bytostí. Za tím vším je pak nejvyšší Absolutno.

Každá ze tří kvalit přirozenosti, sattvy, radžasu a tamasu, se znovu dělí na jemnou, střední a hrubou. Takže máme devět druhů nevědomosti a ty vytvářejí vesmír.

Dokonalí mudrci, mudrci osvobození za života, asketové, světci, bytosti podsvětí, nebešťané a bozi představují sattvickou složku nevědomosti. Z toho nebešťané a bytosti podsvětí vytvářejí hrubou podsložku tamas, dokonalí mudrci střední podsložku radžas a bozi jako Brahma, Višnu a Šiva jemnou podsložku sattvu. Všechny, kteří spadají pod tuto sattvu, považujeme za osvobozené bytosti, jež se znovu nezrodí a existují tak dlouho, dokud trvá svět. Ostatní bytosti osvobozené za života (jedinec osvobozený za života je v sanskrtu džívanmukta) odevzdají během času svá těla, vstoupí do příbytku bohů, kde přebývají do konce světa, a pak jsou osvobozeny. Tak se z avidji neboli nevědomosti stává vidja neboli Poznání! Jako vznikají vlny na moři, tak vidja dá vzniknout nevědomosti, a jako se vlna na hladině moře ztrácí, tak avidja zanikne v Sebepoznání.

Rozdíl mezi vlnou a vodou je jen slovní, není skutečný. Stejně tak je jen slovní a iluzorní rozdíl mezi nevědomostí a poznáním. Neexistuje ani nevědomost ani poznání! Když nevědomost a poznání přestaneš vidět jako dvě rozdílné věci, pak existuje jediné. Odraz vidji v sobě samé se považuje za avidju. Zanecháš-li tohoto dělení, pak to, co zůstane, je jediná Skutečnost. Skutečnost může být něco a nemusí být nic. Je všemohoucí, prázdnější než prostor, a přece neprázdná, neboť je plná Vědomí. Stejně jako prostor uvnitř nádoby, je nezničitelná a všudypřítomná. Je Skutečností ve všech věcech. Tak jako magnet přitahuje železo a nutí ho k pohybu jen svou přítomností, sám od sebe, tak Skutečnost způsobuje vesmírný pohyb sama od sebe, bez jakéhokoli záměru. Proto se říká, že Skutečnost vůbec nic nekoná.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy