Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

26.8. 

     
    9.9.  
     
23.9.      
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

VII.1 - Počátek (tj. puruša a prakrti, brahman a mája) (z knihy Dásbódh)

5. 7. 2019 - Gábina

Múla máju lze poznat skrze pochopení šáster (studiem písem lze zakusit toto „já jsem“), ale Skutečnost tímto způsobem pochopit nelze, jelikož Ta je pochopena jedině ve společenství Pravdy. Toto „já jsem“ je významem šáster, ale zabraňuje zkušenosti Já (před tímto „já jsem“ je ryzí, v sobě zahrnutý/nevyjádřený význam a to je neomezené, nekonečné Já. A To lze pochopit pouze tak, že Tím/Pravdou jste).

|| Šrí Rám ||

  1. Ganéša je praotcem sečtělosti. Má sloní tvář, ale pouze jeden kel (Siddharaméšhvar Maharadž – vy jste Jedno jediné). Má tři oči a čtyři paže a v jedné ruce drží sekeru (třetí oko je oko poznání a sekera značí rozlišování).

  2. Je hojností, která pochází od boha bohatství a hojnosti, Kubéry; je paramárthou, která vychází z véd a je Nárájanou***, jehož chotí je *Lakšmí, a skrze Lakšmí se opravdový šťastlivec stává Jím. *(On je puruša, bez-myšlenkovitý Znalec neboli Svědek Své prakrti/stvoření. Vědění je bohatstvím bohů, je učením véd a je onou Lakšmí, vaším pravým bohatstvím, o které vás nemůže nikdo připravit).

***Nedvojnost – chotěm Lakšmí je Nárájana; Siddharaméšhvar Maharadž – Lakšmí se míní myšlenka „já jsem brahman“; jakmile odejde, vše, co zůstane, je Nárájana a spojení s tělem „vše“ je navždy zničeno.

  1. Toto poznání univerzálního „vše“ vzešlo z prapůvodního a pradávného Ganéši a díky Němu je tu světec-básník (tj. puruša) a ti, kdo jsou hodni přijmout Jeho nádherné básně „já jsem“.

  2. Tak jako jsou děti mocných ustrojeny a vyparáděny „mnohými“ krásnými ozdobami, rovněž tak je díky múla purušovi (Ganéšovi) světec-básník ozdoben tímto vchodem do Skutečnosti.

  3. Klaníte-li se tomuto Pánu *Gana (tj. klanění se Ganéšovi znamená pochopit, že jsem mimo tělo; V.18), pak září světlo poznání a měsíc (tj. mysl) je kompletní a plný. A to je múla mája (mysl plná „já jsem“), kde přetéká tento oceán moudrosti. *(Gana znamená čísla; Siddharaméšhvar Maharadž – všechna čísla, včetně nuly, vycházejí z Něho. Jelikož On je Pánem všech čísel, nikdy nebude v čísle přítomen.)

  4. Múla puruša je prapůvodním počátkem a zdrojem veškeré činnosti. Tento puruša je Nejvyšším Bohem a On je Samo-existující/ozařující od začátku do konce.

  5. Z Něho vzešla bohyně Šárada, která je mladou pannou s přáním „já jsem“. Je přeludem tekoucí řeky vytvořeným sluncem/fatamorgánou (ona je řekou poznání neboli múla májou a jeví se díky tomuto slunci neboli múla purušovi či Ganéšovi.)

  6. Řekneme-li: „Ona je falešná“ pak ten, kdo to řekl, byl omámen její kouzelnou falešností. Vytvořením oddělenosti přiměje tohoto „řečníka“ (tj. Znalce) šílet po smyslových objektech. (Pokud se snažíte učinit toto poznání falešným, stává se více objektivním. Jedině díky trpělivému přebývání v poznání, tj. neustálým zapomínáním na vše, poznání samo od sebe zmizí.)

  7. Ona je matkou duality neboli ona je počátkem nedvojnosti. Ona je múla májou a ona ukrývá tohoto nekonečného purušu uvnitř svého hrubého projevu/brahmánda. (Tento počátek stvoření má nespočet jmen; múla mája/múla puruša nebo šiva/šakti nebo brahman/mája nebo Lakšmí/Nárájana atd.)

  8. Jakmile se Skutečnost stane touto posvátnou liánou múla máji, pak tento nekonečný puruša přebývá uvnitř jejího vesmíru. Ona je *matkou tohoto múla puruši a její formou je Jeho dcera. *(On je narozen, když se objeví ona, a tak je On synem a ona se pak stává Jeho dcerou ve formě „já jsem“.)

  9. Když se klaníte této matce véd (tj. jste bez hrubého těla/bez tělesné totožnosti), pak obdržíte tuto sílu („já jsem“) jejího Pána. A přebývání v tomto „nyní“ je připomínání si Sadgurua.

  10. Múla mája je Jeho milostí udělenou „vizí“, která je deštěm/záplavou božské blaženosti. Díky této „vizi“ tu je toto „vše“ a celý svět je pln blaženosti (tato múla mája má tři aspekty, třebaže jsou navzájem neoddělitelné – sat, čit a ánanda. Sat je existence, „já jsem“ neboli toto „nyní“ či „slovo“ atd. a čit je poznání, „vše“, „vize“ atd. A jakmile jsou zakoušeny sat a čit, pak cítíte ánandu neboli blaženost.)

  11. On je tvůrcem této blaženosti a vlastníkem osvobození sajúdžja. On je bratrem sirotka a On uděluje tento stav naprostého pohlcení, když vy neexistujete.

  12. Mumukšu/hledající je ptákem čátakou, který vyčkává a trpělivě hledí na oblohu (jeho sádhanou je pochopení, že nic/obloha tu není). A jakmile na něj mraky soucitu/krúpa snesou své požehnání, pak se mumukšu stává sádhakou.

  13. Sadguru je Skutečností a vysvoboditelem z této světské existence. Díky Jeho pochopení jste bezpečně převedeni na druhý břeh. On je kapitánem, který dohlíží na člun plující přes hluboké víry oceánu světského života.

  14. On je kontrolorem času a smrti. Je Tím, kdo vás zachraňuje z této kalamity. Je tou nejvíce milující matkou toho, kdo je Mu oddán.

  15. On je tímto purušou a podporovatelem tohoto světa „vše“, který se rozprostírá za těmito třemi světy. On je tím místem dokonalého odpočinku. On je potěšením vašeho mateřského domova. On je radostí při setkání s vaším vlastním Já.

  16. Sadguru je úplný a dokonalý, protože přesekl provaz oddělenosti. Být bez těla/tělesné totožnosti značí klanět se Sadguruovi.

  17. Toto je klanění se Sádhuovi, Světci a sadždžanovi dobrým posluchačem uvnitř „lidí“ (dobrý posluchač naslouchá tomuto „já jsem“, které podporuje „mnohé“ myšlenky lidí. Díky přebývání v neustálé bdělosti vůči této myšlence „já jsem“ ji transcendujete a vstoupíte do bez-myšlenkovitého místa Já/Světců.) Nyní pozorně naslouchejte tomuto libozvučnému „příběhu“ Boha.

  18. Když se bez-myšlenkovitost stane dlouhým snem a mysl kvůli své chamtivosti a zálibám promlouvá do jejího spánku slovy: „Moje žena, mé bohatství, má dcera a syn,“ tak to je samsára.

  19. Pak slunce poznání zapadlo, a kvůli tomu se vytratí světlo a temnota nevědomosti vyplní tento vesmír mnoha věcí.

  20. Není tu ani měsíční svit *sattva guny *(na vše zapomeň), díky kterému bychom viděli na cestu tohoto „vše“. A kvůli zmatku tří gun nemůže toto poznání poznat sebe samo.

  21. V důsledku ega tělesného vědomí toto „já jsem“ hlasitě chrápe v hlubokém spánku a kvůli radostem ze smyslových objektů toto velké brahman hlasitě křičí v bolestech.

  22. Ti, kteří jsou spící, umírají ve svém spánku a jen co se opět narodí, upadnou znovu do spánku. Takováto jsou přicházení a odcházení tohoto „vše“, jakmile je ztraceno v samsáře.

  23. Jsa napůl vzhůru uvnitř tohoto „vše“ (tj. radžo guna) se člověk bezcílně potuluje všemi směry a neví, že paraméšwar snáší utrpení a vyčerpání.

  24. K odstranění utrpení, které musí tato Skutečnost podstupovat, by tu mělo být poznání átman a pak zde může být tato bez-myšlenkovitá promluva o nedvojnosti.

  25. Uvnitř tohoto poznání „vše“ přebývá tato bez-myšlenkovitá esence, která je ryzím poznáním. Toto prohlášení Pána Krišny najdeme v desáté kapitole Bhagavadgíty.

Šlóka: Poznání Jednoty je nejlepším poznáním a To jsem já. Jsem tedy rovněž argumentem toho, který argumentuje.

  1. Díky tomuto „slovu“ je tu tato ne-duální kompozice a to je Konečným Završením/paramártha a duchovním poznáním. Tudíž abyste pochopili Mistra, musí puruša naslouchat pomocí tohoto těla „vše“.

  2. Mysl múla máji je pohyblivá (tj. „vše“ není nic než jednou jedinou hybnou činností neboli čajtanjou) a toto pochopení byste neměli opustit. Opustíte-li ho, pak toto „zde“/múla mája nezíská význam onoho „tam“/brahman.

  3. Jakmile tento „slovní“ význam odhalí Nejvyšší Význam/paramárthu, pak je pochopena neduální kompozice a je tu bez-myšlenkovitost. Pokud odhodlaně hledáte skrze „slovní“ význam, pak vstřebáte tento Nejvyšší Význam/paramárthu.

  4. Pokud si múla mája neosvojí tento Nejvyšší Význam, pak je pochopen význam „zde“, avšak to není Skutečnost. Přesto, bez těchto očí poznání slepí nedokáží spatřit onen poklad, který vlastní.

  5. Pak toto Jedno Jediné říká: „K čemu je tento *přirozený/vrozený jazyk? Nemělo by mu být nasloucháno tímto bez-myšlenkovitým a moudrým Paramátman.“ Avšak toto Jedno Jediné se stalo hlupákem, protože nezná toto snadné spojení (tj. „já jsem“) ke skutečnému významu. *(Tento přirozený/vrozený jazyk předchází mluveným jazykům a je tímto „slovem“. Toto je spojení a jediný prostředek k získání Nejvyššího Významu. Hlupáci mají intelektuální poznání a říkají, že nabytí tohoto Nejvyššího Významu není zapotřebí; tvrdí, že jste Skutečností již v tuto chvíli a není potřeba nic vykonat, ale chybí jim toto přesvědčení.)

  6. Představte si truhlu vyrobenou ze železa, ve které je uchováváno mnoho šperků. Avšak nešťastníci ji zahodí a řeknou: „Je to jen železo.“

  7. Stejně takový je i spontánní a přirozený/vrozený jazyk „já jsem“ a význam, který je skrytý uvnitř, je védánta a siddhánta („já jsem“ a „já neexistuji“ jsou klenoty uchovávané uvnitř ostatních jazyků.) Nicméně v důsledku nevědění (tedy kvůli guně tamas, čili kvůli nepřítomnosti této „řeči“) je toto „já jsem“ opuštěno a následkem mdlého intelektu (radža guna a „mnoho“ myšlenek) je tu pak zmatek a chaos „mnohých“ názorů.

  8. Toto bohatství, které jste tak snadno nalezli, nakonec kvůli hlouposti zase opustíte (tj. přemýšlíte nad „mnoha“ myšlenkami místo toho, abyste naslouchali tomuto „já jsem“.) Měli byste proto přijmout toto bohatství a pak už se nedívat na onu nádobu (v nádobě, tj. v těle/mysli existují klenoty této sattva guny „ já jsem“ a „já neexistuji“.)

  9. Je to jako když najdete na svém pozemku kouzelný kámen (tj. tělo/mysl) nebo když na své cestě objevíte drahokam plnící přání; je to jako když najdete ve své studni pravotočivou liánu (má se za to, že všechny liány jsou levotočivé; tj. když se mája otočí, aby našla svůj kořen).

  10. Stejným způsobem se v tomto přirozeném/vrozeném jazyce nachází ne-dualita. Přijmete-li tuto tak snadno získatelnou ryzí zkušenost s plným přesvědčením, tak okamžitě dosáhnete Jednoho Jediného (Maharadž – žádá se příjemce).

  11. Aniž byste museli vynakládat nesmírné úsilí na to, abyste se naučili cizí jazyky, je tu toto velice snadno dosažitelné „já jsem“ – a to je skutečný význam obsažený v šástrách (néti, néti; původní jazyk). A pak je zde bez-myšlenkovitá esence, která přichází díky přebývání ve společnosti Pravdy (satsang; když přebýváte v tomto pocitu „já jsem“, pak je Pravda, tedy tento puruša, poblíž.)

  12. Múla máju lze poznat skrze pochopení šáster (studiem písem lze zakusit toto „já jsem“), ale Skutečnost tímto způsobem pochopit nelze, jelikož Ta je pochopena jedině ve společenství Pravdy. Toto „já jsem“ je významem šáster, ale zabraňuje zkušenosti Já (před tímto „já jsem“ je ryzí, v sobě zahrnutý/nevyjádřený význam a to je neomezené, nekonečné Já. A To lze pochopit pouze tak, že Tím/Pravdou jste).

  13. Tudíž díky společenství Pravdy „tam“, není zapotřebí trápit se studiem jazyků. Tato esence, která je významem života, je zcela odlišná.

Šlóka: V jazycích jsou rozdíly, ale význam je stejný, o tom není žádných pochyb. Je to jako stejné jídlo uchovávané ve dvou hrncích. Chuť jídla se tím neliší.

  1. Když tu je místo jazyků tato „řeč“, význam se pak neztratí. Toto „vše“ má velmi blízko ke Skutečnosti (tj. společnost Pravdy) a když je tato činnost „vše“ dokonalá, pak to je Skutečnost (pak používáte toto „vše“/poznání, ale nikdy neopouštíte svou Skutečnost.)

  2. Ve skutečnosti je to díky tomuto spontánnímu jazyku „já jsem“, že má sanskrt (jazyk posvátných písem) nějaký smysl. Proto prostřednictvím sanskrtu a studia písem lze dosáhnout tohoto „vše“ a pak, neustálým setrváváním pouze v tomto „vše“, bude pochopen skrytý význam nirguna.

  3. Jsou-li nyní „mnohé“ jazyky odhozeny, toto bez-myšlenkovité Já se stává touto „řečí“ „já jsem“ a „slovní“ význam je přijat. Je to podobné, jako když zahodíte kůži a slupku ovoce, abyste se dostali k jeho jádru.

  4. Význam je skutečnou esencí a mluvený jazyk nemá vskutku vůbec žádnou substanci/podstatu. Avšak kvůli vaší pýše na jazyk sanskrt je zde mnoho pření a kvůli egu „mnohosti“, které chce tolik mluvit, je tato cesta směrem k osvobození zatarasena.

  5. Když je však vyhledán a přijat ryzí, v sobě zahrnutý/nevyjádřený význam, jak „tam“ (odkud se slova vracejí) může zůstat tento „slovní“ význam, který je tu na počátku? Proto je třeba pochopit velikost nezměrného Boha.

  6. Když je tu tato němá „řeč“ múla máji (tj. nic není řečeno myslí), pak toto bez-myšlenkovité paramátma zná svůj vlastní odraz. Ale zkušenost Já nelze uspokojit bez zkušenosti Já (není tu nikdo druhý).

  7. Pokud je význam ne-duality skutečně pochopen, jak bychom „tam“ mohli nalézt posluchače? Nejdříve však musí múla mája „mluvit“ touto řečí para, aby bylo toto hluboké prahnutí po poznání uspokojeno (poznávej a poznávej do takové míry, až nakonec poznání odpadne).

  8. Tak jako přináší klenotníkovi spokojenost to, když před něj dáte šperk, tak se objeví spokojenost ve Džňáninovi, když je před ním „mluveno“ tímto „já jsem“.

  9. Kvůli této horečce máji jsme zapomněli na své vlastní Já, a tak nebyla tato bez-myšlenkovitá promluva žádána. Jak potom může někdo v samsáře pochopit význam „tam“? (Ten, kdo je v samsáře, chce být někým, ale Džňánin nechce dokonce ani být.)

Šlóka: Ó, syne Kuruovců, tvůj intelekt musí být loajální a soustředěný. Intelekt těch, co nejsou soustředění, se nechá unášet do mnoha oblastí a odnoží.

  1. Když je puruša poskvrněn objekty světa, pak nemůže pochopit tuto neduální promluvu. „Zde“ se žádá obrovská bdělost/ostražitost.

  2. Když si připomínáte „mnohé“ drahokamy a „mnohé“ mince, zapomínáte na své vlastní Já a jste ztraceni v samsáře (je-li zde okouzlení bohatstvím, které nabízí tento svět, jak lze pochopit toto bohatství poznání?) Nevíte-li, jak toto řádně prozkoumat, pak toto „tam“ je klamáno v práně (a brahman říká „já jsem tělo“.)

  3. Stejně tak se uvnitř této promluvy „já jsem“ nachází ryzí poznání, ale pokud se díváte jen povrchně, pak nebude nikdy pochopeno. Potom není pochopeno dokonce ani toto „vše“, které je vytvořeno tímto přirozeným/vrozeným jazykem.

  4. Je-li „zde“ pronášena tato „řeč“, je tu věčná svěžest této zkušenosti „já jsem“. Toto je daleko hlubší než může kdy být sanskrt a tomu se říká šravana/naslouchání.

  5. Pak je rozpoznána mája/brahman (neboli prakrti/puruša) a to by se mělo nazývat skutečnou promluvou (tj. „promluva „já jsem“ neboli prakrti). Potom by měla být poznána svarúpa (brahman/puruša), která je překryta počátkem této máji.

  6. Mája je uvnitř gun a má formu. Mája je modifikací tohoto „vše“. Mája by měla být rozpoznána jakožto expanze těchto pěti velkých/hrubých elementů.

  7. Mája je viditelná a lze ji spatřit. Mája je představována myslí. Mája je v mžiku zničena na základě pochopení s vivékou/rozlišováním.

  8. Mája je nespočtem různých forem (druhým snem, avidjamája) a formou stvoření (první sen, vidjamája). Mája je formou samotného višnua (tj. vědění neboli prostor). Když je toto nezměrné brahman hranicemi máji, pak by tu měla být tato „řeč“.

  9. Mája je „mnoha“ okázalostmi uvnitř „mnoha“ forem. Mája je společníkem Íšvary (tj. Svědek a to, co je pozorované). Pro nevědomého je tu mája, a když pochopíte, je tu nezničitelné/abhanga (brahman).

  10. Struktura hrubého vesmíru je májou. Mája je naší představivostí a bez poznání nelze tuto síť máji odseknout.

  11. Takováto je promluva máji. Je to jen velice *malé „slovo“, které je „vyřčeno“. Toto vritti (poznat) uvnitř posluchače musí být proto velmi ostražité. *(mája se jeví obrovská a necitelná těm, kteří ji pořádně neprozkoumali. Je však jako malinký mráček na rozlehlé obloze pro ty, kteří ji touží pochopit.)

  12. Poté, co byla pronesena promluva o brahman, je tu brahmandžňána/poznání brahman (uctívejte brahman tím, že jste brahman) a díky tomu je zdánlivý jev máji náhle odseknut.

Tímto končí 1. kapitola 7. dášaky knihy Dásbódh s názvem Počátek (tj. puruša a prakrti, brahman a mája).

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)