Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 16.4. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.054-V.055

30. 1. 2019 - Lenka

Když mysl zmizí v důsledku nepřítomnosti představ o hmotné existenci, pak vědomí existuje ve své přirozenosti jako Vědomí. Tomu se říká čiré Bytí. Jestliže vědomí prosté představ o objektech ztratí svoji oddělenost a splyne se sebou samým, znamená to čiré Bytí. Pokud všechny vnější (hmotné) a vnitřní (myšlenkové) objekty splynou s Vědomím, je tu čiré Bytí. Je to nejvyšší stav, který nastane u každého osvobozeného mudrce, ať už se jeví s tělem nebo bez těla.

V.54

VASIŠTHA pokračoval:

Mudrc Uddálaka si poté sedl do lotosové pozice a s přivřenýma očima se oddal meditaci. Vyslovil posvátnou slabiku Óm, což ho uvedlo do nejvyššího stavu. Zazpíval Óm takovým způsobem, že vibrace tohoto zvuku naplnily celé jeho bytí až po vrcholek hlavy. Vydechl dokonale všechen vzduch. Bylo to, jakoby jeho životní síla opustila tělo a plula v prostoru čirého Vědomí. Oheň vznícený v  srdci, zaplanul v celém jeho těle. To byla první část pranava jógy, kterou Uddálaka prováděl. Nepoužíval hatha jógu, hatha jóga zahrnuje fyzická silová cvičení.

Ve druhé fázi pranava yógy bylo dosaženo rovnováhy a u Uddálaky samovolně došlo k zadržení dechu (zastavení životní síly). Nebyl tu žádný rozruch či chvění. Životní dech jakoby se zastavil ani vně ani uvnitř, ani nahoře ani dole. Oheň, který zaplanul v těle, přeměnil tělo v popel a v okamžiku zmizel. Zbyl pouze čistý popel a bílé kosti v něm vypadaly jako kafr, pálící se při obřadech. Silný vítr popel roznesl a rozptýlil do prostoru. To vše Uddálaka prováděl nikoli pomocí fyzického cvičení hatha jógy, ale pomocí kumbhaky, zastavení dechu.

Ve třetí fázi pranava jógy poté, co Óm dosáhlo svého vrcholu a utichlo, nastal nádech a opětovné vyvolání životní síly, životního dechu. Životní dech, soustředěný v centru Vědomí, se nyní rozprostřel jako jemný vánek do prostoru. Dosáhl úrovně Měsíce a tam se proměnil v chladivé paprsky, které oživily popel, jenž zbyl z těla Uddálaky.

Z popela se vynořila zářící bytost se čtyřma rukama, podobná Pánu Višnuovi. Uddálaka zářil jako bůh, celá jeho bytost se proměnila v bytost božskou. Životní dech probudil sílu kundaliní, jež se pozvedla a vytvořila spirálu. Tělo Uddálaky bylo znovu obnoveno.

Uddálaka seděl v lotosové pozici, tělo držel vzpřímené, smysly pevně „svázány“. Snažil se své vědomí zbavit nejmenšího hnutí myšlenek. S veškerou svojí silou odvedl mysl od rozptylování. Měl přivřené oči, klidné, bez nejmenšího hnutí. Začal provádět rádža jógu. S myslí ustálenou ve vnitřním tichu sjednotil dvojici životních dechů, pránu a apánu. Jako je olej oddělen od původních semen, tak oddělil vnitřní smysly od jejich objektů. Začal si plně uvědomovat sklony a podmíněnosti, vytvořené na základě minulých zkušeností, a své vědomí od nich oprostil a očistil. Potom pevně sevřel konečník a všechny další otvory těla. S pomocí své životní síly a svého vědomí, které díky tvrdé disciplíně zadržel od projevení navenek, soustředil svoji mysl do srdce.

VASIŠTHA pokračoval:

Mysl Uddálaky dosáhla naprostého klidu a míru a žádné vyrušení z něho ji nemohlo postihnout. Ve svém srdci Uddálaka přímo nazřel temnotu nevědomosti, jež zakrývala světlo Sebepoznání. Rozptýlil ji světlem Poznání, jež se v něm probudilo, a poté spatřil světlo vnitřní. Jakmile toto světlo pohaslo, upadl mudrc do otupělého stavu spánku. Tupost spánku rozptýlil a poté mu mysl začala vykreslovat nádherné rozličné tvary. Od těchto vidin mudrc své vědomí očistil a nato ho přemohla silná netečnost, jako kdyby byl otráven. Překonal i toto, načež se jeho mysl usídlila ve stavu zcela nepopsatelném a naprosto odlišném od všech předchozích. Poté, co v tomto stavu chvíli setrvala, probudila se jeho mysl do zážitku Jednoty bytí. Hned nato přišel prožitek čirého Vědomí. Vědomí, jež bylo dosud vždy spojeno s nějakým objektem, obnovilo nyní svoji čistotu a nezávislost, podobně jako když se blátivá voda v hliněném hrnci zcela vypaří a bláto se stane součástí hrnce, vyrobeného z téhož materiálu. Tak jako vlna splyne s oceánem a zcela se s ním sjednotí, tak se Vědomí vzdalo vnímání objektů a obnovilo svoji čistotu. Uddálaka byl osvícen. Prožíval nejvyšší blaženost, kterou zakoušejí bozi jako Brahma, Višnu a Šiva. Byl ve stavu, jenž je za všemi popisy. Byl v Jednotě s oceánem blaženosti.

V tomto stavu neomezeného Vědomí spatřil Uddálaka známé mudrce. Nevšímal si jich a pokračoval v prožívání nejvyšší blaženosti. Dosáhl stavu mudrce „osvobozeného za života“. Spatřil bohy i mudrce a také trojici nejvyšších bohů - Brahmu, Višnua a Šivu. Šel dál za tento stav a proměnil se v blaženost samu. Šel dál i za říši blaženosti a nezakoušel ani blaženost ani neblaženost. Stal se čirým Vědomím. Kdo toto prožije, třebas jen na okamžik, toho nezajímá ani potěšení nebe. To je nejvyšší stav, to je cíl, to je věčný příbytek. Kdo v něm spočine, neupadne již do omylu a nenechá se zmýlit vztahem subjektu a objektu. Žádné představy subjektu a objektu si nevytváří, je plně probuzený. A je zřejmé, že nejde o žádné „dosažení“.

Uddálaka v tomto stavu setrval šest měsíců a vytrvale přitom odolával pokušením psychických sil. Uctívali ho mudrci i bohové. Byl pozván, aby vystoupil na nebesa, ale pozvání odmítl. Oproštěný od všech tužeb, žil Uddálaka jako mudrc osvobozený za života. Často strávil dny i měsíce v meditaci v horských jeskyních. Jindy se zase zabýval běžnými světskými záležitostmi. Dosáhl stavu naprosté harmonie a na vše pohlížel stejně. Jeho vnitřní světlo zářilo neustále, nikdy nevycházelo a nikdy nezapadalo. Představy duality v něm zcela utichly a on žil oproštěn od tělesného vědomí, pevně ustálen v čirém Bytí.

V.55

RÁMA se zeptal:

Ó mudrci, pověz mi prosím, co je to čiré Bytí?

VASIŠTHA odpověděl:

Když mysl zmizí v důsledku nepřítomnosti představ o hmotné existenci, pak vědomí existuje ve své přirozenosti jako Vědomí. Tomu se říká čiré Bytí. Jestliže vědomí prosté představ o objektech ztratí svoji oddělenost a splyne se sebou samým, znamená to čiré Bytí. Pokud všechny vnější (hmotné) a vnitřní (myšlenkové) objekty splynou s Vědomím, je tu čiré Bytí. Je to nejvyšší stav, který nastane u každého osvobozeného mudrce, ať už se jeví s tělem nebo bez těla. Tento stav je dostupný tomu, kdo byl probuzen, tomu, kdo se nachází v hluboké kontemplaci, člověku poznání. Nemůže ho zakoušet nevědomý jedinec. Mudrci a trojice bohů Brahma, Višnu a Šiva jsou v čirém Bytí pevně ustáleni. V takovém stavu Vědomí žil Uddálaka.

Po dlouhé době se v jeho mysli zrodila myšlenka na opuštění těla. Odešel do horské jeskyně a tam se posadil do lotosové pozice. Přivřel oči, zatáhl konečník, přitiskl bradu k hrudi a podobným způsobem uzavřel všech devět otvorů těla. Smysly vtáhl do svého srdce a zadržel životní dech, pránu. Špičku jazyka přitiskl k hornímu patru, rty měl mírně od sebe. Nezaměřoval se ani dovnitř ani ven, ani nahoru ani dolů, ani k objektům ani do prázdna. Udržoval své tělo ve stavu dokonalé rovnováhy. Ustálil se v čirém Vědomí a zakoušel vnitřní blaženost. Dosáhl vědomí čirého Bytí, jež překračuje i stav blaženosti. Celé jeho bytí bylo naprosto čisté.

Nějaký čas Uddálaka zůstal v tomto čirém stavu nepohnutý jako postava na obraze. Postupně den za dnem dosahoval dokonalého klidu a míru a v čirém Bytí setrvával. Překročil cyklus zrození a smrti. Všechny jeho pochybnosti a špatné myšlenky zmizely, všechny nečistoty srdce byly odplaveny. Dosáhl stavu blaženosti a klidu, jenž je mimo všechny popisy a vůči němuž se jeví bezcenné i potěšení králů nebes. Jeho tělo takto zůstalo šest měsíců a za tu dobu ho pálivé paprsky Slunce úplně vysušily.

Jednoho dne se na žádost svých oddaných vydala k tomuto místu bohyně Párvatí se svými družkami. Párvatí byla uctívána samotnými bohy a když uviděla Uddálakovo tělo vysušené paprsky Slunce, vzala si ho jako ozdobu své hlavy.

Ó Rámo, takový je příběh mudrce Uddálaky, jenž probudí nejvyšší Poznání v srdci každého, kdo bude hledat úkryt v jeho stínu.


Překlad Lenka Vinklerová

další části knihy