Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 5.3. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

VI.2 - Dosažení brahman (z knihy Dásbódh)

24. 8. 2018 - Gábina

Je-li tu od začátku do konce nirguna brahman, pak se tato Skutečnost bez začátku a konce stala tímto pochopením nezničitelného a věčného Já. Vězte, že vše ostatní je vytvořeno z pěti elementů a je tudíž zničitelné. (Skutečnost, tj. parabrahman, nemá s tímto vším nic co do činění. Ale jakožto nirguna brahman je stále subjektem s možností vrátit se zpět do saguny. Přesto setrváváním jakožto tato nirguna neboli s tímto bez-myšlenkovitým pochopením toto falešné „já“ navždy zmizí, stejně jako se sůl rozpustí v oceánu.)

|| Šrí Rám ||

  1. Naslouchejte tomuto „já jsem“, neboť tato pozornost je učením/upadéša. Díky tomuto učení/upadéša dosáhnete Konečného Osvobození. Avšak zastavit se na chvíli s pochopením „mnohosti“ je naprosto k ničemu (mysl vás bude jen svazovat).

  2. Pokud toto učení/upadéša postrádá poznání Brahman, nemělo by se nazývat poznáním. Lze jej přirovnat ke slupce bez zrna, kterou nelze strávit.

  3. Když tu jsou „mnohá“ poznání, je to jako mlácení trávy za účelem získat zrní nebo jako tlučení podmáslí, abyste obdrželi máslo. „Mnohá“ učení nám jsou k užitku stejně tak, jako je k požití voda, kterou se oplachovala rýže.

  4. Když tu jsou „mnohá“ učení, je to jako pojídání slupky ovoce nebo odpadu z cukrové třtiny poté, co je z ní vymačkána šťáva nebo pojídání skořápky kokosu po vynětí jádra.

  5. Bez poznánní Brahman se toto učení „já jsem“ stává únavnými bolestmi „mnohosti“. Proč by měl moudrý zahodit tuto esenci (já neexistuji) a ochutnávat ne-esenci? (Dokud nezmizíte stejně, jako se rozpustí sůl v oceánu, tak i když je dosaženo tohoto poznání „já jsem“, přesto jednoho dne sklouznete zpět do „mnohosti“ myšlenek).

  6. Jak může být toto „já jsem“ múla máji (ne-esence) touto nirgunou brahman (esence)? Neboť pak se tato promluva nirguna stala promluvou saguna. Proto by měla být *antah-karana správného posluchače ostražitá a ryzí. *(viz 17.8 3-10; vnitřní schopnost vědění)

  7. Když se však tento svět poznání „vše“ stal tímto hrubým vytvořeným světem vašich konceptů, vězte, že bez-myšlenkovitá Skutečnost se stala pěti elementy (tj. zdánlivým jevem a tudíž falešným). A i když se bez-myšlenkovité Já stalo časem tohoto „vše“, přesto poznání nepřetrvá (zdánlivý jev nemůže být věčným Já; toto „vše“ je rovněž subjektem zániku, tedy kam odchází, když usnete, tj. když zavládne nevědomost?)

  8. Je-li tu od začátku do konce nirguna brahman, pak se tato Skutečnost bez začátku a konce stala tímto pochopením nezničitelného a věčného Já. Vězte, že vše ostatní je vytvořeno z pěti elementů a je tudíž zničitelné. (Skutečnost, tj. parabrahman, nemá s tímto vším nic co do činění. Ale jakožto nirguna brahman je stále subjektem s možností vrátit se zpět do saguny. Přesto setrváváním jakožto tato nirguna neboli s tímto bez-myšlenkovitým pochopením toto falešné „já“ navždy zmizí, stejně jako se sůl rozpustí v oceánu.)

  9. V jiném případě vezměte bez-myšlenkovité Já jakožto něco elementárního. Jak lze ale toto „já jsem“ nazývat Bohem? Člověk se urazí, když ho nazvete bhút (bhút – duch/přízrak, element, vytvořená věc).

  10. Tudíž jak můžete přirovnávat „Otce světa“ (tj. purušu) a toto paramátma k vytvořené věci/bhút? Velikost átma puruši nemůže být pochopena brahmou a ani jinými bohy (protože oni všichni jsou vytvořenými věcmi – bhút).

  11. Avšak v důsledku své totožnosti s tělem nazýváte „Pána světa“ také vytvořenou věcí (protože se považujete za formu, projektujete myšlenku formy, tj. „vše“, na toto bezforemné Já, které zná formu.) Proto prostřednictvím této „řeči“ zapomeňte na všechno a pochopte tohoto velkého (bezforemného) purušu, Znalce tohoto „vše“.

  12. Jsou zde elementy země, vody, ohně, větru a prostoru. A uvnitř i vně těchto elementů a tohoto „vše“ je tento „Pán světa“ (mimo jakýkoliv projev). Těchto pět elementů je zničitelných, ale toto átma je jako tato Skutečnost.

  13. Když tu je toto „já jsem“ „jména“ a „formy“, pak se (bezejmenné, bezforemné) paramátma stává tímto klamem a poté se objeví „mnohé“ věci. Tato esence, která je za „jménem“ a „formou“ by měla být poznána pomocí této zkušenosti „já jsem“ („já jsem“/existence je původním „jménem“ a „vše“/poznání je její původní „formou“. Jsou neoddělitelné.)

  14. Tato zkušenost „já jsem“ je pěti elementy a třemi neprojevenými atributy; chápejte to jako osmidílnou prakrti. A je to tato osmidílná prakrti, která se začala nazývat viditelnou.

  15. Proto když se jeví tato bez-myšlenkovitá Skutečnost zničitelnou a viditelnou, je tu potom tato „řeč“ véd a písem (néti, néti). Džňánin však zná toto nezničitelné nirguna brahman.

  16. Toto „já jsem“/múla mája není rozseknuta, ani když ji rozseknete zbraní, není spálena, ani když ji spálíte ohněm a není zničena, ani když ji rozpustíte ve vodě.

  17. Toto „já jsem“/múla máju ani neodvane vítr. A pokud tato múla mája neustane a nezmizí a pokud se tato múla mája nepřihodí a není skryta před Sebou samou, pak je to parabrahman.

  18. Puruša nemá barvu ani kastu a liší se od tohoto vše múla máji (tj. prakrti). Ale když má existenci, jeví se jako tento čas „vše“ (když tento Svědek cítí, že On existuje, stal se pozorovaným.) (Tohoto purušu nelze k ničemu přirovnat, je před vším. Nicméně kvality iluze jako jsou existence, poznání a blaženost se na něj navrší.)

  19. To nelze spatřit, a přesto se On objevil tak moc; nelze to spatřit, a přesto On prostupuje vším. On je tímto brahman pronikajícím „tady a tam“.

  20. Když se tato Skutečnost samovolně stane touto viditelnou májou, pak to, co má být realizováno bude spatřeno (pak se tato Skutečnost stala trojicí vidoucí, viděné a vidění a tak se objeví forma; přesto On zůstává skrytý a ozařuje viděné). Ale mystérium tohoto Já, jež je skryto, je třeba poznat (když se vy, Já, snažíte poznat sebe sama, pak poznáváte iluzi).

  21. Když se stane Skutečnost projevenou, pak by měla být poznána jakožto ne-esence (tj. toto iluzorní „vše“) a tuto Skutečnost, která je skrytá, je nutno znát jako esenci. Tato esence je tímto bez-myšlenkovitým Já a lze Jej pochopit prostřednictvím Guruova učení. (Nejdříve Mistr řekne: „Ty jsi On, tj. ne-esence, a pak řekne, že ani toto není pravda/esence.)

  22. Když není realizována tato múla mája, pak lze realizovat Skutečnost. Když není múlá mája vnímána, lze chápat Skutečnost. Když není múla mája poznána, lze Skutečnost poznat upřímnou a odhodlanou vivékou.

  23. Tuto skrytou Skutečnost je třeba odhalit. Tato Skutečnost, jíž nelze dosáhnout, by měla být dosažena. To, co se má za složité, by mělo být praktikováno bezusilovně. (tj. zapomínání je připomínání)

  24. Védy, tvůrce brahma a dokonce i božský had šéša (tj. Svědek) se ve snaze popsat tuto Skutečnost zcela vyčerpali. Tato Skutečnost, která se objevila jako ryzí sattva guna by měla dosáhnout toto parabrahman (Ten, kdo se objevil jako toto vědění, by se měl vrátit do Sebe sama).

  25. „Co je tedy tím prostředkem, jímž by měla být dosažena Skutečnost?“ Nejdříve pochopte, že je to tato Skutečnost, která se stala touto spontánní „řečí“ a tudíž toto parabrahman lze dosáhnout šravanou/nasloucháním duchovní rozpravě „já jsem“.

  26. Parabrahman není elementem země; není elementem vody; není světlem; není větrem a nemá žádnou barvu. Vše, co se stalo projeveným, není tímto neprojevem.

  27. Pokud se To nazývá Bůh, zbytek je projeveným světem tohoto „vše“. A pokud toto „vše“ neboli „já jsem“ není pochopeno, pak tu budou “lidé“ a kdekoliv bude vesnice, tam bude bůh/idol (není-li pochopeno toto „vše“, pak tu jsou „mnohé“ koncepty a bohové/idoly.)

  28. Ale pokud máte přesvědčení o neprojeveném Bohu, pak nabydete pochopení tohoto nirguna Boha. Proto byste „nyní“ (se saguna pochopením) měli pátrat a najít Sebe sama.

  29. Je to toto átma, které říká „Mé tělo“; přesto On ví, že se od těla liší. Je to átma, které říká „moje mysl“, přesto ví, že On není ani myslí.

  30. Když se toto bez-myšlenkovité Já stalo tělem, všude se rozšířily hrubé elementy. Je-li však každý element vyloučen tím předešlým (elementem), pak jediné, co zůstane, je tato esence, átma.

  31. Potom dokonce není potřeba poznat toto „vše“ a tudíž tu není žádné místo pro vás (vy jste tímto „vše“; když tu je pocit rozdílnosti/jinakosti, pak se objevíte vy, „já jsem“). Jakmile se hrubé elementy oddělily a byly poslány do původního místa, pak kde je místo pro vás k spočinutí? (tj. jak můžete existovat bez formy?)

  32. Jen když je átma svázáno uvnitř tohoto svazku „vše“, puruša se potřebuje osvobodit pomocí tohoto bez-myšlenkovitého pochopení. A jakmile je bez-myšlenkovitost pochopena, tento svazek nelze nalézt.

  33. Byly tu svazky hrubých elementů a tento svazek universálního „vše“. Když však pochopíte toto bez-myšlenkovité Já, je tu toto Jedno jediné átma bez vnitřního prostoru a vy nejste (vy jste vnitřním prostorem; být).

  34. Když vy nemůžete být nalezeni, k čemu pak otázka zrození a smrti? Pokud pochopíte toto „skryté místo“ Já, pak tu není hřích ani zásluha.

  35. Hřích a zásluha ani trest boha smrti – jamy nejsou v bez-myšlenkovité nirguně přítomny. Když jste touto nirgunou, kde je pak místo pro zrození či smrt?

  36. Toto átma bylo svázáno pocitem „já jsem tělo“ a bylo osvobozeno silou vivéky. A pak bylo dosaženo tohoto „sídla osvobozeného“ mimo tělo.

  37. Když jste tímto Jedním jediným nirguna átma, dosáhli jste úplného smyslu života. K tomu, abyste toto pochopili, musí být znovu a znovu prováděna bez-myšlenkovitá vivéka.

  38. Když se probudíte, sen zmizí. Podobně když nahlížíte s bez-myšlenkovitou vivékou, pak se vytratí viditelné „vše“. Proto kdokoliv, kdo obrátí svou pozornost na bez-myšlenkovitou svarúpu, je zachráněn od žití/existování v práně.

  39. Musíte nabídnout sebe sama. Pomocí takovéto vivéky byste vy neměli zůstat. Když je toto „já jsem“ nabídnuto, tak to je devátým druhem oddanosti a „nabídnutím samotnému átma“.

  40. Zpočátku tu je nutné naslouchání/šravana a pak služba u Sadguruových chodidel (SiddharaméšvarMaharadž – když zakusíte to, co učil Sadguru, pak je vaše služba u konce). Poté je zde naprosté odevzdání samotnému átma prostřednictvím požehnání a milosti Sadgurua.

  41. Po Sebeodevzdání tu je toto ryzí Já (tj. parabrahma), prosté jakéhokoliv vnitřního prostoru (tj. nerozdílnost/ne-jinakost). Toto „já jsem átma“ bylo pochopením, které se objevilo v tomto vnitřním prostoru.

  42. Když se toto brahman objeví jako toto pochopení ***„já jsem brahman“, útrapy světského života odvanou a tělo je zanecháno svému osudu/prarabdha (tj. skladiště minulých činů).

*** Siddharaméšvar Mahradž – Když začne aspirant praktikovat „já jsem brahman“, pak „já“, které bylo tolik na těle, se postaví a posadí se na brahman. Malé „já“ se stalo velkým „já“. Jen tolik se změnilo. Jakmile se kocour naparuje odvahou poté, co sežral malá koťátka, stejným způsobem džíva sežere koťátka ve formě hrubého, jemného a kauzálního těla a zanechá „jáství“, které na nich bylo a začne říkat „já jsem“ supra-kauzálnímu tělu. Proto nejen že ego neumře, ale začne řvát „já jsem brahman“. Bez zabití tohoto „já“ není ego zničeno. Třebaže zabijeme vše ostatní, pořád zbývá zabít své vlastní já a to je bez Sadgurua příliš obtížné.

  1. Je-li toto „já jsem“ nazýváno Sebe-poznáním/átma-džňána, pak by tu mělo být toto bez-myšlenkovité pochopení a tím je naprostá spokojenost – já neexistuji (tj. samádham). Pak se oddaný stává od tohoto parabrahman neoddělitelným.

  2. Nyní nechť vše, co musí přijít, přijde (tj. nechť je to ponecháno prarabddě); přesto tato Skutečnost nepřijde. A nechť vše, co musí odejít, odejde; přesto tato Skutečnost neodejde (Tato Skutečnost je navždy a nemá s těmito všemi věcmi nic co do činění.) A jakmile je toto pochopeno, tento původní/prvotní strach/pochybnost („já jsem“), který se sebou nese zrození a smrt, je z mysli odstřižen.

  3. Unikli jste pádu do samsáry a Bůh a oddaný jsou sjednoceni. Pak je Nejvyšší Bůh rozpoznán díky své společnosti s Pravdou (satsang).   

Tímto končí 2.kapitola 6.dášaky knihy Dásbódh s názvem „ Dosažení brahman“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)