Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.010-V.011
18. 7. 2018 - Martin
Co mohu v tomto vesmíru hledat? Jaké věčné pravdě mohu věřit? Jaký je rozdíl v tom, zda se věnuji neustálé práci, anebo zůstávám nečinný? Nic v tomto vesmíru není stálé. Ať činné nebo nečinné, toto tělo je jen dočasné a pořád se mění. Je-li mysl člověka pevně zakotvena v klidu a vyrovnanosti, co je pak možné ztratit a jakým způsobem?
V.10
VASIŠTHA pokračoval:
Takto rozjímajícího krále nalezl jeho strážce, přistoupil k němu a řekl mu: „Pane, je čas věnovat se královským povinnostem. Vaše služebná již přichystala vonnou koupel. Kněží vás očekávají, aby zapěli příslušné hymny. Pane, vstaň a vykonej to, co má být vykonáno, neboť ušlechtilý člověk je dochvilný a dbá svých povinností.“
Avšak král si jeho slov nevšímal.
DŽANAKA dále přemítal:
Co mám dělat se svou družinou a s královskými povinnostmi, když vím, jak je to vše prchavé? Není to k ničemu. Měl bych všeho zanechat a setrvat ponořený v blaženosti Já.
Ó mysli, zbav se touhy po potěše smyslů, abys mohla být oproštěna od trápení spojeného s opakovaným stárnutím a smrtí. Jakýkoli stav, o kterém doufáš, že ti přinese štěstí, se ukáže jako zdroj neštěstí! Zanech života, ovlivňovaného špatnými sklony a touhou po potěšení. Hledej radost, jež je s tebou nerozlučně spjatá.
Když strážce viděl, že král nic neříká, zůstal i on potichu.
DŽANAKA dále rozjímal:
Co mohu v tomto vesmíru hledat? Jaké věčné pravdě mohu věřit? Jaký je rozdíl v tom, zda se věnuji neustálé práci, anebo zůstávám nečinný? Nic v tomto vesmíru není stálé. Ať činné nebo nečinné, toto tělo je jen dočasné a pořád se mění. Je-li mysl člověka pevně zakotvena v klidu a vyrovnanosti, co je pak možné ztratit a jakým způsobem?
Netoužím po tom, co nemám, a nezříkám se toho, co ke mně samo přichází. Ustálil jsem se v Já. Co je mé, nechť je mé! Není tu nic, kvůli čemu bych měl pracovat, ani neexistuje žádný důvod, proč být nečinný. Cokoli je získáno činností nebo nečinností, je falešné. Je-li mysl pevně ustálena ve stavu prostém chtění a bez touhy po potěšení a funguje-li tělo zcela přirozeně, pak mají činnost i nečinnost stejný význam. Nechme proto tělo zabývat se přirozeným fungováním, neboť nepřítomnost této činnosti by vedla k jeho rozkladu. A ustanou-li myšlenky „toto dělám“ nebo „to mě baví“, veškerá činnost se stane nekonáním.
V.11
VASIŠTHA pokračoval:
Jakmile Džanaka toto uvážil, zvedl se, jako se slunce zvedá nad horizont, a začal vykonávat své královské povinnosti bez jakéhokoli lpění. Oproštěný od představ o žádoucím a nežádoucím, osvobozený od sklonů a tendencí mysli se věnoval spontánní a přiměřené činnosti – jakoby byl v hlubokém spánku a přece probuzený. Splnil své denní záležitosti včetně uctění světců a na konci dne se uchýlil do samoty, aby noc strávil v hluboké meditaci, jež pro něj nyní byla zcela samozřejmá a přirozená. Jeho mysl se okamžitě odvrátila od iluze a ustálila se v klidu a míru. Ráno Džanaka vstal a znovu přemítal.
DŽANAKA uvažoval:
Ó neposedná mysli! Světský život nevede k tvému skutečnému štěstí. Proto dosáhni stavu klidu a vyrovnanosti. Pouze v takovém stavu budeš zakoušet klid, blaženost a pravdu. Kdykoli vytvoříš ve své prostopášnosti nemravné myšlenky, začne iluze světa růst. A chováš-li v mysli touhu po potěšení, tato iluze se bude do nekonečna rozvětvovat. Právě myšlení splétá sítě projeveného světa. Proto zanech všech fantazií a představ a dosáhni klidu a vyrovnanosti. Na misky vah svého poznání dej potěšení smyslů na jednu stranu a blaženost klidu a míru na stranu druhou. Co uvážíš, že je pravda, to hledej. Zbav se všech nadějí a očekávání, osvoboď se od přání něco získat či něčeho se vzdát a buď volný. Ať je projevený svět skutečný či neskutečný, ať je ve fázi růstu nebo úpadku, nenech se jeho klady či nedostatky vyvést z rovnováhy. S projeveným světem ve skutečnosti nejsi v žádném vztahu, jen se to tak jeví v důsledku tvé nevědomosti. Ó mysli, jsi falešná a stejně falešný je tento projevený svět. A přece je tu mezi vámi dvěma jakési tajuplné spojení. Je to jako spojení mezi neplodnou ženou a jejím synem. Pokud se domníváš, že jsi skutečný a projevený svět nikoli, jaký pak může být mezi vámi smysluplný vztah? A na druhou stranu, jsi-li skutečný ty a svět je skutečný též, jste spolu navěky, tak kde je pak důvod pro nadšení či smutek ze zisku nebo ztráty? Proto se oprosti od smutku a spočiň v hlubokém rozjímání. Na tomto světě neexistuje nic, co by ti přineslo naplnění. Proto najdi útočiště v odvaze a vytrvalosti a překonej vlastní neposlušnost a vzpurnost.
překlad Lenka Vinklerová