Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý velký strom":

Zpívání v květnu a červnu 2018:

Datum akce: Úterý 12.6. 2018 od 18.30 do 20.30, Pondělí 25.6. 2018 od 18.30 do 20.30, Pondělí 9.7. 2018 od 18.30 do 20.30, Pondělí 23.7. od 18.30 do 20.30

Místo konání: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu.

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

Sraz: V 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Vstup zdarma

Info: Aleš 777050958, Martin 725 219 468

Všichni jste srdečně zváni!

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.059 - IV.061

13. 6. 2018 - Lenka

Člověk by se měl všemi prostředky bránit před utonutím v oceánu utrpení a zkoumat podstatu sebe sama otázkou: „Kdo jsem a jak vznikla mylná představa světa?“ Člověk by se měl vzdát sobectví těla a lpění ke světu. Pak pochopí, že ať už tu nějaké objekty jsou nebo nejsou, rozdělení v prostoru neexistuje. Totéž Vědomí, které září ve Slunci, přebývá i v malém červu zalezlém do díry v zemi.

IV.59

VASIŠTHA pokračoval:

Co jiného je zde na světě, Rámo, kromě jídla, pití a sexu? Co na tomto světě má pro moudrého člověka smysl hledat? Svět složený z pěti prvků a tělo sestávající z masa, krve a chlupů považuje za skutečné jen nevědomý člověk a pro něj je to vše k jeho pobavení a obveselení. Moudrý člověk v tom vidí dočasný a neskutečný, nicméně nebezpečný jed.

RÁMA se zeptal:

Když zničením všech představ mysl znovu dosáhne stavu samotného Stvořitele, jak se v ní objeví představa světa?

VASIŠTHA pokračoval:

Rámo, prvorozený Stvořitel při svém zrození z dělohy neomezeného Vědomí vyřkl zvuk „Brahma“, proto se nazývá Brahma Stvořitel. Tento Stvořitel nejprve zakusil představu světla a bylo tu světlo. Ve světle si představil své kosmické tělo a už bylo tady, i se zářivým Sluncem a dalšími rozličnými objekty, které zaplnily prostor. Rozjímal o tomtéž světle jako o bezpočtu jisker a z každé jiskry vznikla jiná bytost. Samotná kosmická Mysl se stala Brahmou i všemi dalšími bytostmi. A cokoli Brahma stvořil na začátku, lze vidět dodnes.

Tento neskutečný svět díky trvalé představě o své existenci získal důležitost a všechny bytosti ve vesmíru jej svými vlastními představami a myšlenkami udržují.

Poté, co Stvořitel silou vlastní myšlenky stvořil vesmír, uvažoval takto: „Toto vše jsem stvořil silou malého rozruchu v kosmické Mysli. Udělal jsem dost. Nechť to nyní pokračuje samo a já budu odpočívat.“ A Stvořitel spočinul ve svém Já v hluboké meditaci.

Stvořitel potom ze soucitu se stvořenými bytostmi odhalil texty pojednávající o Sebepoznání, aby spočinul opět ve svém Já, jež je mimo všechny popisy a představy. To je nejvyšší stav, Brahma sthiti, stav Stvořitele.

Od té chvíle stvořené bytosti přejímají charakter toho, s čím se spojují. Jsou-li spojeny s dobrem, stávají se dobrými, a přiklánějí-li se ke světským hodnotám, jsou světem omezeni. Takto se člověk k projevenému světu připoutává a tak se taky osvobozuje.

IV.60, 61

VASIŠTHA pokračoval:

Po stvoření se tento projevený svět stal studnou, do níž se živé bytosti ponořují a zase se z ní vynořují, pevně k ní poutány svou touhou žít. Živé bytosti, které se jako vlnky zrodily z oceánu neomezeného Vědomí, vstoupily do fyzického prostoru, když vznikly prvky vzduch, oheň, voda a země, s nimiž se spojily. Tím se roztočilo kolo života a smrti.

Džívové sestupují na zem po paprscích Měsíce nejprve do rostlin a stromů. Postupně přinášejí své plody, zrající v paprscích Slunce, až jsou připraveny k lidskému vtělení. I v nenarozených bytostech jsou skryté jemné představy a podmíněnosti mysli a při jejich narození se závoj, který je zakrýval, odhrne.

Některé z bytostí se rodí čisté a osvícené (sáttvika), neboť se již v předchozích životech odvrátily od lákadla smyslového potěšení. Jiné bytosti se zrodily, jen aby pokračovaly v koloběhu života a smrti, a jsou směsicí čistého, nečistého a temného. Některé se rodí čisté se slabou dávkou nečistoty, jsou ušlechtilých kvalit a oddané pravdě. Takových, které jsou oproštěny od temnoty nevědomosti, je vskutku málo. Zato jiné bytosti jsou pohlceny temnotou nevědomosti a hlouposti, těch je jako kamenů a skal!

Lidé, kteří jsou naplněni čistotou a je v nich jen trocha nečistoty (rádžasa sáttvika), jsou stále šťastní, osvícení, netruchlí ani si nezoufají. Jsou nesobečtí jako stromy, a jako ony zakoušejí plody svých minulých činů, aniž by způsobovali vznik nových. Žijí bez tužeb, v klidu a míru sami se sebou a tento klid neopouštějí ani v nejhorších neštěstích. Na všechny lidi pohlížejí stejně a všechny milují. Neutápí se v oceánu utrpení.

Člověk by se měl všemi prostředky bránit před utonutím v oceánu utrpení a zkoumat podstatu sebe sama otázkou: „Kdo jsem a jak vznikla mylná představa světa?“ Člověk by se měl vzdát sobectví těla a lpění ke světu. Pak pochopí, že ať už tu nějaké objekty jsou nebo nejsou, rozdělení v prostoru neexistuje. Totéž Vědomí, které září ve Slunci, přebývá i v malém červu zalezlém do díry v zemi.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy