Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub Malý velký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

24.9. 

Klub Malý velký strom

 

     
1.10. 
Klub Malý velký strom
     
15.10. 
Klub Malý velký strom
     
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

IV.10 - Čtyři druhy Osvobození (z knihy Dásbódh)

18. 5. 2018 - Gábina

Je tu toto brahman „tam“ a mládí, které nikdy nekončí; kde není žádná nemoc či choroba (tj. hrubé tělo); kde není stáří a nikdy nepřichází čas smrti (Maharadž – dokud je tu poznání, nemůže přijít smrt. Nejdříve musí odejít poznání, a pak se může dostavit smrt).

Z tohoto Jednoho Jediného „tam“ přišlo toto krásné „vše“ a z tohoto Jednoho Jediného přišlo toto moudré „já jsem“. Trpělivost, statečnost, odhodlání, otevřenost a nebojácnost „zde“ nemají žádná omezení. (Toto poznání je druhým druhem osvobození, jelikož je to osvobození se od hrubého tělesného vědomí, které tu však nezůstane.)

|| Šrí Rám || 

  1. Uvnitř *kořene se nachází bezforemné brahman. Toto brahman "tam" se objevilo jakožto původní inspirace neboli ahamkár/"já jsem". Pak se bez-myšlenkovité Já stalo pěti hrubými elementy a tato řeč "já jsem" se ukryla uvnitř poznání deseti smyslů (tedy v tělesném vědomí). *(Kořenem tohoto stvoření je prakrti/puruša, tj. bez-foremný puruša znající tuto původní formu. "Zde" jsou guny a elementy neprojeveny, a jakmile se stanou projevenými, vyvstane náš svět jmen a forem.)

  2. Jakmile je brahman tímto ahamkár/"já jsem", začne se nazývat elementem větru. A pak se na této svarúpě/podstatě objeví velký/hrubý element ohně. Poté se brahman za podpory ohně stává velkým/hrubým elementem vody a tato okolní voda beroucí kontrolu se rozprostře všude. (Metafora s pěti elementy se používá k vysvětlení procesu zvaného objektivizace, v němž se subjekt stává objektem, tedy procesu představivosti. Když se bez-foremné brahman snaží spatřit sebe samo, pak vidí svůj odraz a objeví se tento pocit "já jsem". *** Říká se tomu rovněž element větru. Jelikož s tím není spokojen, pokud ustoupí ještě o krok dále, je tu zdánlivý projev něčeho mimo něho samotného. Tomu se říká element ohně. A jakmile se stane více objektivní, "zlehka" se objeví objekty. To je element vody; je to jako vyvstání mořské vlny. V tomto bodě spolu s objevením se rozličných forem je tu pocit individuality. A pokud se naše pozornost neboli zaměření usídlí po nějaký čas na objektu, tento objekt "vystoupí" ze všeho, co je viděno, slyšeno atd. Zdá se, jakoby se objevil odnikud. A jelikož je zvykem mysli znovu a znovu přemýšlet o těchto objektech vnímaných skrze smysly, jeví se tyto objekty naprosto hrubé/pevné a skutečné. To je element země. K tomuto procesu dochází každé ráno, když se probudíme, ale jelikož si to neuvědomujeme, nevšimneme si toho/unikne nám to. To je důvod, proč Maharadž říkal, abychom vstávali pomalu, abychom tento proces zachytili. Takto se v Tom, co je bezforemné jako prostor, objevila forma, elementy, mysl a objektivní svět.****

*** Siddharaméšhvar Maharadž - Když Nejvyšší Já/Paramátman učiní jeden úkrok ze svého vlastního stavu, jedině tehdy obdrží oslovení Já/Átman a objeví se tu tato forma satčitánandy. On byl ve své vlastní pozici zcela spokojený, v tu dobu si nebyl vědom gun či dokonce sama sebe. Avšak současně s touto satčitánanda formou přichází zkušenost jeho vlastní existence, vědění a blaženého klidu. Takto se bez-myšlenkovité Já objevilo jakožto původní myšlenka "já jsem" prapůvodního puruši. A je to tato myšlenka, která se začala nazývat íšvara, átma, prapůvodní puruša, prvotní múla mája, múla prakrti, puruša-prakrti, šiva-šakti a lakšmí nárájana. Tyto názvy a párování ženských a mužských jmen jsou přítomny v myšlence „Já jsem Brahman“. Tato projevená myšlenka je v podstatě ženský princip/prakrti a ten, kdo to pozoruje, je tímto skrytým purušou/mužským principem.

**** Siddharaméšhvar Maharadž – Když tu je upevnění myšlenky, pak se Já začne nazývat buddhi... je to buddhi, které rozhoduje, že Jedno Jediné Já je určitou věcí a jakmile je to ustáleno, buddhi se zastaví. To znamená, že pochopení se stalo hrubým neboli objektivním. Jakmile se mysl stane objektivní a nepostoupí v přemýšlení dál či se neobrátí dovnitř tohoto stavu, o kterém buddhi rozhodl, pak Nejvyšší Já zůstává i po tisíce zrození pevně ukotveno jakožto něco. Nic tu není, pokud se však buddhi přesto rozhodne, že tu něco je, tak to tu popravdě bude, třebaže to neexistuje.

  1. Za podpory těchto vod objektivizace nadnáší velký božský had/šéša* zemi. Tímto způsobem bez-myšlenkovitá Skutečnost expandovala do 56 rozdělení/částí a byl stvořen svět. (56 – 25 jemných a 25 hrubých elementárních částí; čtyři těla, nevědomost a poznání; viz. 17.8). *(šéša představuje to, co zůstává, jakmile se všeho vzdáte. Jeho se vzdát nelze, protože On je nezničitelný átma puruša; a jakožto svědkovi se Mu říká had, na němž odpočívá višnu, tj. poznání. Povídá se, že má 1000 hlav a na jedné z nich drží svět; váš svět. Tímto způsobem se višnu/poznání rozšířil a stal se "mnoha" světy; každá mysl je jedním z těchto světů.)

  2. Na této zemi se nachází sedm oceánů a v centru země stojí hora méru ("já jsem"). Setrvává uprostřed a osm pánů osmi směrů obklopuje tento okolní prostor. (Sedm oceánů symbolizuje dháty/základní složky těla - kůži, kostní dřeň, kost atd.; ale jakmile je méru pochopena, pak je ve všech osmi směrech prostor, tj. žádné věci/objekty tu nejsou; tj. néti, néti)

  3. Hora méru je ze zlata a je podporou/opěrou této země (země je posledním z pěti elementů a počátkem tělesného vědomí vzešlého jejich smísením; tj. nejdříve tu byla jemná objektivizace a začaly se objevovat jména a formy, pak byly dodány další koncepty tj. bolest/radost, dobrý/špatný atd. a máme tu hrubé tělesné vědomí). Pak se země rozšířila do 8,4 lakša džívů a nespočtu objektů (lakša znamená sto tisíc, ale znamená také pozornost; a kvůli této objektivní pozornosti přichází 84 principů, které vytvoří hrubé tělo; viz 17.8)

  4. Toto paramátma je prosté jakékoliv spoutanosti či omezení, ale v tomto světě se rozprostře do 16* tisíců yoján/(dle višnu purány jde o indickou míru délky; 1 yojána cca 15 km) a stane se omezeným. Pak se lokaloka hory spojí a zahalí Skutečnost. (loka znamená světský; aloka značí transcendenci světského, tj. prakrti/puruša) *(16 znamená 5 prán, 5 poznávacích orgánů, 5 pohybových orgánů a mysl).

  5. Himaláje jsou na této straně paramátmy a jsou (místem), kde pánduovci padají jeden za druhým, kromě dharmy a šrí krišny, kteří kráčeli dopředu. (himaláje jsou kauzálním tělem neboli nevědomostí; pánduovci představují hrubé/velké elementy, dharma je nejstarším bratrem neboli prostorem či poznáním a krišna je Mistrem. Oni jdou za tuto nevědomost spánku neboli nicotu.)

  6. Neexistuje žádný způsob, jak získat toto "já jsem", protože na cestě spí velcí hadi. Jsou líní kvůli chladu (tj. nevědomost) a jeví se jako obrovské hory (tj. velcí hadi symbolizují touhy spící/ukryté v kauzálním těle a hory prezentují koncepty.)

  7. Na této straně blíže k méru se nachází badri-nárájana a badrik-ášram, kde podstupují velcí asketové pokání před naprostým zřeknutím se svých těl. (oddaní, kteří se doposud nevzdali zcela tělesného vědomí).

  8. Badri-kédár je blíž. Zatímco kontemplujete na toto místo, z malého džívy se stává velké brahman. Ale důsledkem rozpínání hory méru se toto bez-myšlenkovité Já stalo mnoha věcmi mysli.

  9. Na planině méru se nacházejí tři vrcholy. Na nich pobývají bohové brahma, višnu a mahéš a expandují odsud (tj. z tohoto poznání "já jsem" se objeví tři guny; maharadž - radža guna je přemýšlením… co je toto? Ptáte se, protože nevíte, to značí tama gunu, ale ptáte se pomocí poznání a to značí sattva gunu. Je tu směsice).

  10. Vrcholkem brahmy je kámen; vrchol višnua je ze směsice zlaté slitiny; vrcholem šivy je krystal a nazývá se kailás. (méru je zlato; brahmův přístřešek je pevný a objektivní; višnuův přístřešek je směsicí zlaté slitiny, tj. jeví se stejný jako zlato; mahéšovým přístřeškem je kailás - kája/tělo, lája/rozpustit, ásné/být, tj. rozpuštění (pocitu) těla)

  11. Vrcholek višnua se jmenuje vaikuntha; satjalóka je název pro vrcholek brahmy a amarávatí je jméno sídla indry, pána smyslů, pod těmito třemi. (vaikuntha – tam, kde je zatarasen třetí druh řeči, tj. koncepty nejsou zformovány/vytvořeny; satjalóka – svět, který je považován za skutečný; amar – nesmrtelný a vati – tato strana mimo (smrt))

  12. Je tu toto brahman „tam“ a jsou zde gana a gandharva a správci každého směru; je tu toto „vše“ a 33 rozdělení bohů. Pak tu je 14 světů obklopujících prostor kolem zlaté hory. (gana znamená počítání, pak se toto Jedno jediné rozdělí a jsou tu bytosti gandhy, tj. vymyšleného světa na obloze neboli pouhé představivosti. 33 znamená 25 jemných rozdělení elementů, 5 elementů a 3 guny. 14 světů je těmito 5 smyslovými orgány a 5 orgánů pohybu, mysl, intelekt/buddhi, čitta a ego).

Poznámka: tyto verše vysvětlují, více méně tajemným způsobem, podstatu stvoření a forem spoutanosti, které je třeba transcendovat, má-li být dosaženo Konečného Osvobození. Musíme zanechat myšlenku, že jsme hrubým tělem; musíme zanechat myšlenku tohoto „vše“ neboli „já jsem“ tím, že udržujeme odpoutanost Svědka od tohoto „vše“. A nakonec musíme být oním vždy svobodným brahman.)

  1. Je tu brahman „tam“ a stáda božských krav/kámadhénu; kvůli tomuto neomezenému paramátma jsou zde lesy stromů plnících přání/kalpataru a jezera nesmrtelného nektaru přetékající na každém místě (tj. poznání; když se toto neomezené brahman stane tímto poznáním, pak vše, co si přeje, se přihodí; pokud má za to, že je tělem, stanete se tělem.)

  2. Je tu toto rozlehlé paramátma „tam“ a jsou zde doly (kamenů) čintámani a diamantů i kamenů paris. Brahman se objevilo jako tento svět „vše“, jasně zářící jako zlato, a pak se to zjevilo jakožto tato země. (čintámani – kámen, jenž má ulevovat od obav a myšlenky individuálního „já jsem“. Paris je kámen, o kterém se říká, že dokáže proměnit železo ve zlato, tj. (universální) „já jsem“).

  3. Je tu toto Nejvyšší a jsou zde „mnohé“ vzácné kameny (tj. udělujeme jim hodnotu, ale je to vše vymyšlené; Maharadž – zajímá se o to pes? Ne, on chce kosti) nebo je tu devět drahokamů v podobě devíti druhů oddanosti, které se jasně třpytí a vydávají světlo, a na něž je velmi příjemné hledět. Pak toto nepřerušované brahman „tam“ je tímto časem extatické blaženosti (tj. „já jsem“).

  4. Je tu toto brahman „tam“ a radost z nektaru nesmrtelnosti; je to božská vůně božských květin (tj. ryzí zkušenost čiré mysli). Je tu osm pánů osmi směrů (tj. prostor), je tu zpěv *gandharvů a je tu toto nirantar/“bez vnitřního prostoru“ (je tu toto prostupující „vše“, vymyšlený svět a to, co je „bez vnitřního prostoru“/Parabrahman). *(Gandharvové jsou nebeští pěvci, druh polobožských bytostí.)

  5. Je tu toto brahman „tam“ a mládí, které nikdy nekončí; kde není žádná nemoc či choroba (tj. hrubé tělo); kde není stáří a nikdy nepřichází čas smrti (Maharadž – dokud je tu poznání, nemůže přijít smrt. Nejdříve musí odejít poznání, a pak se může dostavit smrt).

  6. Z tohoto Jednoho Jediného „tam“ přišlo toto krásné „vše“ a z tohoto Jednoho Jediného přišlo toto moudré „já jsem“. Trpělivost, statečnost, odhodlání, otevřenost a nebojácnost „zde“ nemají žádná omezení. (Toto poznání je druhým druhem osvobození, jelikož je to osvobození se od hrubého tělesného vědomí, které tu však nezůstane.)

  7. Je tu toto brahman „tam“ (Konečné Osvobození), na základě tohoto božského těla „vše“ a světla poznání (přebýváním v poznání, se poznání samo vytratí). A je tu toto tělo „vše“ jakožto záře blesku, následkem této svarúpy. Nicméně v brahman jsou tyto hranice úspěchu, všudypřítomnosti a velkoleposti odhozeny (toto jsou kvality tohoto osvobození „já jsem“).

  8. Pokud je tato Skutečnost touto oblastí zvanou nebe/svarga, je tímto „vše“ a toto je místo odpočinku bohů/gun (zde jsou guny v rovnováze). Velikost tohoto příbytku „vše“ je pochopena jen hrstkou.

  9. Pokud však „zde“ zpíváte bhadžany na bohy/guny, pak Skutečnost „tam“ zůstává ve světě bohů/gun. Měli byste vědět, že taková pozornost značí osvobození zvané salókatá.

  10. Pokud se Skutečnost stala salókatou (to znamená narodit se jako žák a přebývat ve společenství žáků), přetrváváte v této hrubé existenci. Když jste v blízkosti/samípatá Boha, pak se Skutečnost stala osvobozením zvaným samípatá. („Já jsem s Bohem v nebesích“; „Já jsem On“/saguna). A být přirozeností/swarúp Boha je osvobozením zvaným sarupata (nirguna; avšak toto poznání není ukotveno a dotyčný může spadnout zpět do poznání neboli hrubé existence).

  11. I když jste touto přirozeností/svarúpou Boha uvnitř tohoto „vše“, přesto je tu bohyně lakšmí (tj. „Já jsem“) a není tu tato vzácná *šrívatsa (toto je známka na hrudi višnua, když ho brahmín, tj. Znalec Brahman zvaný bhrugu, kopnul. To znamená, On odkopl poznání). Tímto způsobem má být pochopena pozornost sarúpaty. *(viz 5.1.Není-li poznání navždy odkopnuto, pak se vrátíte do této totožnosti s tělem, tohoto „já jsem“ těla neboli lakšmí, choti nárájany)

  12. Člověk se těší zisku nabytému po vykonané činnosti (tj. „On dělá vše“), nicméně pokud je pak užitek vyčerpán, je pak znovu vypuzen ven (a padne zpět do poznání; jedinec nezmizel jako sůl v oceánu a vrací se do tohoto „vše“). Pokud je však Samotný Bůh touto Skutečností, On je takový, jaký vždy byl a je. (On nikdy neztratil Sebe Sama).

  13. Tudíž tyto tři druhy osvobození jsou zničitelné, avšak poslední Konečné Osvobození je nezničitelné. Toto Konečné Osvobození bude vysvětleno, pokud budete naslouchat velice pečlivě tomuto „nyní“ (Vše zapomeňte, pak zůstanete pouze vy/„já jsem“. Pak buďte tak velcí, až se ztratíte a nebudete existovat a nikdy jste neexistovali; jste vždy svobodní).

  14. V čase rozpuštění skrze vivéku bude brahmánda zničena. Tato země spolu s horami (koncepty) bude spálena. Třebaže každá věc a dokonce i bohové (brahma atd.; guny) budou zničeni, pořád toto „vše“ zůstává; jak se tedy může jednat o osvobození „tam“/Konečné Osvobození?

  15. Jedině pokud tu zůstává nehybné nirguna paramátman, je tu oddanost nirguna, a když se toto nikdy nezmění, tak to je sajúdžjatá mukti/Konečné Osvobození a to by mělo být známo jakožto ryzí poznání (Maharadž – ryzí poznání je ne-poznání).

  16. V této nirguně neexistuje nikdo další a setrváváním v tom je tu sajúdžjatá/Konečné Osvobození. Toto osvobození sajúdjžatá by se mělo nazývat osvobozením svarúptá, pokud zůstává nirguna uctívání (osvobození sajúdžjatá je pochopení, že jsem byl vždy svobodný a nikdy spoutaný; osvobození a spoutanost, nirguna a saguna -- ani jedno z toho neexistuje. Osvobození svarupatá je touto oddaností nirguna; nehýbe se, ale nebylo navždy ukotveno a zlomilo se/přerušilo se; zatímco sajúdžjatá/Konečné Osvobození nemůže být nikdy přerušeno, stejně jako sůl rozpuštěná v moři je navždy mořem.)

  17. Když je zde uctívání saguna („já jsem všude“), pak se Skutečnost pohybuje. Pokud je tu nirguna uctívání, tato Skutečnost se nehýbe, a tudíž nemá žádný konec. Je to jedině skrze milost Sadgurua, že je tato bez-myšlenkovitá Skutečnost jasně pochopena.

Tímto končí 10. kapitola 4. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Čtyři druhy Osvobození“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)