Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 18.12. 2018 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      19.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.032 - IV.33

7. 3. 2018 - Lenka

Jestliže je poznána falešnost „já“ jakožto odděleného jedince, jak by člověk mohl věřit představám z něho odvozeným, jakými jsou například nebe a peklo? Touha po nebi a dokonce i po osvobození se v srdci člověka objevuje jen do té doby, dokud je „já“ chápáno jako jedinec. Dokud přetrvává „já“, jsou v životě člověka samé nesnáze. A této představy „já“ se nelze zbavit jinak než Sebepoznáním. Je-li člověk ovládán zlým duchem „jáství“, žádný svatý text ani mantra mu nepomohou.

IV.32

RÁMA řekl:

Svatý muži, řekni mi prosím, kdy a jak dojdou ti tři démoni osvobození.

VASIŠTHA odvětil:

Rámo, až uslyší vyprávět svůj vlastní příběh a připomene se jim pravá podstata, jíž je čiré Vědomí, budou osvobozeni.

Za nějaký čas vyroste uprostřed Kašmíru město Adhišthána. Ve městě bude hora zvaná Pradjumna Šékara a na ní palác čnící do nebes. V rohu této budovy se jako vrabčák narodí démon Vjála.

Palác bude obývat král Jasaskara. Démon Dama se narodí jako komár a bude žít ve spáře mezi pilíři paláce.

V jiné části města bude stát palác Ratnavalívihára a v něm bude žít královský ministr Narasimha. Démon Kata zde bude zavřený ve zlaté kleci jako mluvící špaček.

Jednoho dne se ministr Narasimha před svými hosty pustí do vyprávění příběhu démonů Damy, Vjály a Katy. Jak to zaslechne jeho špaček, démon Kata, bude osvícen. Připomene se mu, že původně byl stvořen kouzlem démona Sambary, a s tímto uvědoměním bude oproštěn od kouzel démona a dosáhne nirvány.

Příběh, který ministr vyprávěl, si budou lidé mezi sebou předávat, až se dostane i k vrabci a komárovi. A po jeho vyslechnutí budou osvobozeni i démoni Vjála a Dama.

Ó Rámo, takový byl příběh démonů, kteří se kvůli pocitu ega a svému chtění dostali do pekla. To všechno není nic víc než hra nevědomosti a iluze.

Ve skutečnosti mylný pocit „já jsem“ zakouší právě čiré Vědomí. Aniž by se vzdalo své přirozené povahy coby Vědomí, prožívá jako ve hře zkreslený obraz sebe v sobě samém. Přestože je tento pokroucený obraz nepravdivý a neskutečný, jedinec s pocitem „já“ v jeho skutečnost věří a upadá tak do iluze.

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, svaté texty poukazují na to, že ten, kdo je ustálen ve stavu osvobození, překračuje oceán projeveného světa, neboť jeho vědomí směřuje k Já. Zato ti, kteří jsou chyceni v síti názorů a polemik, přinášejících jen trápení a zmatek, připravují samy sebe o nejvyšší dobro. Co se týká způsobů popsaných ve svatých textech, pak nejjistější cestou, vedoucí člověka k nejvyššímu cíli, je pouze přímá osobní zkušenost.

Co jiného zbyde z člověka plného tužeb než hrstka popela? Avšak ten, pro něhož svět neznamená víc než stéblo trávy, nikdy neupadne v zármutek. Tomu, kdo plně uskutečnil to Nejvyšší, se dostává ochrany vesmírných božstev. Proto se člověk nemá vydávat cestou klikatou, lemovanou bolestmi a strádáním. Ten, kdo se řídí svými ctnostmi, má osud nakloněn, je schopen obracet zlé v dobré a je zbaven neštěstí. Jen toho lze považovat za lidskou bytost, kdo není uspokojen svými schopnostmi, ale je oddán učení a následuje cestu pravdy. Všichni ostatní jsou pouhými zvířaty v lidské podobě. Pán Hari neboli Višnu, jehož příbytkem je oceán mléka, přebývá v srdcích těch, kdož jsou naplněni mlékem laskavosti a vlídnosti.

Co má být prožito, již bylo prožito, co má být spatřeno, bylo spatřeno. Co je na světě nového, co by mohl moudrý člověk hledat? Člověk by měl být oddán službě, kterou mu určují svaté texty, a opustit touhy po potěšení. Uctívej světce a to tě ochrání před smrtí.

Člověk by se měl držet ponaučení, jež dávají svatá písma, a trpělivě čekat na prohloubení, jež přijde, až uzraje čas. Nedovol, abys upadl do hrubosti. Vezmi na pomoc svaté texty, neustávej v hledání pravé podstaty a věz, že „toto je jen odraz“. Neřiď se podle druhých. Nebuď jako ovce ve stádě. Probuď se z dřímoty nevědomosti. Probuď se a usiluj o to, oprostit se od stáří a smrti.

Majetek bývá původcem zla a smyslové potěšení zdrojem bolesti. Rána osudu se ukazuje jako největší štěstí. Všeho se vzdát znamená vítězství. Život vzkvétá a přináší plody šlechetnosti a úcty tomu, kdo jedná s laskavostí, je odpoután od světa a neprahne po světských potěšeních, jež vedou k utrpení.

IV.33

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, každé opravdové úsilí je vždy korunováno úspěchem. Proto se pravého úsilí nevzdávej. Je pochopitelně třeba dobře zvážit hodnotu konečného výsledku, dříve než začneme o cokoli usilovat. Pokud to pozorně prozkoumáš, zjistíš, že odstranit kořeny lidského osudu, naplněného bolestmi a potěšeními, je schopno právě Sebepoznání. Proto správné úsilí je třeba zaměřit na poznání Já. Zbav se všech představ o nezávislých objektech, jež v tobě vytvářejí touhy po potěšení. Existuje snad radost, která by nebyla doprovázena bolestí?

Z hlediska absolutního Brahman není rozdíl mezi tím, zda praktikujeme sebeovládání či nikoli. Praxe sebeovládání nám však přináší radost i naději. Proto pěstuj sebeovládání a zbav se pocitu ega. Dotazuj se na podstatu pravdy a vyhledávej společnost moudrých. Moudrý a dobrý člověk je ten, kdo žije v souladu s poučeními svatých knih a u koho každým dnem slábne nenasytnost, klam a zloba.

Ve společnosti moudrých roste Sebepoznání a zároveň slábne nebo případně zcela mizí mylná představa o skutečnosti vnímaných objektů. Jakmile se takto začne vytrácet svět jako objekt vnímání, zůstane pouze nejvyšší pravda a džíva neboli jedinec je v ní pohlcen, neboť nenalézá objekt, k němuž by mělo cenu se upínat. Svět jako objekt nikdy nebyl stvořen, neexistuje nyní a nikdy tak ani existovat nebude. To, co po všechny časy existuje jako jediná Skutečnost, je jediné nejvyšší Bytí.

Tisícerými způsoby jsem ti vysvětlil podstatu neskutečnosti světa coby objektu vnímání. Neexistuje nic jiného než čirý prostor Vědomí, v němž není dělení a nemá tudíž smysl říkat „toto je pravda“ či „toto není skutečné“. Světem nazýváme ono úžasné projevení neomezeného Vědomí, nic jiného. Dělení na subjekt a objekt či podstatu a stín jsou jen zbytečné, nahodilé předpoklady. Je to, jako kdybychom dělali rozdíl mezi slunečními paprsky a slunečním svitem. Ve skutečnosti existuje pouze nedělitelné a neměnné Vědomí. A když podle své přirozenosti jakoby zavírá či otvírá oči, říkáme tomu zánik nebo stvoření vesmíru.

VASIŠTHA pokračoval:

Není-li tu správné pochopení, jeví se „já“ jako nečistá představa neomezeného Vědomí. Je-li „já“ správně pochopeno, je nahlédnuto jako neomezené Vědomí. Jestliže je viděna jeho pravá podstata, neobjeví se pak už nikdy více jako pocit ega, ale jako jediná neomezená Skutečnost.

Je-li tato pravda odhalena člověku s čistou myslí, jeho nevědomost se rázem rozptýlí. Ostatní se však pevně drží svých mylných představ.

Jestliže je poznána falešnost „já“ jakožto odděleného jedince, jak by člověk mohl věřit představám z něho odvozeným, jakými jsou například nebe a peklo? Touha po nebi a dokonce i po osvobození se v srdci člověka objevuje jen do té doby, dokud je „já“ chápáno jako jedinec. Dokud přetrvává „já“, jsou v životě člověka samé nesnáze. A této představy „já“ se nelze zbavit jinak než Sebepoznáním. Je-li člověk ovládán zlým duchem „jáství“, žádný svatý text ani mantra mu nepomohou.

Jen neustálým připomínáním si toho, že „já“ je pouhý odraz neomezeného Vědomí, se „jáství“ zastaví v růstu. Projevení světa je jen trik kouzelníka. Všechny vztahy mezi subjektem a objektem, mezi „mnou“ a „tamtím“ jsou falešné. Jakmile toto pochopení zakoření, bude „jáství“ kořenů zbaveno, a tedy vymýceno. A jakmile je nahlédnuto, že právě „já“ vede ke vzniku představy „světa“, obojí v míru odejde.

Nicméně vyšší forma „jáství“, která dává vzniknout pocitu, že „jsem jedno s celým vesmírem a nic ode mě odděleného neexistuje“, je pochopení osvícené bytosti. Jiný typ „jáství“ je, když člověk cítí, že „já“ je ve své podstatě nepatrné a velice jemné, takže se od věcí ve vesmíru odlišuje a je na nich nezávislé. Proti takovému pojetí též nelze nic namítat a i to vede k osvobození. Avšak „jáství“ popsané dříve, které ztotožňuje Já s tělem, je nutno opustit. Neustálým pěstováním vyšší formy „jáství“ se nižší forma vytratí.

Člověk by měl mít nižší formu „jáství“ pod kontrolou a uchylovat se k jeho vyšší formě tím, že neustále bude v sobě vyvolávat pocit „jsem Vše“ či „jsem velice jemné a ničem nezávislé“. Postupem času je však nutno vzdát se i této vyšší formy „jáství“, a pak ať se člověk zabývá jakoukoli činností, anebo se uchýlí do ústraní, nemusí se obávat pádu zpět.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy