Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub Malý velký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

24.9. 

Klub Malý velký strom

 

     
1.10. 
Klub Malý velký strom
     
15.10. 
Klub Malý velký strom
     
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.116 - III.118

6. 12. 2017 - Lenka

„Proč jen jsem stále takový hlupák? Měl bych vyhledat svaté muže, studovat posvátná písma a rozvíjet odpoutanost a klid.“ Takové je přání na prvním stupni. Poté se člověk zabývá dotazováním a přímým pozorováním. S tím přichází neulpívání, mysl se zjemňuje a vyjasňuje, to je třetí stupeň. Pokud jsou tyto tři stupně uskutečněny, pak se v hledajícím vytvoří přirozený obrat od smyslového potěšení k přebývání v pravdě, to je čtvrtý stupeň.

III.116, 117

VASIŠTHA pokračoval:

Sám jsem byl očitým svědkem všeho, co se u dvora krále Lavany událo. Když onen kejklíř tak náhle zmizel a každý chtěl vědět, co byl zač, nahlédl jsem jeho totožnost díky své vizi a zjistil, že to byl posel bohů. Je tradicí, že Indra může seslat různá neštěstí na toho, kdo vykonal určitý náboženský rituál, tak jako ten, který král Lavana provedl mentálně, a vyzkoušet tak jeho sílu. Výsledkem byly přeludy a halucinace, které král podstoupil. Protože král vykonal obřad mentálně, i zkouška proběhla pouze v králově mysli.

Je-li mysl důkladně očištěna, zbavíš se veškeré dvojnosti a rozmanitosti, které mysl vytváří.

Rámo, již jsem ti vyprávěl průběh opakovaného tvoření po předchozím kosmickém zániku i to, jak člověk přichází k zakoušení představ „já“ a „moje“. Od toho se pak osvobodí ten, kdo obdařen poznáním následuje sedm kroků jógy vedoucích k dokonalosti.

RÁMA se zeptal:

Svatý muži, co je těch sedm kroků, o kterých mluvíš?

VASIŠTHA odpověděl:

Ó Rámo, existuje sedm sestupných kroků nevědomosti a sedm vzestupných kroků poznání. Nyní ti je popíši. Setrvávat usazený v Sebepoznání znamená osvobození. Je-li to narušeno, přichází ego a omezení. Stav Sebepoznání je takový, v němž není rozruch mysli, rozptýlenost ani otupělost, ego ani vnímání rozmanitosti.

Iluze, která zakrývá Sebepoznání, má sedmero stupňů: semínko bdělého stavu, bdělý stav, silný bdělý stav, snění za bdělého stavu, sen, snový bdělý stav a spánek. Semínko bdělého stavu se nachází v čirém Vědomí, kde mysl a džíva existují jen jako pojmy. Jakmile se objeví představy „já“ a „toto“, jde o bdělý stav. Jestliže jsou tyto představy posíleny vzpomínkou na předchozí vtělení, jedná se o silný bdělý stav. Pokud se mysl během bdění nachází ve vlastních představách a je těmito představami naplněna, pak jde o snění za bdělého stavu. Iluzorní představy zážitků, které vznikají během spánku a zdají se jako skutečnost, to jsou sny. Ve snovém bdělém stavu si člověk vybavuje minulé zážitky, jako by se děly nyní. A jestliže jsou všechny představy opuštěny a nahrazeny úplnou netečnou otupělostí, jde o hluboký spánek. Těchto sedm stupňů lze ještě dále dělit.

III.118

VASIŠTHA pokračoval:

Nyní ti, Rámo, popíšu sedm stupňů či rovin poznání. Když je poznáš, nebudeš chycen do sítě iluzí. Prvním stupněm je čisté přání a záměr. Druhým je hledání a dotazování se. Třetí přichází, když se mysl stane jemnou. Čtvrtým stupněm je ustálení v pravdě. Pátým je naprosté osvobození od lpění a omezenosti. Šestý stupeň přichází, když ustane vytváření představ. Sedmý stupeň je za vším.

„Proč jen jsem stále takový hlupák? Měl bych vyhledat svaté muže, studovat posvátná písma a rozvíjet odpoutanost a klid.“ Takové je přání na prvním stupni. Poté se člověk zabývá dotazováním a přímým pozorováním. S tím přichází neulpívání, mysl se zjemňuje a vyjasňuje, to je třetí stupeň. Pokud jsou tyto tři stupně uskutečněny, pak se v hledajícím vytvoří přirozený obrat od smyslového potěšení k přebývání v pravdě, to je čtvrtý stupeň.

Je-li čtvrtý stupeň dobře zvládnut, přijde tu naprosté odpoutání a zároveň přesvědčení o podstatě pravdy, to je pátý stupeň. Člověk se raduje ve svém Já, mizí vnímání dvojnosti a rozmanitosti uvnitř i vně a úsilí, které člověk po vzoru druhých vynaložil, nese své plody v přímé duchovní zkušenosti. To je šestý stupeň.

Poté již není žádná další opora, žádné dělení ani rozmanitost. Sebepoznání je spontánní, přirozené, a proto nezničitelné. To je sedmý, transcendentální stupeň, tedy stav člověka, který je osvobozen ještě během života. Za tím už je jen stav toho, kdo překročil i tělo, tzv. turíjatita.

Rámo, každý, kdo dosáhl těchto sedmi stupňů poznání, je světec, mudrc. Je osvobozen a neupadá do osidel štěstí či neštěstí. Může nebo nemusí pracovat a být činný. Raduje se v Já a nepotřebuje druhé, aby jej činili šťastným.

Nejvyšší stav Vědomí může být dosažen každým, i zvířetem či primitivním člověkem, vtělenými bytostmi i bytostmi bez těla. Záleží to pouze na vzrůstu poznání.

Ten, kdo dosáhl nejvyššího stupně Vědomí, je vskutku velký člověk, hodný uctívání. V porovnání s ním je i císař bezvýznamný jako stéblo trávy. Neboť velký člověk je osvobozen teď a tady.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy