Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý velký strom":

Zpívání v prosinci 2017:

  • 11.12. pondělí 18,30 - 20,30 hod.
  • 31.12. neděle  18,30 - 20,30 hod. 

Místo konání: klub "Malý velký strom" 
Dobrovskeho 16, Praha 7,
zast. tramvaje Letenské naměstí

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.114 - III.115

29. 11. 2017 - Lenka

Vtělená bytost, která přijímá různá těla a zakouší trápení či radost jakožto plody svých minulých činů, se nazývá ego, mysl jedince či právě džíva. Utrpení neprožívá ani tělo, ani osvícená bytost, trpí pouze nevědomá mysl. A mysl sní (jako ve snu) o projeveném světě jen tehdy, je-li ve stavu nevědomosti, nikoli je-li probuzena čili osvícena. Proto vtělená bytost, která tu zakouší utrpení, je označována různými jmény – džíva, nevědomost, podmíněnost mysli a též mysl nebo vědomí jedince.

III.114

RÁMA se dále zeptal:

Svatý muži, řekni mi také, jak tato hrozná temnota nevědomosti zmizí?

VASIŠTHA řekl:

Ó Rámo, jako zmizí temnota, obrátíš-li se ke světlu, tak zmizí nevědomost, obrátíš-li se ke světlu Já. Dokud se neobjeví přirozená touha po Sebepoznání, vytváří nevědomost či podmíněnost mysli nekonečný tok projeveného světa. Stejně jako zmizí stín, zatouží-li po světle, zmizí nevědomost, obrátí-li se k poznání Já.

Rámo, nevědomostí či podmíněností mysli je touha a ustane-li toužení, je tu osvobození. K tomu dojde tehdy, když ustane pohyb myšlenek v mysli.

RÁMA se zeptal:

Ó mudrci, řekl jsi, že jakmile zmizí nevědomost, je tu Sebepoznání, poznání Já. Co je to Já neboli Átman?

VASIŠTHA odvětil:

Ó Rámo, od Stvořitele Brahmy po stéblo trávy, to vše není nic jiného než Já. Nevědomost je neexistující neskutečnost. To, čemu se říká mysl, neexistuje jako něco odlišného. V samotném Já se objeví závoj zakrývající Já (který je též tímto Já), jenž vytváří protiklad subjektu a objektu, a pak se toto neomezené Vědomí nazývá mysl. Oním zakrývajícím závojem je představa, záměr či myšlenka v  neomezeném Vědomí. Z představy či myšlenky se mysl rodí a pomocí představy či myšlenky zase zmizí tím, že je tato myšlenka či představa ukončena.

Pevné přesvědčení „nejsem nejvyšší Brahman“ mysl omezuje a pomocí pevného přesvědčení „všechno je nejvyšší Brahman“ lze mysl osvobodit. Představy a myšlenky znamenají omezení a jejich ukončení znamená osvobození. Proto se od představ a myšlenek osvoboď a to, co má být uděláno, spontánně udělej.

Podobně jako představa „vidí“ modř nebe, tak mysl vidí svět jako skutečný. Modř na nebi neexistuje, to jen neschopnost vidět za určitá omezení se jeví jako modř. Podobně projevený svět vnímá pouze omezené myšlení. Projevený svět je přelud, Rámo, a je dobré nenechat myšlenku o projeveném světě v mysli ani vzniknout.

Pokud si člověk pomyslí: „Jsem ztracen“, upadá do smutku. Pomyslí-li si: „Jsem bdělý“, přibližuje se blaženosti.

VASIŠTHA pokračuje:

Pokud mysl neustále přebývá u hloupých a iluzorních představ, podléhá zmatení. Pokud mysl dlí u osvícených a šlechetných představ, je osvícena. Pokud je v mysli živena myšlenka nevědomosti, je nevědomost v mysli pevně usazena. Ale pokud je pochopeno Já, nevědomost je rozptýlena. Cokoli chce mysl získat, po tom smysly s celou svojí energií prahnou.

Proto ten, kdo nenechá mysl zabývat se myšlenkou nevědomosti a namísto toho se snaží být u vědomí Já, zakouší klid a mír. To, co nebylo na začátku, neexistuje ani nyní! To, co bylo, a tudíž je i nyní, je nejvyšší Brahman. Rozjímání o tom přináší mír, neboť Brahman je klid a mír. Člověk by neměl nikdy nikde žádným způsobem o ničem jiném rozjímat a použitím největší možné síly a inteligence by měl vykořenit samu naději na trvalý požitek.

Nevědomost je příčinou stárnutí a smrti. Naděje a touhy mají v důsledku podmíněnosti mysli neboli nevědomosti tendenci se větvit a rozšiřovat. Větvení se projevuje myšlenkami typu „toto je můj majetek“ nebo „toto jsou mí synové“. Kde se však v tomto fyzickém těle nachází to, čemu říkáme „já“? Ó Rámo, ve skutečnosti „já“ či „moje“ vůbec neexistuje, neboť jedinou pravdou po všechny časy je Já, Átman.

Pouze ve stavu nevědomosti uvidí člověk hada místo kusu provazu. Z hlediska osvíceného existuje pouze neomezené Vědomí a nic jiného. Nebuď nevědomým člověkem, Rámo, buď mudrcem. Zbav se sklonů a podmíněností mysli, které dávají vzniknout projevenému světu. Proč jako nevědomý člověk považuješ tělo za své Já a jsi nešťastný? Přestože se zdá, že tělo a Já existují společně, je mezi nimi rozdíl. Umře-li tělo, Já neumírá.

Není s podivem, Rámo, že lidé zapomněli na to, že jediné, co existuje, je Brahman, a uvěřili v existenci neskutečné, neexistující nevědomosti? Nenech v sobě zakořenit mylnou představu existence nevědomosti. Neboť je-li Vědomí takto poskvrněno, přivolává si nekonečné trápení. Přestože je tato představa neskutečná, vyvolá skutečné utrpení! V důsledku nevědomosti má člověk mylné představy, různé vidiny a halucinace (létání vzduchem či prostorem) a zakouší nebe nebo peklo. Proto se, Rámo, vzdej sklonů a podmíněností mysli, odpovědných za vnímání duality, a zůstaň od nich zcela oproštěn. Pak dosáhneš toho, co se s ničím jiným nedá srovnávat!

III.115

RÁMA se po chvilce hlubokého zamyšlení zeptal:

Svatý muži, je vskutku neuvěřitelné, že tato neexistující nevědomost vytvoří přelud, díky němuž se tento neexistující projevený svět zdá velmi skutečný. Osvětli mi prosím ještě více, jak je to vůbec možné. A také mi řekni, proč král Lavana musel podstoupit všechna ta trápení.

VASIŠTHA řekl:

Ó Rámo, není pravdou, že se vědomí vztahuje k tělu. Tělo je jen něco, co si Vědomí představilo tak jako ve snu. Jestliže Vědomí svou vlastní silou omezí samo sebe a představuje si, že je džíva, pak je tento džíva, obdařený energií vzruchu a neklidu, vtažen do projeveného světa.

Vtělená bytost, která přijímá různá těla a zakouší trápení či radost jakožto plody svých minulých činů, se nazývá ego, mysl jedince či právě džíva. Utrpení neprožívá ani tělo, ani osvícená bytost, trpí pouze nevědomá mysl. A mysl sní (jako ve snu) o projeveném světě jen tehdy, je-li ve stavu nevědomosti, nikoli je-li probuzena čili osvícena. Proto vtělená bytost, která tu zakouší utrpení, je označována různými jmény – džíva, nevědomost, podmíněnost mysli a též mysl nebo vědomí jedince.

Tělo není schopno vnímání, a proto se neraduje ani netrpí. Nevědomost dává vzniknout nebdělosti a nevědění, proto se raduje či trpí právě nevědomost. Ve skutečnosti to nikdy není tělo, ale mysl, která se rodí, pláče, zabíjí, odchází, zneužívá druhé atd. V každém zážitku štěstí či neštěstí a při každé představě či přeludu je to mysl, která to vše činí a zakouší. Mysl znamená člověk.

Nyní ti vysvětlím, proč trpěl král Lavana. Lavana byl potomek Harisčandry a jednou si pomyslel: „Můj děd vykonal velký náboženský obřad a stal se významným mužem, měl bych udělat totéž.“ Shromáždil vše, co bylo k rituálu třeba, sezval zbožné muže a celý rok seděl v zahradě a vykonával obřad mentálně, ve své mysli. Protože obřad zdárně dokončil, měl právo na jeho plody. Ó Rámo, zde vidíš, že právě mysl koná všechny činy a zakouší štěstí či neštěstí. Proto veď svou mysl stezkou spásy, Rámo.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy