Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub Malý velký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

24.9. 

Klub Malý velký strom

 

     
1.10. 
Klub Malý velký strom
     
15.10. 
Klub Malý velký strom
     
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.114 - III.115

29. 11. 2017 - Lenka

Vtělená bytost, která přijímá různá těla a zakouší trápení či radost jakožto plody svých minulých činů, se nazývá ego, mysl jedince či právě džíva. Utrpení neprožívá ani tělo, ani osvícená bytost, trpí pouze nevědomá mysl. A mysl sní (jako ve snu) o projeveném světě jen tehdy, je-li ve stavu nevědomosti, nikoli je-li probuzena čili osvícena. Proto vtělená bytost, která tu zakouší utrpení, je označována různými jmény – džíva, nevědomost, podmíněnost mysli a též mysl nebo vědomí jedince.

III.114

RÁMA se dále zeptal:

Svatý muži, řekni mi také, jak tato hrozná temnota nevědomosti zmizí?

VASIŠTHA řekl:

Ó Rámo, jako zmizí temnota, obrátíš-li se ke světlu, tak zmizí nevědomost, obrátíš-li se ke světlu Já. Dokud se neobjeví přirozená touha po Sebepoznání, vytváří nevědomost či podmíněnost mysli nekonečný tok projeveného světa. Stejně jako zmizí stín, zatouží-li po světle, zmizí nevědomost, obrátí-li se k poznání Já.

Rámo, nevědomostí či podmíněností mysli je touha a ustane-li toužení, je tu osvobození. K tomu dojde tehdy, když ustane pohyb myšlenek v mysli.

RÁMA se zeptal:

Ó mudrci, řekl jsi, že jakmile zmizí nevědomost, je tu Sebepoznání, poznání Já. Co je to Já neboli Átman?

VASIŠTHA odvětil:

Ó Rámo, od Stvořitele Brahmy po stéblo trávy, to vše není nic jiného než Já. Nevědomost je neexistující neskutečnost. To, čemu se říká mysl, neexistuje jako něco odlišného. V samotném Já se objeví závoj zakrývající Já (který je též tímto Já), jenž vytváří protiklad subjektu a objektu, a pak se toto neomezené Vědomí nazývá mysl. Oním zakrývajícím závojem je představa, záměr či myšlenka v  neomezeném Vědomí. Z představy či myšlenky se mysl rodí a pomocí představy či myšlenky zase zmizí tím, že je tato myšlenka či představa ukončena.

Pevné přesvědčení „nejsem nejvyšší Brahman“ mysl omezuje a pomocí pevného přesvědčení „všechno je nejvyšší Brahman“ lze mysl osvobodit. Představy a myšlenky znamenají omezení a jejich ukončení znamená osvobození. Proto se od představ a myšlenek osvoboď a to, co má být uděláno, spontánně udělej.

Podobně jako představa „vidí“ modř nebe, tak mysl vidí svět jako skutečný. Modř na nebi neexistuje, to jen neschopnost vidět za určitá omezení se jeví jako modř. Podobně projevený svět vnímá pouze omezené myšlení. Projevený svět je přelud, Rámo, a je dobré nenechat myšlenku o projeveném světě v mysli ani vzniknout.

Pokud si člověk pomyslí: „Jsem ztracen“, upadá do smutku. Pomyslí-li si: „Jsem bdělý“, přibližuje se blaženosti.

VASIŠTHA pokračuje:

Pokud mysl neustále přebývá u hloupých a iluzorních představ, podléhá zmatení. Pokud mysl dlí u osvícených a šlechetných představ, je osvícena. Pokud je v mysli živena myšlenka nevědomosti, je nevědomost v mysli pevně usazena. Ale pokud je pochopeno Já, nevědomost je rozptýlena. Cokoli chce mysl získat, po tom smysly s celou svojí energií prahnou.

Proto ten, kdo nenechá mysl zabývat se myšlenkou nevědomosti a namísto toho se snaží být u vědomí Já, zakouší klid a mír. To, co nebylo na začátku, neexistuje ani nyní! To, co bylo, a tudíž je i nyní, je nejvyšší Brahman. Rozjímání o tom přináší mír, neboť Brahman je klid a mír. Člověk by neměl nikdy nikde žádným způsobem o ničem jiném rozjímat a použitím největší možné síly a inteligence by měl vykořenit samu naději na trvalý požitek.

Nevědomost je příčinou stárnutí a smrti. Naděje a touhy mají v důsledku podmíněnosti mysli neboli nevědomosti tendenci se větvit a rozšiřovat. Větvení se projevuje myšlenkami typu „toto je můj majetek“ nebo „toto jsou mí synové“. Kde se však v tomto fyzickém těle nachází to, čemu říkáme „já“? Ó Rámo, ve skutečnosti „já“ či „moje“ vůbec neexistuje, neboť jedinou pravdou po všechny časy je Já, Átman.

Pouze ve stavu nevědomosti uvidí člověk hada místo kusu provazu. Z hlediska osvíceného existuje pouze neomezené Vědomí a nic jiného. Nebuď nevědomým člověkem, Rámo, buď mudrcem. Zbav se sklonů a podmíněností mysli, které dávají vzniknout projevenému světu. Proč jako nevědomý člověk považuješ tělo za své Já a jsi nešťastný? Přestože se zdá, že tělo a Já existují společně, je mezi nimi rozdíl. Umře-li tělo, Já neumírá.

Není s podivem, Rámo, že lidé zapomněli na to, že jediné, co existuje, je Brahman, a uvěřili v existenci neskutečné, neexistující nevědomosti? Nenech v sobě zakořenit mylnou představu existence nevědomosti. Neboť je-li Vědomí takto poskvrněno, přivolává si nekonečné trápení. Přestože je tato představa neskutečná, vyvolá skutečné utrpení! V důsledku nevědomosti má člověk mylné představy, různé vidiny a halucinace (létání vzduchem či prostorem) a zakouší nebe nebo peklo. Proto se, Rámo, vzdej sklonů a podmíněností mysli, odpovědných za vnímání duality, a zůstaň od nich zcela oproštěn. Pak dosáhneš toho, co se s ničím jiným nedá srovnávat!

III.115

RÁMA se po chvilce hlubokého zamyšlení zeptal:

Svatý muži, je vskutku neuvěřitelné, že tato neexistující nevědomost vytvoří přelud, díky němuž se tento neexistující projevený svět zdá velmi skutečný. Osvětli mi prosím ještě více, jak je to vůbec možné. A také mi řekni, proč král Lavana musel podstoupit všechna ta trápení.

VASIŠTHA řekl:

Ó Rámo, není pravdou, že se vědomí vztahuje k tělu. Tělo je jen něco, co si Vědomí představilo tak jako ve snu. Jestliže Vědomí svou vlastní silou omezí samo sebe a představuje si, že je džíva, pak je tento džíva, obdařený energií vzruchu a neklidu, vtažen do projeveného světa.

Vtělená bytost, která přijímá různá těla a zakouší trápení či radost jakožto plody svých minulých činů, se nazývá ego, mysl jedince či právě džíva. Utrpení neprožívá ani tělo, ani osvícená bytost, trpí pouze nevědomá mysl. A mysl sní (jako ve snu) o projeveném světě jen tehdy, je-li ve stavu nevědomosti, nikoli je-li probuzena čili osvícena. Proto vtělená bytost, která tu zakouší utrpení, je označována různými jmény – džíva, nevědomost, podmíněnost mysli a též mysl nebo vědomí jedince.

Tělo není schopno vnímání, a proto se neraduje ani netrpí. Nevědomost dává vzniknout nebdělosti a nevědění, proto se raduje či trpí právě nevědomost. Ve skutečnosti to nikdy není tělo, ale mysl, která se rodí, pláče, zabíjí, odchází, zneužívá druhé atd. V každém zážitku štěstí či neštěstí a při každé představě či přeludu je to mysl, která to vše činí a zakouší. Mysl znamená člověk.

Nyní ti vysvětlím, proč trpěl král Lavana. Lavana byl potomek Harisčandry a jednou si pomyslel: „Můj děd vykonal velký náboženský obřad a stal se významným mužem, měl bych udělat totéž.“ Shromáždil vše, co bylo k rituálu třeba, sezval zbožné muže a celý rok seděl v zahradě a vykonával obřad mentálně, ve své mysli. Protože obřad zdárně dokončil, měl právo na jeho plody. Ó Rámo, zde vidíš, že právě mysl koná všechny činy a zakouší štěstí či neštěstí. Proto veď svou mysl stezkou spásy, Rámo.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy