Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.,18.,19.5       
3.6.       
17.6.       
1.7.       
15.7.      
29. 7.       
12.8.      
 26.8.      
9.9.      

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XII.6 - Posloupnost zrození (z knihy Dásbódh)

9. 6. 2017 - Martin

Siddharáméšvar Mahárádž: Aby vzrůstala touha lidstva po dalších požitcích, vzniká stále větší množství různých pochybných výzkumů, které jsou nesmyslné a zbytečné. Den za dnem vznikají nové výzkumy a objevy, zatímco ty staré jsou zavrhovány a jsou pokládány za neužitečné. Současní vědci se považují za nesmírně moudré a vynakládají obrovské úsilí, aby něco nového objevili či vynalezli. A potom arogantně odsoudí své předchůdce – „Váš výzkum byl neúplný, ale já jsem ho dokončil.“ A po čase i tento vědec bude prohlášen za hlupáka a nějaký jeho dlouholetý kolega posune jeho teorie někam dál. A co se nakonec stane? Tolik výzkumů už bylo provedeno, a přesto stále mnohem větší část nepoznaného zůstává skryta v absolutní temnotě máji, ale dokončnit takový výzkum nemůže nikdo a nikdy. 

|| Šrí Rám ||

  1. Brahman je čiré a nehybné. Je věčnou podstatou, nemá žádné touhy a je neposkvrněné. Je přirovnáváno k obloze, pronikavé, hutné a prázdné.

  2. Brahman nic nekoná a nic si nedrží. Neexistuje pro Ně ani zrození ani smrt. „Tam“ není ani vědění ani nevědění, protože Ono je za nulou/za nicotou.

  3. Není vytvořené a nelze Ho zničit. Nevstoupilo do bytí, ani nikam neodchází. Pro toto Jediné, které je za májou, neexistují žádné hranice, protože Ono je čirým poznáním.

  4. Poté ale vyvstane touha/sankalpa. Potom by toto Brahman mělo být označováno jako Pán se šesti kvalitami nebo jako Pán, který je napůl mužem a napůl ženou (puruša/prakrti).

  5. Je Pánem tohoto „vše“ a Znalcem tohoto „vše“; je Svědkem, je vnímajícím, je plný poznání. Toto paramátma/paraméšvara, které je za tím vším, je potom „životem tohoto světa“ (tím, kdo je dárcem života, Bohem) (tedy múla mája) a oním skrytým múla purušou.

  6. Tato Skutečnost i tato múla mája jsou obě v oněch „mnoha“ gunách. Ale kvůli tomu, že pozornost byla zaměřena směrem ven, došlo k explozi těchto gun (tedy k procesu objektivizace – k vytváření mnoha objektů). Pochop však, že je to mula mája (a nikoli Skutečnost), z níž vytrysklo toto hrubé stvoření, zformované ze tří gun. (Spal jsi, nic tu nebylo a tys byl ponořen Sám v Sobě. Potom ses probudil – „Ó, já jsem tady! – nebo – „Ó, On je tady!“ To byl stav, kdy tu byl prostor a poznání, ale svět se dosud neobjevil. Potom sis pomyslel „Jé, dneska musím udělat tohle a vidět tamto.“ A v tu ránu se zjevil svět. Došlo k explozi gun vědění a nevědění a přišlo myšlení. Tento proces se ale vždycky odehraje tak rychle, že nejsme schopni zachytit toto „já jsem“ neboli poznání či existenci, tento jemný stav je smeten proudem myšlenek a před námi exploduje ne-existující svět. Randžit Mahárádž říkal: „Naučte se probouzet se pomalu.)

  7. Potom se objeví Pán Višnu. On reprezentuje „umění poznávat“ čili sattva gunu. Stará se a pečuje (pálana) o tyto tři světy. (Tedy když se považuješ za tělo, říká se, že o tebe pečuje Višnu. On přebývá v těchto třech světech v podobě poznání.)

  8. Poté vznikne směs vědění a nevědění. Člověk by měl jasně pochopit podstatu tohoto Pána Brahmy. Protože kvůli guně radžas vzniká proces myšlení a následně koncept tří světů.

  9. Potom se objeví Rudra, tamoguna, a On je příčinou zničení tohoto „vše“. (Rudra je nevědomost a nevědomost zničí tento hrubý svět tím, že zničí toto poznání Višnua, tedy tohoto „vše“. Toto poznání je základem tohoto světa stvořeného Brahmou, je to naše myšlení. A není-li tu poznání, nemůže tu být ani myšlení – tomu říkáme konec našeho světa, spánek.) A je to tato „věc vše“, která přináší do Brahman konatelství. (Je-li tu toto „vše“, čili poznání, potom je tu tento skrytý puruša a o něm se potom říká, že je konatelem tohoto „všeho“. A proto pokud je toto poznání zničeno vivékou a nikoli nevědomostí, potom „tam“ nebude vůbec potřeba žádný konatel.)

  10. Potom následně z tohoto „tam“ vznikne pět velkých elementů a ono Jediné se dostane do stavu projevu. (Říká se, že pět elementů pochází z guny tamas; viz 8.4. Potom se toto Jediné začne považovat za tělo.) Ale na počátku/ve zdroji je pouze tato osmidílná prakruti a ona svarúpa „zde“ jsou guny a elementy pouze v potenciální podobě.

  11. Jakmile se v nehybném objeví pohyb, potom se tato Skutečnost stává podobnou pozornosti/lakša větru. Potom je tu toto jemné brahman a osmidílná prakruti s pěti elementy a se třemi gunami.

  12. Tomuto prostoru, v němž se objevil vítr, by se mělo říkat antar-átma. Jeho velikost bude pochopena, až bude tento vítr prakruti zapomenut a bude tu jen ono Jediné bez-myšlenkovité Já. Jinak tu bude tento vítr zrozený z prostoru.

  13. A když ve Skutečnosti začnou vát dva větry(*), jeden horký a druhý studený, měl bys jen naslouchat. (Je to potom počátek tvého vnějšího světa, neboli vzniká element ohně. A proto bys měl jen naslouchat a vytvářet si pocit „já jsem všechno a jsem všude“.) Protože když vane tento studený vítr, vznikají hvězdy a měsíc. (Tedy studený vítr přináší proces vznikání objektů. Vzniká tím mysl, která vidí mnoho forem tohoto hrubého světa. A proto naslouchej tomuto „já jsem“.)

(*) Siddharáméšvar Mahárádž: Bůh/Íšvara je za větrem. Buddhi může působit jen v oblasti poznání, ale nemůže už pochopit to, co je za poznáním, a tam se proto zastaví. Jak by intelekt mohl pochopit něco, co ho překračuje a řídí jej? Toto něco je přirozené, Sebe-osvětlující a je za elementy, je to Znalec sebe sama. Životní princip je prouděním toho, co je „za elementy“, a říká se mu vítr. Existují dva druhy větru, studený a horký. Když se studená forma větru zpevní, stane se vodou a voda proudí směrem dolů. Horká forma větru je lehká a tudíž jemná. Tento vítr je tím, co podporuje světlo a oheň, a proudí směrem nahoru. Když se voda proudící dolů zastaví, vznikne země.

  1. A když vane horký vítr, vzniká Slunce, ohně a blesky. (Tedy horký vítr znamená prostě pouhé přirozené, bezúsilné poznání. V tu chvíli tu není nikdo jiný než já sám. Ale když se stane trochu více objektivním, objeví se element ohně. Zrodí se Slunce a odkryje svět. Ale kde by bylo toto Slunce nebýt tebe? Randžit Mahárádž: Světlo svítí z tvého nitra. V každé živé bytosti hoří tento oheň vědomí/poznání a šlehají tu blesky mysli. Každý blesk vždy odkryje něco ve světě temnoty a nevědomosti.) Takže jakmile tu je tento studený a horký vítr a jejich kombinace, je tu i element ohně(*).

(*) Jakmile se horké smísí se studeným (tedy poznání s nevědomostí), je tu znalost něčeho, co je vně mě samotného. Ale zatím jsem se ještě nepokusil rozpoznat, co to je. Je to jako slunce, které právě vyšlo a zaměřilo své paprsky světla na stvořený svět. Ale jakmile dojde k nepatrnému zvětšení objektivizace, okamžitě se díky elementům vody a země objeví před tvýma očima od tebe oddělený svět.

  1. A z velkého elementu ohně vzniká voda a zpevněním vody vzniká prvek země. Následkem toho jsou stvořeny nesčetné rostliny.

  2. A potom z mnoha rostlin vzniknou „mnohé“ šťávy (tedy objevilo se tělesné vědomí a tělo má „mnoho“ potřeb). Potom se tato esenciální „potrava“ stane „mnoha“ semeny a hrubé tělo roste díky potravě, kterou semena produkují. Tím vzniká tato pozornost/lakša džívy, jež je vytvořena z osmdesáti čtyř principů, které všechny přebývají na této zemi.

  3. Tímto způsobem, pouhým procesem objektivizace, se objevilo hrubé stvoření. Mysl by tudíž měla dospět k onomu bez-myšlenkovitému pochopení; protože bez této nirguny je tu jen tato nádoba plná pochybností a námitek (tedy mysl).

  4. Kvůli procesu objektivizace se objevily různé formy, aby po čase opět zanikly. A proto by tu měla být nejprve tato „řeč“, a poté by měla přijít bez-myšlenkovitost této esence.

  5. Cokoli tato mula mája vytvoří „zde“, to musí zase skončit „tam“. Bez-myšlenkovitost přináší zničení mula máji a tomu se říká velké rozplynutí/mahápralája.

  6. Na počátku, uprostřed i na konci tohoto hrubého stvoření je vždy tato mula mája a ono věčné čiré poznání. A proto by tvá pozornost měla být zaměřena na tohoto poznávajícího purušu „tam“ (tedy buď tímto purušou a poznávej skrze prakrti).

  7. „Mnoho“ stvořených věcí přijde a zase odejde, a dokonce ani tato „věc“ tu nezůstane trvale. Nicméně díky této „řeči“ může být ona bez-myšlenkovitá esence pochopena.

  8. Onen pozorovatel je Svědek a antarátma. A tato „řeč“ je chválením Jeho velikosti. Ale tato bez-myšlenkovitá svarúpa musí pochopit stav „být svědkem tohoto vše“ (sarva-sákšiní). (Tedy ať tu toto „vše“ klidně je, ale nedotýkej se ho.)

  9. Všechno na tomto světě jsou od začátku až do konce jen nástrahy a tužby máji. Ale všechny tyto „mnohé“ poznatky, chytré vynálezy a dovednosti mají v sobě onu bez-myšlenkovitou Skutečnost(*).

(*) Siddharáméšvar Mahárádž: Aby vzrůstala touha lidstva po dalších požitcích, vzniká stále větší množství různých pochybných výzkumů, které jsou nesmyslné a zbytečné. Den za dnem vznikají nové výzkumy a objevy, zatímco ty staré jsou zavrhovány a jsou pokládány za neužitečné. Současní vědci se považují za nesmírně moudré a vynakládají obrovské úsilí, aby něco nového objevili či vynalezli. A potom arogantně odsoudí své předchůdce – „Váš výzkum byl neúplný, ale já jsem ho dokončil.“ A po čase i tento vědec bude prohlášen za hlupáka a nějaký jeho dlouholetý kolega posune jeho teorie někam dál. A co se nakonec stane? Tolik výzkumů už bylo provedeno, a přesto stále mnohem větší část nepoznaného zůstává skryta v absolutní temnotě máji, ale dokončit takový výzkum nemůže nikdo a nikdy. Avšak v hluboké temnotě iluze/máji leží ukryto mimořádné „umění poznání“ (jāṇatīkaḻā – viz 11.1). To je ve skutečnosti ten nejvyšší a nejpřednější výzkum, který je osvětlován světlem sadguruova učení a ničí temnotu máji. Dokončení tohoto výzkumu se nazývá Konečné Završení.

  1. Pokud tento Puruša dokáže odhodit všechny omezující koncepty, potom zničil klam máji. Ale pokud se Puruša nechá chytit do sítě omezujících konceptů, tak kdo Ho může zachránit?

  2. Jak by mohl zmatek způsobený domněnkami a neopodstatněnými závěry vést k dosažení toho, čeho lze dosáhnout výhradně pomocí nirgunavivéky? Tento klam by měl dosáhnout Brahman pomocí vivéky/rozlišování mezi podstatným a bez-podstatným.

  3. Jakmile tu je velké kauzální tělo brahmándy (tedy čtvrté tělo čili to, co je bez-podstatné), potom je tato Skutečnost múlamájou – tedy poznáním. Ale ti, kteří nemají náležitou vivéku, říkají, že tato nedokonalá mája je dokonalým brahman.

  4. V tomto hrubém těle jsou „mnozí“ lidé. Ono jediné Brahman si užívá svého trůnu, kdežto druzí (tedy džívové) jen produkují výkaly a znají jen to, co je viditelné fyzickýma očima.

  5. Jakmile je ono nezměrné Paramátma ve světě, tak toto Jedno tvrdí *„já jsem největší“. Ale ten, kdo provádí vivéku (vivéki), je Znalcem této „věci vše“ (a On je ve skutečnosti tím největším). *(Ego si myslí „já jsem největší“, ale jeho velikost byla ukradena onomu nezměrnému Paramátma.)

  6. Jednání tohoto „vše“ (postoj „já jsem všude“) přináší lidem úlevu od bolesti a utrpení. Nicméně to, co je ještě důležitější, je bez-myšlenkovitost. „Řeč“ tohoto „vše“ a bez-myšlenkovitost by neměly být zdrojem vzniku samsáry.

  7. Ale pokud je tvé přesvědčení založeno jen na knižních poznatcích, co pro tebe může Guru udělat? A proto je důležité, abys pomocí této „řeči“ a dalšího zkoumání získal nirguna pochopení Sebe Sama.

  8. Je-li tento Puruša spojen pouze s touto „řečí“, pak věz, že ono čisté a klidné Paramátma bylo přehlušeno. Ale pokud je tu pouze ono Jediné, proč bys měl po tomto neexistujícím „vše“ cokoli chtít? (A proto pochop, že nepotřebuješ nic, dokonce ani toto poznání.)

Tímto končí 6. kapitola 12. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Posloupnost zrození“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)