Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XI.7 Plynoucí řeka (z knihy Dasbódh)

7. 4. 2017 - Gábina

Siddharaméšhvar Maharádž: Není možné, aby vše nebo všichni patřili vám, protože „Já“ je nezávislé. Manžel říká „moje žena“ a žena říká „můj manžel“, tak kdo náleží komu? Není možné, aby jeden objekt patřil někomu dalšímu. Ó, blázne! Dejme tomu, že řeknete, že všechno je vaše, stane se to vše opravdu vaším? Jen dokud je tu potřeba něco dělat je tu předstírání/záminka příbuzných. Ale ti, o nichž se domníváte, že vám patří, a jimž posluhujete, mohou po vaší smrti akorát tak navštívit váš hrob a prohlásit, že jste umřeli. Příbuzní přinášejí neštěstí a rodina způsobuje jen problémy.

|| Šrí Rám ||

  1. Je tu tato plynoucí řeka, jíž je míněna skrytá ganga. Pokud si ji mysl připomíná, čistí se. Nyní pochopte tuto věčně-přítomnou „zkušenost“ a neodcházejte k řece (v severní Indii).

  2. Objevila se v tomto nehybném ryzím poznání, ale pak začala silným proudem *téci směrem dolů. Teče neustále, ale nemůže být nikým spatřena. *(Kvůli pozornosti obrácené směrem ven začne člověk objektivizovat.)

  3. V této „plynoucí“ řece poznání existují různé formy točící se a kroužící dokola. Shlukují se i rozestupují; projevují velké nadšení a rozrušení; ztrácejí veškerý smysl pro orientaci a napojení na toto poznání, až se nakonec unaví. Tyto hromady mas narůstají, převrací se, strachují a vyčerpávají se ve víru zmatku.

  4. Vášeň manželských párů překypuje a způsobuje potřeštěnost a zmatek. Pak přichází bolestivý pád z potomstva a řvoucí tlachání. V těchto vodách se všichni společně valí se spoustou aktivit.

  5. Jed pýchy bobtná a poté se tyto živelné proudy („jemná“ objektivizace) nevázaně rozeběhnou do všech směrů. Důsledkem množství různých zálib a „mnoha“ projevů úcty se voda mění na spršku „mnohých“ drobných kapiček. (Čirou vodou je míněno: „Nic nechci, protože já neexistuji. Když chce voda mnoho věcí, pak se z ní stane rozstříknutá sprška „mnoha“ chaotických kapiček.)

  6. Pak toto rozlehlé paramátma fantazíruje a mluví ze Svého spánku o pracovních záležitostech a problémech. Tito džívové se následně zmítají společně jako banda hlupáků. Krouží pořád dokola kvůli problémům způsobeným tvrdohlavými kamarády a rodinou. Je to stejné jako hádka.

Siddharaméšhvar Maharádž: Není možné, aby vše nebo všichni patřili vám, protože „Já“ je nezávislé. Manžel říká „moje žena“ a žena říká „můj manžel“, tak kdo náleží komu? Není možné, aby jeden objekt patřil někomu dalšímu. Ó, blázne! Dejme tomu, že řeknete, že všechno je vaše, stane se to vše opravdu vaším? Jen dokud je tu potřeba něco dělat je tu předstírání/záminka příbuzných. Ale ti, o nichž se domníváte, že vám patří, a jimž posluhujete, mohou po vaší smrti akorát tak navštívit váš hrob prohlásit, že jste umřeli. Příbuzní přinášejí neštěstí a rodina způsobuje jen problémy.

  1. „Jemné“ myšlenky se rozpustily a byly smyty a těžké a hrubé objekty zůstaly. Pak se toto rozsáhlé paramátma, které bylo chápáno na každém místě, ztratilo uvnitř hrubého světa.

  2. Hledíc směrem dolů toto Jedno pečuje a ochraňuje to hrubé a je unášeno ke své smrti. Toto Jedno padá do víru nekonečného počtu životů a je pevně připoutáno k marnosti a problémům.

  3. Toto Jedno je bito a opouští dům. Toto Jedno je zraněno a umírá. Toto Jedno uvnitř „mnoha“ přijímá tolik pýchy jako kýbl plný vody.

  4. Ale Ten, kdo má správné pochopení a neochvějné přesvědčení, doplaval ke „zdroji“ této řeky a byl její „vizí“ očištěn. On Sám se stal posvátnou řekou. *(Maharádž: „Celý svět směruje na východ, ale Mistr vás bere na západ, tam kde zapadá Poznání.)

  5. „Tam“ (tj. brahman) se stalo místem bohů (tj. mulamája) této brahmánandy a „tam“ se stalo těmito třemi světy pána brahmy, višnu a mahéše(tj. bdění, snění a hluboký spánek). Když ale pochopíte tuto gangu tekoucí v protisměru, pak toto „vše“ se opět setká s brahman – „tam“. (Maharádž: „Poznání přijde k vám, žádná jiná cesta není.)

  6. Žádná jiná voda není tak čistá, jako je tato. Jako taková už nemá žádnou další činnost/pohyb. Nejdřív je třeba pochopit toto poznání „Já jsem“, a pak by mělo být realizováno toto ryzí poznání (tj. ne-vědění).

  7. Tato velká řeka je jako prostor. Ale uvnitř tohoto „času vše“ se objevilo smyslové vnímání a to zapříčinilo plynutí tohoto „vše“ směrem domů. Proto pochopte vysvětlení nebe, světa smrti a pekla! (Tři světy snění, bdění a spánku byly způsobeny zapomenutím tohoto „vše“ a objektivizováním.)

  8. Jakmile teče tato řeka dolů osmi směry, vytvoří tyto vody máji vír. Nicméně když Znalec řeku zná, stává se „Pánem světa“ (íšvara/puruša; pak se vrací tam, odkud přišel.)

  9. Toto nekonečné paramátma je touto řekou, která plní mnohé nádoby (tj. mnohá těla). Voda však z těchto forem uniká ven a toto „Jedno“ v „mnoha“ je promrháno v samsáře.

  10. Díky společnosti jednoho se Skutečnost stává hořkou a díky společnosti dalšího se stává sladkou. Díky společnosti ostatních se stává čpící, trpkou nebo slanou (Skutečnost jakožto čirá voda přijímá v iluzi samsáry atributy okolí, do něhož je umístěna.)

  11. Jakmile se puruša setká s „objektem“, pak se s ním toto „tam“ smíchá a stane se takovým, jaký je tento „objekt“ (puruša se stane jako Jeho prakrti, tj. pozorováním). Jsou-li objekty hrubé, pak se zde nahromadí země a puruša se stane hrubým objektivním tělem.

  12. Pokud se To smísí s jedem, pak se stane jedovatým. Smísí-li se s nektarem, pak se stane nektarem. Uvnitř vůně je tato Skutečnost vůní a v zápachu je zápachem.

  13. Skutečnost byla smíchána s ryzí gunou a směsicí gun. Když je zde bezmyšlenkovitost puruši, pak Skutečnost znovu nabyde Svou ryzost. Pochopte však, že Skutečnost nelze realizovat bez této vody poznání (tato voda/poznání je touto Skutečností a kvůli tomuto poznání přijala Skutečnost formu. A rovněž kvůli poznání se Skutečnost stane opět bezforemnou.)

  14. Voda poznání neustále teče, ale pokud ji dotyčný nerozumí, pak ji nazývá *řekou nebo jezerem (tj. objektivním poznáním). A pak toto Jedno uvnitř „mnoha“ setrvává jako člověk žijící uvnitř tohoto poznání (tento celý svět pocitů „já“ a „moje“ není nic než představa/imaginace; jako snový svět). *(Maharádž: „Chlapec říká otci: „Podívej, toto je voda.“ A otec odpoví: „Ne, to je moře.“ Chlapec měl pravdu, byla tu pouze voda, otec ho ale uvedl do nevědomosti a nechal ho nazývat vodu mořem nebo řekou.)

  15. Pokud se však vydáte za/před svůj zdroj* a od tohoto „tam“ se ohlédnete zpět, v tu chvíli voda vyschne a není tu žádná „věc“. *(Maharádž: „Poznejte její nulu/neexistenci a jste za/před, nebo ne?)

(Nisargadatta Maharádž: Zatímco mluvím, vedu vás k prameni; z něj vyvěrá voda po kapkách. Tato voda se poté stane řekou, vyústí do moře. Já vás znovu a znovu přivádím ke zdroji. Jakmile dojdete ke zdroji, zjistíte, že zde ve skutečnosti žádná voda není, voda je oznámení „Já jsem“.)

  1. Pak toto „Já jsem“ této nuly/ničeho se stane tímto Pánem jógy za/před nulou a bezmyšlenkovitost této „řeči“ je pochopena. Služebník Rámy říká: „Neustále znovu a znovu rozpouštějte „mnoho“ myšlenek v tomto bezmyšlenkovitém pochopení (Já neexistuji).“

Tímto končí 7. kapitola 11. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Plynoucí řeka“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)