ADVAITA.cz

6. kapitola z knihy Sulabha Vedanta Lahari (Šrí Siddharaméšvar Maharadž)

31. 1. 2017 - Aleš

6. kapitola

Guru je Nejvyšší Já a On existuje jako Poznání (pozn. J.N.: Poznání je Jeho forma, ale On je Bezforemný). Žák/šišja je ten, kdo chápe, že jeho činnost je vykonávána s podporou formy Gurua neboli tohoto ´poznání´. Tento svět poznání se objevil díky přispění Gurua. Je to pouze díky milosti Gurua, že tu je pochopení této ´činnosti Poznání´ ( pozn. J.N.: ´Já jsem On a On provádí vše´). Potom se žák/šišja Gurua stává Poznáním.

Existují dva druhy schopností (pozn. J.N..: Artha značí schopnost/dosažení/bohatství) v tomto světě.  Prvním je podřadná schopnost/úspěch a druhým je Konečný Úspěch/Dosažení (pozn. J.N.: Konečné dosažení je Paramartha neboli param/nejvyšší, konečné a artha/dosažení). Podřadná schopnost je sobecká. Světské události a aktivity se úspěšně rozvíjí kvůli této destruktivní podřadné nenasytnosti.

Konečný Úspěch/ Dosažení značí zájem pravého Já neboli nabytí vlastního přirozeného bohatství. Tam, kde skončí sobecké světské aktivity, dojde ke změně ve smyslu, že tam již nápomocně působí činnost Poznání (pozn. J.N.: V Dasbodhu je tato ´činnost Poznání´ popsána jako ´pohyb´. Poznání je samotná hybná forma zbavená rozlišující mysli, jež vytváří mnoho forem a mnoho činností/aktivit). Uvědomit si tuto originální pomoc (činnost Poznání) značí dospět ke Konečnému Dosažení. Díky podřadné schopnosti tu je jen podřadné bohatství, a tak se tato pomoc (činnost Poznání) nenaplní, ale stává se zlodějinou, podvodem, klamem, šizením a pokrytectvím, získaným podřadnými gunami/kvalitami neboli směsicí třech gun (sattva, radžas a tamas). Konečné Dosažení naopak značí nejvyšší bohatství. Potom je tato pomoc (činnost Poznání) soucitem, staráním se o druhé, šířením klidu a míru, atd., a toto nejvyšší bohatství je získáno díky nejvyšší guně/kvalitě - ryzí sattva guně, ryzímu poznání. Podřadná schopnost je neúplná, zatímco Nejvyšší Dosažení je úplné. V podřadné schopnosti vyvstává potěšení a bolest, zatímco v Nejvyšším Dosažení je Dokonalá Spokojenost, jež je mimo potěšení a bolest.

Podřadná schopnost je dolů směřující pohyb a Nejvyšší Dosažení je nejvyšší stav. Moudrost Pána Brahmy a pochopení Poznání jsou spojeny dohromady a podřadná schopnost vykonává obrovské úsilí, aby získala toto úplné a kompletní Nejvyšší Dosažení, přesto kromě problémů ničeho nedosáhne. Protože je toto Konečné Dosažení Samo Sebe ozařující, kompletní a celistvé, není zapotřebí vykonat ani to nejmenší úsilí dovést ho do jeho úplnosti.

Říká se: „Pracujete-li v uhelném dole, vaše ruce jsou černé.“ Avšak pro toho, kdo pracuje v tomto odvětví, to nejsou jen jeho ruce, ale i jeho tvář je zcela černá. I když si tam můžete vydělat mnoho peněz, přesto nemůžete žít ve světě s čistým, zářným obličejem, a celé vaše tělo je pokryté černou sazí. Stejně tak v rámci podřadné schopnosti, kdy tu působí síla podřadných gun, mohou lidé zajisté získat mnoho světského bohatství, ale to je falešná nádhera, jež svítí jako světlo světlušky. Jedná se o neúplné dosažení, takže jak to potom může udělit Dokonalou Spokojenost úplnosti?

K uspokojení lidské touhy po potěšení badatel provádí stále další podivná a vychytralá zkoumání, jejichž závěry jsou k ničemu. Den za dnem tu jsou uveřejněny nové objevy a ty předchozí jsou potom pokládány za zastaralé a zbytečné. Současní vědci se považují za ty chytré objevitele, a snaží se všemožně přijít s novými vynálezy. Potom každý z nich arogantně vzkazuje předchozím vědcům: „Váš výzkum byl nedokonalý a já ho dotáhl k dokonalosti!“ A po čase se ukáže, že i tito namyšlení vědci budou rovněž prohlášeni za hlupáky, neboť nějací novodobí vědci posunou jejich výzkumy dopředu. A co se nakonec stane? Již došlo k tolika bádáním a výzkumům, a přesto jsou výsledky nedostačující, neboť toho leží tolik ukryto v úplné temnotě iluze. Není možné, aby byl vůbec kdy někým dokončen dokonalý a konečný výzkum.

To, co leží ukryto pod těžkou temnotou iluze, je toto unikátní ´umění poznání´. Toto je nejvyšší hranice výzkumu a jedině díky světlu Sadguruova učení je toto zkoumání schopné zničit temnotu iluze. Konečným Dosažením se míní právě dokončení tohoto zkoumání.

Následující výrok lze pokládat za definici štěstí: „Čím menší pozornost dáváte svým potřebám/žádostem, tím více štěstí to přináší.“ Pokud rostou žádosti, stává se to nezvladatelné, a nutí vás to žádat si další prostředky k jejich uspokojení. A tak každý požadavek přináší potřebu dalšího prostředku, a tímto způsobem prostředky narůstají den co den, takže ´abychom ochránili náš pozemek, stavíme kolem něho další a další ploty/zdi, až se celý pozemek stává pouze plotem´. V honbě za štěstím se uskutečnilo a stále se provádí mnoho výzkumů a bylo a je zapotřebí mnoho prostředků. A k tomu, aby tyto prostředky přinášely maximální uspokojení, bylo zapotřebí stále větších nákladů, takže rodiny, které měly dříve dostatek potravin, nyní strádají a hladoví. A některé rodiny ve snaze najít dostatek potravy, putují/migrují všemi směry, přičemž trpí hladem a roní slzy bídy.

Každým dnem vnikají nové věci, kvůli nimž narůstají potřeby/žádosti lidí. Aby lidé uspokojili tyto potřeby, jsou nuceni bezděčně rozhazovat své peníze, až nakonec vyplení své konto, a skončí na ulici a žebrají od dveří ke dveřím. A této manipulaci s lidmi se říká ´moudrost´. Tento druh ´moudrosti´ značí být natolik vychytralý a dravý, abyste mohl okrást druhé; a čím více toho získáte/ukradnete, tím moudřejší jste. Tato legalizovaná, společensky přijatelná zlodějina je společností nazývána ´moudrost´, a ti vědci a badatelé jsou zproštěni viny z jakéhokoliv obvinění u soudu, ba dokonce jsou respektováni! A ten, kdo je zcela zmožen hladem, a vezme si na tržišti u stánku s obilím hrst zrn, je obviněn, prohlášen za zloděje a uvězněn. Toto pokrytecké uspořádání (manipulování) panuje ve společnosti, a v rámci tohoto podřadného dosažení vzkvétají podřadné guny.

Je možné získat ryzí štěstí z vynálezu či stroje? Je možné poznat sladkost v cukru, ostrost v čili papričkách nebo slanost v soli pomocí nějakého stroje, aniž byste si pomohli jazykem? Poznat jemné složení elementů uvnitř hrubohmotné věci (pozn. J.N.: Vastu značí hrubou věc a také Absolutní Věc, a to znamená, že vše je vždy jedině On) nedokáže jakýkoliv důmyslný stroj. Je možné prostřednictvím mechanického prostředku poznat otce/stvořitele světa a manžela Rukhumy (tj. Višnua neboli Vitthalu), který vlastní poklad v podobě štěstí Poznání? Nebo je možné, aby vystoupil nějaký psychiatr, a vedl řeč na toto téma? Pomocí podřadné schopnosti se zdánlivě dají uskutečnit mnohé věci, ale ničeho kromě klamu nedosáhnete.

Někdo takzvaně moudrý řekne: „My jsme ti Bohem povolaní řídit ve váš prospěch a povznesení váš život a ochraňovat vás.“ Ti, kdo toto tvrdí, jako kdyby byli vyslanci Boha, vás (ve skutečnosti) nechrání. Veškeré vaše jmění jako čest, majetek, obchod/profesi a nezávislost tito falešní vyslanci předstíravě ´chrání´ za účelem získat toto vše sami pro sebe. Měli byste si uvědomit, že taková osoba je jako démon, jenž pohltí vaše vlastní pravé bohatství. Učinit druhého zcela šťastným není v rukách nikoho. Skladiště naprostého štěstí je uvnitř nás a každý ho musí získat sám.

V Indii je známé jedno rčení: „Ten, kdo vkládá víru v druhé, odstranil svůj cíl.“ Tímto cílem je Konečné Dosažení. Takže místo vynalézání mnoha přístrojů a zařízení a marného vědění je nejlepší dovedností ze všech dovednost/schopnost Konečného Dosažení (schopnost poznat Nejvyšší Já). Toto je dokonce ještě větší než samotné Poznání. Poznáním této jediné ´schopnosti/triku´ Konečného Dosažení získáte požehnání poznat vše. Světec Kabír řekl: „Poznat Samo-Jediné (Já) značí poznat vše; neznat Samo-Jediné znamená nepoznat nic.“ To je Nejzazší/Konečné Dosažení. Chceme-li však získat ten podřadný úspěch, čeká nás tolik lopoty k jeho dosažení! Po spoustě dřiny získáme nepatrné štěstí. To je odměna za tu lopotu! Světec Tukaram řekl o tomto světském životě: „Štěstí, které získáte z této těžké práce, je jako zrnko ječmene, a žal je velký jako hora.“

Avšak toto Nejzazší Dosažení je získáno bez úsilí a jakékoliv lopoty.

„Třebaže je toho velmi snadné dosáhnout, přesto se to pro lidi stalo stěží dosažitelné. Proč opomíjet tuto esenci, která se nachází ve společenství Pravdy?“ – Dasbodh

A lidé místo toho, aby pátrali po štěstí tím, že spočinou ve společnosti Světce, honí ze za věcmi a objevy a vytvářejí tuto úděsnou a zoufalou iluzi. Kvůli tomu je jejich pravá esence ztracena, a když je vytvořeno toto divné cizí/falešné štěstí, potom Konečné Dosažení, které je ve skutečnosti tak snadné, se stane nedostižné.

Kvůli podřadné schopnosti si jedinec natolik navykl pokládat se za tělo, že odměnu/mzdu za to, že se dře jako osel, pokládá za snadno vydělanou. Jestliže je tento těžce se lopotící zaměstnanec požádán zaměstnavatelem, aby si vzal den volna a pořádně si odpočinul a prospal, cítí to jako trest. To je v důsledku zvyku, a kvůli tomu jedinec/džíva věří tomu, že pravda je faleš/nepravda, a faleš naopak pokládá za pravdu, a následkem toho je zbaven Nejvyššího Dosažení. On totiž pevně věří tomu, že ten, kdo získá toto podřadné, přízemní dosažení, je šťastlivec.

Řeč podřadné schopnosti je taky podřadná. Na rtech máte jednu věc, a ve své mysli přitom zcela jinou. Takže říkáte něco, ale vašim motivem je něco jiného. V Konečném Dosažení však není takové pokrytectví, a vaše slova a činy jsou jedno a to samé, neboť tu není žádné tajemství držené uvnitř nebo nějaká podřadná sobeckost. Je tu pouze ´chtivost´ pochopit své vlastní Já, a ta má za následek vyvstání potřeby poslouchat a číst rozpravy na téma Nejvyššího Já. Poté je tu potřeba hluboce rozjímat/kontemplovat o tomto učení a nakonec realizovat To/Já. Tato světská existence je zaplavená podřadným dosažením. Kráva řekne svému telátku: „Ó dítě moje, kdybys vědělo, kolik utrpení jsem musela pro tebe podstoupit. Rostlo jsi v mém lůně a já musela snášet tvou váhu.“ Telátko odvětí: „Matko, přestaň s těmito citlivými a emocionálními řečmi; prý se mezi lidmi říká, že kráva otěhotní proto, aby sama zakoušela štěstí.“ Nešťastná kráva potom mlčky osaměla.

Tímto příběhem je třeba pochopit, že je světská přirozenost v podstatě podřadná. Tato světská existence se jeví být uhlazená, plná velkorysosti a okouzlující, ale v ní se nachází jen podřadná sobeckost a nic jiného.

Avšak uvnitř i vně Konečného Dosažení je jedině přítomný zájem o pravé/vlastní Já, a vším prostupuje Nejvyšší Spokojenost. Nikdo nikoho neokrádá nebo nepodvádí. Veškeré obchody jsou přímé/otevřené a poctivé. Nejsou tu půjčky a závazky, a na co Sadguru ukáže prstem, to je okamžitá (pozn. J. N.: jako hotovost v ruce), stále přítomná realizace Brahman.

Jenže v této světské existenci se ´stezka pochopení´ stala ´stezkou představ a pocitů´, a tak jednou něco vytvoří určitý pocit, a v jiný okamžik to přivodí jiný pocit. Ale Konečné Dosažení nevytváří rozmanitost pocitů, a toto Dosažení je ´cestou nedvojnosti´. V Já totiž nejsou žádné pocity či měnící se hodnoty. Ve světě se toto Poznání a Já prodává podle pocitů a hodnot. Hodnota stříbra a zlata je odlišná a železo a obilí mají také odlišné hodnoty. Vše je jako toto! Jestliže bohatá rodina adoptuje drzého hloupého kluka, pak mu jeho kamarádi řeknou: „Ó kámoši, víš, jak vyrostla tvá cena!“ Je to proto, že i člověk je oceněn podle své hodnoty. Hodnota nekvalifikovaného rolníka je dvanáct rupií, hodnota úředníka je dvacet pět rupií, a manažerova hodnota je oceněna na sto rupií. Všude v tomto světě platí, že prodej/výměna se měří relativním srovnáním a hodnotami.  

Ale Nejzazší Dosažení je nezaujaté, prosté nenasytnosti, a nestarající se o nic. Je bez hodnot či pocitů. Štěstí a neštěstí závisejí na porovnání nižších či vyšších hodnot. Jednou na jaře farmář zasel zrna, která pořídil kvůli loňskému suchu draze, ale sklizeň byla obrovská, a tak vydělal hodně peněz a byl šťastný. Příští rok díky nadbytku zasadil stejné množství zrn pořízených velmi levně, ale sklizeň byla mizerná, a tak dostal jen málo peněz, a byl zoufalý. Hodnota stejného objektu se mění podle místa a času, a tato hodnota je příčinou potěšení a bolesti.

Nejzazší Dosažení není omezené místem, časem nebo objekty, a je prosté jakýchkoliv rozdílů, a tak ho nelze nijak cenově ohodnotit. Můžete začít znát stezku Konečného Dosažení pouze poté, kdy všechny tyto hodnoty a pocity zrušíte. Tyto hodnoty a pocity neexistují. Jejich zkáza zajisté nastane. Neexistující nikdy nebude existovat, a existující nikdy nepřestane existovat.

Říkáme, že objekty v tomto světě jsou zničitelné, ale co je třeba pochopit tímto prohlášením? Říkáme, že objekt je zničitelný, ale co je to, co se v objektu zničí? Pokud není možné zničit toto ´bytí´ objektu, pak co je zničeno? To, co předtím neexistovalo a bylo ´položeno/pokryto´ na objekt, je hodnota neboli pocit, a ten je zničen. Kvůli jménu a formě se objevily na věci (pozn. J.N.: Vastu je konkrétní věc nebo Absolutní Věc/Nirguna) hodnoty a pocity. Jméno a forma mohou být zničeny, ale kompletní zničení věci není možné.

Vezměme si jako příklad papír. Není možné ho zcela zničit. Někdo řekne, že ho lze roztrhat na malinkaté kousky, ale pak existuje ve formě malinkatých kousků. Někdo řekne, že ho lze zcela spálit, ale pak ho lze spatřit ve formě popele. Někdo řekne, že lze tento popel hodit do moře, a tím dojde k úplnému zničení, ale popel se smísí s vodou. Nakonec zůstane (Absolutní) Věc jako nesmrtelný princip a ten překrývá/převyšuje vše, co bylo zničitelnou hodnotou a pocity. Příčinou pocitů a hodnot v tomto světském životě je toto podřadné dosažení, a naopak cesta Nejvyššího Já je Konečným Dosažením.

V Indii je zvykem, že se dítěti dvanáctý den (od porodu) udělí jméno, přičemž předtím žádné jméno nemělo. Batole, které nepotřebuje ocas, dostane jméno Maruti (pozn. J.N.: další jméno pro Hanumana, opičího boha). Řekněte mi, existuje něco, co není možné si představit?! Dítě bez ohonu dostalo jméno ´toho s ohonem´. Jméno člověka, který jednou umře, vskutku značí ´nesmrtelný člověk´. Jméno žebráka značí ´vlastníka velkého bohatství´ a prostá žena, která vyrábí z kravského trusu placky jako otop, se jmenuje Lakšmí, tedy Bohyně Poznání. A jméno nějakého boháče může dokonce značit toho, kdo je chudý. Představivost nebere konce, a bez rozpaků vymýšlí tato jména. To se děje stále! A když se toto dítě ztotožní se svým jménem, a někdo mu řekne: „Maruti je moudrý“, pak se nadme pýchou. A kdyby mu řekl: „Maruti je hlupák“, potom na něho hodí nevlídný pohled. Jak mocná je samotná představivost! Moudrost a hloupost jsou myšlenky, připoutané k slovu Maruti, a ten, kdo se umíněně drží těchto myšlenek, je ve skutečnosti přirozeností Absolutního Já, a to není ani moudré ani hloupé.

Ale skutečným dosažením Marutiho v eposu Ramajána bylo jeho pochopení: „Já jsem Poznání.“ Jestliže to někdo takto cítí, potom je schopen těšit se z této přeměny. Prostřednictvím učení Sadgurua jsou pochopeny důvody myšlenek a záležitost samotného Já. Jestliže spočíváte v nikdy nekončící Kompletní Spokojenosti, tak to je Konečné Dosažení. Vše ostatní je pouze podřadné dosažení.

„Po cestě Konečného Dosažení se vydávají jogíni prostřednictvím skryté stezky v prostoru.“ Když toto lidé slyší, řeknou si: „Ach! Jak obtížný úkol k provedení! Co je jóga a co je jógin, a co je tato cesta v prostoru? A co se myslí tou skrytou stezkou? Toto je vše tak náročné! Ach! Toho jsou schopni jen ti, kdo si v minulosti prošli velkým pokáním. Ale jak to můžeme dokázat my?“

Těmto skleslým lidem dnes vzkazuji: „Nebojte se,“ protože Konečné Dosažení je snadno uskutečnitelné i vámi. Avšak je tu pouze jedna podmínka, a tou je ´být ve společenství Pravdy/Sat. Neexistuje zde pak žádná snadnější cesta, než Konečné Dosažení. Jóga značí dovednost neboli schopnost a jógin je ten, kdo vlastní tuto dovednost. Tato skrytá cesta skrze prostor značí prostor v uších, skrze něj Sadguru uděluje studentovi Náma mantru (pozn. J.N.: Na-aham značí Já nejsem. Učení dané Sadguruem, je skutečná mantra).

Říká se: „Tato forma pána Rámy je jako nebe a nelze ji nikdy spatřit.“ Avšak tato skrytá forma je odhalena prostřednictvím učení a instrukcí Sadgurua a potom je tato ctnostná stezka učiněna snadnou, protože právě pochopením je On bez úsilí dosažen.

Valmiki vytvořil sánskrtský epos Rámajána a ten se skládá z veršů zvaných kóti (kóti značí deset miliónů a kóti také značí dovedný či moudrý. Vnitřní význam toho je, že přirozenost Pána Rámy je odhalena použitím stovek dovedných prostředků popsaných v těchto verších). Pán Ráma je rozvodněn ve všech směrech, a není možné ho spálit ohněm, promočit vodou, a ani Ho nelze odvát větrem. On je neporušený, nezničitelný a je takový, jaký On je. Je přítomný ve formě Poznání a nelze Ho spatřit podřadnou schopností.

Přednáška na kapitolu z Dasbodhu, 24. 4. 1928 večer

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharádž Ki Džej

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 2. díl Sulabha Vedanta Lahari´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek