Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

15.7. -
Guru Purnima

     
  29.7.        
12.8.      
 26.8.      
9.9.      
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

130. Vědomí Brahman (poslední přednáška z knihy Oddanost po Seberealizaci)

30. 11. 2016 - Gabriela

Díky pochopení Esence bychom měli učinit svůj život šťastnější. Neměli bychom vystupovat s falešnou pýchou. Prosím věřte mi, že nic není v naší moci. Vše dělá Bůh, a činí věci takové, jaké jsou. Je to Bůh, kdo je za námi i před námi. Nevyčleňujte svou oddělenou existenci z celistvosti života. Zahoďte tento nesmysl. Vše, co se odehrává, je přesně dokonalé. Když si vyprojektujete vymyšlenou osobu, vše se zdá být nestabilní. Ve skutečnosti zde není nic takového jako vyšší či nižší. Obě strany jsou si rovny. Vše je dokonale stabilní a nerušené. Je-li odhozeno ego, veškerá Existence je nehybná, nic není nestabilní. V samém jádru, stejně jako mimo něj, zkušenost, kterou máte, je taková, že je zde něco, co je naprosto stabilní a pevné. Je to stav, jenž je „Vědomím Brahman“ (Čit-Ghana Brahman). V tomto Vědomí je malé, titěrné vlnění, jenž se jeví nestabilní, ale toto nepatrné čeření, tato nestálá věc, se džívovi jeví jako takové pozdvižení, že je tím zcela vyděšen. Toto je zvláštní fenomén zdánlivého světa. Nikdo vůbec nepřemýšlí nad tím, co je zdrojem tohoto pozdvižení. Nicméně co zakoušíte, pokud i jen na chvíli ustanete ve svém běžném procesu myšlení, a prostě jen pozorujete?

130. Vědomí Brahman (Čit-Ghana Brahman)

Snažíte-li si představit Absolutní Brahman, není to možné, protože Brahman je nekonceptuální. Pokud se pokoušíte pochopit, co je to Brahman, nedostanete nic než nulu. Koncept neboli představa je temná. Je to nevědomost. Filosofie rozeznává tři druhy radosti. To, co máte rádi, přináší jeden druh radosti. Například když krotitel hadů zkrotí hada, je šťasten, protože jeho koncept je tohoto typu. Tento druh radosti je závislý na předmětu, který způsobuje potěšení. Dalším typem radosti je radost z Poznání neboli radost z Pochopení. Třetím druhem je radost těch, kteří si libují v smyslových objektech získaných z těchto předmětů. Jsou povahy démonů. Ti, kdo se těší z Poznání, mohou mít také Brahmánandu, což značí Radost neboli „Blaženost Brahman“. Tuto zkušenost zakoušíme na základě našeho vnitřního přesvědčení, že „My jsme Brahman“, ale tato Radost je rovněž postojem. Tento postoj by měl být zajedno s Tím.

Nikdy se nemůžete stát totožní s Bohem. Písma říkají, že můžete, ale není tomu tak. Stát se totožným je nějaký postoj. Nestáváme se totožnými. Jak potom můžeme zakusit Radost? Odpovědí je, že to je Radost z Poznání. Satguru Vás svými slovy činí vědomými si Radosti. Hraniční mez této Radosti z Poznání je na úrovni stavu Nirvikalpa; stavu, kde není žádný koncept pochybnosti, avšak Brahman je za tímto stavem. Pokud se adept, který vynakládá úsilí na základě popisu daného v písmech, snaží uchopit představu Paramátman, pak to, čeho se chopí, je vymyšlený koncept; je takový, jak jsme o Něm rozhodli podle své představivosti. Je zabarven vaším intelektem. Když budeme trvat na tom, že On je, získáme zkušenost podle tohoto konceptu, a je to pouze Bůh, který je vytvořen naší představivostí. Brahman zůstává za všemi koncepty. Není viděn pomocí očí, a ani mysl ho nemůže spatřit. Tak jak ho můžeme dosáhnout? Světlo dokážeme vidět a prostor můžeme vnímat, ale Brahman je za tím. Jak může být pochopeno to, co je nespatřitelné či nevnímatelné? Jak může být To, co si nelze představit, a co se nachází za meditací, získáno pomocí meditace? Jak připoutáme sami sebe k tomu, co nemá žádnou připoutanost? Jak můžeme komentovat to, kam slova nedosáhnou? Snažíme-li se na to meditovat, je zde dualita, a ze strachu z duality opouštíme samotnou vůli meditovat, a vše je k ničemu. Tento přístup nás nikam nedovede.

Proto je nezbytné dělat to, co nás Guru naučil. Pokud není používáno velmi ostrého rozlišování, budeme zmateni. Odhoďte svět pomocí Poznání. Vše, co je „druhé“ či „další“, vymyšlená osoba, individualita, atd., to všechno je světské a vycházející z iluze. Vymyšlená osoba, která je z tohoto světa, musí umřít. Ego musí být zničeno. Udělat to je Pravá Spiritualita. Není zapotřebí rozpoznat, co je to Brahman. Pouze odstraňte „já“, které je mezi tím. Je dostačující, když toto „já“ zmizí. Samotné „já“ je smyšlenou osobou. Ve skutečnosti tu nic takového jako „já“ vůbec není, přesto začne existovat. Brahman se od tohoto „já“ zcela liší. Ti, co pouze studovali Písma, byli během toho, co se Ho snažili pochopit, zmateni. Ti, kteří Ho pochopili skrze nějaký postoj či koncept, byli oklamáni. Není užitečné používat zde nějaké příměry, protože touto cestou začne existovat trojice znalec, poznané a poznání. To, co existuje bez poznaného, poznání a meditujícího, který si to pamatuje, je Brahman. Je to přirozený stav, je to stav bez stavu neboli Nivri-Pada.

Dokud je tu touha poznat „Já“, probíhá tu právě ono „chybění“ (onoho poznání). Právě Bůh, který se nachází ve vašem vlastním městě (těle), má být uctíván během púdži Satja-Nárájana. Boha není potřeba přivést z vnějšku dovnitř. On je vaším vlastním „Původním Bohem“. Měli byste provádět uctívání pouze toho. Ve skutečnosti je vše pouze Brahman.

Tak co je pak falešné? Jedině představivost je falešná. Představivost je vnímatelná jedině ve vztahu k tomu, co je neskutečné. To, co je Skutečné, není nikdy vyrušeno. Král nemusí všude prokazovat, že je Král. Brahman Je. Neříká, že je Brahman. To, co je, zajisté je. Nemůže o tom nic říci. A aniž by to řekl, je Sebe-existující.

Tvrdí-li manžel neustále, že je manžel, lidé o tom začnou pochybovat. Pokud je opravdu manželem, proč má potřebu to neustále opakovat? On je manželem a není potřeba to vyjadřovat. Brahman je Bůh, „Já“. Měli byste to projednou pochopit a pak to nechat jít. Potom tu není nic jiného, než Brahman. Je nepřetržitě pouze Jedním, aniž by docházelo k setkání skrze dualitu. Snažíte-li se s „Ním“ potkat, tento akt přináší oddělenost. Takové je Brahman, k němuž nevede žádná cesta. Nemůže být odseknuto, nelze být odděleno, jakkoliv se můžete snažit. Ono je a Ono existuje takové, jaké je. Kdyby někdy zmizelo, pak nemůže být Jeho jméno Pravdou. Toto je bez zkušenosti nepochopitelné. Ten, kdo říká, že pochopil, ve skutečnosti do „Tohoto Města“ nedošel.

Jakmile je stav vytváření jakéhokoliv postoje či konceptu pryč, přebývá zde Úplný Stav, Stav bez Stavu. Jak lze meditovat na To, nad čím není možné v meditaci přemýšlet? Postoj je omezený. Nedokáže uchopit „To“, které nelze být obsaženo mentálním postojem. Během uctívání dochází k tomu, že sklenice nechala do sebe přivést slona, a tím ztrácí svou životnost. Stejně tak je tomu s Uctíváním, kdy se džíva tímto způsobem rozpustí. Jestliže vytvoříte slovní hříčku, a přesto řeknete, že jí nerozumíte, tak lžete. Jestliže neznáte příčinu smrti nějaké osoby, znamená to, že před smrtí nebyla naživu? Pouze ten, kdo obdržel instrukce od Gurua, skutečně ví. Jestliže nerozumíte, držte se pevně s naprostou vírou učení, které vám dal Mistr.

Mysl má ve zvyku představovat si, Brahman však není záležitostí představivosti. Mysl je zrozena z ega, a dokud nezmizí ego, nemůžete realizovat Brahman. Jakmile ego odejde, to, co automaticky zůstává, je Parabrahman. Pochybnost typu „Co jsem já?“ je sama egem neboli pocitem „já“. Tento pocit ega nelze spálit či odstranit na základě jakéhokoliv úsilí. Tento pocit „já“ dusí osobu. Dokonce i bezžádostivost toho, kdo má ego, je zbytečná. Pouze ten, jehož ego zmizelo, nabývá skutečné spokojenosti. Klíčový problém leží v tom, jak ego odstranit. Existuje pro to způsob – je to prostřednictvím rozpoznání či „Rozlišování s Poznáním“, kterým to jde. Co jsme nasloucháním učení Védanty pochopili? Poznali jsme, že je zde pět elementů a jedno „já“. Pochopili jsme, že my jsme „nikdo“. Nenacházíme se v tomto fyzickém těle, ale věříme, že jsme v těle. To se nazývá špatné pojetí neboli představivost. Jakmile je „já“ pryč, vše, co je, tak je. To, co zůstává, je „To“. Řeknete-li, že to je, tak to není. Rčením, že to není, pak „To“ je. „To“ je popsáno jako „Nic (neti)“ neexistující (neti-neti – ani toto, ani toto). Na základě pochopení ego zmizí, a jakmile se imaginární „já“ rozpustí, pak miliony myšlenek jsou výhradně částí Brahman. Nir značí „ne“ neboli „neexistující“. Nirvikalpa znamená „žádný koncept“ či „žádná představivost“. Když vymyšlená osoba odejde, to, co zůstává, je pouze Paramátman. On je žijící, mluvící, chodící, činný Bůh. Velký je ten, kdo uctívá bez pocitu „já“. Ten, kdo nerealizoval Boha, by Ho měl uctívat, ale koho by měl uctívat Bůh? Buďte Brahman a prožijte Brahman. Radost ze smyslových objektů je ekvivalentem k džívovi. Radost z Poznání je Šiva a Radost z Brahman je Paramátman.

Svět odpovídá vašim konceptům, myšlenkám. Existuje příběh o farmáři a vdově, který se stal v době, kdy žil Šrí Satguru Bhausaheb Maharadž (Mistr Šrí Siddharaméšvara). Byl čas setí, a tak si farmář na základě svých znalostí zjistil příznivý den, zapřáhl vola a vydal se s pytlem semen na pole. Avšak sotva vyšel z domu, spatřil po ulici před domem kráčet vdovu. To podle něj značilo velmi špatné znamení a upadl do deprese, říkaje: „Ó Bože! Co mám nyní dělat?“ Přesně v onu dobu šel kolem Šrí Bhausaheb Maharadž a zaslechl farmářův nářek. Ihned k němu přispěchal a zeptal se, co se stalo. Farmář odvětil: „Ó pane, vyšel jsem na pole, že zaseji, ale v tu chvíli jsem spatřil vdovu.“

Maharadž odvětil: „Můj drahý, ty jsi ale hloupý! Ve skutečnosti to bylo dobré znamení. Hned jdi a zasej. Tvé zrno bude tak velké, jako hlava vdovy! Proč ses zcela zbytečně domníval, že to bylo špatné znamení?“ Farmáře konstatování Světce povzbudilo. S vírou, že to byla slova Světce, šel na pole a s velkou nadějí zasel. Uplynulo několik měsíců a nastala sklizeň. Po nějaké době Šrí Bhausaheb Maharadž opět míjel farmářův dům a náhodou farmáře potkal. Zeptal se: „Tak co sklizeň?“ Farmář odvětil: „Bylo to v pořádku, pane, ale hlava vdovy se stala tak malou, jako velikost zrna!“ Po pravdě bylo pole plné zrní tak velkých, jak Maharadž předvídal. Avšak mysl není nikdy spokojena. Bhausaheb se jen usmál a odešel.

Jaké je z této příhody ponaučení? Džíva se obával kvůli svému konceptu. Takže pokud by se žák v životě namísto obav řídil vírou, že „vše je příznivé, vše je dobré, celý svět je Božím městem, vše je přirozeností Boha, je to Bůh, který je všude činný, není zde nic než Bůh, všechny zisky a ztráty jsou jen Boží, náležím pouze Jemu“, bude šťastný a spokojený. Proto by nikdo neměl pěstovat zbytečné démony pochybností a být utrápený. Měli bychom pozorně naslouchat, co nám Mudrci a Světci říkají, a hluboce nad jejich radou rozjímat.

Díky pochopení Esence bychom měli učinit svůj život šťastnější. Neměli bychom vystupovat s falešnou pýchou. Prosím věřte mi, že nic není v naší moci. Vše dělá Bůh, a činí věci takové, jaké jsou. Je to Bůh, kdo je za námi i před námi. Nevyčleňujte svou oddělenou existenci z celistvosti života. Zahoďte tento nesmysl. Vše, co se odehrává, je přesně dokonalé. Když si vyprojektujete vymyšlenou osobu, vše se zdá být nestabilní. Ve skutečnosti zde není nic takového jako vyšší či nižší. Obě strany jsou si rovny. Vše je dokonale stabilní a nerušené. Je-li odhozeno ego, veškerá Existence je nehybná, nic není nestabilní. V samém jádru, stejně jako mimo něj, zkušenost, kterou máte, je taková, že je zde něco, co je naprosto stabilní a pevné. Je to stav, jenž je „Vědomím Brahman“ (Čit-Ghana Brahman). V tomto Vědomí je malé, titěrné vlnění, jenž se jeví nestabilní, ale toto nepatrné čeření, tato nestálá věc, se džívovi jeví jako takové pozdvižení, že je tím zcela vyděšen. Toto je zvláštní fenomén zdánlivého světa. Nikdo vůbec nepřemýšlí nad tím, co je zdrojem tohoto pozdvižení. Nicméně co zakoušíte, pokud i jen na chvíli ustanete ve svém běžném procesu myšlení, a prostě jen pozorujete?

Je bez pochyby dobrým přáním být vždy šťastní, mít ve své moci všechna potěšení a bohatství, avšak je to právě tato touha, která je samotným zdrojem všech útrap. Je pravda, že náš život by měl být naplněn, ale kdo jsme, koho naplnění je hledáno? Na to se nikdy neptáme. Pokud tomu věnujeme nějaké myšlenky, tak zcela jasně zjistíme, kdo a jak ve skutečnosti jsme, a co je zcela nezbytné k žití a našemu naplnění. Potom bude velký problém, který před námi stál (mít dokonalý šťastný stav) okamžitě vyřešen. Nicméně existuje schéma věcí, které samy zaručují dokonalé štěstí, my se však nikdy neobtěžujeme na něj podívat. Zcela zbytečně jsme ho naší nevědomostí a chorobnými koncepty vystavili zničení. Popravdě abychom zajistili své skutečné štěstí, nemusíme ani zvednout prst. Avšak ve snaze zničit své utrpení si na základě hloupého nepochopení snažíme vyrobit silný obušek. Jaký to chorobný koncept. Pokud zanecháte tento chorobný koncept a věnujete plnou pozornost „Momentu Božské Zkušenosti“, pak objevíte v tomto momentu Jemné Pochopení (Realizaci) a zakusíte z důvodu rozpuštění všeho smutku dokonalou radost a štěstí.

Ó drazí lidé, díky vaší vlastní bdělosti a vhledu byste měli rozpoznat pravdu těchto slov. Po nějaké době jméno a sláva Světců naprosto upadly v zapomnění. Někteří lidé, kteří se doslechli a naučili jejich slova poznání, a byli schopni je opakovat, si vyžádali veřejné uznání a potlesk. Pak přijali jména Světců pro svůj vlastní užitek, a stali se ve společnosti bezuzdní. Tito lidé se již ponížili tím, že Oddanost k Bohu a oslavování Světců a Mudrců překryli předměty klamného zalíbení, za účelem užít si tyto smyslové objekty dle svého přání. To dospělo do stavu, kdy lidé popravdě nevěnují pozornost tomu, co říkali dávní Světci, a ani tomu, co říkají Ti současní. A tak samotné bohatství veškerého Skutečného Štěstí, které nám Světci zanechali, zůstává neodhalené a nevyužité.

Mí drazí moudří posluchači, snažte si z tohoto učení vzít to nejlepší. V celém nekonečném vesmíru, který Bůh vytvořil, si On pro své vlastní potěšení stvořil člověka. Tato forma lidské bytosti je Jeho nejcennějším vlastnictvím, Jeho nejhodnotnějším pokladem. Lidskou formu vytvořil na základě využití Své maximální obratnosti a postaral se o to, aby byla tato forma ve své podstatě zcela znalá. Být zcela bez poznání není lidskou přirozeností. Jste si zcela jistí, že máte poznání, a tato jistota je přiměřená. Bůh to pro lidskou formu stanovil.

V tomto světě máte schopnost volit mezi tím, co je skutečné a co falešné, dobré či špatné, správné nebo nesprávné. Používejte tuto schopnost a zjistěte, kdo je pravý Světec, a kdo ten falešný. Poté, co najdete správnou bytost, učte se od Ní, co Světci říkali; jejich nejskrytější, nejsoucitnější učení. Neodhazujte všechna učení říkajíce, že všichni lidé jsou falešní a šarlatáni. Měli byste přebývat v přirozeném a uvolněném stavu Zakoušení své přirozenosti „Já“. Setrvávejte zde a nasávejte Nektar tohoto Božského Pochopení a těšte se obrovskému „Klidu Nejvyššího Poznání“.

Inchgiri, Neděle 8. 12. 1935

závěr 2. části

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková