Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

4. kapitola z knihy Sulabha Vedanta Lahari (Šrí Siddharaméšvar Maharadž)

29. 11. 2016 - Aleš

SiddhaSlovo upasana značí uctívat: upa znamená blízko, a asana je ´místo/sídlo´. Takovou mysl, která je umístěna či sídlí na viditelných objektech světa, je třeba povznést z těchto objektů a usadit ji blízko Boha. Toto se poté stává uctíváním/upasanou. Takový žák, který provádí tuto oddanost/bhakti neboli uctívání/upasana, by měl být oproštěn od jakýchkoliv připoutaností. Vzdát se připoutaností však neznamená opustit rodinu a děti či rodinný život nebo známé a odejít do lesa. Tato totožnost s tělem neboli láska k tělu je tělesné přesvědčení/buddhi, a to je připoutanost, kterou je třeba opustit. Vzdát se jí je nutné na stezce realizace Boha. Člověk se musí vzdát hrubého těla, jemného těla, kauzálního těla a supra-kauzálního těla, a plně pochopit, že ´ani jedno z těchto čtyř těl není mé´. Toto přesvědčení je tím, co se myslí pod pojmem ´opustit všechny připoutanosti´ .........

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Kniha Sulabha Védanta Lahari - Šrí Siddharaméšvar Maharadž

Přednáška 4

 

Jakmile se stane oddaný ´služebníkem´/dasa (pozn.J.N.: dasa neznamená služebník ve smyslu sloužit. Služebník/oddaný Sadgurua je žák, který je pozorný, a přijme to, co Mistr říká, a dělá vše, co Mistr učí/nařizuje) Sadgurua, dochází tu k rozmluvě mezi Guruem a žákem/šišja. Tato rozprava přináší pochopení/bodha, a to je význam slova Dasbodha! O čem je kniha Dasbodh? Co je poznání/džňána, co je oddanost/bhakti, a co je zřeknutí se/vajragja? Toto jsou jen některé z věcí obsažených v knize Dasbodh.

Význam slova Sadguru je tento: Sat značí v tomto případě ´neustále´ a guru značí ´světlo´; takže Sadguru je ten, kdo je neustálým světlem či uvědoměním. Ten, kdo učí poznání Já, je Sadguru, a ten, kdo učí látku dalších předmětů/oborů ve světě, je Guru světa.

Potom tu je sat-šišja. Sat zde značí pocit bytí, který je tu po vytracení viditelného, a šišja je šešja, což je ´to, co zůstává´. Tudíž to, co zůstává po vytracení viditelného, je to, co zná; a to, co zná, je jedinečné ´umění ryzího vědění´. Ten žák, který přijímá učení Sadgurua, je pokládán za opravdového/sat (pozn. J.N.: Slovo sat má mnoho významů; může mimo jiné označovat to opravdové, pravé, dokonalé). Takže Sadguru a pravý žák mají rozpravu a rozebírají pouze Já/Átman puránu (pozn. J.N.: Purány – starodávné mytologické příběhy).

Do této doby jste poslouchali a četli tyto purány, které byly od nás oddělené. Je tu Višnu purána, Šiva purána, Guru purána a purány Bohyň, atd. Poznali jste příběhy druhých, ale puránu o Já, tedy příběh našeho vlastního Já, jste (dosud) nepoznali. Poznat příběh někoho značí, že jste získali patřičné pochopení této bytosti. Ten, kdo velmi prahne po osvobození, opouští učitele/guruy světa a odevzdá se k chodidlům Sadgurua. V tu chvíli za s sebou zanechává všechny guruy, kteří ho doprovázeli v jeho životě, tedy svou matku, otce, učitele na základní, střední či vysoké škole, profesory, a další guruy různých oborů. Ten, kdo ze všeho nejvíc touží po osvobození, přichází do kontaktu s jedenáctým guruem. A když se takto ´obrátí k Sadguruovi´, pak se z tohoto opravdového žáka stává (ten, kdo dosáhl) ´úspěch všech úspěchů´.

Co znamená oddanost? Oddanost/bhakti znamená ´nebýt oddělen´. Ten, kdo je oddělen, je vi-bhakti, a ten, kdo chápe, že tu je pouze samo-Jediné, je oddaný/bhakta. Když uctíme Boha/půdža, kde je během této bohoslužby zachována jednota? Popřemýšlejte o tom, kde je dodržena jednota v činnostech, jakými jsou například nabízení květin Bohu, používání kumkumu a santalové pasty během půdži, posvátná koupel před půdžou a vytváření a nabídnutí jídla Bohu. Tyto věci nejsou uctíváním Boha nebo oddaností k Bohu, neboť Bůh a ten, kdo uctívá Boha, zůstávají odděleni. Bůh a uctívatel jsou spatřováni jako oddělené entity. To pak není oddanost, ale oddělenost.

Pravá oddanost Bohu značí ´nabytí jednoty s Bohem a zůstat takto´. Jedině toto je pravá oddanost, a to je Poznání. Potom Tím znalcem, kdo chápe prostřednictvím nástroje Poznání, je Nejvyšší Já. Avšak pokud se léčivého prostředku (pozn. J.N.: Pochopení saguna Brahman je lékem pro tuto světskou existenci, ale tento lék je i tak nakonec jedem, který je nutno opustit) v podobě Poznání nevzdáte, stane se pro vás škodlivým. Existuje rčení, které pro to platí: „Poznej Boha myšlením.“ To znamená, že pochopením poznání rozpoznáte své vlastní já.

Kdo je Bůh? Bůh značí světlo pochopení, a toto světlo je Poznáním neboli věděním a pomocí tohoto vědění lze nabýt Jednotu/samo-Jedinost. Stát se touto Jednotou a zůstat tak se označuje jako oddanost/bhakti. Uctívat Šivu ztotožněním se s Šivou se nazývá Poznání.

Slovo upasana značí uctívat: upa znamená blízko, a asana je ´místo/sídlo´. Takovou mysl, která je umístěna či sídlí na viditelných objektech světa, je třeba povznést z těchto objektů a usadit ji blízko Boha. Toto se poté stává uctíváním/upasanou. Takový žák, který provádí tuto oddanost/bhakti neboli uctívání/upasana, by měl být oproštěn od jakýchkoliv připoutaností. Vzdát se připoutaností však neznamená opustit rodinu a děti či rodinný život nebo známé a odejít do lesa. Tato totožnost s tělem neboli láska k tělu je tělesné přesvědčení/buddhi, a to je připoutanost, kterou je třeba opustit. Vzdát se jí je nutné na stezce realizace Boha. Člověk se musí vzdát hrubého těla, jemného těla, kauzálního těla a supra-kauzálního těla, a plně pochopit, že ´ani jedno z těchto čtyř těl není mé´. Toto přesvědčení je tím, co se myslí pod pojmem ´opustit všechny připoutanosti´.

Jinak nebude toto tělesné přesvědčení/buddhi zničeno, a to ani samotnou smrtí. Dokud totiž toto tělesné přesvědčení zůstává upevněné, máte tento pocit: „Já jsem hrubé tělo (první/hrubé tělo); já jsem jemné tělo, což je mysl, přesvědčení/buddhi, intelekt a ego (druhé/jemné tělo); já jsem nevědomost kauzálního těla (třetí/kauzální tělo); a já jsem Brahman neboli Aham brahmasmi (čtvrté/suprakauzální tělo). I toto jemné ego pocitu ´já jsem´ musí být zanecháno. Dokud jsou tato přesvědčení upevněna, toto hrubé tělo je postaveno na šibenici s oprátkou kolem svého krku. Jednoho dne zesne, a poté se znova a znova objeví a převezme na sebe stovky nových těl z masa a kostí, a je tu opětovně ten dřívější otupující příběh končící vždy smrtí, který probíhá stále dokola.

Ten, kdo se chce vysvobodit z koloběhu zrození a smrti, by se měl vzdát těchto připoutaností. Spojení s Bohem je dosaženo zřeknutím se připoutaností s plným přesvědčením. „Jestliže si neustále připomínáte Hariho (pozn. J.N.: Hari je Višnu a to značí poznat, uvědomit si), co pak iluze zmůže?“ Potom takové myšlenky jako ´zůstává tu iluze/mája nebo nezůstává´ či ´zmizela iluze či nezmizela´ nemohou nijak pokazit pochopení Saguna Brahman (pozn.J.N.: Pochopení „Já jsem vždy On“ je Saguna Brahman a pochopení „Já neexistuji“ je Nirguna Brahman). Jakmile tělesné přesvědčení/buddhi skončí, pak tělo zůstává, ale je jako mrtvá socha ze dřeva či kamene.

Avšak jestliže tělesné přesvědčení/buddhi zůstává upevněné, pak i kdyby tělo zemřelo, přesvědčení tu je právě jako žhavé doutnající uhlí, které při profouknutí zespoda v sobě má stále život/oheň. Nebo se to dá připodobnit k vodě, která ač nespatřena, protéká a prosakuje pod povrchem země. To by mělo být jasně pochopeno.

Proto platí, že jedině opuštěním připoutaností dochází ke spojení oddanosti. Je-li tento akt oddaností uskutečněn, pak v tomto království neexistuje něco jako stáří či mládí, potěšení či trápení, zrození a smrt. Zde se žák, jenž udržuje pochopení Saguna Brahman, sjednocuje s Guruem a odsud pak nic nevyvstává a ani opětovně nezačíná, a oddaný vstupuje do království svého vlastního Blaha.

 

Přednáška ke knize Dasbodh, 23. 4. 1926

 

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharádž Ki Džej

 

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 2. díl Sulabha Vedanta Lahari´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek