Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub Malý velký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

24.9. 

Klub Malý velký strom

 

     
1.10. 
Klub Malý velký strom
     
15.10. 
Klub Malý velký strom
     
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

115. Tragédie rodinného života (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

10. 8. 2016 - Gabriela

SiddhaTen, kdo je pln pýchy, zažívá pouze bolest a trápení. Lidé si přejí, aby se přihodily různé věci, ale co je v tom všem skutečného? Individualita, džíva, je vždy plna pochybností. Džíva nikdy neřekne „dost“. Bůh přišel, aby udělil oddanému laskavost, ale po uplynutí šesti měsíců oddaný pořád nedokázal dokončit seznam věcí, které si přál. Neustále říkal, že chce ještě něco dalšího. Mezitím Bůh zmizel. Šťastný je ten, kdo nemá žádnou pýchu. Pro něho je oceán světského života vyschlý. Iluze činí přesný opak toho, co máte v úmyslu udělat, takže bytost, která nemá žádnou pýchu, je šťastná.

115. Tragédie rodinného života

Přelud, jímž je oceán světského života, je nyní vysušen. Obvykle se cítíme na něco pyšní, a podle toho na sebe bereme závazek tuto určitou práci dokončit. Pocit, že musíme tuto činnost završit, je pýcha. Jestliže si přejeme žít svůj rodinný život šťastně, je to pýcha. Tak jako tak, rodinný život nebude nikdy šťastný. Hlína nebude nikdy čistá bez ohledu na to, jak vytrvale ji čistíme. Dokonce ani rodinný život Pána Višnua nebyl nikdy šťastný. Rodinný život je jako psí ocas. Nikdy nebude přímý. Přejeme si něco dělat, a to není nic než naše vlastní pýcha, naše ego. Jedině život Mistrů, Siddha Purušů, je prožíván správně. Oni odhodili veškerou pýchu. Nechť je svět potopen, Světec se tím neznepokojuje. Pyšné dítě nevidí skutečnou smetanu, esenci šťastného života. Nedokáže ji vidět. Jedině Pán Krišna zřel esenci, smetanu, a jedl ji, tudíž se nazývá „zloděj smetany“ (Makhančor).

Ten, kdo je pln pýchy, zažívá pouze bolest a trápení. Lidé si přejí, aby se přihodily různé věci, ale co je v tom všem skutečného? Individualita, džíva, je vždy plna pochybností. Džíva nikdy neřekne „dost“. Bůh přišel, aby udělil oddanému laskavost, ale po uplynutí šesti měsíců oddaný pořád nedokázal dokončit seznam věcí, které si přál. Neustále říkal, že chce ještě něco dalšího. Mezitím Bůh zmizel. Šťastný je ten, kdo nemá žádnou pýchu. Pro něho je oceán světského života vyschlý. Iluze činí přesný opak toho, co máte v úmyslu udělat, takže bytost, která nemá žádnou pýchu, je šťastná. Je bez touhy něco dělat. Ve skutečnosti je štěstí šťastné kvůli ní, a veškerá trápení jsou opuštěna, skončí. Stručně řečeno, tam, kde je pýcha, je iluze, a tam, kde není žádná pýcha, je nejvyšší stav štěstí. Bytost, která nemá ego, není nikdy poražena, zatímco ten, kdo má ego, se nikdy nemůže osvobodit od světského života.

Kdy vyschne přelud světského života? Jedině jste-li zbaveni pýchy. Kvůli egoistickému rozhodnutí „já“ dokončím tuto určitou práci“ vyvstávají tři druhy nesnází. Jsou jimi tělesné potíže, nehody zapříčiněné vnějšími věcmi či bytostmi a kalamity mající přírodní příčiny. Je snadné spatřit, zda je rodinný život nesobeckého člověka, zbaveného ega, prožíván správně či nikoliv. I když jste zabili své ego, kosmický řád neboli osud je velmi silně přítomen. Nepřetržitě si plní svoji práci. Nicméně lidská přirozenost je taková, že je v mysli výzva ověřit si, jak Bůh člověku zbavenému pýchy usnadňuje věci. Stejně jako dostáváte své prosté živobytí, měli byste žít tak, jak si Bůh ve vašem případě přeje. Ptáte se: „Jestli dělá všechno Bůh, proč mi nepořídí na ježdění slona?“ Tímto způsobem lidé marně posilují svou naději a stávají se nešťastnými.

Kreslit snové obrazy na zeď je přirozeností světského života. Lidé vytvářejí obrazy na zdech a opatřují je různými popisky. Člověk toužící, aby mu všichni tleskali, vykresluje sebe sama v neexistujících obrazech, což je oceánem světského života. Ráma ztratil Sítu, ztělesnění klidu, protože se honil za jelenem. Taková je síla tohoto přeludu. Iluze je sekyrou smrti, oprátkou Boha Smrti. Zapletení se v máji (iluzi) je smyčkou smrti. Ten, kdo je osvobozen od pýchy, tuto oprátku (Boha Smrti Jamy) rozetne. Nepodléhá potrestání, výprasku Jamy. Být zmrskán Jamou značí trpět žalem, ale příčinou toho je pýcha. Jakmile je pýcha pryč, všechen strach a trápení zmizí. Pak je všude „Štěstí“.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková