Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub Malý velký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

24.9. 

Klub Malý velký strom

 

     
1.10. 
Klub Malý velký strom
     
15.10. 
Klub Malý velký strom
     
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

111. Duch obavy (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

13. 7. 2016 - Gabriela

SiddhaMnoho nevědomých lidí se obrací na astrologa, aby jim vysvětlil význam jejich snů. Stejně tak, i když je tento svět prokázán za neskutečný, jakmile se začnete obávat, dokazuje to, že nepoužíváte náležitého rozlišování (vivéka). Kdykoli je tu obava, není zde „Klid Sebe-Poznání“. Jedině ten, kdo obdrží radost z Klidu, je tím, kdo si je jist svou Skutečnou Přirozeností. Ten, jehož mysl je sklíčená, není nikdy zbaven úzkosti, protože trpí falešnou představou, že je individualitou. Ten, jehož mysl postrádá rozlišování, se nikdy nezeptá, proč by se neměl obávat. Všichni lidé jsou zastřeni úzkostí a umírají se strachem, nikdy se však nezamyslí nad tím, proč by se vůbec měli obávat. Nechali jste si do domu, do své vnitřní svatyně, vpustit psa obavy. Strach není k ničemu užitečný.

111. Duch obavy

Doposud jste tedy měli falešnou představu individuality, džívy. Jakmile je koncept džívy pryč, koncept Boha neboli Šivy, jeho protějšku, rovněž zmizí. Iluze, Mája, se jevila jako velmi hrůzostrašná, ve skutečnosti je však neexistující, není ničím jiným než zdánlivým jevem. Výsledkem Sebe-Poznání je naprostá bezstrachovost.

Sebe-Poznání značí, že zde není žádný strach z jakýchkoliv bytostí. Tento život, který nemá nijaký strach z bytostí, je životem bezforemným, a je dokonce i za tím průhledným (transparentním). Není hmotnou formou, která je vnímatelná našimi smysly. Nemůže být zničen žádnými experimenty, do kterých je zapojeno pět elementů. Není dokonce dotčen pocitem majícím poznání. Je-li iluze neskutečná, proč bychom měli mít nějaký strach z toho, co se přihodí nebo jakým způsobem se to přihodí? Ve snu se můžete strachovat, ale následně po probuzení je strach pryč. Podobně, jestliže jste probuzeni do své Skutečné Přirozenosti, strach zmizí.

Mnoho nevědomých lidí se obrací na astrologa, aby jim vysvětlil význam jejich snů. Stejně tak, i když je tento svět prokázán za neskutečný, jakmile se začnete obávat, dokazuje to, že nepoužíváte náležitého rozlišování (vivéka). Kdykoli je tu obava, není zde „Klid Sebe-Poznání“. Jedině ten, kdo obdrží radost z Klidu, je tím, kdo si je jist svou Skutečnou Přirozeností. Ten, jehož mysl je sklíčená, není nikdy zbaven úzkosti, protože trpí falešnou představou, že je individualitou. Ten, jehož mysl postrádá rozlišování, se nikdy nezeptá, proč by se neměl obávat. Všichni lidé jsou zastřeni úzkostí a umírají se strachem, nikdy se však nezamyslí nad tím, proč by se vůbec měli obávat. Nechali jste si do domu, do své vnitřní svatyně, vpustit psa obavy. Strach není k ničemu užitečný.

Otázkou je: „Čeho by se mělo bezforemné „Já“ obávat?“ V každé živé bytosti se ve dne v noci odehrává boj. Dokonce i soudce či král není zbaven úzkosti, protože tento soudce nevěnuje náležitou pozornost strachu. Bez úzkosti ani neodejde spát. Jen co si lehne do postele, spustí se jeho obavy. Proč, ptám se? Alespoň spát by měl klidně. Následujícího dne, jakmile vstane, bude mít díky tomu, že si během hlubokého spánku od strachu odpočinul, nějaký užitek. Přesto se tento muž nikdy nepřestane strachovat. I když ze spánku získal nějaký prospěch, pořád je pln obav. Probuzení se do „Já“ je samo tím, co je skutečně blahodárné. Tudíž se vás ptám, proč byste se měli znepokojovat? Vše, co chcete dělat, byste měli provádět bez obav. Kvůli úzkosti se poznání stane nedosažitelné a Duchovní Poznání není pochopeno. To, co se má stát, se stane, tak proč by zde měly být obavy? I Pán, Šrí Rámačandra, musel místo sezení na svém trůnu jednoho dne odejít do lesa. Tedy stane se pouze to, co se má přihodit. Tak proč se kvůli něčemu obávat?

Klid Brahman je velmi křehký, velmi jemný. Nicméně tento „Velkolepý Klid“ není možný v důsledku obav. Ti, kdo praktikují duchovní praxi (sádhanu) s touhou těšit se „Tomuto Klidu“, by se nikdy neměli strachovat. Jedině poté může být „Tento Klid“ dosažen. Jakmile je iluze džívy pryč, „Já“ je plně Realizováno.

Proč byste měli mít jakékoliv obavy? Iluze je viditelná pouze pro představivost. Jestliže nemáte žádnou představivost, pak iluze nic nedělá. Je jeden příběh o lichváři, který se neustále strachoval, co bude, pokud se přihodí to či ono. Byl velmi zámožným mužem s velkou rodinou, měl množství krav, volů a koní. Vlastnil mnoho služebných a jeho dům byl vždy plný obilí. Jednou během oslav Divali, po honosné rodinné večeři, jen tak pohodlně odpočíval ve své hale. V tu chvíli si vzpomněl na to, že před pár lety město zasáhlo období sucha, kdy množství dobytka zahynulo, mnozí vesničané umřeli a mnoho dalších lidí bylo na pokraji smrti kvůli nedostatku jídla. A tak, jak tu tak pohodlně seděl a připomínal si dávné časy, přemohl ho smutek. Zmocnila se ho deprese a jeho oči zaplavily slzy. Krátce poté za ním přišla jeho manželka a našla ho v tomto rozpoložení. Byla zvědavá, a tak se zeptala, co zlého se stalo. Muž odvětil: „Má drahá, co se přihodí, pokud ta situace nastane znovu?“ a zcela se rozplakal. Manželka se posadila vedle něho a také začala plakat. Když to spatřila další žena, zeptala se jí: „Co se stalo, proč pláčeš?“ Manželka řekla: „Nic tak vážného, ale pokud ta situace nastane znovu, co se stane?“ U bohatých vážených lidí to funguje obvykle tak, že to, co cítí jeden, sdílejí i ti ostatní kolem něj. A tak začali všichni následovat nejstaršího z rodiny i jeho manželku a rovněž se rozplakali. Sluhové a příbuzní také začali naříkat. Postupně se tato zpráva rozšířila po celém městě, a protože byl muž bohatým a vlivným pánem, byli touto zprávou zasaženi i lidé z okolních vesnic. Každý se ptal každého: „Kdyby tato situace nastala znovu, co se bude dít?“ Poté, když už plakali všichni široko daleko, ti moudří se začali dotazovat, co za celým povykem stojí. Vážení lidé šli za tímto bohatým mužem a zeptali se ho: „O co vlastně ve skutečnosti jde?“ A tak začal vyprávět celý příběh o dávném období sucha. Poté, co si to vyslechli, byli překvapeni. Takto se má věc s celým světem. Vše je zkresleno v důsledku představivosti.

Nemyslete si, že je to příběh týkající se jen tohoto lichváře. Toto je váš příběh. Jestliže se „Já“ začne hloupě strachovat bez příčiny, vše se překroutí a všechny smyslové orgány a tělesné funkce jsou rovněž zmatené, plné obav a nešťastné. Všechny bytosti se neustále obávají toho, co se přihodí a jak se to přihodí. Tento patetický příběh o obavě z budoucnosti naleznete všude. Člověk se narodil s pláčem a pokračuje s nářkem až do momentu smrti.

Co je tím, co činí mrtvolu vypadat dobře? Vypadá dobře díky lítosti druhých lidí. Pokud nikdo nad mrtvým tělem nenaříká, tělo není poctěno a popravdě tak dobře nevypadá. Existuje rčení: „Je tu někdo, kdo bude lamentovat po vaší smrti?“ A jestliže někdo nenaříká, říkají o něm, že nemá žádný cit. Takže měli byste se zamyslet – „Proč plakat? Nač se obávat?“ Je v pořádku se obávat, ale měla by to být skutečná starost, opravdová obava. Nač se obávat zbytečně? Buďte sebejistí a pevní. Nastane pouze to, co je předurčeno se stát.

Tygr vás jde rozhodně zabít a sežrat, nezáleží na tom, jaký název tomu dáte. Tak proč byste neměli zabít strach, který je zbytečně vytvořen v důsledku názvu? Osud se odehraje tak, jak má. Proč se obávat toho, co bude v budoucnu? Stručně řečeno, Klid přijde tam, kde je štěstí, stejně jako musí být do mléka přidána nějaká živá kultura, abychom z něj vyrobili jogurt. Abyste dosáhli stavu Nejvyššího Štěstí, musíte se těšit, bez obav.

Pokud se boháč strachuje víc než chuďas, boháč je horší než tento žebrák. Strach je takový, že neodejde, dokud ho sami neodhodíte. Dokonce, i když obdržíte velké bohatství, stejně se budete nadále obávat. Co s tím může Bůh dělat? Co pro vás může Bůh udělat, jestliže nenecháte odejít všechen svůj strach? Protože jste ztratili schopnost rozlišování, strach vás neustále obtěžuje. Individualita se domnívá, že je to ona, která všechno dělá, a následně podle toho trpí. Říká se, že „přemoudřelý je příliš hloupý“. Individualita přemýšlí zbytečně způsobem: „Nikdo nikdy nepracuje správně. Jedině já můžu vykonat práci dobře. Žádná práce nemůže být dobře odvedena beze mne.“ Tímto způsobem se individualita neustále obává zcela zbytečně. Pokud se budete nadále držet všech těchto obav, nebudete mít klid. Proto zanechte veškerý neklid. Ať přijde, co má, vy musíte být bez obav. Iluze vytváří strach pouze tomu, kdo se nepřetržitě obává toho, co se v budoucnu stane a jak se to stane. Ti, kdo se strachují, beztak umřou. Obava nastane, jakmile projektujete představu toho, co se stane. Začnete si dělat starosti o něco, co ani neexistuje. Proč se sami děláte nešťastnými tím, že se strachujete o budoucí záležitosti? Protože jste ztratili rozlišovací schopnost, jste plni obav.

Blázen sní o štěstí. Jeho představa může dokonce nakopnout Boha Indru, a blázen je v této představě šťastný a velmi odvážný. Měli byste být šťastní a spokojení s jakýmkoliv skromným přídělem, který obdržíte. Ten, kdo se strachuje i po obdržení Nektaru Nesmrtelnosti, je zajisté nepřítelem Boha. Vidíte, že je někdo druhý šťastný, a stáváte se nešťastnými. Proč se stáváte nešťastnými, jestliže vidíte štěstí někoho jiného? Je tomu proto, že přemýšlíte způsobem: „Nemám to, co má on.“ Jak podivná a překvapivá je přirozenost džívy! Toto není žádaný stav. Důvodem této kritiky je to, že ti kdo jsou bezohlední, jsou nešťastní.

Žebrák je prost jakékoliv obavy. Svým způsobem strach odkopává. Jí svůj chleba a čatní s královskou vznešeností. Jen pohleďte, jak si pochutnává na tomto prostém jídle! Všechno je možné bez pocitu nutnosti obávat se. Nikdy se neznepokojujte, dokud si to okolnosti skutečně nevyžadují. Vše, co má být, nechť je, nerušené.

Jedině ten, kdo se vymaní ze sevření úzkosti, je způsobilý mít „Poznání Brahman“. Je to jedině on, kdo dokáže získat toto Poznání. Tomu, kdo je pln radosti, přijde Klid sám od sebe. Těší se nepřetržitému Klidu. Smutek se pojí se smutkem, utrpení se pojí s utrpením. Ten, kdo zcela zanechá obavy, je statečný člověk, který osedlá tygra. Pán Višnu se usídlí na těle nejjedovatějšího hada, Šéši, a nemá strach či obavy z nejsilnějšího jedu. Jedovatý sykot tohoto hada Ho neznepokojuje. Naopak, přináší Mu radost.

Ten, kdo je spokojený sám se Sebou, si užívá „Klidu Já“. To je důvod, proč je manželem Bohyně Lakšmí, božstva bohatství a hojnosti. Jelikož je ve „Svém Vnitřním Klidu“, Lakšmí Mu masíruje Jeho chodila. Nicméně individualita přebývá u chodidel pomíjivé záležitosti, jíž je úzkost, a ta bezdůvodně individualitě způsobuje utrpení. Nechte svou úzkost odejít a buďte šťastní. Úzkost je jed. Proč mít ve svých ústech tuto hořkou chuť? Slepec nemá v polévce mouchu, protože se neznepokojuje. Had nekousne malé děti.

Naše vlastní představivost se stává naším nepřítelem. Představujete si, že je tu duch, a že od vás něco požaduje, a pak se strach stane každodenní záležitostí. Ovládne vás a pak vás naprosto kontroluje. Musíte nechat iluzi jít. Nikdy si nepředstavujte utrpení. Úzkost se zasekla ve vaší mysli. Vyhoďte ji pomocí tichého rozlišování, rozpoznání toho, co je podstatné a co nepodstatné. Poté jste zaručeně šťastni.

11. 11. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková