ADVAITA.cz

VIII.7. Přirozenost svobody (z knihy Dasbodh)

30. 10. 2015 - Aleš

8. dášaka – Počátek Máji

|| ŠRÍ RÁM ||

Kapitola 7  Přirozenost svobody

1. Dříve měl posluchač názor, že po ´mnoha´ dnech je získáno osvobození. Toto osvobození je pocit * ´já jsem´ vědomého/ostražitého posluchače; proto dál naslouchejte (tomuto učení). *(pozn.: Toto osvobození je saguna; člověk se přestane pokládat za hrubé tělo a pociťuje ´já prostupuji tím vším´)
2. „ Co by tedy mělo být známo pod pojmem osvobození? Mělo by tím být toto ´vše´? A jaké je osvobození, které je získané ve společnosti Pravdy?“
3.  Pokud spoutanost značí být svázán, potom osvobození znamená ´stát se otevřený a volný´. Jak může Paramátman získat osvobození ve společnosti Pravdy, když je navždy volné? Proto poslouchej!
4. Díky tomuto prapůvodnímu konceptu/sankalpa ´já jsem´, tam je * svázání v práně, a baddha/spoutaný se objeví kvůli tomuto dživovství (viz. 5.7.). Je-li tu vivéka, potom sadhu, který je zpočátku omezen v potulující mysli, získá nakonec Konečné Osvobození (pozn.: uvnitř každé mysli je tato Skutečnost). * (pozn.: Tento pocit ´já jsem´ je osvobozením od spoutanosti vědomí/ totožnosti hrubého těla v práně; avšak je to svázání této Skutečnosti do ´formy´ ´všeho´/universálního vědomí).
5. ´Já jsem džíva´. Když se vaše sankalpa stane tímto ´přesvědčením´, pevně se ho držíte a tím pádem je alternativa ´Já jsem Šiva´ zneškodněna. Potom se Skutečnost stane bezvýznamnou formou buddhi v práně.
6. „Já jsem džíva, já jsem spoután, já jsem se narodil, já zemřu, a nyní si musím vytrpět karmu toho, co jsem vykonal v minulosti.“
7. Když tu jsou plody hříchu, Skutečnost trpí; když tu jsou plody zásluh, Skutečnost je potěšena, neboť platí, že když tu je přítomen pocit ´já jsem džíva´, potom se zajisté musí vystát karmické utrpení (hříchy) a užít karmické zásluhy.
8. „Není možné se vyhnout těmto hříchům a zásluhám. Ani se nelze vyhnout pobývání v děloze (před početím). Když se toto ´já jsem´ drží pevně tohoto konceptu, potom
9. Přichází spoutanost v podobě dživovství a Skutečnost se nazývá baddha/ten, kdo je spoután. Je jako bourec morušový, který je zapleten ve svém vlastním zámotku/kokonu, a zde také zemře.
10. Stejně tak se Paramátma samo spoutalo v Práně. Potom to je nevědomost, protože nemá Poznání Boha a tak říká: „Mé zrození a smrt jsou nevyhnutelné.“ (pozn.: Toto Věčné Paramátman upadlo do tělesného vědomí a myslí si, že je dočasné).
11. Potom říká: „Jestliže je vybudováno toto bohatství pocitu ´já jsem´, pak nechť je mou oporou v nadcházejícím životě a poté bude moje samsára radostná.“ (pozn.: Díky společenství Gurua se žák dozví ´Ty jsi Átman.´ Avšak toto je intelektuální pochopení a skutečné přesvědčení dosud nebylo ustanoveno. Potom hledá Poznání kvůli samotnému Poznání, a neuvědomuje si, že toto Poznání by mělo být využito pouze jako prostředek k dosažení Konečného Osvobození).
12.  Říká: „Předtím nebylo toto bohatství vybudováno, a proto mne přepadla tato chudoba tělesného vědomí. Nyní je zapotřebí vytvořit tuto ´věc´.
13. Proto On odhodí tento rozpolcený starý *převlek/překrytí (hrubé tělo) společně s opotřebovaným majetkem ´mnohosti (objektů)´ a říká: „Nyní bude získána tato nejskvělejší guna.“
14. V jeho mysli a těle byla nyní dána veškerá důležitost této ´věci´/´vše´, a díky tomu naslouchal (učení Mistra) a tím došlo k vybudování tohoto bohatství ´já jsem´. A uvnitř sebe choval pevnou víru v tuto ´nejskvělejší´ gunu (pozn.: Nirguna/´já neexistuji´).
15. Opustil tento malý kousek ´půdy´ (tělo) a tento skrovný majetek ´mnohosti´; a vybudoval bohatství toho ´vše´(pozn.: opouští myšlenky, které vytváří tělesné vědomí). Tento malý kousek ´půdy´ byl dán ´tomu´, kdo nevyžaduje pozvání (pozn.: Poznání je vždy přítomné a proto si nežádá žádné pozvání; jenže my ho nemůžeme spatřit těmito očima), a pak on říká*, „Ta nejskvělejší guna přijde na řadu, když si vyberu (jen) to dobro.“ * (pozn.: Opětovně upadne na úroveň mysli a konceptů a nezůstane s tímto tichým pochopením pocitu ´já jsem´).
16. „Potom Átman spolkne toto ´já´ v mém následném zrození“ (pozn.: Získám úplné pochopení, ale ne nyní, nýbrž později). Ale když si to představí, tím se tato vásána pocitu ´já jsem´ zaplete v karmu zrození uvnitř prány. (pozn.: Nyní jsem našel svého Guru, a vše bude jednoho dne (v budoucnosti) v pořádku!)
17. „Nyní se tato totožnost ´Já jsem tělo´ (tj. Pan/paní x y) odhodila a byl přijal pocit ´já jsem´. Skutečnost bude získána v příštím zrození.“ Vzhledem k tomuto konceptu není Átman realizováno a žák zůstává nevědomý a měl by být znám jako baddha/ten, kdo je spoutaný. (pozn.: neboť takové pochopení není skutečné pochopení, neboť v jeho mysli je dosud tento vnitřní dialog ´já jsem osvobozen, atd.“)
18. Toto ´vše´ vstoupilo do tohoto zrození a nabylo lidskou formu. Avšak jestliže Poznání (´já jsem´) ´zde´ nezíská tento Skutečný stav (´nemyšlení´), pak se není možné vyhnout cyklu zrození.
19. Tolik zrození podstoupila lidská bytost, a ani v jednom nebyla dosažena tato ´bezmyšlenkovitá´ swarupa. A náhle kvůli zkušenostem radosti a bolesti toto ´nepřetržité´ Átman opětovně upadlo do tohoto zrodu (pozn.: tj. vy jste On; když se mysl zklidní, a odpadnou jména a formy, poté v ten okamžik vy jste On. Avšak dokud vyvstává touha po potěšení a mysl je otrokem této touhy, pak vyvstane tělesné vědomí a člověk upadne do tohoto zrození).
20. Jestliže máte víru v šástry (neti, neti/ne toto, ne tamto), potom On, jenž je uvnitř každého, se stane jako ´vše (pozn.: On/Átman se vzdá tělesného vědomí a cítí ´já jsem všude´). Avšak když tu je v samsáře lidské tělo, pak je velmi obtížné získat To Nejvyšší.
21. Říká se, že poté, když jsou hříchy a zásluhy v rovnováze, je získáno lidské tělo. Jinak jestliže tu je tato božská ´řeč´ pronesená Vjásou, pak jste oddaným Višnua * a toto ´nemyšlení´ již nezíská zrození. (*Višnu značí ´vědět´ a jestliže jste oddáni čistě jen vědění/poznání, pak nevyvstává myšlenka těla). * sloka dole
22. Lidské tělo získalo tuto malou sankalpu (pozn.: I tato původní sankalpa pocitu ´já jsem´ je tak malá a nedokáže spatřit tuto rozlehlou swarupu. A poté se tato sankalpa stane ještě menší, když se ztotožní s tělem ´já jsem džíva´; V.5), a tak nabýt/získat To Nejvyšší je tím nejobtížnějším. Avšak je-li kormidelníkem na lodi stále existující a neustále zářící Guru, pak lze získat štěstí.
23. Nejsou-li Bůh a toto ´já jsem´ ve shodě (pozn.: Bůh je Puruša a pocit ´já jsem´ je Prakrti; nepamatují si jeden druhého), pak se Puruša stane hříšníkem v práně a nemůže být zachráněn z tohoto oceánu světské existence. Pak by měl být označen jako zabiják Átmanu (pozn.: vzhledem k tělesnému vědomí zabíjíte své vlastní Átma a kvůli tomu si musíte vytrpět stáří a nakonec zemřít).
24. Není-li získáno Poznání, potom je v práně zrození a smrt kvůli ´pozornosti na 84 principů´ džívy. Tím, že se stáváte džívou, je zabito Átman, a proto byste měli být nazváni zabijákem Átmanu. 
25. Není-li dosaženo Poznání v lidském těle, pak se nelze vyhnout smrti. Jestliže není získáno Poznání, pak toto ´nepřetržité´ Átman musí podstoupit hrozné utrpení zrození v ´mnoha´ stvořeních.
26. Jsou tu medvěd, opice, prase, pes, kůň, buvol a osel. Jsou tu vrána, slepice, liška, kočka, ještěrka, žába a moucha.
27. Jestliže nebylo získáno Poznání, potom tu jsou zrození v těchto a dalších formách, které je třeba vytrpět tímto ´nepřetržitým´ Átmanem v tomto světě. Jen hlupák si drží v práně naděje příštího zrodu. (pozn.: Zde se neříká, že ten, kdo podstoupil narození v lidském těle, bude muset podstoupit zrození v jiné formě stvoření; je zde řečeno, že zrození se nelze vyhnout, a zajisté zde může být větší utrpení, než je utrpení lidské; Maharadž: Když sníte, nikdy nesníte, že jste pes nebo kůň.)  
28. Tato ´myšlenka´ upadla do lidského těla a proto by mělo být opětovně získáno Átman. Proto byste měli mít takovou víru, která nemá žádný stud (pozn.: Mahardž: Staráte se o to, co si lidé pomyslí/ řeknou).
29. ´Ten, kdo nastřádal mnoho zásluh, opět nabude lidské zrození.´ Pokud se On drží klamných nadějí, pak předem podstupuje zrození.
30. Taková je nevědomost hloupých lidí. Kvůli této sankalpě ´já jsem´ byla vytvořena spoutanost ´já jsem tělo´ a vy jste se stali svým vlastním nejhorším nepřítelem.
31. Vězte, že díky společnosti Pravdy je zlikvidována tato svazující sankalpa. Proto poslouchejte a poté pochopte tuto ´myšlenku´.
32. Tato forma ´všeho´/universálního vědomí vytvořila pět jemných elementů, a jejím projevem je veškerá živá a neživá příroda (stvoření). Ale potom se tato spontánní Prakrti stane formou (džíva) v tomto hrubohmotném světě a existuje a funguje jako taková.
33. Potom tu jsou čtyři těla, jejich stavy, jejich ega a jejich polohy, jejich požitky, jejich samohlásky (tj. a,u,m a půl samohlásky) a jejich guny. Potom tu jsou schopnosti těchto čtyř těl, spolu s hrubými elementy (viz 17.9.). (pozn.: Ztotožnění se s džívou přináší objektivní poznání a mnohá dělení a koncepty).
34. Potom tu je konstrukce brahmanandy a pindy, a díky této objektivizaci roste imaginace (pozn.: já jsem takový a takový, já chci to a to, on je dobrý a ona je špatná, atd.). Protože mysl zapomněla svou vlastní pravou přirozenost, a nirguna se stala tímto poznáním hrubých elementů.
35. Potom tu je ´mnoho´ vědomostí a ´mnoho´ rozdílů. A díky těmto rozdílnostem rostou spory, argumenty a diskuze. Ale sadhu, On zná tuto ´rozpravu Jednoty´. (pozn.: Použil schopnost rozlišení/vivéka; On rozlišil mezi Znalcem a tím, co je poznáno).
36. Uvědomte si, že toto čtvrté tělo neboli supra-kauzální* tělo (´vše´) zformované z pěti jemných elementů, je pozorností Sadhua (Átman). Potom by mělo Átman rozpoznat toto kauzální tělo uvnitř supra-kauzálního těla. *(Sadhu využívá toto supra-kauzální tělo/´vše´ neboli Poznání k životu ve světě.)
37. Nakonec toto tělo, které není, bude zničeno, a proto by se nemělo označit jako Átman. A v kauzálním těle (které není), se objevil soubor hrubých elementů a to s sebou přináší tělesné vědomí (totožnost s tělem).
38. To přináší také antah-karanu, pět prán, smyslové objekty a deset orgánů (pět smyslových orgánů a pět orgánů činnosti). To náleží jemnému tělu, ale jestliže tu je použito rozlišování/vivéka, potom pochopíte, že uvnitř tohoto jemného těla je tato ´řeč´ šáster (neti, neti).
39. A když provedete další šetření jemného těla, potom zjistíte, že Átman je od antah-karany/vnitřní schopnosti poznávání odděleno. Liší se také od mysli, intelektu, a ´mnoha´ omezených konceptů hrubých pěti elementů.
40. Je tu individuální hrubé, jemné, kauzální a supra-kauzální tělo. A je tu universální hrubé (virat), universální jemné (hiranja), universální kauzální (avyakrut) a universální supra-kauzální (mula prakrti) tělo. Poznejte těchto osm těl. (pozn.: Jestliže lze poznat těchto osm těl, pak nemohou být vámi).
41. Když tu jsou čtyři těla v pinda a čtyři těla v brahmanda, potom tu je prázdné troufalé vzdouvání a vychloubání každého z těchto osmi těl (ega). A když se tato Prakrti/Puruša rozšiřuje, potom tu je toto hrubé tělo s deseti smysly. (pozn.: Všechna tato těla a jejich kvality jsou tu kvůli nevědomosti a objektivizaci/imaginaci. Proto pochopte ´Kdo jsem já?´, a odhalíte, že jste Átman, za těly a děleními). 
42. Poté je vaše pozornost zaměřena na hrubohmotný svět. Avšak Átman je svědek od toho odlišný. Avšak Skutečnost překryly koncepty příčiny a následku, konatele a tohoto viditelného ´všeho´.
43. Potom tu je džíva a Šiva, pinda a Brahmanda, a vzpoura avidja máji. Toto ´bezmyšlenkovité´ Paramátma nemá nic co do činění s tím vším, avšak svědek Átman není jako toto. (pozn.: Nyní tu je prozkoumání přirozenosti ´stavu´ Átman. Toto ´bezmyšlenkovité´ Paramátman nemá žádné spojení s májou, ale pozorující Átman se zdá mít spojení s touto iluzí/májou).
44. Jestliže se to snažíte pochopit, potom tu existují čtyři druhy Átmanu, a proto je nutné poznat přirozenost každého z nich. A když je tato ´bezmyšlenkovitá´ swarupa poznána uvnitř (Sebe), pak by se měla pevně podržet.
45. Nejprve tu je Džívaátman, potom Šivaátman a třetí je Paramátman. Když se Šivaátman neboli Puruša-svědek stane Paramátman, potom se to také nazývá Universální Átman. A čtvrtý by měl být znám jako Nirmalátman (ryzí Átman). Toto jsou čtyři (druhy) Átman.
46. I když se zdá, že zde existují rozdíly tohoto ´Nejvyššího a stálého´, přesto jsou všechny čtyři Jedním. Vyslechněte si pozorně jejich přirovnání k prostoru.
47. Je tu prostor/akáša v hrnci, prostor v chrámu, prostor mimo (zdi) chrámu, a prostor, který je Poznáním/čit. Kvůli mysli se zdají být rozdílné, přesto je zde pouze jeden prostor.
48. Stejně tak to platí o Džívaátmanu, Šivaátmanu, Paramátmanu a Nirmalátmanu. Mysl vytváří tyto odlišnosti, přesto je Átman Jedno jediné.
49. Prostor, který je v hrnci, je nazván prostorem v hrnci. Stejně tak část Brahmanu, která prostupuje individuální formou/pinda, by se měla nazvat Džívaátman. (pozn.: potom se Brahman zdá být spoutané tím, že sebe pokládá za individuální tělo).
50. Prostor, který prostupuje chrámem, se nazývá akáša/prostor v chrámu. Stejně tak část Brahmanu v Brahmandě by se měla nazývat Šivaátman (pozn.: potom tu je svědek-Puruša).
51. Je-li prostor mimo chrám, potom se Skutečnost nazve velkým prostorem. Stejně tak když je část Brahman mimo Brahmandu, potom by se měla nazvat Paramátman (neboli universální Átman).
52. Je-li prostor bez omezujícího konceptu, potom se Skutečnost nazývá Poznání-prostor/akáša. Stejně tak tu je *Nejvyšší Pán/Paréša, ryzí Átman, prost jakéhokoliv omezujícího konceptu. *(Guru ha Paramámtn Parešu …)
53. Kvůli svému spojení s omezujícími koncepty (pozn.: tj. pinda, Brahmanda a vnější Brahmanda) jsou vnímány v prostoru rozdíly, ale prostor je bez rozdílností. Stejně tak je Átman plné své vlastní blaženosti a jedno jediné.
54. Uvnitř a vně tohoto viditelného ´vše´ je jemné Átman (neboli Paramátman) uvnitř Parabrahman (neboli ryzí Átman). Ani Šéša* nemůže popsat velikost Toho *(Šéša je svědek – Puruša; on zná toto ´vše´. Paramátman nezná toto ´vše´; On je a pouze On je).
55. Pozornost Átmanu je tehdy, když tu je poznání, že nejste již více džíva. Prošetřením těchto omezujících konceptů odhalíte, že tu není žádné dělení u kořene (tj. Samo-Jedno ryzí Átman).
56. Kvůli omezenosti v důsledku totožnosti s džívou (tj. já jsem tělo) tu je ego/ahamkara a utrpení zrození. Avšak pokud chápete (fungování) rozlišování/vivéky, pak jak tu může být zrození v práně?
57. Je-li tu osvobození od zrodu a smrti, potom by toto mělo být známé jako Osvobození. Jsou-li hrubé elementy poznány a očištěny tímto způsobem, pak je získána vskutku tato vastu.
58. Touto vastu je pozornost pocitu ´já jsem´ a sadhu pronáší Svou rozpravu prostřednictvím tohoto pocitu ´já jsem´ (pozn.: Sadhu nezná žádné dělení mezi Sebou samým a Svým stvořením; přesto On používá Své stvoření/poznání k fungování). 
59. Když mula mája obdrží Jeho milost, potom v ten okamžik je získáno Osvobození a již nikdy tu pro Átman nezůstane tato spoutanost pocitem ´já jsem´ (tj. Konečné Osvobození).
60. Nyní je pochybnost odstraněna a vritti ´já jsem´ zmizelo. A díky společnosti Pravdy je v tuto dobu obdržen titul Osvobození.
61. Puruša se zahalil ve snu a byl osvobozen po probuzení. Kvůli Poznání a rozlišování/vivéka získal ten, kdo byl v Práně, osvobození.
62. Noc nevědomosti skončila a utrpení spojené s tímto ´já jsem´ bylo odstraněno. V tu chvíli bylo získáno Osvobození díky této ryzí sattva guně.
63. K tomu, abyste rozsekli pouta snu, není zapotřebí žádná další sádhana než probuzení; i úsilí této ´řeči´ není požadováno.
64. Právě jako je tu kvůli této sankalpě ´já jsem´ spoutanost džívy, tak je zároveň toto ´já jsem´ jediným lékem/prostředkem k osvobození tohoto Átman. Protože když chápete sílu vivéky/rozlišování, pak je spoutanost bezmocná.
65. Ale jestliže vivéka postrádá úplné pochopení, pak je Puruša (jen) tímto pocitem ´já jsem´, a potom bude Átman otráveno/vyčerpáno. Ale je-li vivéka kompletně pochopena, potom vy jste čistě jen toto Átman.
66. Potom je toto ´já jsem´ místem Átman a nezůstává tu ani spoutanost, ani osvobození. Ale pokud má toto ´nemyšlení´ zrod a smrt, nebo dokonce tuto formu ´já jsem´, potom ještě nebylo dosaženo Átman.

* Sloka – Lze toho dosáhnout v lidském těle, které je zřídkakdy získatelné. S Guruem jakožto dobrým kapitánem, příznivým větrem a dobrou lodí, bylo dosaženo druhého břehu. Osoba, jež se nevypraví na druhý břeh, páchá sebevraždu.

Konec kapitoly

|| ŠRÍ RÁM ||

Tímto končí sedmá kapitola osmé dášaky knihy Dasbodh s názvem "Přirozenost svobody".

Překlad do češtiny Aleš Adámek (byl použit anglický překlad Johna Norwella včetně jeho komentářů, který dokončil v roce 2014)

Další kapitoly z knihy Dásbódh