Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

VII.7. Ustanovení sadhany (z knihy Dásbódh)

14. 8. 2015 - Aleš

|| Šrí Rám ||
Dualita vyvstává, jen když se snažíme myslet na to, o čem nelze přemýšlet; když se snažíme představit si to, co je mimo představivost/nirvikalpa; a když provádíme meditaci na ne-dvojnost. Přesto jestliže se ´nyní´ zřeknete této meditace, a přestanete tímto způsobem upírat pozornost, pak se tato velká pochybnost vjemu ´já jsem´ zvrtne a upadne do ´mnoha´ pochyb (tj. ´já jsem tělo´). Kvůli strachu či úctě k dualitě nebude pochopena tato vastu/skutečnost uvnitř vnitřního prostoru a spokojenost/samadhan nepřetrvává. Avšak díky zvyku se zvyk ustálí a díky zvyku je dosažena skutečnost/vastu. Díky tomuto ´hloubání´ a rozjímání o trvalém a dočasném vyvstane spokojenost/samadhan ......

Kapitola 7. 7. Ustanovení Sadhany (Důležitost správného úsilí)

1. I když si vastu představujete, stejně tato Skutečnost je ve své přirozenosti mimo jakoukoliv představu. Kvůli představivosti se pod pojmem ´Brahman tam´ (neboli nepředstavitelné Brahman) míní pocit ´já jsem´ a tento pocit spočívá v prázdnotě (pozn.: šunja/prázdnota je pocit, kdy vnímáte ´nic tu není´, ale zapomínáte, že jste tu vy).

2. I když se snažíte si to představit, stejně vastu/Skutečnost není něčím, co si lze představit. A když není nalezeno ani toto předpokládané ´já jsem´, mysl upadne do ´mnoha´ zmatků (konceptů).

3. Tato viditelná ´věc´ nemůže vidět Skutečnost, a tato Skutečnost nemůže být vnímána myslí. Jak potom může být Skutečnost/vastu rozpoznána, když ji nelze spatřit ani nijak vnímat?

4. Jestliže se někdo snaží pochopit bezforemné, pak ´jeho´ mysl ´přebývá v prázdnotě´, a jestliže se někdo snaží si to představit, pak je všude pociťována temnota.

5. Představivost cítí, že to je černé, avšak Brahman není ani černé, ani žluté. Není ani rudé, ani modré, ani bílé, protože je bezbarvé.

6. Jak rozpoznat To, co není projevenými barvami, co se liší od projevu, a není ani touto formou ´všeho´/´universálního vědomí´?

7. Jestliže poznáváte to, co nelze spatřit, pak držíte ´mnoho´ forem před svýma očima, a to je příčina znavení ´bezmyšlenkovité´ přirozenosti/swarupa (pozn. Randžit Maharadž: Spíte, protože jste unaveni tímto světem).

8. Puruša je nirguna a nachází se za/před všemi gunami; Puruša není viditelný a projevený; o ´stavu´ Puruša není možné přemýšlet, protože Puruša je za myšlením; z toho důvodu je Nejvyšší Puruša.

Sloka: Klaním se Brahman, jehož forma je oporou celého světa.
On je před/za myslí, neprojevený, a bez kvalit/Nirguna,
avšak je esencí všech gun. Saguna je Jeho image a z ní se zjeví svět.

9. Jak přemýšlet o Tom, co je za myšlením? Jak si připomínat To, co je za projevem? Jak může být Nirguna rozpoznána?

10. Jestliže mula mája nepřišla do vaší představy, a jestliže nebyla mysl schopna ji porozumět, jak pak může být tato Nirguna pochopena?

11. Jak být připoután k Tomu, co nemá žádnou připoutanost? Jak setrvat v Tom, co nemá žádnou podporu? Jak popsat to, co je ´beze slov´?

12. Dualita vyvstává, jen když se snažíme myslet na to, o čem nelze přemýšlet; když se snažíme představit si to, co je mimo představivost/nirvikalpa; a když provádíme meditaci na ne-dvojnost.

13. Přesto jestliže se ´nyní´ zřeknete této meditace, a přestanete tímto způsobem upírat pozornost, pak se tato velká pochybnost vjemu ´já jsem´ zvrtne a upadne do ´mnoha´ pochyb (tj. ´já jsem tělo´).

14. Kvůli strachu či úctě k dualitě nebude pochopena tato vastu/skutečnost uvnitř vnitřního prostoru a spokojenost/samadhan nepřetrvává.

15. Avšak díky zvyku se zvyk ustálí a díky zvyku je dosažena Skutečnost/vastu. Díky tomuto ´hloubání´ a rozjímání o trvalém a dočasném vyvstane spokojenost/samadhan.

16. Když přemýšlíte o Skutečnosti/vastu, pak se vynoří dualita; avšak necháte-li stranou toto přemýšlení/rozjímání, pak není pochopena ani tato ´věc´/´já jsem´. Bez rozlišování/vivék budete mít pochybnosti o prázdnotě/nula (pozn.: z ničeho vše vyvstává).

17. Proto byste se měli pevně držet rozlišování a díky tomuto Poznání (´já jsem´) by měl být zapomenut/zrušen váš světský život. Pocit ega by měl poklesnout/ustat, ale Paramátman by nemělo poklesnout/odeznít.

18. Parabrahman je ne-duální, ale představivost dává vzniknout dualitě. ´Tam´ tento ´původní záměr´/vědění neboli ´já vím´ a tato ´věc´/´já jsem´ nezačnou existovat.

19. Pokud To zapomenete (tj. není tu žádná představivost), pak to je připomenuto, a jestliže si To připomenete (tj. představivost), potom to je zapomenuto. Když vědění není známo (pozn. neví, že je), potom tu je Parabrahman. 

20. Nedojde-li k setkání s Parabrahman, pak je potkáno, a jestliže jdete, abyste se s Tím setkali, pak je ztraceno. Podobně to platí u tohoto divu ´ne-myšlení´ a této ´řeči´ němého (pozn.: ochutnáte palmový cukr, ale popsat sladkost svého zážitku nelze. Potom tu je ryzí zkušenost Toho, a jestliže se To snažíte znát, pak tu je tato ´řeč´).

21. Jestliže se snažíte realizovat Skutečnost, není dosažena; a neberete-li Ji v úvahu, pak nemůže být ponechána stranou, neboť To/ Parabrahman je spojení, které přerušit nelze.

22. Tato Skutečnost je vždy taková, jaká je. Avšak jestliže se ji snažíte uchopit myslí, potom se vzdálí ´na hony daleko´. Přesto bez snahy ji porozumět stále září ´tam a tady´/´všude´.

23. Tento lék ´všech zkušeností´ ´zde´ se stane otravou (pozn.: ´vše´/´já jsem´ utiší neklidnou mysl, avšak toto ´vše´ musí být rozpuštěno, jinak se stává připoutaností) a tato otrava se stane lékem pro (uskutečnění) Paramátman (pozn.: setrváním v tomto ´vše´/´já jsem´ dojde k odpadnutí tohoto ´vše´/´já jsem´). Jak můžete dojít k pochopení této přirozenosti ´ne-myšlení´ bez této ´zkušenosti´?

24. Skutečnost by měla být pochopena pomocí neporozumění (nemyšlení), neboť potom je tato ´věc´ nepochopena, a pak je tu ryzí pochopení. Tato Skutečnost, která je bez tohoto ´stavu´ vritti (pozn.: pocit bytí), by měla (znovu) nabýt ´stav´ nivritti (pozn.: bez pocitu bytí neboli setkání se sebou).

25. Tato Skutečnost nemůže být pochopena meditací. Parabrahman nemůže být obsaženo v mysli. Jak (má tedy adept) myslet na To, co není v rámci přemýšlení?

26. Kdyby se k Parabrahman měla přirovnat voda, pak by to byla průzračná klidná voda. Avšak i kdyby se v těchto vodách utopil celý vesmír a to ´vše´, přesto bude tato Skutečnost provždy suchá (pozn.: takže voda není vhodný příměr).

27. Není jako světlo (tj. vědění), ani jako tma. Jak může být tedy tato Skutečnost jako ´vše´/´vědomí´?

28. Podobný tomu je ´stav´ Nirandžan Brahman (pozn.: tj. ´stav´ před poznáním). Ten nikdy nemůže mít (svůj) projev. Jak by mohla být něčí pozornost upřena/umístěna na tuto Skutečnost?

29. Pokud se budete snažit zaměřit/umístit svou pozornost na To, pak tato ´věc´ není ani zakoušena/pocítěna, a kvůli tomu tu je mysl ztracena v ´mnoha´ pochybnostech.

30. Dokáže iluze/to nesprávné něco pochopit? Jak by mohl džíva odejít a zůstat ´tam´, když za svou pravou přirozenost pojal toto ne-existující (iluzi)?

31. Džíva (ego) může tvrdit, že iluze/to ne-existující je skutečná; nicméně jak by ale mohly být Védy a šástry chybné? Zajisté všechny práce světce Vjásy a dalších jsou správné.

32. Proto by se to nesprávné nemělo zmiňovat (pozn.: neměly by se množit představy mnoha jmen a forem), a potom tu bude tento lék v podobě ´všeho´/poznání ´já jsem´. Jestliže tato Skutečnost vzešla v tomto Poznání/´vše´, jak ji můžete nazývat falešnou (pozn.: zůstaňte v tomto ´vše´/´já jsem´, a mlčte o tom, dokud se toto ´vše´/´já jsem´ nevytratí)?

33. Potom tam může existovat učení o ne-dvojnosti, jenž je obsaženo v Guru gítě Pána Šivy. To bylo řečeno Pánem Šivou jeho choti (Parvati).

34. Avadhúta gítu sepsal Dattatréja a vyprávěl ji Gorakshovi. V Avadhúta gítě vysvětlil Dattatréja, že tato ´řeč´ je cestou Poznání.

35. Pán Višnu se objevil jako královská labuť a předal toto učení Brahmovi (pozn.: tj. Višnu značí jednoduše ´vědět´ a Brahma je radža guna; takže Brahman chce vytvářet jména a formy). Toto pojednání se nazývá Hansa gíta a zde ´Pán světa´ vysvětluje, že Jeho formou je toto ´já jsem´.

36. Brahma to poté předal Náradovi ve čtyřech slokách spisu Bhagavatam. A později Vjása vysvětlil, že toto ´vše´/´já jsem´ by mělo expandovat do té míry, až se nakonec ponoří v tuto Skutečnost.

37. Světec Vasištha objasnil tuto esenci v knize Jóga Vasištha Ragunáthovi (Ráma) a Pán Krišna předal esenci učení Ardžunovi v knize Bhagavad gíta.

38. Tímto způsobem by se mělo ´mnoho´ myšlenek (iluzorní projev) stát touto Skutečností. Mudrci (rišijové) sdělují jen toto ´já jsem´, avšak jedinou Pravdou je toto ne-dvojné Poznání, od počátku do konce.

39. A pokud s ohledem na toto učení někdo řekne, že ´poznání Já´ je chybné, potom je zajisté ztracen. Jakmile mula mája nemá žádnou uvážlivost/schopnost rozlišovat, pak se stane myslí lidí, a tato ´bezmyšlenkovitá´ Skutečnost nemůže být pochopena.

40. Bystrost Šéši se otupí a Védy (neti, neti) se odeberou do klidu před touto swarupou; to, co nemůže být pochopeno věděním, je neochvějná swarupa.

41. Jestliže toto krásné ryzí Poznání nemůže být pochopeno ´vámi´, proč pak tvrdit, že je falešné? Místo toho byste se měli pevně držet této formy Sadgurua/´já jsem všude´.

42. Náhle se falešné objevilo jako Pravda a tato Skutečnost, která je pravdivá, se stala nepravdivá. Potom tu je mysl, utápějící se v tomto oceánu pochybností (tělesné vědomí). (pozn.: Spali jste a zapomněli na sebe a byli jste v této Skutečnosti. Potom jste se náhle probudili a všechny problémy náhle přišly.)

43. Mysl má zvyk představovat si, ale tato Skutečnost nemůže být představována myslí. Kvůli tomuto vytváření představ tu jsou guny pochybnosti těkající rychle po stezce jáství (pozn.: objektivizování/zpředmětnění).

44. Proto by měla být zničena stezka jáství, a měli byste se setkat s Paramátman. Díky společenství světce/Pravdy by mělo být tělesné vědomí zcela přetrženo/rozbito.

45. Jáství nelze zničit zbraní. Pokud jáství bijete, stejně není rozbito. Pokud opustíte toto jáství vytvořené ´věci´, stejně nezmizí.

46. Kvůli jáství není vastu/Skutečnost pochopena. Úpadek oddanosti nastane v důsledku existence jáství. Síla bezžádostivosti následkem jáství zeslábne.

47. Vaše světská existence nebude kvůli jáství úspěšná. A Paramartha je kvůli jáství potopeno. Následkem jáství toto ´vše´/Poznání se svými třemi kvalitami, tj. úspěch, všudypřítomnost a síla, zmizí (pozn.: stane se tělesným vědomím).

48. Jástvím je přátelství zničeno, a  láska vyschne. Kvůli jáství se ego uvnitř tohoto universálního vědomí/´vše´ připoutá k tomuto hrubému tělu.

49. Jástvím vyvstává vikalpa (já jsem tělo; naopak sankalpa značí ´já jsem´). Následkem jáství dochází k sporům a jástvím je sladkost jednoty ztracena.

50. Když ani toto ´vše´/Poznání nedokáže vystát jáství, jak může být snášeno v Bohu? Proto jen ten, kdo tu po opuštění jáství zůstává, zakouší opravdovou spokojenost/samadhan.

51. Tazatel se zeptal: „Jak by ale adept měl opustit toto jáství? Jak může být zakoušeno Brahman? Jak lze nabýt spokojenost/samadhan?“

52. Prostřednictvím ´dění´ (pozn.: tj. nemyslet na nic, pouštět z hlavy každý okamžik, tj. ´čiré zakoušení´) by mělo být zanecháno toto ´jáství´. Potom byste měli zakoušet Brahman tím, že jste Brahman, a tato Skutečnost získává spokojenost/samadhan prostřednictvím odpoutanosti.

53. A když On zakouší spokojenost/samadhan, potom provádí sadhanu bez jáství. Vězte, že jen tento (adept) je požehnán a je samadhani (pozn.: ten, jehož přirozeností je pouze samadhan/spokojenost).

54. Jestliže řeknete: „Já sám jsem se stal Brahman, a kdo tedy má nyní provádět duchovní praxi/sadhanu?“, pak vězte, že se jedná o pouhou vaší představivost, jež vyvstala v mysli.

55. V Brahman není představivost přijatelná. ´Tam´ je oporou samotného Brahman jeho vlastní Já (pozn.: a ne představivost). Vypátráte-li tuto Skutečnost a pochopíte-li Ji zcela, potom se stáváte realizovanou bytostí (džnánin/sadhu).

56. Nad tímto ne-myšlením/nirvi-kalpa (tj. nepředstavitelné) byste měli hluboce rozjímat, ale neměli byste být tím, kdo si to představuje. Jáství by mělo být zanecháno pomocí této metody hloubání/rozjímání.´

57. Tato ´řeč´ překrývá Poznání Brahman. Jestliže tu není tato ´věc´, potom tu je toto Poznání Brahman. (jiný překlad: Buďte v tomto Poznání Brahman, ale nebuďte něčím.) Moudrý adept, který spočívá ve spokojenosti/samadhani, zná toto ´ne-myšlení´.

58. Jestliže si mula mája představuje sebe samu, potom se tato Skutečnost přirozeně stane tímto ´já jsem´/vy. ´Zde´ se následkem tohoto vymyšleného ´já jsem´ objevila poté prázdnota/nula (tj. nic není vnímáno).

59. Tam (na ´trůnu´ Brahman) by neměl vyvstávat jakýkoliv pohyb, a jediným prostředkem zamezujícím odchýlení se od Brahman, je sadhana. Jen tímto způsobem adept nalezne řešení samostatnosti (pozn.: útěcha zůstat ´nedotčen´).

60. Král sedí na svém trůnu, a aniž by cokoliv dělal, Jeho moc působí. Být dosaženým  je vskutku uskutečňování sadhany.

61. K sadhaně (praxi) došlo kvůli myšlence těla; avšak co pak, když s naprostou určitostí nejste tělo? Když o tomto budete pevně přesvědčeni, pak se přirozeně objeví ´ne-konatel´ (pozn.: Nejste tělo, a tak si říkejte  - ´nevím, kdo jsem, a kdo nejsem´).

62. Sádhana, která je prováděna během doby, kdy se držíte představy ´já jsem hrubé tělo´, by měla být zanechána (pozn.: tzn. přesvědčení ´já provádím sadhanu´ by mělo být opuštěno). Jak tam může být tělo, když jste ve své přirozenosti před (vznikem) těla?

63. Tato Skutečnost nemá žádnou sadhanu, protože Skutečnost nemá žádné tělo. ´Já jsem beztělesný´. Třebaže jsem v těle, je tu ´stav´ bez těla/videha.

64. Pokud je Brahman bez sadhany (praxe) v domnění, že je Brahman, potom má tělesnou připoutanost. Potom tu je pod maskou Brahman džňány (pozn.: falešná pocit ´já jsem Brahman, copak musím dělat nějakou praxi?´) ve skutečnosti jen extrémní lenost.

65. Potom pod rouškou Konečného Dosažení/Paramartha jsou podněcována potěšení ze slávy a bohatství; pak pod pláštíkem meditace převládá spánek; potom pod maskou osvobození přichází touha užívat si všeho bez výtek.

66. Potom pod rouškou ne-duální rozpravy tu je pouze pomluva. Pak pod rouškou ´rozpravy s Já´ tu jsou pouze spory/dohady. Potom pod rouškou vzdání se omezujícího tělesného konceptu přichází do popředí ego, které se drží konceptu ´já jsem toto ´vše´/Poznání´.

67. Tímto způsobem pod rouškou Brahman džňány lenost napadne tento vnitřní prostor a říká: „Proč bych měl dělat takový hloupý druh pokání?“

Sloka – „Co bych měl dělat, kam bych měl jít,
čeho bych se měl vzdát či co přijímat?
Vše je naplněno mou duší/Átma;
podobně jako oceán vše pohltí v době konečné potopy.“

68. Když zužitkujete pomoc tohoto božského ´slova´/Poznání, tuto zbraň/ Poznání odhoďte, jinak se pak obrátí proti sobě a zabije své vlastní Já (pozn.: tato zbraň, tj. Poznání, není poté, kdy splnilo svou funkci, již zapotřebí, a stane se škodlivé, a jestliže ho neodhodíte, ale naopak si ho budete držet ve svém vlastnictví, pak nemůžete poznat tuto Skutečnost).

69. Tímto způsobem tam je ´místo léku jed´, a váš vlastní užitek (pochopit Skutečnost) je zničen kvůli chybnému (použití) Poznání (´já jsem´). Avšak opomenutím této sádhany - praxe/pozornosti na pocit ´já jsem´, se stanete baddha/spoutaný kvůli mylnému domnění, že ´jste osvobozený´. (pozn.: Prohlášení ´jsem osvobozený´ naznačuje, že tu dosud je spojení s tělem. Proto pokud je tato sadhana (soustřeďování se na) ´já jsem´ nadále nedodržována, zajisté dojde k tomu, že sklouznete nazpět na úroveň tělesného vědomí).

70. A jestliže provádíte sádhanu/praxi za účelem získání pocty ´já jsem osvobozen/realizovaný siddha´ a udělení této pocty svému já/egu, pak je zapotřebí tuto snahu a (domnělé) ´dosažení´ zahodit. Díky této satva guně máte za to, že sadhana není požadována (pozn.: myslíte si, že jste osvobození, avšak to není pravé osvobození, nýbrž jste v této satva guně/pouze ´já jsem´).

71. Potom upadnete zpět do tělesného vědomí a svět nazývá toto ´nemyšlení´ hledajícím a tím pádem se toto ´nemyšlení´ cítí zahanbeno (pozn.: i když je hledající tímto ´nemyšlením´, nestal se nikdy siddhou a nezískal toto ´bezmyšlenkovité´ Já a tak tu je tělesné vědomí přinášející pochybnosti, strach a pocit hanby. Zatímco otázka provádět či neprovádět sádhanu se Skutečnosti, jež je bez pochybností a bez strachu, ani neobjeví) Ale i bohové jako Brahma praktikují sadhanu, neboť neznají Skutečnost. (viz V. 53; On v spokojenosti/samadhan dělá sadhanu bez pocitu jáství).

72. Nyní se toto ´nemyšlení´ stalo avidja mája (pozn.: tj. ´Budou říkat, že jsem jen hledající´ je tělesné vědomí), ale s praxí tu je vidja mája (pozn.: tj. universální tělo ´já jsem´). A pomocí praxe by adept měl získat toto místo ze všech nejposvátnější, tedy úplné Brahman.

73. ´Co je třeba studovat? Co se myslí touto sádhanou Paramartha?´ Takové otázky přepadly  zmateného posluchače.

74. Odpovědí je tato ´řeč´ a ta je dána v následující rozpravě. To je sádhana/praxe ke Konečnému dosažení/Paramartha.

Konec kapitoly

 

Tímto končí sedmá kapitola sedmé dášaky knihy Dasbodh s názvem " Ustanovení Sadhany".


Překlad do češtiny Aleš Adámek (převážně byl použit anglický překlad Johna Norwella včetně jeho komentářů, který dokončil v roce 2014)

Další kapitoly z knihy Dásbódh

 

 

 

 

 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.