Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

31. Šest ctností neboli kvalit (z knihy Vše je iluze)

17. 12. 2014 - Aleš

Pohlédněte na divný postoj individuality (džíva). Třebaže je Nejvyšší Já, Paramátman, považuje se za individualitu. To je velký hřích, kterého se dopouští, čímž promrhá celý svůj život. Je velice obtížné skoncovat s návyky mysli a pozvednout ji na vyšší úroveň. Proč se člověk stane tělem? Je to kvůli falešným egoistickým sklonům. Být tělem znamená být ztotožněn s určitou formou, být jí omezen a ovlivněn, jako hliněný hrnek. Znamená to být ztotožněn s omezeným intelektem, omezeným požitkem a omezeným vědomím. Nepřejeme si být bezforemní, nemít žádné dojmy, nebo být neomezení a všude se rozprostírat. Domníváme se, že to je smrt, jestliže se staneme bezforemnými. Proto je tu záliba k určité formě, tělesnému vědomí, a kvůli tomu se touha po objektech zvyšuje. Jste Brahman, tudíž nemějte touhy po objektivních věcech. Bezžádostivost značí nechat jít to, co tak jako tak zmizí. Laskavost značí říkat, že nic není moje. Když nejsem tělo, jak mi může cokoliv náležet? Já jsem Nejvyšší Já, Paramátman, tedy zcela za ....

|| rádžádhirádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Mahárádž kí džaj ||

Úspěch, hojnost, působivost, bezžádostivost, laskavost a moudrost – to je šest ctností neboli dobrých kvalit. Slovo „jašas“ značí úspěch neboli vítězství. Koho bychom měli označit za úspěšného? Toho, kdo zvítězil nad iluzí, bychom měli nazvat úspěšnou bytostí. Je obtížné přemoci iluzi. Nazvat ji iluze, a přesto ji využít k tomu, aby sloužila, je celkem obtížné. Ten, kdo si ji podrobí, je vítěz. Pouze pak může být označen za úspěšného. Potom tu je bezžádostivost, která jednoduše značí po ničem netoužit. Nicméně laskavost je důležitějším rysem. Je možné být bezžádostivý, ale je obtížné být laskavý. To znamená, že se musíme podělit o to, co máme. Nejste ochotni se pustit toho, čeho jste se zmocnili a co vlastníte. Jak můžete být svolní vzdát se toho, co vlastníte, když na druhé straně podvádíte druhé. Někomu dáte dvě koruny, a přitom byste měli dát čtyři.

Člověk si nehlídal své obilné pole. Někdo se ho zeptal: „Proč si nehlídáš pole se svou úrodou?“ Odvětil: „Nechal jsem ho bez střežení, volné, aby ho mohli využít i ostatní. Nechť si lidé úrodu posbírají a odnesou.“ Ale zkušenost je zcela opačná. Zloději řeknou: „Ne, z tohoto pole krást nebudeme. Okrademe ty, kdo si chrání své majetky velmi horlivě.“ Znakem Nejvyššího Já, Paramátman, je laskavost (dobročinnost). Paramátman je Jeden jediný ve všem a ve všech. Nepřítel je Paramátman, děti jsou Paramátman a žena je Paramátman. Neměli byste k nikomu chovat závist či nepřátelství. Nikdy byste neměli hledat chyby druhých. Ten, kdo je takto laskavý a chová se tímto způsobem, je Paramátman. Je Milující Pán (Bhagaván).

Pán Krišna říká: „Toto jsem Já a nikdo jiný! Přesto, i když jsem Paramátman, lidé si myslí, že jsem individualita (džíva), a napadají mě. Tak jim uděluji strádání. Zatímco se těší z takzvaného štěstí, dostávám je do velmi strastiplné situace. Proč? Protože si myslí, že jsem individualita (jinými slovy věří a myslí si sami o sobě, že jsou individuality). Toleruji to, protože je mojí přirozeností odpouštět. Přesto mě sesadí z královského trůnu a zahodí do ohně! Sami se tak dostávají do strastiplných zkušeností, podobných podstoupení testů ohněm na všech částech těla nebo vdechování kouře při visení nohama vzhůru (toto jsou asketická cvičení, která lidé podstupují za účelem získání duchovních zážitků). I když jsem velice prostý a opravdu Jedním jediným, Absolutnem v Sobě samém, lidé si představují podivné věci a pokouší se mi učinit bolest všemi možnými způsoby. To je důvod, proč neposkytnu Osvobození ani těm, kdo podstupují tvrdé asketické duchovní praxe. Naopak je posílám do mnoha dalších zrodů kvůli jejich neústupné mysli. Proto by oddanost měla být zbavena jakékoliv touhy po smyslovém potěšení, prosta všech přání či zájmů, a zcela bez představivosti.“

Pohlédněte na divný postoj individuality (džíva). Třebaže je Nejvyšší Já, Paramátman, považuje se za individualitu. To je velký hřích, kterého se dopouští, čímž promrhá celý svůj život. Povím vám příběh o skupině rybářů. Jednoho dne se vraceli domů pozdě v noci. Brzo se setmělo a oni již nemohli pokračovat v cestě. V blízkosti uviděli dům jednoho bohatého muže, který byl čistě vegetarián. Zašli k němu domů požádat ho o přístřeší. Vřele je uvítal, s úctou je přijal a poskytl jim vyhovující podmínky pro přespání v chodbě domu. Protože měl tento boháč velkou květinovou zahradu, měl na chodbě v koších uskladněny vonné květy, a vůně z nich se nesla všude po chodbě. Té noci byl také příjemný chladivý vzduch. I přesto nemohli rybáři kvůli silné pronikavé vůni květin pořádně usnout. Protože nemohli snést vůni květů, vzali si kusy látky, kterou používali na přikrytí svých ryb, a ovázali si jí ruce, takže jejich nos poté mohl cítit pouze zápach ryb. To jediné zabralo a oni se konečně mohli vyspat. Stručně řečeno, mysl individuality je podobně závislá na smyslových objektech. Ráda žije po celou dobu stejným hloupým způsobem.

Je velice obtížné skoncovat s návyky mysli a pozvednout ji na vyšší úroveň. Proč se člověk stane tělem? Je to kvůli falešným egoistickým sklonům. Být tělem znamená být ztotožněn s určitou formou, být jí omezen a ovlivněn, jako hliněný hrnek. Znamená to být ztotožněn s omezeným intelektem, omezeným požitkem a omezeným vědomím. Nepřejeme si být bezforemní, nemít žádné dojmy, nebo být neomezení a všude se rozprostírat.

Domníváme se, že to je smrt, jestliže se staneme bezforemnými. Proto je tu záliba k určité formě, tělesnému vědomí, a kvůli tomu se touha po objektech zvyšuje. Jste Brahman, tudíž nemějte touhy po objektivních věcech. Bezžádostivost značí nechat jít to, co tak jako tak zmizí. Laskavost značí říkat, že nic není moje. Když nejsem tělo, jak mi může cokoliv náležet? Já jsem Nejvyšší Já, Paramátman, tedy zcela za tělesnou formou.

Ráno, 3. 12. 1934

 

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek