Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

32. Život je nejvyšší Guru (z knihy Já Jsem To)

24. 11. 2014 - Martin

Tazatel: My dva pocházíme ze vzdálených zemí, jeden je Angličan, druhý Američan. Svět, v němž jsme se narodili, je v úpadku a nás to znepokojuje, neboť jsme mladí. Staří lidé doufají, že zemřou přirozenou smrtí, ale mladí takovou naději nemají. Mnozí z nás odmítají zabíjet, ale nikdo nemůže zabránit tomu, aby byl sám zabit. Můžeme doufat, že se nám podaří v průběhu našeho života svět napravit?

Maharádž: Podle čeho soudíte, že se blíží zánik světa?

T: Nástroje ničení začaly být neuvěřitelně mocné. A samotná naše vý­roba se pro přírodu i pro naše kulturní a sociální hodnoty stává destruktivní.

M: Mluvíte o současnosti. Takhle to však bylo vždy a všude. Ale tato tíživá situace je možná jen dočasná a lokální. Až skončí, tak se na ni zase zapomene.

T: Rozsah hrozící katastrofy je neuvěřitelný. Žijeme uprostřed exploze.

M: Každý člověk sám trpí a sám i umírá. Na množství nezáleží. Zemře-li milion lidí, je to totéž, jako kdyby zemřel jen jediný člověk.

T: Příroda zabíjí po milionech, ale toho se nebojím. Může to být tragické či nepochopitelné, ale ne kruté. To, co mne děsí, je ničení, zkáza a utrpení vyvolané člověkem. Příroda je velkolepá ve svém tvoření i ničení. Ale v činech člověka je podlost a šílenství.

M: Dobře. Takže váš problém není utrpení a smrt, ale podlost a šílenství, které jsou jejich kořenem. A není snad podlost formou šílenství? A není šílenství pouze špatným užíváním mysli? Všechny problémy lidstva spočívají jen v nesprávném používání mysli. Člověku, který bude užívat svou mysl správným způsobem, jsou otevřeny všechny poklady přírody a ducha.

T: Co je to správné použití mysli?

M: Chybné použití mysli má své příčiny ve strachu a chtivosti. Správné použití mysli slouží lásce, životu, pravdě a kráse.

T: To se snáze řekne, než udělá. Láska k pravdě, k člověku, dobrá vůle – taková vzácnost! Toho všeho potřebujeme k nápravě světa spoustu, ale kdo to obstará?

M: Můžete strávit věčnost tím, že budete ve vnějším světě hledat pravdu a lásku, porozumění a dobrou vůli, vzývat Boha i člověka, ale bude to marné. Musíte začít u sebe a v sobě – to je neúprosný zákon. Nemůžete změnit obraz, dokud nezměníte tvář. Nejprve si uvědomte, že svět je pouze vaším odrazem a přestaňte na tomto odrazu hledat chyby. Věnujte se sám sobě, napravte sám sebe – mentálně i emocionálně. Náprava na fyzické úrovni bude následovat automaticky. Tolik mluvíte o reformách: ekonomických, sociálních i politických. Nechte být reformy a myslete na reformátora. Jaký druh světa může vytvořit člověk, který je hloupý, chtivý a bez srdce?

T: Kdybychom měli čekat, až se změní srdce lidí, čekali bychom donekonečna. Vaše rada je dokonalá a zároveň zoufalá. Až budou všichni dokonalí, bude i svět dokonalý. Taková banální pravda je k ničemu!

M: To jsem neřekl. Řekl jsem jen toto: „Nemůžete změnit svět, dokud nezměníte sebe.“ Neřekl jsem „dokud nezměníte každého“. Změnit ostatní není nutné, ani to není možné. Ale dokážete-li změnit sám sebe, zjistíte, že žádná další změna není potřeba. Chcete-li změnit obraz na filmovém plátně, neútočte na plátno, ale změňte film!

T: Jak si můžete být tak jistý sám sebou. Jak víte, že to, co říkáte, je pravda?

M: Nejsem si jistý sám sebou, ale vámi. Jediné, co potřebujete, je přestat hledat vně to, co lze nalézt pouze uvnitř. Než se do něčeho pustíte, dejte nejprve do pořádku své chápání. Trpíte akutní nechápavostí. Projasněte svou mysl, očistěte své srdce, posvěťte svůj život – to je ta nejrychlejší cesta, jak změnit svůj svět.

T: Tolik světců a mystiků už žilo a zemřelo. Můj svět však nezměnili.

M: Jak ho mohli změnit? Váš svět není jejich světem a jejich svět není vaším.

T: Existuje přece skutečný svět, který je společný všem.

M: Myslíte svět věcí, energie a hmoty? I kdyby tu takový společný svět věcí a sil byl, nebyl by to svět, v němž žijeme. Náš svět je světem pocitů a představ, přitažlivého a odpudivého, měřítek a hodnot, motivů a po­pudů. Je to veskrze mentální svět. Biologicky toho potřebujeme velmi málo, naše problémy jsou však jiného druhu. Problémy vytvořené tou­hami, strachem a chybnými představami mohou být vyřešeny pouze na úrovni mysli. Musíte si podmanit svou vlastní mysl a k tomu je potřeba mysl překročit.

T: Co to znamená překročit mysl?

M: Už jste překročil své tělo, je to tak? Nemusíte přece pozorně sledo­vat svůj krevní oběh, trávení a vylučování. To vše funguje automaticky. A podobně by i mysl měla fungovat automaticky, aniž by vyžadovala po­zornost. K tomu však nedojde, dokud nebude mysl pracovat bezchybně. Většinu času jsme si svého těla a mysli vědomi, neboť neustále vyžadují naši péči. Bolest a trápení jsou pouze křikem těla a mysli, které se doža­dují pozornosti. Abyste mohl překročit tělo, musíte být zdravý. Abyste mohl překročit svou mysl, musíte ji mít v dokonalém pořádku. Nemůžete za sebou nechat nepořádek a jít za mysl. Nepořádek vás strhne zpět. Zdá se, že zásada „ukliď si po sobě“, je všeobecně platným zákonem. A také spravedlivým.

T: Mohu se vás zeptat, jak jste překročil mysl vy?

M: Díky milosti svého Gurua.

T: Jakou formu měla jeho milost?

M: Řekl mi, co je pravdivé.

T: A co vám řekl?

M: Řekl mi, že jsem Nejvyšší Skutečnost.

T: Co jste s tím dělal?

M: Uvěřil jsem mu a měl jsem to na paměti.

T: A to je všechno?

M: Ano, připomínal jsem si ho a připomínal si jeho slova.

T: Chcete tím říci, že to stačilo?

M: Co víc je potřeba udělat? Pamatovat na Gurua a jeho slova bylo na­prosto postačující. To, co radím já vám, je ještě jednodušší – pamatujte na sebe sama. „Já jsem“ stačí k tomu, aby vyléčilo vaši mysl a dostalo vás za ni. Tomu můžete věřit. Já vás neklamu. Proč bych to dělal? Chci od vás snad něco? Přeji vám jen to dobré – taková je má přirozenost. Proč bych vás klamal?

K naplnění touhy je třeba upřít na ni svou mysl, to vám řekne i zdravý rozum. Chcete-li poznat svou pravou přirozenost, musíte mít sám sebe neustále na paměti, dokud tajemství vašeho bytí nebude odhaleno.

T: Proč by mělo sebe-pamatování přivést člověka k sebe-poznání?

M: Protože jsou to pouze dva aspekty téhož stavu. Sebe-pamatování se odehrává v mysli, sebe-poznání je za myslí. Obraz v zrcadle je obrazem tváře, která je mimo zrcadlo.

T: To je sice pěkné, ale jaký to má smysl?

M: Aby mohl člověk pomáhat druhým, musí nejprve překročit potřebu pomáhat.

T: Jediné co chci, je být šťastný.

M: Buďte šťastný, abyste šťastnými dělal i ostatní.

T: Ať se druzí o sebe postarají sami.

M: Pane, vy nejste od druhých oddělen. Štěstí, o které se nemůžete roz­dělit, je nepravé. Žádoucí je pouze to štěstí, které lze sdílet.

T: Dobře. Potřebuji však gurua? To, co mi říkáte, je jednoduché a pře­svědčivé. Budu si to pamatovat. Ale to z vás nedělá mého gurua.

M: Rozhodující není uctívání nějaké osoby, ale pevnost, stálost a hloubka oddanosti vašemu cíli. Život sám je nejvyšší guru. Buďte pozorní k jeho lekcím a poslušni jeho pokynů. Jestliže si personalizujete jejich zdroj, pak máte vnějšího gurua. Přijímáte-li je přímo od života, je guru uvnitř. Slova svého gurua, ať už vnějšího či vnitřního, si musíte připomínat, obdivovat je, přemýšlet o nich, žít podle nich, milovat je, nechat se jimi změnit, růst s nimi a vzít je za svá vlastní. Dejte do toho vše a vše zís­káte. Já jsem to tak dělal. Všechen svůj čas jsem věnoval svému guruovi a tomu, co mi říkal.

T: Jsem spisovatel. Můžete mi dát nějakou radu – speciálně pro mě?

M: Psaní vyžaduje jak talent, tak zběhlost. Posilujte svůj talent a rozví­jejte svou dovednost. Chtějte to, co za to stojí, a chtějte to naplno. Tak jako si vybíráte cestu davem lidí, které přitom míjíte, tak si musíte hledat cestu mezi událostmi, aniž byste ztratil svůj hlavní směr. Je to snadné, jste-li upřímný a opravdový.

T: Tolikrát jste se už zmiňoval o tom, že je potřeba být upřímný a oprav­dový. Ale my nemáme jen jednu touhu. Máme spoustu přání a potřeb, popudů a nutkání. Naše mysl se jimi přímo hemží, chvíli dominují jedny, ale netrvá to dlouho a převládnou zase jiné.

M: Neexistují žádné potřeby, ale jenom touhy.

T: A co potřeba jíst, pít, chránit své tělo, zkrátka žít?

M: Touha žít je jediná základní touha. Všechny ostatní na ní závisejí.

T: Žijeme, protože musíme.

M: Žijeme, protože dychtíme po smyslové existenci.

T: Věc, která je tak univerzální, nemůže být špatná.

M: Samozřejmě, že touha žít není špatná. Nic není špatné ve správnou dobu a na správném místě. Jestliže se ale zajímáte o pravdu, o skutečnost, potom musíte zpochybnit každou věc, dokonce i svůj život. Zdůrazňo­váním nezbytnosti smyslového a intelektuálního prožitku snižujete své dotazování na úroveň hledání pohodlí.

T: Nehledám pohodlí, ale štěstí.

M: Znáte kromě pohodlí těla a mysli ještě nějaké jiné štěstí?

T: A existuje takové štěstí?

M: Na to musíte přijít sám. Zpochybněte každé své nutkání, žádnou svou touhu nepovažujte za oprávněnou. Buďte otevřený tomu, co ob­jevíte, oproštěn od všech mentálních i fyzických posedlostí, osvobozen od veškeré sobecké zaujatosti sebou samým.

T: Součástí indické duchovní tradice je přesvědčení, že pouhé přebývání v blízkosti světce či mudrce vede k osvobození a žádné další prostředky nejsou nutné. Proč tedy nezřídíte ášram, aby lidé mohli žít ve vaší blíz­kosti?

M: Ve chvíli, kdy vytvořím instituci, stanu se jejím vězněm. Ve skuteč­nosti jsem dostupný každému. Společná střecha a jídlo neznamená, že by lidé byli nějak vítanější. „Žít v blízkosti“ neznamená dýchat stejný vzduch. Znamená to důvěřovat a poslouchat, nedopustit, aby dobré zá­měry učitele přišly nazmar. Mějte svého gurua vždy v srdci a nezapo­mínejte na jeho rady – to je pravé spočívání v pravdě. Fyzická blízkost není vůbec důležitá. Celým svým životem vyjadřujte svou víru a lásku ke svému učiteli – to je skutečné přebývání s guruem.


překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"