Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

II.8. - Dobré poznání (z knihy Dásbódh)

29. 8. 2014 - David

|| Šrí Rám ||
1. Prosím poslechněte si znaky dobrého poznání. Jsou velmi dobrou charakteristikou čisté přirozenosti a když o nich budeme nadále přemýšlet, rozvine se v nás moudrost čili dobré poznání.
2. Moudrý člověk je zvláštní ctnostná osoba a díky poslouchání jeho slov se staneme šťastnými.
3. Je citlivý, poctivý, zbožný, milující, mírný, slitovný a jeho přirozeností je odpouštět. Je skromný, pilný a jeho řeč je vždy sladká.
4. Je pohledný a chytrý, silný a trpělivý, bohatý a šlechetný ve veliké míře.
5. Je inteligentní a zároveň oddaný, vzdělaný a zároveň bez žádostí, veliký jógi a zároveň velmi klidný.

  1. Je dobrým řečníkem a zároveň nemá sobecké cíle. Zná všechny věci a zároveň je uctivý, je významnou osobností a zároveň je ke všem velmi dvorný.
  2. Vládne jako král a zároveň je velmi zbožný, je statečný a zároveň má sebe-ovládání, je mladý a přesto má velmi dobré zvyky.
  3. Následuje cestu svých předků a svou rodinnou tradici. Jí patřičné jídlo a je bez špatných vlastností. Je dobrým lékařem a je ze své přirozenosti velmi ochotný. Má ve svých rukách léčivou sílu.
  4. Pracuje bez pýchy, je zpěvákem a oddaným Višnua, je velmi bohatý a zároveň uctívá Boha s naprostou úctou.
  5. Je filosofem i asketou. Dokonce i přesto, že je sečtělý a mnoho již slyšel, je skrz naskrz vznešeným člověkem. I přesto, že ovládá síly manter, je velmi morální a ctnostný.
  6. Je mudrcem, čistým, konajícím dobré skutky, s čistým srdcem, podstatně náboženským a dobromyslným. Má velikou víru ve svou povinnost a následuje náboženské povinnosti. Je čistý, nemá v sobě hrabivost a je kajícný.
  7. Mezi jeho ctnosti patří: zájem o duchovní život, cesta ctnosti, dobré činy, odvaha a připravenost k naslouchání Védám, znalost umění. Ví, jak chválit druhé a má skutečný takt a k tomu i schopnost druhé posoudit.
  8. Je ve střehu, chytrý, úctyhodný, logický, pravdomluvný, milující literaturu, důsledný, diskrétní, dovedný, přizpůsobivý a zná mnoho různých cest k úspěchu.
  9. Ví, jak respektovat a chválit druhé. Má rozvinutý smysl pro náležitost. Ví, co v jaký čas má udělat a podle znamení pozná příčinu a následek. Je dobrým řečníkem.
  10. Je bdělý, zvláštní, hledá sebe-poznání, studuje do hloubky agamu i nigamu (Védy a další posvátné spisy). Umí velmi dobře učit poznání a vědy.
  11. Na poli duchovního úsilí má rád opakování manter, chození na poutě, přijímání závazků, i když způsobují trápení tělu a je velmi pevný v uctívání.
  12. Mluví pravdivě a dobře, mile a jasně a vždy drží své slovo a tím, že mluví, dává ostatní štěstí.
  13. Jeho vášně jsou již spokojeny a utichly a zná do veliké hloubky Jógu. Jeho zjev je majestátní, velmi příjemný, měkký a jelikož následuje cestu dobroty, je zbožný, nemá žádné špatné vlastnosti a utlumil své touhy.
  14. Vyzná se v hudbě, oceňuje dobré vlastnosti, je společenský a je nesobecky přátelský ke všem a jeho přirozenost je velmi přímá.
  15. Je čistý s ohledem na vydělávání peněz, věrný své ženě, spravedlivý ve svém jednání, čistý ve svém srdci a ve svých činnostech a stejně tak i při ustávání činností je velmi řádný a neposkvrněný.
  16. Je přátelský a pomáhá ostatním a zmírňuje jejich utrpení, protože má velmi sladkou řeč. Díky své odvaze je schopen bránit druhé. Je přítelem všech.
  17. Odstraňuje pochybnosti a je velkým řečníkem, i přesto, že zná mnoho věcí, je vždy připraven naslouchat a když vysvětluje nějaký problém či vypráví příběh, nikdy nepozmění správný význam.
  18. Nehádá se, ale vede příjemný dialog. Mluví bez připoutanosti, bez zábran či zloby. Není žárlivý a nemá žádné vady.
  19. Má čiré konečné poznání. Je zcela spokojený a je oddaný. Udržuje svou každodenní praxi i přesto, že se již stal dokonalým.
  20. Rozdává radost, spokojenost, blaženost a má smysl pro humor a stejně tak i smysl pro jednotu všech.
  21. Má štěstí, vyhrává, je krásný, ctnostný,a jeho konání je vždy založeno na dobrém vychování. Je pevný ve svém rozjímání (vičára).
  22. Je úspěšný, slavný, silný a mocný. Miluje pravdu, je statečný, velkorysý a poctivý.
  23. Je vzdělaný, je umělcem, je bohatý, má dobré věci, patří ke vznešené a dobré rodině a je silný a milý.
  24. Je taktní, je to člověk velikého intelektu a schopností, velmi odvážný, učený, zasvěcený a vždy spokojený se svými podmínkami. Nemá žádné touhy či vášně.
  25. Toto jsou dobré kvality, znaky dobrého poznání a moudrosti, které jsem vám v krátkosti vypověděl, abyste je studovali.
  26. Díky studiu nemůžete získat fyzickou krásu. To, co je přirozené se nedá změnit. Proto byste se měli pokusit rozvinout jiné kvality.
  27. Toto dobré poznání by mělo být majetkem každého, ale pro askety je naprosto nezbytné, aby ho rozvinuli.

Tímto končí, v druhé Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, osmá kapitola s názvem "Dobré poznání".

Přeložil: David Dostal

Další kapitoly z knihy Dásbódh