Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
       

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

8. Jestliže zůstanete se svou tělesnou totožností, budete muset umřít, ne jednou, ale mnohokrát (přepis audio nahrávky).

15. 7. 2014 - Aleš a Gabi

maharaj_nirupana_8.jpgAle ten, kdo je důsledný v následování Guruova učení ví, že není tělem. Jeho formou je světlo, Bůh, vědomí. Takový adept obdrží poznání Já a zjistí, že jeho naděje, touhy a žádosti jsou naplněny. Takže zde pak není zapotřebí chovat naděje, touhy a žádosti. Dokud máte naděje a touhy, vězte, že nejste realizovaní, nemáte poznání Já, neboť přirozeností Já je úplnost (spokojenost). Ten, kdo cítí, že byl narozen, a přijímá formu a kvality těla za své, nakonec umře. Ve skutečnosti nikdo nemá zkušenost smrti. I když je vědomí, Bůh, běžný člověk věří tomu, co lidé říkají o smrti. Takový člověk zakouší bolest, ale ten, kdo si vyslechl příběh Boha a má v to víru, je vždy ve stavu radosti, veselí. Nespočet světu bylo stvořeno a zaniklo, ale Já zůstalo nedotčené. Já je nedotčené a plné radosti. Já zůstává stále nedotčené nepříjemnostmi a strachem. Následujete-li Guruovo učení a žijete podle těchto slov Gurua v tom smyslu, že vaše forma je Bůh, pak tato hádanka života bude ...........

Promluva 8 – 27.3. 1980

 

Málokdo rozvine víru vyslechnutím si mého příběhu. Poslouchání neboli hovor se uskutečňuje mezi Bohem a Oddaným neboli Guruem a žákem. V duchovnosti je tím důležitým Bůh a Guru. Guru není nic než ztělesněním poznání. Ten, kdo je plný poznání, je Guru. Ve vnitřním jádru je pocit Bytí, které je nevyžádané, nechtěné. Pozornost značí pocit Bytí, naše poznání „my jsme“. Bůh řekne oddanému, že poznání „ty jsi“ je v těle. Avšak je to moje forma, forma poznání. Přestože poznání přebývá v těle, není jím dotčeno. Bůh potvrzuje, že Guru, jenž je ztělesněním poznání, je formou Boha. Posluchač je poznáním, je to můj největší oddaný, je to má forma. Kdo je Hari (Bůh)? Kde je? A kdo je oddaný Hariho (Boha)? Oddaný Boha je svázán láskou k Bohu. Ale k čemu je vázán v lásce? Je to vaše vědomí, poznání, že „vy jste“. Kdekoliv je pocit Bytí, tam je také Sebe-láska.

Chybně se ztotožňujeme s tělem, místo toho, abychom byli ztotožněni s Bohem. Ten, kdo naslouchá příběh Hariho (Boha) a rozvine víru, tak to, co poslouchá, je formou Boha. Kdo bude poslouchat příběh Hariho (Boha), není-li poznání „já jsem“ v těle? Za nepřítomnosti poznání „já jsem“ zde není žádné zakoušení světa. Išwara vám říká, že poznání „vy jste“ je jeho formou. Pro toho, kdo je přesvědčen, že jeho poznání je formou Išwary, se vše stává snadné a hladké. Ale to, co vidíme, je, že lidé dělají různé dobré činy, navštěvují posvátná místa, a to vše vykonávají, aniž by opustili tělesnou totožnost.

Zřídkakdy někdo oddělí svou totožnost od těla a uctívá Boha v jednotě. Bůh říká, že ten kdo jej uctívá neduálně, ho pozná a získá jeho milost. Takto požehnaný adept ví, že poznání „já jsem“ je forma Boha, forma Brahman. Když se poznání „já jsem“ ztotožní s Bohem, vyvine všechny kvality Boha. Naděje, touhy a žádosti náleží nebo se týkají těla a nikoli „Já“. Ten, kdo se chová tak, že se připomíná jako tělo, trpí kvůli nadějím, touhám a žádostem. Bůh říká: „Ten kdo má víru ve Mne, ví, že je vědomí, je Bůh přebývající v těle. A díky vědomí má poznání, že „je“, a že je tu také svět.“

Ve skutečnosti však žádnou formu nemá. Jméno a forma těla nenáleží jemu. Bůh říká, že takový adept ho pozná a zaslouží si jeho milosti.

Když něčemu nasloucháte, něco odmítáte, něco zase přijímáte, ale tou nejhodnotnější věcí k přijetí je poznání „já jsem“. Je třeba považovat poznání „já jsem“ za Gurua, za Bhagavána a nakonec za naše pravé „Já“. Ten, kdo přijal tuto trojici (Guru, Bůh a své vlastní Bytí), přichází k poznání svého pravého Bytí. Dojde k poznání, že vše to, co bylo kvůli tělesné totožnosti nějak cenné, je hodno zamítnout. Ale takové pochopení je velmi ojedinělé. Běžně lidé provádějí duchovno po celý svůj život s přesvědčením, že jednou zemřou.

Dokud počítáte čas pomocí dne a noci a svůj život tímto takto rozhodujete, tak do té doby věříte tomu, že jste se narodili. Pak zůstáváte v nevědomosti, a žádné Sebe-poznání nemáte. Ten, kdo má Sebe-poznání, nemá strach z času.

Jako když zde není potřeba života tehdy, když nemáte žádné tělo, tak podobně On (Sadguru) zůstává nesmrtelný. Zůstává ve své plnosti bez časového ohraničení života. Ten, kdo má touhu po tělesné totožnosti, nakonec umře. Ten, kdo věří konceptu smrti, nemá žádné Sebe-poznání. Toho, kdo má Sebe-poznání, se myšlenka smrti nedotýká.

Každé ráno v momentu vykonání své tělesné potřeby se cítíte dobře. Ve chvíli, kdy tělo skoná, kdy odejde životní dech, mysl se také vytratí a vědomí neboli vědění se stane ne-věděním. Našemu Já je jasné, že životní dech a mysl odešli a vědění se stalo nevěděním. Kdo zde zůstává? Kdo umírá? Životní dech neumřel a vědomí také neumřelo. Vědomí je forma projeveného Brahman. Ale jakmile životní dech odešel, vědomí se stalo ne-vědomím. Nikam neodešlo. Já je věčné úplné. Nepřichází, ani neodchází.

Ale ten, kdo je důsledný v následování Guruova učení ví, že není tělem. Jeho formou je světlo, Bůh, vědomí. Takový adept obdrží poznání Já a zjistí, že jeho naděje, touhy a žádosti jsou naplněny. Takže zde pak není zapotřebí chovat naděje, touhy a žádosti. Dokud máte naděje a touhy, vězte, že nejste realizovaní, nemáte poznání Já, neboť přirozeností Já je úplnost (spokojenost). Ten, kdo cítí, že byl narozen, a přijímá formu a kvality těla za své, nakonec umře. Ve skutečnosti nikdo nemá zkušenost smrti. I když je vědomí, Bůh, běžný člověk věří tomu, co lidé říkají o smrti. Takový člověk zakouší bolest, ale ten, kdo si vyslechl příběh Boha a má v to víru, je vždy ve stavu radosti, veselí.

Nespočet světu bylo stvořeno a zaniklo, ale Já zůstalo nedotčené. Já je nedotčené a plné radosti. Já zůstává stále nedotčené nepříjemnostmi a strachem. Následujete-li Guruovo učení a žijete podle těchto slov Gurua v tom smyslu, že vaše forma je Bůh, pak tato hádanka života bude vyřešena.

Jinak můžete dělat cokoliv, ale vaše přesvědčení, že jednoho dne umřete, tu stále zůstává. Kvůli vaší tělesné totožnosti vaše cesta zrození a smrti nebude mít konce. V případě opravdového adepta skutečnost září jasně – Já nejsem tamto, Já Jsem To; nejsem toto, Já Jsem To. V důsledku víry v tělo, kvůli tělesné totožnosti, se toto (jasné rozlišení mezi skutečností a neskutečností) však neuskuteční ve všech případech. Ten, kdo má víru v tělo, nemá víru v Já. Já je za zrozením a smrtí, za časem, a je všeprostupující. Já není individualita, je projev, je nekonečné a bez omezení. Pokud se budete držet své formy – tedy, že jste poznání, Bůh, pak se vám toto může přihodit. Jestliže zůstanete se svou tělesnou totožností, budete muset umřít, ne jednou, ale mnohokrát. Držíte-li se své formy jakožto vědomí, vaše hodnota se den za dnem zvyšuje a vy realizujete svou pravou totožnost. Pak vaše radost den za dnem roste, ukotvili jste se ve vědomí a zapomněli na tělesnou totožnost.

Nosíme pantofle a boty různých druhů, ale my jimi nejsme. Každý ví, že není botami. Podobně adept ví, že není tělo pokryté pokožkou a kůží. Využívám tělo, pečuji o něho, ale tělo není moje forma. Stejně jako nejsem obuví, nejsem také tělem. Naše vědomí, náš pocit bytí je jemnější než prostor. Je jasnější a čistší než prostor a ryzejší. Nechť někdo z vás nebo alespoň jeden z vás dokáže rozlišit mezi trvalým a pomíjivým, a je zajedno s Já. Vaše přátelství a totožnost se svým tělem zůstane do té doby, dokud se nespřátelíte a nestanete zajedno s Já. Když přátelství a sjednocení s Já je učiněno tak, že Já je věčný Bůh, pak se Ho (Já) již nic nedotkne. Co je tou bezvýhradní vírou? Je to sebe-láska, potřeba být – je to forma všemocného Boha. Světci, kteří toto zakusili, prohlásili, že ten, kdo bude mít takovouto víru, je Bhagavan, je samotný Bůh. Náš pocit bytí, naše poznání ´my jsme´ je forma Boha. Neexistuje nic většího než toto. S našim pocitem bytí tu je existence všeho dalšího. Když zde není náš pocit bytí, není tu nic. S tímto pochopením přebýváte ve spokojenosti, jste plni radosti.

Potěšení vyplývající z jakékoliv činnosti či zakoušení vnějších věcí není tou pravou radostí. Zakoušíte radost při vykonávání všelijakých činností, ale to není skutečná radost. Prožitek vnitřní svobody je tou pravou radostí. Tato pravá radost nezávisí na nějaké činnosti. Člověk se zaměstnává různými aktivitami a činí tak život snesitelný a myslí si, že to je pravá radost. Bez vykonávání různých činností by se naše existence stala nesnesitelnou. Naší pravou totožností je Já a přirozeností Já je naprostá spokojenost a radost. Ten, kdo má plnou víru, se těší z této radosti. Nečiní nic dalšího. Tato radost je radost (náležící) Já. Tato radost není tělesným potěšením. Tělo potřebuje pozornost (k objektům) či činnosti pro potěšení, ale To, jehož formou je samotná Radost, nepotřebuje žádné činnosti či věnování pozornosti (objektům).

Musíte rozvinout bezvýhradní víru a zůstat v uvědomění neboli zření Já. Musíte vykonávat Jógu poznání, Jógu Já. Pomocí těchto jóg získáte právě v tomto těle a v tomto životě věčný ´stav´ Parabrahman. Vy však nemáte čas na to, abyste se spřátelili s Já. Většinu svého času věnujete svým oblibám, známým a příbuzným. Jestliže se spřátelíte s Já, budete schopni zůstat se svou pravou totožností, se svým pravým Já, což je ryzí ´stav´ Parabrahman. K tomu je zapotřebí rozvinout bezvýhradní víru v Já, a pokračovat v tomto stavu.

 || rádžádhirádž sadgurunáth šrí nisargadatta mahárádž kí džej ||

Další přepisy audio nahrávek Šrí Nisargadatta Maharadže jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš a Gabi