ADVAITA.cz

Audio 16/1 - Vědomí nemůže umřít, protože nemá žádnou viditelnou formu (přepis audionahrávky)

28. 10. 2014 - Aleš a Gabriela

Promluva Šrí Nisargadatta Maharadže č. 16 - první část
15. listopadu 1979
Átman značí "my". Jiná jména jsou Paramátman bez pocitu bytí neboli Parabrahman. Slova jsou používána k tomu, abychom se obeznámili se světem, a tímto způsobem probíhají činnosti. To, co ve skutečnosti jsme, není něco jako mysl. Mysl není nic než dojmy navršené na hrubohmotném těle od zrození. Potravinové tělo přijalo formu, která se označuje jako muž nebo žena. To však platí, dokud přetrvává forma. Pamatujte si, že když tu není žádná forma, není tu muž ani žena. Je to mysl, která říká, že tvar těla je mou formou. Všechny naše činnosti probíhají podle výroků mysli. Díky bhakti józe nebo uctívání či zasvěcení od Gurua dojde individuální duše k poznání, že není tělem a je (naopak) Šivou, Bohem. Stát se Šivou značí být svobodný a svatý. Dokud jsou výroky mysli pokládány za pravdu, jste nazýváni individuální duší (džíva). Jáství znamená "já jsem jako toto". Bůh (univerzální stav Šivy) říká, abyste považovali tělesnou totožnost za bezvýznamnou. Naše běžná praxe je následovat svou mysl. Když říkám "toto je můj názor", tak to značí to, co prohlašuje moje mysl. Ztotožňujeme své Já se svou myslí. Paramátman je samojediné, všejediné. Označení jako "samojediné" znamená, že zde není nic, co by mu dělalo společnost. Paramátman nemá společnost nikoho a ničeho. Pro Paramátman je nepřítomen i pocit bytí. Paramátman nemá koncept "já jsem jako toto". Paramátman nemá společenství ani jednoho konceptu. Koncepty, ideje a mysl, to vše je jedno a to samé. Ego značí přivlastnit si konatelství činnosti. Všechny činnosti jsou výsledkem třech gun (satva, radžas, tamas). Já (Atmán) je před třemi gunami, nemá pocit bytí, není si vědomo své existence. Já je zářné a zcela úplné, že nepotřebuje nic. V této úplnosti není místo pro pocit bytí. Paramátman si není vědomo svého vlastního bytí. Já je beztvaré, bezforemné, tudíž bez pocitu bytí. Já je prosté myšlenek, z toho důvodu neříká "já jsem". V Já neexistuje žádná mysl.

Vy jdete po duchovní cestě. Nyní o sobě řekněte, čím jste byli, než jste měli tělo. Povězte, co jste před tímto nabytím těla? Co o tom můžete říci? Tato vaše beztělesná zkušenost je být Paramátman, Jediné, vše-jediné, úplné (niščanga, paripurna, nirakáša, nirvikalpa, paramatma). Je to když zde není váš koncept muže či ženy. Dokud je zde tělo, je tu totožnost muže nebo ženy. S formou vyvstávají myšlenky a následně problémy. S myšlenkami přichází neustálé potřeby, které jsou vždy spjaty s formou muže či ženy. Potřeby jsou vyjádřením ne-úplnosti. V Já je koncept muže či ženy nepřítomen. Dokážete tomu uvěřit na základě své vlastní zkušenosti? Máte zkušenost sebe jakožto beztělesného? Nyní, po jistou dobu, zakoušíte to, že máte tělo. Svou existenci uznáváte od data, kdy se objevilo tělo, a uplynulé roky od tohoto momentu označujete za svůj věk. Když jste byli bez těla, neměli jste zkušenost času či doby trvání. To je pro vás nejpřijatelnější fakt. Navzdory tomu však pokládáte výroky mysli za pravdu a to, co mysl prohlašuje, za svou formu. Všechny vaše činnosti se dějí s tímto (chybným) pochopením. Já není ničím svázané, žádným z výše uvedených důvodů. Víte, že jste existovali bez těla, a nyní vám vyklládám o vás (o vaší pravé přirozenosti), kdy tady máte tělo. Každá živá bytost umře. To je konečné naplnění v životě.

Dejme tomu, že nyní pochopíte to, co jste si zde vyslechli. Znamená to, že se stanete Světcem. Zvažme, co se stane Světci v okamžiku tzv. smrti. V okamžiku umrtí, kdy životní dech opustí tělo, se tělo oddělí a Světec si to užívá a má stále větší radost. Vědomí v potravinovém těle se stane bez pocitu bytí (nirguna). Vědomí pozbývá svůj pocit bytí. Oddělení životního dechu od těla bylo radostné. Stejně jako vychladne voda v nádobě, když je nádoba odebrána z kamen, tak i pocit bytí (vědomí) v potravinovém výtažku se oddělí od těla. V okamžiku smrti tělo ztratí svou teplotu a vychladne. Co se stalo? Vědomí z těla zmizelo. Je třeba zvážit, kam se vytratí vědomí po smrti těla. Vezměme si příklad s horkou vodu. Když plamen v kamnech vyhasne, voda pomalu vychladne. Kam se ono teplo podělo? Kde je teplo, když voda vychladne? Kam zmizelo? Když byla voda vařící, nebylo možné se jí dotknout. Ale když vychladne, můžete se jí snadno dotknout, a nic se nestane. Vytracení vědomí z těla je podobné jako vymizení tepla z vařící vody po jejím odstavení z kamen. Dokud je vědomí v těle, žádá si pravidelný příjem potravy po zbytek života. Dokud tu je přísun potravy, budete vědět, že jste. Ale když tu není, vaše vědění, že jste, zmizí. Kdo je zde mrtev, když životní dech odejde a vědomí zmizí? Vidíme tělo, jak je mrtvé. Běžně se říká, že to je tělo mrtvé osoby, ale to není pravda. Vědomí není mrtvé. Vědomí nemůže umřít, protože nemá žádnou viditelnou formu. Může horko ve vařící vodě zemřít? Má formu, která je viditelná? Šťastlivci to hned sepne. Kdo je tím šťastlivcem? Opravdový hledající, který cítí naléhavou potřebu dobrat se pravdy. Je mnoho hledajících, ale tím opravdovým je jeden ze statisíce. Ten, kdo má naléhavou potřebu po Sebepoznání, je vskutku vzácný. Je mnoho oddaných, ale bez naléhavé potřeby. Duální uctívání je jim přirozené. Věnujte tomu pozornost a připomínejte si to. Odevzdejte svou pozornost k nohám svého Gurua. Potom dojdete k osvobození ještě v tomto životě.

Džaj Guru Nisargadatta Maharadž!

překlad Aleš a Gabriela