Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

13.7 Nirguna zkoumání (z knihy Dasboadh)

15. 5. 2023 - advaita

7. Brahman je nehybné jako prostor a Átman* je pohyblivé jako vítr. Ten, kdo to pečlivě prozkoumá, pochopí rozdíl mezi pravdou a nepravdou. *(Viz 10.10.35; hybné Átman neboli Antarátman)
8. Inertních je mnoho různých forem a Átman je pohybující se Jedno Jediné. Taková je vivéka mezi Átman a ne-Átman. Ono je Tím, kdo dává existenci hrubému světu a pak se nazývá Pánem světa.
9. Inertní je ne-Átman a Átman ho uvádí do pohybu. Ve „všem“ přebývá toto Átman „všeho“. Hrubé stvoření se může setkat s tímto hybným Átman, ale nemůže se setkat s nehybným (tj. toho hybné Átman je základnou hrubé existence; držením se sattva guny, tj. jedné ze tří gun, které vytvořily svět, a zanecháním radžas guny a tama guny, dochází k tomuto „vše“ neboli hybnému Átman).
10. Když tu není klam viditelného, je zde nehybné Parabrahman. Když je Skutečnost bez klamu („všeho“, tj. prostor a vítr), je tu ryzí Brahman. Je takové, jaké je.

13.7 Nirguna zkoumání

//Šrí Rám//

1. Skutečnost je ryzí, klidná a nevnímatelná/neuchopitelná a je k ní přirovnáván prostor. Prostor však značí interval a jsou s ním spjaty vlastnosti jako např. prázdný** a rozšířený.

** Atom je z 99.999 procent tvořen prostorem, který však není prázdný. Je naplněn ryzí energií.

2. Když je u zdroje tento rozsáhlý prostor, pak tu musí být objekt tohoto „vše“. Pokud je zde ale nirguna, potom jste skutečně pochopili. Neboť bez nirguny máte pochopení (pouze) této prázdné „věci vše“. (Maharadž – když se ráno probudíte, nejprve je tu prostor; kde je prostor, tam musí být poznání)

3. Jestliže se o Brahman říká, že je nehybné, tak *Átman se nazývá hybným. A pokud se pro toto ryzí poznání (Brahman) použije přirovnání k prostoru, pak Átman by mělo být známo jako vítr. *(Antarátman)

4. A pokud je prostor v nádobě přirovnáván k Brahman, pak odraz ve vodě v nádobě je přirovnáním k Átman. Pátráte-li po významu těchto dvou přirovnání, zjistíte, že Brahman a toto Antarátman jsou zcela odlišné.

5. Bhuta znamená, že se něco objevilo, a cokoli se objevilo, bude zajisté zničeno. Člověk by měl pochopit, že ono hybné je takové; přichází a odchází. (Antarátman je pouze Svědek, ale jako Svědek se považuje za svědka „všeho“; proto je nutné další zkoumání).

6. Mája nevědomosti je inertní/neživá a Átman je pohyblivé (tj. mája poznání). Mája nevědomosti je jako kafr a Átman je jako oheň. Obojí hoří a obojí vyhoří současně.

7. Brahman je nehybné jako prostor a Átman* je pohyblivé jako vítr. Ten, kdo to pečlivě prozkoumá, pochopí rozdíl mezi pravdou a nepravdou. *(Viz 10.10.35; hybné Átman neboli Antarátman)

8. Inertních je mnoho různých forem a Átman je pohybující se Jedno Jediné. Taková je vivéka mezi Átman a ne-Átman. Ono je Tím, kdo dává existenci hrubému světu a pak se nazývá Pánem světa.

9. Inertní je ne-Átman a Átman ho uvádí do pohybu. Ve „všem“ přebývá toto Átman „všeho“. Hrubé stvoření se může setkat s tímto hybným Átman, ale nemůže se setkat s nehybným (tj. toho hybné Átman je základnou hrubé existence; držením se sattva guny, tj. jedné ze tří gun, které vytvořily svět, a zanecháním radžas guny a tama guny, dochází k tomuto „vše“ neboli hybnému Átman).

10. Když tu není klam viditelného, je zde nehybné Parabrahman. Když je Skutečnost bez klamu („všeho“, tj. prostor a vítr), je tu ryzí Brahman. Je takové, jaké je.

11. Dochází-li u zdroje k vivéce mezi Átman a ne-Átman (pak viditelná prakruti zůstává a je považována za skutečnou) a poté, když je tu rozlišování mezi bezmyšlenkovitou podstatou a ne-podstatou, pak to je Brahman. Tato prakruti je totiž bezmyšlenkovitou podstatou zničena.

12. Když je prakruti zničena bezmyšlenkovitostí, to viditelné je sice pořád zde, ale je prázdné (tj. jako sen). Díky praxi naslouchání této „řeči“, vstupuje Antarátman do nehybné nirguny.

13. Jak se pak význam stává jemnější, Antarátman stoupá výš, a pokud naopak hrubší, pak Antarátman sestupuje a zůstává v onom hrubém.

14. Ať je Tomu dán jakýkoliv význam, Átman se tím stává. Kamkoli je vedeno, tam se dostává. Vyvstane-li domněnka, pak Jedno jediné uvnitř „věci“ spadne do pochybností v důsledku ztotožnění se s tělem.

15. Pokud význam zůstává bez pochybností, Átman je rovněž bez pochybností. Je-li význam domněnkou, pak se objevuje domnělá forma.

16. Když je význam plný sentimentu, i posluchač se stává takovým. Pokud je zde plané žvanění o hrubé existenci, pak se Átman stává tímto planým žvaněním.

17. Je jako chameleon, který mění barvu dle svého okolí. Proto by měl člověk pochopit pomocí této „řeči“ toto „vše“ a pevně se držet nejlepší cesty (já neexistuji).

18. Pokud to nejlepší „mluví“ o této „potravě“ („já jsem“), pak se mysl stává podobnou pouze tomuto „jídlu“. Je-li „tam“ popisována krása ženy, pak se tam usídlí mysl.

19. Jakmile jsou popsány objekty světa, pak je tu všechno. Proto by „mnohé“ myšlenky měli poznat bezmyšlenkovitost. Nejprve by však ve vašem vnitřním prostoru mělo být pochopeno, co je pravdivé a co falešné.

20. Když mája rozjímá o tomto „vše“ a naslouchá pouze tomuto „vše“, pak se Skutečnost pevně usadí ve vašem vnitřním prostoru. Pouze pravý zkoumající zkoumá a vybírá To, co je nejpřínosnější a odhazuje to, co není.

21. Kvůli této „řeči“ je tu toto „vše“, a to je pak třeba nechat stranou a hledat Jednoho jediného Boha. Jedině pak bude nalezena podstata, tj. Jedno jediné uvnitř této „věci“.

22. Bůh stvořil „mnohá“ potěšení, ale kvůli nim byla tato Skutečnost světem zapomenuta/přehlížena. A když je tu takovéto zapomnění, celý život je promarněn.

23. Bůh řekl: „Zanechte toto „vše“ a pátrejte po Mně.“ V tomto světě však není toto „slovo“ Boha ani respektováno.

24. Proto je snášeno „mnoho“ bolestí a pak se tento „čas všeho“ stane vyčerpávajícím trápením. A i když je v mysli štěstí tohoto „přání“ („Chci prostě vědět“), jak to však může být tato Skutečnost? (Ne-mysl značí žádné „přání“).

25. Je tu Paramátman a je tu štěstí, které se váže k múla máji, ale ten, kdo dychtí po objektech, zanedbává a následně přichází o Svou Skutečnost. A pak, zatímco říká: „Toto je štěstí a tamto je štěstí,“ umírá snášejíc velké utrpení.

26. Když se budete řídit moudrostí, taková situace nenastane a člověk se stane skutečně šťastným. Proto je třeba hledat Boha mimo brahmandu/hrubé stvoření.

27. Když je tedy Bůh nalezen, co je nedokonalé a chybějící? Hrubý svět těch, kdo dychtí po objektech, však přišel o jejich vivéku.

28. Když tu jsou plody vivéky, je tu štěstí a když tu jsou plody ne-vivéky, pak je zde utrpení. Proto je třeba mít neochvějnou úctu k této „řeči“.

29. Je třeba poznat konatele. Takováto vivéka je touto „řečí“ „já jsem“. Pokud je však zanechána, pak Ono Nejvyšší hodně trpí.

30. Když je bezmyšlenkovitost touto „řečí“, pak prakruti zůstává a je tu konatel. Pomocí tohoto poznání by nemělo být zapomenuto a ztraceno To, co je nejprospěšnější. (Když je tu poznané, musí tu být Znalec a když je tu toto „konání“, musí tu být Konatel).

 Tímto končí sedmá kapitola třinácté dášaky knihy Dasbodh s názvem "Nirguna zkoumání“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

 

Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.