Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

I.1 - Začátek knihy (z knihy Dásbódh)

21. 7. 2017 - Matěj

Víra v tuto „řeč“ učiní z člověka brahman, přestože z „řeči“ povstalo „mnoho“ konceptů a názorů. Pouze na základě této „řeči“ můžeš pochopit, kdo doopravdy jsi. (Pokud pochopíš, že celý svět není nic jiného, než tvůj myšlenkový konstrukt; že všechno bylo stvořeno tvými vlastními myšlenkami; a když odhodíš tyto „mnohé“ myšlenky ze své mysli, potom pocítíš tuto „řeč“, toto „já jsem“. Jinak budeš chycen ve spleti „mnoha“ konceptů, tužeb a snů.)

 

 

Poznámka: V této první ze dvou set kapitol jsme uvedeni do pojmu poznání neboli „řeči“ a Skutečnosti.

|| Šrí Rám ||

  1. Posluchač* se zeptal: „Co je to za Písmo? Co je to za řeč? A co může člověk získat poslechem této „řeči“?“ *(Dobrý posluchač je ten, který všechno zapomene a porozumí této vždy přítomné „řeči“ neboli myšlence „já jsem“(1). Bez poznání tohoto „já jsem“ jakožto základu se svět slov a konceptů nemůže projevit. Když člověk zapomene všechno, co se dosud naučil, pak se toto „já jsem“ stane zjevným. Toto Písmo se nachází uvnitř hájemství slov a stejně jako slova Mistra může k Pravdě toliko poukazovat. – Maharádž řekl: Mistr vás může pouze nasměrovat ke Skutečnosti; může vás vzít ke dveřím, ale vy sami musíte vejít, a on vás za nimi bude očekávat. – Maharádž řekl: Písma jsou závětí Mistrů.)

(1) Siddharáméšvar Maharádž řekl: Je také známa jako múla-mája neboli prakruti neboli šárada a vznikla z tohoto Nejvyššího Já, naší čiré formy neboli svarúpy. Je nevyřčeným slovem „já jsem“, které je přítomné v dechu každé bytosti. Její přirozeností je prostě a bez úsilí znát; tato inspirace „já jsem“ je vyjádřením onoho Nevyjádřitelného.

  1. Jméno tohoto Písma je Dásbódh(2). Je to dialog mezi *Mistrem/guru a žákem/šišja. Když je „řeč“ jasně pronášena, pak kráčíš po stezce oddanosti/bhakti. (Když všechno zapomenete a každá myšlenka je rozpuštěna, poté se objeví myšlenka „já jsem“.) *(Maharádž řekl: Přicházíte, protože si myslíte, že jste nevědomí a protože si myslíte, že já vím. A vy se ptáte a já odpovídám. Ale v tomto světě není nikdo jiný než vy, takže odkud přichází odpověď? Ve světle tohoto porozumění se dialog, který zde probíhá, odehrává ve vás, ve vašem Já. Guru je Já, mysl je žák a toto Já nikdy neupadlo do iluze.)

(2) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Když se člověk stane oddaným/dásasadgurua, započne dialog mezi guruem a žákem/šišja. Takový dialog přináší porozumění/bódha a proto se nazývá dás-bódha.

  1. Tato „řeč“, toto „já jsem“, je devatero podob oddanosti a tato „řeč“ je poznání. Tato „řeč“ je znamením zřeknutí se/vairágja a touto „řečí“ je stvořeno „mnoho“ duchovních rozprav. (Toto „já jsem“ neboli poznání je příčinou mnoha diskusí, názorů a rozepří v tomto světě.)

  2. Popravdě, skrze oddanost této „řeči“ se člověk setká s Bohem. Tato „řeč“ je natolik důležitá, že je jádrem této kompozice slov, tohoto Písma. (Čtením tohoto Písma a rozjímáním se toto vždy přítomné „já jsem“, které je uvnitř slov, zjeví.)

  3. Víra v tuto „řeč“ přináší nejvyšší oddanost/bhakti; víra v tuto „řeč“ přináší čiré *poznání. Pokud máš víru v tuto „řeč“, realizuješ átma. *(Maharádž řekl: Čiré poznání je ne-poznání; nevědomost ani poznání nezůstanou.)

  4. Pokud je zde víra v tuto „řeč“, potom člověk obdrží čisté duchovní vedení a víra v toto „já jsem“ jej povede ke Konečnému Osvobození/sájudžja mukti. Pokud má člověk víru v tuto „řeč“, poté je osvobozen od vědomí těla.

  5. Víra v tuto „řeč“ přináší čistou svarúpu, tvou vlastní skutečnou podobu; vírou v tuto „řeč“ člověk překoná osm těl. Pokud je zde víra v tuto „řeč“, potom se člověk stane zcela odděleným od jakékoli stvořené věci. (Nepociťuje dotek světa. Byl to pouze můj myšlenkový konstrukt jmen a forem.)

  6. Víra v tuto „řeč“ tě učiní *Nejvyšším Bohem a víra v toto „já jsem“ z tebe učiní dokonale oddaného. Víra v tuto „řeč“ promění džívuŠivu. *(Nejvyšší Bůh je paramátma.)

  7. Víra v tuto „řeč“ učiní z člověka brahman, přestože z „řeči“ povstalo „mnoho“ konceptů a názorů. Pouze na základě této „řeči“ můžeš pochopit, kdo doopravdy jsi. (Pokud pochopíš, že celý svět není nic jiného, než tvůj myšlenkový konstrukt; že všechno bylo stvořeno tvými vlastními myšlenkami; a když odhodíš tyto „mnohé“ myšlenky ze své mysli, potom pocítíš tuto „řeč“, toto „já jsem“. Jinak budeš chycen ve spleti „mnoha“ konceptů, tužeb a snů.)

  8. Tato „řeč“ je uctíváním Nejvyššího Boha. Tato „řeč“ přináší „mnoho“ básnických kompozic a tato „řeč“ přináší i tuto překrásnou báseň „já jsem“. Tato „řeč“ je pozornost mudrců a tato „řeč“ přináší „mnoho“ pozorností. (Když je tato pozornost „já jsem“ zapomenuta, automaticky vyvstane vědomí těla, přinášejíc s sebou mnoho básní, příběhů a tak dále; a potom pozornost člověka pobíhá od jedné věci ke druhé. – SiddharaméšvarMaharádž řekl: Mája je pozorností a brahman je bez pozornosti.)

  9. Tato „řeč“ je zrozením máji; je to pozornost, která přináší pět velikých elementů a tyto elementy přinášejí objektivitu. Jedině skrze tuto „řeč“ můžeš pochopit, kdo je skutečným konatelem a co je to bezmyšlenkovitá svarúpa.

  10. „Mnoho“ pochyb je překonáno a „mnoho“ domněnek je odvrženo, „mnoho“ strachů a „mnoho“ zneklidňujících záležitostí je odstraněno touto „řečí“. (Zapomeň na všechno a vědomí těla s jeho zákonitými obavami vyhasne.)

  11. Je „mnoho“ rozprav v tomto světě, ale studuješ-li toto Písmo, potom se zjeví tato „řeč“, múla-mája. Nicméně, stane-li se tato Skutečnost planým opakováním nepozorné mysli, jak by pak tato „řeč“ mohla být pochopena? (Dokonce i když člověk opakuje dlouhé úseky z Dásbódhu, je z toho pramalý užitek. Nicméně pokud člověk pochopí byť jen polovinu jediného verše, potom se mu tato „řeč“, ukrytá uvnitř tohoto Písma, zjeví.)

  12. Je tu „mnoho“ myšlenek stvořených nepokojnou myslí – a je tu Dásbódh. Pokud prolomíš slova a vstoupíš do nitra Písma, pak tajemství, jež ukrývá, budou zjevena. Pochop, že pokud je zde plané opakování těchto kapitol, přece „řeč“ zůstává stále přítomná. (Tato „řeč“ je příčinou mysli, ale nemůže být zaslechnuta kvůli všemu jejímu hluku.)

  13. A „mnohá“ písma, upanišády, védanta, védyšástry, se shodují, že Nejvyšší Bůh je v nitru této „řeči“, tohoto „já jsem“. (Podstatou tohoto „já jsem“ je Nevýslovná Skutečnost.)

  14. Tato „mnohá“ písma se všechna shodují: Bůh je v nitru zkušenosti „já jsem“. Jak byste mohli tvrdit, že se mýlí? Bůh bez vlastností/nirgun se stal touto zkušeností s vlastnostmi/sagun a poté začal zakoušet tento svět skrze smyslové orgány. (Je to tak, že Nejvyšší Bůh se učinil džívou, který Ho popírá. Ale člověk Ho nemůže popírat jenom proto, že Ho nevidí očima. Tato zkušenost „já jsem“ je mimo oblast toho, kdo se považuje za tělo a věří jenom tomu, co vnímá svými smysly.)

  15. Ten, kdo ze závisti říká: „Tato „řeč“ není skutečná“, vidí pouze „mnoho“ věcí, stvořených jeho vlastními koncepty. Pro něj je toto Písmo naprosto zbytečné. Může popírat toto „já jsem“, ovšem „mnohá“ písma se shodují, že toto Boží „slovo“ je pravda. (Písmo mu říká „Ty jsi On“ – a on říká „On není“. Jakou hodnotu má jeho popírání? Jak by mohla jeho věčně bloudící mysl znát tohoto Boha a Jeho schopnost tvořit skrze toto „já jsem“ neboli „slovo“?)

  16. Existují rozličná starodávná písma, známá pod jedním jménem – gíta. Nazývá se tak šiv-gíta, rám-gíta, guru-gíta, garbha-gíta, uttar-gíta avadhúta-gíta. A jsou tu také védyvédánta(3).

(3) Je tu mnoho různých písem, například védy a šruti a jiné duchovní texty, zvané smruti. – Maharádž řekl: Véda znamená vědění, šruti znamená slyšení a smruti znamená pamatování. Ale On nemůže být znán, slyšen či připomínán. Védánta znamená konec véd, konec vědění.

  1. Je tu bhagavad-gíta, brahma-gíta, hansa-gíta, pandava-gíta, ganéš-gíta, jama-gíta, upanišádybhagavat.

  2. To jsou některá z „mnoha“ písem a všechna se shodují, že je zde „řeč“. A je to zásluhou této „řeči“ Boží, že byla ustanovena skutečná víra v Boha. (K pochopení Boha bez vlastností/nirgun, musí člověk nejprve pochopit tuto „řeč“ s vlastnostmi/sagun. Aby to pochopil, musí opustit všechny koncepty, obavy a myšlenky, které byly nashromážděny.)

  3. Pokud nemáš víru v toto vznešené Boží „slovo“, potom padneš dolů do vědomí těla. Pokud toto vznešené Boží „slovo“ není pochopeno, potom je tato múla-mája pokažena a člověk se považuje za pouhé tělo z masa a kostí.

  4. Bez plného pochopení tohoto Písma v něm budeš nalézat chyby a kritizovat jej. A zůstaneš daleko od átma a budeš plný pýchy a závisti (tedy budeš v tělesném vědomí).

  5. Pýcha přináší závist a závist přináší kritizování a konečné odmítnutí tohoto Písma. Později vznikne hněv vůči tomuto Písmu a těm, kdo jej čtou.

  6. Následkem toho byl vnitřní prostor „já jsem“ nesmírně pokažen vlivem touhy/káma a hněvu/kródha. A poté, v důsledku tohoto pocitu „já jsem někdo“, se člověk odvrátí od zření zrakem poznání a začne zřít pouhými smysly.

  7. Jak by mohlo být toto átma, které byla přemoženo touhou a hněvem, nazýváno moudrým? Démon Ráhu zahynul, když ve společenství bohů vypil nektar nesmrtelnosti. (Podle mytologie je Ráhu démon polykající slunce. Ráhu je tvoje ego polykající slunce poznání. Ty, který jsi tímto nesmrtelným átma, jsi se ztotožnil s tělem a ego způsobilo zatmění tvého slunce; i když se budeš držet těchto omezujících konceptů o sobě samém, myšlenka na nektar „já jsem“ zde bude stále... Bez této myšlenky nemůžeš žít ani chvíli. Ale protože nejsi probuzený, je to, jako bys „tam“ nebyl, a proto, stejně jako démon Ráhu, budeš dozajista muset jednoho dne zemřít.)

  8. Nyní, je-li přítomna „řeč“, člověk se stává zaslouženým příjemcem poznání. A poté, kdy i tato pýcha „já jsem“ je opuštěna, staneš se největším z velikých, bez‑myšlenkovitou Skutečností.

  9. Na začátku se *posluchač zeptal „Co je ta „řeč“ uvnitř tohoto Písma?“ Stručná odpověď zní: následováním této stezky se staneš tímto poznáním „já jsem“ a poté Skutečností „já neexistuji“.

  10. *Nyní, nasloucháš-li tomuto „já jsem“, se v jediné chvíli změní tvé skutky a kořen všech pochybností je vytlučen. (Předtím ego říkalo „já konám“, nyní chápeš, že „On koná“.) *(„Nyní“ znamená bytí v přítomnosti či bytí v teď; to je poznání neboli sagun neboli „já jsem“ neboli vnitřní prostor. Má mnoho jmen.)

  11. Poté se tato stezka stane velice snadnou a není třeba podstupovat obtížnou, namáhavou praxi/sádhanu. Potom objevíš podstatu a dosáhneš Konečného Osvobození. (Maharádž řekl: Je to velice jednoduché. Neděláním ničeho se Jím staneš.)

  12. Nevědomost, utrpení a iluze budou zničeny a poznání bude náhle dosaženo. Takové je ovoce naslouchání této „řeči“ uvnitř tohoto Písma. (To je odpověď na otázku z verše V.1.)

  13. Tento Nejvyšší Bůh se stane dobrým osudem jógina, který odmítne toto tělo „já jsem“ a jde až za poznání. To je skutečná moudrost, získaná rozlišováním/vivékou (rozlišovat mezi pravdivým/brahman „tam“ a nepravdivým/mája „zde“).

  14. Tento brahman, který byl ztracen a zamotán uvnitř nižších vlastností/gun* a jehož pozornost se objektivizovala, získá tuto čistou pozornost. („Já jsem všude.“) Poté se stane Vědoucím, moudrým, rozlišujícím a jasnozřivým. *(Když se guny sattva, radžatama smíchají, pak má člověk pocit „jsem toto tělo“. Něco víš – to je sattva, ale nevíš co to je – to je tama, a tak to pojmenuješ – to je radža.)

  15. Tato Skutečnost zlenivěla, ale nyní je opravdová a bdělá. Byla hříšníkem* a nyní činí pokání. Tento Jediný, který byl nevěřícím, začal chválit stezku oddanosti. *(Maharádž řekl: Jediný hřích je ztotožňovat se s tělem.) (Dásbódh ti neustálé připomíná, že ty jsi On v tomto přítomném okamžiku a tato skutečnost by měla být skrze pochopení učiněna onou Skutečností.)

  16. Ti, kteří jsou spoutaní, se stávají zájemci o svobodu; blázen se stává velmi bdělým a ti, kteří nejsou oddáni, začnou následovat stezku oddanosti a dosahují Osvobození.

  17. Tato Skutečnost ruší „mnohá“ provinění. Tato Skutečnost, která byla opomíjena, se stává jasnou. A ten, kdo je uvězněn v práně (prání - tedy džíva) (4), dosáhne díky pouhému naslouchání (šravana) stavu nirguna. (Prána se pouze jeví na pozadí mé pravé přirozenosti/svarúpy.)

(4) Prána je životní energie prostupující tělem, způsobující dýchání, krevní oběh, pohyb a tak dále. Považovat tuto činnost prány za sebe sama znamená ztotožňovat se s tělesným vědomím.

  1. Díky tomuto naslouchání jsou všechny prázdné cesty „mnohých“ myšlenek bloudící mysli, „mnohá“ váhání a pochybnosti a „mnohé“ úzkosti samsáry zničeny.

  2. Poznání/„já jsem“ je ovocem tohoto naslouchání (zapomenutí na vše). Tímto nasloucháním je člověk spasen z nízkého stavu a mysl získá naprostou spokojenost/samádhána a dokonalý klid.

  3. Povaha tohoto poznání je zkrátka taková; vždy se stává tím, za co se samo považuje. Takže pokud se toto átma ztotožní s člověkem a zakotví v závistivosti, potom se tato Skutečnost stane závistivou. (Ty, který jsi přede vším, se považuješ za pouhé tělo, takže se potom tato Skutečnost před tebou objeví jako něco jiného, například ego, závist a hněv.)

Tímto končí 1. kapitola 1. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Začátek knihy“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Matěj Čihák


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)

Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.