Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

9. Odezvy paměti (z knihy Já Jsem To)

15. 6. 2014 -

Tazatel: Někteří lidé říkají, že vesmír byl stvořen. Jiní prohlašují, že ves­mír existoval vždycky a bude tu, podléhající neustálým změnám, navěky. Někteří tvrdí, že je podřízen věčným zákonům. Jiní odmítají dokonce i kauzalitu. Někteří mají za to, že svět je skutečný. Jiní mu upírají jakou­koli existenci.
Maharádž: Na jaký svět se ptáte?
T: Na svět svých vjemů, samozřejmě.
M: Svět, který můžete vnímat, je opravdu velice malý svět. A je zcela soukromý. Berte ho jako sen a budete s ním hotov.
T: Jak ho mohu brát jako sen? Sen není trvalý.
M: Jak dlouho bude trvat váš vlastní malý svět?
T: Můj malý svět je koneckonců pouze částí celku.

M: Není snad myšlenka celkového světa částí vašeho osobního světa? Vesmír vám nepřijde oznámit, že jste jeho částí. To vy jste si vymyslel celek, který vás obsahuje jako svou část. Jediné, co ve skutečnosti znáte, je váš vlastní soukromý svět, jakkoli pěkně jste ho vybavil svými před­stavami a očekáváními.

T: Vnímání není přece představivost!

M: A co jiného by to bylo? Vnímání je rozpoznávání, že ano? Něco zcela neznámého může být zachyceno smysly, ale nemůže být vnímáno. Vnímání zahrnuje paměť.
T: Dejme tomu, ale paměť přece nedělá z vnímání iluzi.

M: Vnímání, představivost, očekávání, předjímání, iluze – základem toho všeho je paměť. Mezi těmito pojmy nejsou příliš ostré hranice. Spíše přecházejí jeden ve druhý. Všechno to jsou odezvy paměti.

T: Přesto je tu ale paměť od toho, aby ověřovala skutečnost mého světa.

M: Kolik si toho pamatujete? Zkuste zapsat, co si pamatujete z toho, co jste si myslel, říkal a dělal minulý měsíc, třicátého.

T: Máte pravdu, mám úplné okno.

M: Tak zlé to není. Pamatujete si toho hodně, nevědomá paměť dělá svět, v němž žijete, tak důvěrně známým.

T: Připusťme, že svět, ve kterém žiji, je subjektivní a částečný. A co vy? V jakém druhu světa žijete vy?

M: Můj svět je zrovna takový, jako váš. Stejně jako vy, i já vidím, slyším, cítím, myslím, mluvím a jednám ve světě, který vnímám. Ale pro vás to znamená vše, kdežto pro mne takřka nic. Protože vím, že svět je mou částí, nevěnuji mu větší pozornost, než jakou vy věnujete jídlu, které jste snědl. V průběhu vaření a jedení je jídlo od vás oddělené a vaše mysl se jím zabývá. Jakmile jídlo spolknete, už si ho vůbec neuvědomujete. Já jsem snědl svět a dál už o něm nepotřebuji přemýšlet.

T: Nestáváte se kvůli tomu zcela nezodpovědným?

M: Jak bych mohl? Jak mohu ublížit něčemu, co je se mnou v jednotě? Naopak, nemyslím-li na svět, potom všechno, co dělám, je mu ku pro­spěchu. Tak jako tělo se samo od sebe dá do pořádku, tak i já dávám ustavičně do pořádku svět.

T: Přesto si snad ale uvědomujete to nesmírné utrpení ve světě, ne?

M: Jistěže ano, mnohem více než vy.

T: Tak co s tím děláte?

M: Dívám se na to očima Boha a shledávám, že je všechno v pořádku.

T: Jak můžete říkat, že je všechno v pořádku? Podívejte se na války, vy­kořisťování, na krutý boj mezi občany a státem.

M: Všechna tato utrpení jsou dílem člověka a je v lidských silách je ukon­čit. Bůh pomáhá tím, že staví člověka tváří v tvář jeho činům a požaduje po něm nastolení rovnováhy. Karma je zákon, který funguje spravedlivě. Je to léčivá ruka Boží.

překlad Martin Vinkler

další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"