Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Akce
Ladislav Klíma, český filosof, prozaik a dramatik, se narodil 22. srpna 1878 v Domažlicích
Hlavní sekce
Ladislav Klíma, český filosof, prozaik a dramatik, se narodil 22. srpna 1878 v Domažlicích. V roce 1895 byl pro urážku Habsburků, které se dopustil ve školní kompozici, vyloučen ze všech rakouských škol. Na přání otce pokračoval ve studiu v Záhřebu, ale po půl roce se vrátil domů a středoškolská studia už nikdy nedokončil. Po dosažení plnoletosti mu byl vyplacen dědický podíl po zemřelé matce a sestře a Klíma žil z těchto peněz. Vystřídal pak několik pobytů (Plzeň, Železná Ruda, Curych, Landeck), až se v roce 1904 vrátil natrvalo do Prahy, kdy vydal na vlastní náklad anonymně svou první knihu Svět jako vědomí a nic. Klímovy filosofické názory byly výrazně ovlivněny zejména F. W. Nietzschem, A. Schopenhauerem a O. Březinou. Právě Březina a E. Chalupný (který knihu recenzoval) se stali jeho celoživotními příznivci a mecenáši. Literární tvorbě se nijak cíleně dále nevěnoval. Pro své vlastní potěšení popisoval tisíce stránek beletristickými příběhy do nichž vkládal své filosofické ideje. Formuloval své názory podobně, jako Nietsche v aforismech. Z absurdní podstaty logiky pak vyplynulo, že neexistuje rozdíl mezi pravdou a fikcí, že všechno je absurdní a že jedinou jistotou je vědomá vůle, vůle jakožto vědomí. Tyto postoje nazýval egosolismem a egodeismem. Klíma se snažil aplikovat své názory i na vlastní životní praxi. Uváděl se do extatických stavů, v nichž prožíval pocit božské suverenity vůči světu i vůči svému tělu. A tyto stavy označoval pojmem ‚deoesence‘. Experimenty s deoesencí ale ztroskotaly. V roce 1909 zemřel Klímův otec a dědictví, které tímto získal, mu zajistilo další existenci. Přesto po několika letech byl opět bez prostředků a v roce 1915 se nastěhoval do periferního hotelu Krása v Praze na Vysočanech, kde pak bydlel až do konce života, odkázán na podporu několika přátel. Začal přispívat různými úvahami do pražských časopisů a v roce 1922 z nich sestavil a vydal svou druhou knihu Traktáty a diktáty. Další soubor esejů Vteřina a věčnost publikoval v roce 1927. Značná část Klímova díla je rozptýlena do záznamů, soukromých dopisů a rukopisů, které byly dosud jen z části publikovány. Skoro ve všech Klímových prózách je řešena otázka života a smrti – smrt je pouze stvrzením věčného splynutí. Několik let se vážně zabýval touto suicidní myšlenkou, nakonec se k tomuto kroku neodhodlal, ale neustále s ním experimentoval alespoň ve svých dílech (např. dramata Lidská tragikomedie, Dios, Edgar – vyšla posmrtně). V roce 1928 připravil k tisku romaneto Utrpení knížete Sternenhocha, kde se mu podařilo uměleckými prostředky v duchu voluntarismu a solipsismu odhalit absurditu lidského života a vůli jedince uchopit život do svých rukou. Jako dramatik se představil satirickou komedií Matěj Poctivý: Fantastická lidová veselohra o třech dějstvích (napsal spolu s A. Dvořákem), jejíž premiéra v roce 1922 skončila veřejným skandálem. Ladislav Klíma, významný představitel radikálně subjektivního idealismu, zemřel na tuberkulózu 19. dubna 1928 v Praze.