Nová kniha:
Jóga Vásištha jako audiokniha. Vynikající dílo Jóga Vásištha je nově k dispozici jako audiokniha. Přesněji řečeno na níže uvedených odkazech se před pár dny začalo se zveřejňováním audionahrávek. Cílem je postupně namluvit celou knihu.
www.samhita.cz --- youtube --- spotify --- podcasts apple
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Štěstí i neštěstí jsou pomíjivé a krátkodobé
6. 10. 2026 - advaita
Siddharaméšvar Maharadž: Ideální je žít v přirozeném stavu, ve stavu pravého Já. Tento stav je spontánní, běžný a obyčejný. Je to vrozená vlastnost každé živé bytosti. Ale džíva popoháněný egem touží být výjimečný. Ve snaze být jedinečný se džíva rozhod, že kromě svého běžného života udělá něco navíc, a stane se tak neobyčejný. Když se pak cítí výjimečný nebo zvláštní, chce to dávat na odiv a považuje se za mimořádného. Chce se odlišit, aby zdůraznil svou důležitost. Světské poznání využívá jako prostředek k dosažení tohoto povýšeného postavení. Ironií však je, že veškerá snaha vyniknout vede pouze k jeho pádu. Jakékoliv poznání, které džíva získá, ať už malé nebo velké, způsobí pouze jeho pád.
Přednáška 57
20. února 1930
Ideální je žít v přirozeném stavu, ve stavu pravého Já. Tento stav je spontánní, běžný a obyčejný. Je to vrozená vlastnost každé živé bytosti. Ale džíva popoháněný egem touží být výjimečný. Ve snaze být jedinečný se džíva rozhod, že kromě svého běžného života udělá něco navíc, a stane se tak neobyčejný. Když se pak cítí výjimečný nebo zvláštní, chce to dávat na odiv a považuje se za mimořádného. Chce se odlišit, aby zdůraznil svou důležitost. Světské poznání využívá jako prostředek k dosažení tohoto povýšeného postavení. Ironií však je, že veškerá snaha vyniknout vede pouze k jeho pádu. Jakékoliv poznání, které džíva získá, ať už malé nebo velké, způsobí pouze jeho pád. Cena za snahu odlišit se je nakonec příliš vysoká. Je to takto. I když jde o maličkost, jakmile si něco půjčíte, stane se to pro vás zvykem. Vypěstujete si zvyk půjčovat si. Podobně, jakmile si jednou vyvinete zvyk honit se za světským poznáním a nabývat jej, tento zvyk se ve vás zakoření. Hromadění světského poznání je podobné přidávání jakési zvláštní výplně. Všechny tyto zisky jen posilují vaše ego a od té chvíle už to jde s vámi jen z kopce. A pokud se nenaučíte tento proces zvrátit, není naděje na nápravu.
Lidé se rovněž trápí, protože nevědí, že i když dosáhnou Átmadžňány/poznání Átman, musí toto poznání rozpustit v Já. Je to proto, že i Átmadžňána je zabarvena egem a toto ego je škodlivé. Vliv neustále sílícího ega, ega, které vděčí za svou existenci světskému poznání, je srovnatelný s rostoucím účinkem jedu vstříknutého štírem. Naučili jsme se, jak nafouknout ego tím, že se chlubíme poznáním. Ale neznáme protijed na jedovaté ego. Nyní se musíme naučit více o léku na „uštknutí od ega“.
Stejně tak se musíme naučit, jak rozvíjet koncept Sebepoznání a jak jej zároveň rozpustit v Já. Po rozvoji pojmu poznání by mělo následovat jeho rozpuštění, jinak nikdy nedosáhnete Seberealizace. Je zbytečné potírat kámen šafránem a nazývat jej Pánem Khandobou ve snaze dosáhnout Sebepoznání. Stejně tak nebude k ničemu ani nošení šafránového roucha. Mnoho lidí se oddává takovým bezcenným praktikám. Tyto koncepty vytvořili nevědomí lidé a jsou jimi svázáni. Bezcenné rituály praktikují v naivní naději, že najdou spásu, kterou hledají. Znát postup k nabytí Seberealizace je jedna věc, ale pochopit, porozumět a uvést ho do praxe je něco zcela jiného. Stejně jako je jedna věc rozvíjet koncepty a zcela jiná je je vymýtit, přičemž to druhé je poměrně obtížné. Ego plynoucí z vlastnění poznání je nebezpečné. Nikdy neusilujte o pocty či uznání a nikdy se neopájejte jejich slávou, protože vše, co je stvořeno nebo získáno, jednoho dne nevyhnutelně pomine.
Je opravdu politováníhodné, že nevědomí lidé přikládají tak velký význam hmotným věcem a honí se za nimi. Stav nevědomých lze popsat takto: „Flétna, která se naučila tančit, tančila v transu po celý život.“
Beze slova se tedy stáhněte ze světského života. Džňánin je ten, koho Mistr zasvětil do tajemství Všemohoucího. Mistr mu pomohl objevit jeho původní Já neboli Boha. A ti, kterým se podařilo poznat Všemohoucího Boha, vykládají posvátné texty těm, kdo hledají nejvyšší pravdu, neboť znají filozofii Védanty. Zbytek džívů prostě zaniká. Vaší vrozenou vlastností je Blaženost a Štěstí. Abyste je objevili, potřebujete Mistra, který vám v tom pomůže. Tato Blaženost je ta největší. Nabytí této Blaženosti je rovnocenné osvobození od akutního utrpení. Jeden žák kdysi užasl, když mu jeho Mistr řekl: „Ty jsi To, Tat tvam asi“. Ty jsi Všemohoucí a když to realizuješ, dosáhneš věčného štěstí.“ Požádal svého Mistra, aby mu vysvětlil, jak může být nejšťastnější ze všech. Mistr se ho zeptal: „Co tě podle tebe činí skutečně šťastným?“ „Tvá žena?“ Stejně jako buvol nachází cestu zpět do stáje a den co den se vrací, aby byl znovu uvázán, tak i ty se den co den vracíš ke své ženě a hledáš štěstí. Kdyby ti žena přinášela štěstí, byl bys trvale šťastný. Jsi?“ Žák odpověděl, že nikdy nebyl ve stavu věčného štěstí. Mistr řekl, že štěstí pocházející z hmotných věcí je vskutku krátkodobé.
Odkud tedy pochází štěstí? Z nadměrného bohatství? Vůbec ne. Žádná hmotná věc nemůže přinést štěstí. Hmotné věci sice bezpochyby přinášejí dočasné radosti, ale vzápětí s sebou nesou i strasti. Štěstí tedy nikdy nemůže pramenit z hmotných věcí. Pokud jsou peníze promrhány, naříkáte. Hmotné věci přinášejí chvilkové radosti, ale když je již nemáte, stáváte se nešťastnými. Ztratíte-li pár bot, jste rozladění. Jakmile je znovu najdete, jste opět šťastní. Štěstí i neštěstí jsou pomíjivé a krátkodobé. Vzestup světských myšlenek připravuje půdu pro neštěstí, ale pokud se tyto myšlenky neobjeví, jste zcela šťastní. To, že štěstí přišlo, aby zůstalo, můžete říci teprve tehdy, když se zbavíte světských myšlenek. Pokud se ego neobjeví, prožíváte nesmírnou radost. Jste blažení a toto je stav věčné blaženosti, kterému se těší sádhu. Po pobytu ve světském životě se musíte vrátit domů, do tohoto stavu Blaženosti.
Přednáška Šrí Siddharaméšvara Maharadže
GA