ADVAITA.cz

Za koncepty

Dnes - advaita

13. prosince 1979

Maharadž: Náležím podstatě všeho, a přesto ničeho. Zaujímám postoj nikoli v pohybu, ale v počátku. Vše, co říkáte, může být jedině v pohybu, ve vědomí. Já zaujímám postoj před vědomím, před pohybem. Nestarám se o vaše reakce. Souhlas a zápor bude záviset na vašich reakcích, já jsem tím ale nezaujat. Nemám žádné prostředky k prokázání své skutečné podstaty; slova vycházejí ze stavu, ve kterém jsem. Zda tato slova přijmete či ne, je na vás. Mluvím, protože jste přišli.

Tazatel: Jste ničitel těla a mysli.

Maharadž: Nezabývám se reakcemi.

Tazatel: Ale jsou tu fyziologické účinky.

Maharadž: Respektuji je, ale reakcemi se nezabývám. Je to v souladu s vaším postojem (správné, nesprávné, nedokonalé, dokonalé), že vám budou výsledky vyhovovat a reakce vás ovlivní. Slova ke mně přicházejí, protože jste tu, ale co kdo s ohledem na má slova říká, o to se nestarám. Jsem jako prostor. Vy přijdete a odejdete, já jsem nehybný, věčný, nejsem vtažen do činností pěti elementů. Nic se mě nedotýká; jsem neměnný, snažte se to pochopit. Utrpení bude vaše tehdy, pokud přijmete jakýkoliv vzorek, protože se bude vztahovat k pěti elementům. Já v této sféře nejsem. V projeveném stavu má pětielementární hra tvar a podobu, já žádný tvar nemám. A pokud vůbec, pak elementy zahrnuji, neboť vše je mnou. Ale podoba náleží elementům, nikoli mně.

Radžniš uděloval různé koncepty; mne těmito koncepty uchopit nelze. Koncepty jsou vaše; já do konceptuálního světa vtažen nejsem. Takže když se na mne díváte, nejsem osobou, jsem projevem, nikoli individualitou. Chcete-li mi přisoudit formu, bude se týkat pěti elementů a tří gun. Pět elementů se rozloží, já nezanikám. Dejme tomu, že jsem pozván, abych pobyl na nějakém místě. Místnost, ve které se budu zdržovat, se stane mou místností, ale bude mi patřit? Vše náleží pěti elementům. Základním přínosem pěti elementů je pocit „já jsem“. Když se pět elementů rozloží, „já jsem“ zmizí a osoba je prohlášena za mrtvou. Kamkoli jdu, nepřetržitě znám svůj věčný příbytek. Radžniš vykládá poznání o konceptech. Mnozí hovoří na základě konceptů, ale nikoli z pozice před vědomím. V současné době se můj skutečný stav liší; vy jste oddáni mé formě jakožto pěti elementům. Jakmile pochopíte, že toto vše je iluze, budete také ve stavu, kde není žádné odcházení ani přicházení, žádný pohyb. Dokud potřebujete své „já“, jste důležití, pokud ne, tak nikoli. Cokoli pozorujete, nepožadujte to. Princip, prostřednictvím kterého „vy jste“, je větší. V bdělém stavu „jste“, proto máte potřeby. Kde jsou potřeby za nepřítomnosti „jáství“? Na rozdíl od pocitu bytí, nevědět, že jste, je pocitem nebytí, tento stav je zdrojem klidu. Dokonalý odpočinek je ten, když zapomenete na sebe sama, pak zde není žádné trápení. Všechny potřeby vyvstávají ze stavu, kdy „vy jste“. Dokud je zde pocit bytí, toužíte po hmotných objektech. Chuť k jídlu pochází z elementu země, vnímání vychází ze vzduchu a zvuk z prostoru, ale primárním konceptem je „já jsem“. Nejprve bez vyřčení víte, že „vy jste“ (jako když se probudíte z hlubokého spánku), pak řeknete „já jsem“ a s tím přichází touha „být“. Po odchodu vitálního dechu tu není žádný zvuk, žádná řeč, žádné teplo – je to smrt, a smrt je také koncept. Nicméně vše přebývá v kvalitě potravinového výtažku, „já jsem“. Jakmile to odejde, vše je pryč. Abychom udržovali pocit bytí, produkt potravy, tak jíme, ale to není vaše totožnost.

Tazatel: Jaký smysl má usilování o realizaci? Je-li někdo realizovaný…

Maharadž: Potřebujete-li nutně na záchod, tak honem běžíte. Podobně potřeba hledajícího je hnát se za poznáním, bude pospíchat směrem k němu. Přebýváte-li nečinně v nevědomém stavu, tak i princip zůstane nečinný. Proč si přivlastňujete stavy bdění a spánku? Dějí se zcela přirozeně, jakou nad nimi máte kontrolu? Stejně tak totožnost „jáství“ – můžete si jej nárokovat napořád? Přicházíte sem ve stavu nevědomosti a mluvíte. Dokud nebudete mít pevné přesvědčení o sobě samém, musí být děláno to či ono.

Z knihy Jsem Nezrozen

GA