ADVAITA.cz

Ten, kdo spatřuje svého Gurua jakožto beztělesného, vidí i sebe jako beztělesného

Dnes - advaita

Audionahrávka 24

Dnes si připomínáme Šrí Siddharaméšvara Maharadže, jenž byl Světcem, dokonalým člověkem, tajemnou duší. V tento den můj Guru opustil tělo. To, co opustil, nyní zaplňuje celý vesmír. Jakmile zapomenete na své tělo, dostane se vám odpočinku. Zapomnění vede k odpočinku a klidu. Je to hluboká studnice odpočinku a klidu, ale není zde přítomné žádné připomínání či zapomínání. Je tu dokonalé Brahman neboli Parabrahman. Slovo Brahman se skládá ze slov „bra“, což je „slovo“, a „aham“, což je „já jsem“. Tam, kde je slovo, musí být rovněž přítomen pocit bytí. Slovo vyžaduje posluchače. To, co jste, je vědomí — Brahman, jež bylo označeno tisíci jmény. Všechna tato jména popisují jeho původ a aktivitu. Zároveň popisují také zmizení vědomí sebe sama. V nepřítomnosti Sebepoznání pokládáte zánik svého vědomí za smrt. Vidíte mrtvé tělo, ale toto vědomí neumírá. Vědomí je neviditelné. Nemůže zemřít. Nemá žádnou formu.

Náš pocit bytí v těle je znakem přítomnosti projeveného Brahman v těle. Místo abychom se ztotožnili s Brahman, považujeme se za tělo, což vede k mizerné existenci. Na základě slov od Gurua je poznání „vy jste“ v těle bezforemné, soběstačné a plné světla. Všech deset směrů je ozářeno jeho světlem. Toto osvětlení je známé jako svět. Nevědomá bytost toto nedokáže pochopit. Realizovaná bytost zná sebe sama jako Parabrahman. A její vědomí je reklamou Parabrahman. Náš Sadguru je Parabrahman. Viditelné stejně jako neviditelné se Parabrahman nemůže nijak dotknout. Ve skutečnosti je vše vyjádřením Parabrahman. Všechny činnosti se dějí díky vitálnímu dechu za přítomnosti vědomí. Vitální dech a vědomí nemají žádnou formu. Vědomí v těle není individuální povahy, je ryzí láskou. V této lásce není žádná dualita. Protože tu není žádná dualita, nelze prohlásit, že láska uctívá sebe samu. Tato láska je plná blaženosti a z toho důvodu plná radosti. Celý vesmír je vyjádřením této lásky. Pohled Realizované bytosti se jeví jako celý vesmír. Tato Sebeláska se stejnoměrně objevuje od červa až po Brahman.

Tam, kde je vědomí, je i forma, která ho vyživuje. Tělo je forma vzešlá z potravy. Potravinové tělo udržuje vědomí. Jednobodové, plně soustředěné uctívání Gurua jakožto Parabrahman je známkou milosti Gurua, jež je udělena žákovi. Hledající, který považuje tělo Gurua za samotného Gurua, zůstává lapen ve své tělesné totožnosti. Ten, kdo spatřuje svého Gurua jakožto beztělesného, vidí sebe rovněž jako beztělesného. Ten, jehož Guru je oceánem klidu, se sám uvědomuje jako oceán klidu. Toto se stává možné, neboť ve skutečnosti žák a Guru jsou totéž. V jednotě nemohou být charakteristické rysy rozdílné. Vědomí jak muže, tak ženy je stejné. Ano, jsou zde tělesné rozdílnosti, ale nikoliv ve vědomí. Láska k Já je láskou a nic než láskou. Láska nemá žádnou formu. Ačkoli je bezforemná, projevuje se v mnoha formách. Protože je beztvará, není ovlivněna žádným hříchem či zásluhou. V této promluvě je naznačena přirozenost a význam vědomí. Vědomí znamená poznání, náš pocit bytí. Je také láskou k Já a potvrzením existence beze slov. Ráno hned po probuzení není zpočátku žádné slovo přítomné. Potom se objeví mentální předzvěst „já jsem“. Co zde však je před samotným probuzením? Je tu klid, neboť zde nenastává žádný vznik ani zánik. Po probuzení však začnete počítat se svým tělem a považovat ho za svou formu. Kvůli tomu musíte neustále usilovat o to či ono. Ten, kdo nabyl přesvědčení, že jeho Guru je Absolutno, dosahuje stejného postavení jako Guru. S takovou vírou si uvědomíte sebe sama jako Paramátman. Oddaný, Bůh a Guru — slova jsou odlišná, ale všechna značí jedno a to samé.

Vezměte si příklad snového stavu, kdy ve snu cítíte, jako byste byli probuzení, a pak se s tímto falešným probuzením objeví snový svět. Snový svět trvá tak dlouho, jak dlouho trvá falešné probuzení. Snící postava nevytváří svět ani ho nerozpouští. Sen se rozpustí v něm. Sen zmizí, jakmile zmizí falešné probuzení. S pravým probuzením se svět rozpustí v Brahman. Avšak vaše tělesná totožnost vás dovedla k spoustě problémů a obtíží. Ve skutečnosti nemáte žádnou formu, jste zářní. To je vědomí, není zde žádná další hmota. Jakmile jste obeznámeni s tímto vědomím, uvědomíte si projevené a neprojevené, které je celistvé a kompletní. Rozsáhlý svět se všemi životy v něm vychází z vašeho pocitu bytí. Váš pocit bytí značí pocit probuzení. Věnujete pozornost tomu, co je viděno. Nazvěte to snem. Nedáváte pozornost tomu, kdo to vidí. Sen není nic než vaše falešné bdění. Pokud se doberete podstaty snu, poznáte původ a fungování vašeho vědomí. Díky tomu se již nikdy nebudete obávat smrti ani zrození. To, co vyplňuje prostor, je vaše vlastní existence. Když víte, že jste, toto „jáství“ vyplňuje celý prostor. A potom máte zkušenost této naplněnosti. Můžete nazývat svoji zkušenost buď „s vlastnostmi“ či „bez vlastností“. Nejdřív bylo žákovi řečeno, aby uctíval z důvodu pročištění. Jestliže odstraníte kameny, zeminu a prach, dostanete se k čiré vodě. To je vyhloubení studny. Podobně uctívání a opakování mantry se provádí proto, aby se tím očistilo vědomí. Recitujte potichu mantru, která vám byla dána. Pokud tak činíte, stane se časem mantra zajedno s vámi. Vaše tělo bude rezonovat touto mantrou. Bude vnímána po dotyku. Vaše opakování by mělo dojít až sem. To je síla opakování mantry. Díky tomu se projeví vaše pravé Já a poznáte, jak Já splyne s Absolutnem. Stále máte pochybnosti, co se týče poznání, kterému nasloucháte již dlouho; jak vás mohu označit za nevědomé? Máte pocit, že jste duchovní bytosti a že máte poznání, ale vaše tělesná totožnost a připoutanosti ne a ne zmizet. Cítíte připoutanost k tělu a ke svému nepatrnému vlastnictví. Pak není překvapením, že ani vaše připoutanost k příbuzným není dosud překonaná. To vše je kvůli vašemu přesvědčení, že jste svým tělem. Svoji blaženou přirozenost poznáte až tehdy, kdy spatříte sebe sama bez své formy. Koncept smrti vás už potom nebude nijak děsit. Dokud máte strach ze smrti, nemáte plné poznání, dokonalé poznání Já. Jakmile Džňánin ví, kdy dojde k odchodu jeho těla, pak jeho radost v tuto dobu odchodu nelze popsat. Vitální dech opouští tělo a splyne se zemí a okolním prostorem. Bytí se stane záhy nebytím.

Náš pocit bytí je pociťován až tehdy, když jsou společně přítomny jak potravinové tělo a vitální dech, tak i vědomí. Jakmile se tyto tři oddělí jeden od druhého, je zde Parabrahman, jež je za všemi projevy. Víra ve svého Gurua značí víru v jeho slova, že „jste Brahman“. Ten, kdo si připomíná slova Gurua, je bezforemné Brahman. Taková bytost nemá strach ze smrti. Ať se stane cokoli, z ničeho nemá obavy. Je prosta myšlenek a starostí. Díky poznání Já je zbavena všech problémů existence. Veškerá zneklidnění zmizela. Celá existence je vaším vlastním vyjádřením a bez vás zde nic není.

Z knihy Tat Tvam Asi