Nová kniha:
Jóga Vásištha jako audiokniha. Vynikající dílo Jóga Vásištha je nově k dispozici jako audiokniha. Přesněji řečeno na níže uvedených odkazech se před pár dny začalo se zveřejňováním audionahrávek. Cílem je postupně namluvit celou knihu.
www.samhita.cz --- youtube --- spotify --- podcasts apple
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Dokud existuje dualita, je tu strach
3. 3. 2026 - advaita
Maharadž: Jak se přihodí neduální uvědomění? U takové bytosti, jejíž postoj transcenduje stav individuality a vstupuje do stavu čajtanja, ryzího a neduálního uvědomění, kde není nic dalšího, čeho by si mohla být vědoma kromě tohoto ryzího uvědomění. Zatímco ve stavu duality vidí individualita všude kolem jen chaos. Naproti tomu ve stavu realizace své pravé podstaty zůstává její pocit bytí v nesmírném klidu. Všechny touhy pak u ní navždy vyhasly. Tam, kde není nic druhého, kdo by po čem toužil? Ten, kdo dosáhne stav bezžádostivosti, je osvícenou bytostí. Vědění o sobě se pak zcela utiší a všechny jeho potřeby skončí. Končí i potřeba existovat jako lidská bytost, což je stav Parabrahman.
Dokud existuje dualita, je tu strach
Stejně jako strom nemá využití sám pro sebe, ani Džňánin, jehož mysl splynula s neduálním uvědoměním, nepotřebuje žít sám pro sebe. Stává se niškama Parabrahman, bezžádostivým Pánem vesmíru. Aby bylo možné toužit, musí tu být dva – ten, kdo něco hledá a hledaný objekt. Jaká touha může vyvstat v Džňáninovi, u kterého zmizela představa čehokoliv dalšího a který chápe, že vše je Jedno Jediné? Džňánin nevnímá žádný projev neboli vnější svět jako něco od sebe odlišného.
Jak se přihodí neduální uvědomění? U takové bytosti, jejíž postoj transcenduje stav individuality a vstupuje do stavu čajtanja, ryzího a neduálního uvědomění, kde není nic dalšího, čeho by si mohla být vědoma kromě tohoto ryzího uvědomění. Zatímco ve stavu duality vidí individualita všude kolem jen chaos. Naproti tomu ve stavu realizace své pravé podstaty zůstává její pocit bytí v nesmírném klidu. Všechny touhy pak u ní navždy vyhasly. Tam, kde není nic druhého, kdo by po čem toužil? Ten, kdo dosáhne stav bezžádostivosti, je osvícenou bytostí. Vědění o sobě se pak zcela utiší a všechny jeho potřeby skončí. Končí i potřeba existovat jako lidská bytost, což je stav Parabrahman.
Dokud si myslíte, že to znáte, neznáte to!
V tomto věku temnoty, kalijuze, neexistuje událost, která by nepřinášela disharmonii nebo chaos. Nežádám od nikoho potlesk, blahořečení, ani uznání. Slovo Sadguru značí Toho, kdo vstřebává a reprezentuje vše. Jsem zosobněním slov mého Sadgurua, díky jehož milosti má prostá slova vyzařují hlubokou moudrost. Mé promluvy nepotřebují ověření svatými texty ani osvědčení od žádných učenců.
Pokud je třeba mé promluvy ověřovat nebo dokazovat, berte je za nepravdivé; takovému hledajícímu by tyto pokyny neprospěly a nepoznal by mne. Má pravá podstata není poznatelná ani Šivovi. Vír máji, iluze, je všude kolem mě, ale nijak se mně nedotýká. Nebude mi schopen ublížit ani Pán Šiva, jenž je tvůrcem konečného rozpuštění vesmíru.
Dokud existuje dualita, je tu strach. Dualita je zde pouze tehdy, když je tu vědění o sobě. Jakmile tento pocit bytí ustane, je tu skutečnost. Hledání končí, jakmile je to, na co poukazuje Guru, poznáno jako vlastní intuitivní zkušenost. To je popravdě Advaita neboli nedvojnost. Má vlastní existence je vždy zde; nevyrušena. Proto nejsem řízen společenskými normami. Nemám potřebu dodržovat pravidla nebo je porušovat.
Čajtanja, univerzální vědomí, nemá žádnou formu. Pocit bytí tu může být, nebo také nemusí. Když se v těle objevil spolu s dynamickým vědomím, přijali jsme tělo za svou podstatu. Tato mylná představa není vaším původním rysem. Kvůli zvyku se tato mylná představa zrodila jako „já“ a „moje“. Vesmír je poháněn energií vědomí. Třebaže přijímáme tělo a mysl za svou podstatu, bojovali jsme o jejich stvoření?
Je toto zrození mé? Nebo je to jen připomínka? Anebo je to znak spojení Prakrti a Puruši? Konflikt mezi pěti elementy je neustálý. Naše zakoušení obtíží je bezforemné stejně jako Prakrti a Puruša. Vědomí i blaženost jsou bezforemné. Tedy i potíže vznikající z vědomé blaženosti v důsledku spojení mužského a ženského principu jsou bezforemné.
Naše vědomí zapomínáme ne proto, že je omezené, ale proto, že je rozsáhlé. Když zapomeneme na svá těla, nabýváme skutečný odpočinek, jako v hlubokém spánku. Když se vědomí sebe a mysl pohrouží do nějaké činnosti, jsme v klidu, i když jsme zcela bdělí. Nedochází k žádnému vyrušení způsobenému jakýmkoliv slovem či myšlenkou; mysl je zapomenuta.
Když máme tělo, víme, co jsme. Stejné jasné pochopení musí nastat, když tu tělo (tělesná totožnost) není. Toto poznání je mimo intelekt. Musíme pochopit, že ve skutečnosti nejme přítomni a to, co je přítomné, je zpráva o naší existenci („já jsem“).
Velebíme Íšvaru, ale i on má touhy. Jedině Sadguru je bez tužeb. Oko poznání v otvoru Brahman se zdá být otevřené a aktivní. Jelikož je má pravá podstata neviditelná, nepřipadá v úvahu, aby se stala viditelnou. Mluvil jsem o sobě tolik, ale ve skutečnosti sám sebe neznám (jako objekt).
Přednáška Šrí Nisargadatta Maharadže