ADVAITA.cz

Snažte se vybavit si to, kdy jste nezakoušeli tělo

20. 1. 2026 - advaita

Audionahrávka 16

15. listopadu 1979

Vědomí nemůže zemřít, protože nemá žádnou viditelnou formu

Átman značí „my“. Jiná jména jsou Paramátman bez pocitu bytí neboli Parabrahman. Slova jsou používána k tomu, abychom se obeznámili se světem, a tímto způsobem probíhají činnosti. Nejsme ve skutečnosti ničím jako mysl. Mysl není nic než dojmy navršené od narození na hrubohmotném těle. Potravinové tělo přijalo formu, která se označuje jako muž nebo žena. To však platí, dokud přetrvává forma. Pamatujte si, že když tu není žádná forma, není tu muž ani žena. Je to mysl, která říká, že tvar těla je mou formou. Všechny naše činnosti probíhají v souladu s tvrzeními naší mysli. Díky bhakti józe nebo uctívání či zasvěcení od Gurua dojde individuální duše k poznání, že není tělem, a je naopak Šivou, Bohem. Být Šivou značí být svobodný a svatý. Dokud jsou výroky mysli pokládány za pravdu, jste nazýváni individuální duší (džíva). Individuální jáství znamená „já jsem jako toto“. Bůh (univerzální stav Šivy) říká, abyste považovali svou tělesnou totožnost za bezvýznamnou. Naše běžná praxe je následovat svou mysl. Když říkám „toto je můj názor“, tak to značí to, co prohlašuje moje mysl. Ztotožňujeme své Já se svou myslí. Paramátman je samojediné, vše-jediné. Označení jako „samojediné“ znamená, že zde není nic, co by mu dělalo společnost. Paramátman nemá společnost nikoho a ničeho. V Paramátman je nepřítomen i pocit bytí. Paramátman nemá koncept „já jsem jako toto“. Paramátman nemá společenství ani jednoho konceptu. Koncepty, ideje a mysl, to vše je jedno a to samé. Ego znamená přivlastnit si konání činnosti. Všechny činnosti jsou výsledkem tří gun (sattva, radžas, tamas). Já (Atmán) je před třemi gunami, nemá pocit bytí, není si vědomo své existence. Já je zářné a tak úplné, že zcela nic nepotřebuje. V této úplnosti není místo pro žádný pocit bytí. Paramátman si není vědomo svého vlastního bytí. Já je beztvaré, bezforemné, tudíž bez pocitu bytí. Já je prosté myšlenek, z toho důvodu neříká „já jsem“. V Já neexistuje žádná mysl.

Vy jdete po duchovní cestě. Nyní o sobě řekněte, čím jste byli, než jste měli tělo. Povězte, co jste před tímto nabytím těla? Co o tom můžete říci? Tato vaše beztělesná zkušenost je být Paramátman, Jediné, vše-jediné, úplné (niščanga, paripurna, nirakáša, nirvikalpa, paramatma). Je to, když zde neexistuje vaše představa muže či ženy. Dokud je zde tělo, je tu také totožnost muže nebo ženy. S formou vyvstávají myšlenky a následně problémy. S myšlenkami se objevují neustálé potřeby, které jsou vždy spjaty s formou muže či ženy. Potřeby jsou vyjádřením naší neúplnosti. V Já je koncept muže či ženy nepřítomen. Dokážete tomu uvěřit na základě své vlastní zkušenosti? Máte zkušenost sebe jakožto beztělesného? Nyní po jistou dobu zakoušíte to, že máte tělo. Svou existenci uznáváte od data, kdy se objevilo tělo, a uplynulé roky od tohoto momentu označujete za svůj věk. Když jste byli bez těla, neměli jste zkušenost času či doby trvání. To je pro vás nejpřijatelnější fakt. Navzdory tomu však pokládáte výroky mysli za pravdu a to, co mysl prohlašuje, za svou formu. Všechny vaše činnosti se dějí s tímto chybným pochopením. Já není ničím svázané, žádným z výše uvedených důvodů.

Víte, že jste existovali bez těla, a nyní vám vykládám o vás, o vaší pravé přirozenosti, kdy tady máte tělo. Každá živá bytost nakonec zemře. To je konečné naplnění v životě. Dejme tomu, že nyní pochopíte a žijete to, co jste si zde vyslechli. Znamená to, že se stanete Světcem. Podívejme se na to, co se stane Světci v okamžiku tzv. smrti. V okamžiku úmrtí, kdy životní dech opustí tělo, se tělo oddělí a Světec si to užívá a má stále větší radost. Vědomí v potravinovém těle se stane bez pocitu bytí (nirguna). Vědomí pozbývá svůj pocit bytí. Oddělení životního dechu od těla je radostné. Stejně jako vychladne voda v nádobě, když je nádoba odebrána z kamen, tak i pocit bytí v potravinovém výtažku se oddělí od těla. V okamžiku smrti tělo ztratí svou teplotu a vychladne. Co se stalo? Vědomí z těla zmizelo. Je se třeba podívat na to, kam se vytratí vědomí po smrti těla. Vezměme si příklad s horkou vodu. Když plamen v kamnech vyhasne, voda pomalu vychladne. Kam se ono teplo podělo? Kde je teplo, když voda vychladne? Kam zmizelo? Když byla voda vařící, nebylo možné se jí dotknout. Ale když vychladne, můžete se jí snadno dotknout a nic se nestane. Vytracení vědomí z těla je podobné jako vymizení tepla z vařící vody po jejím odstavení z kamen. Dokud je vědomí v těle, žádá si pravidelný příjem potravy po zbytek života. Dokud tu je přísun potravy, víte, že jste. Ale když tu není, vaše vědomí, že jste, zmizí. Kdo je zde mrtev, když životní dech odejde a vědomí sebe sama zmizí? Vidíme mrtvé tělo. Běžně se říká, že to je tělo mrtvé osoby, ale není to pravda. Vědomí není mrtvé. Vědomí nemůže zemřít, protože nemá žádnou viditelnou formu. Může horko ve vařící vodě zemřít? Má formu, která je viditelná? Šťastlivci to hned sepne. Kdo je tím šťastlivcem? Opravdový hledající, který cítí naléhavou potřebu dobrat se pravdy. Je mnoho hledajících, ale tím opravdovým je jen jeden ze statisíce. Ten, kdo má naléhavou potřebu Sebepoznání, je vskutku vzácný. Je mnoho oddaných, ale necítí naléhavou potřebu. Duální uctívání je jim přirozené. Věnujte tomu pozornost a připomínejte si to. Odevzdejte svou pozornost k nohám svého Gurua. Potom dojdete k osvobození ještě v tomto životě. Vaše mysl se nedokáže vzdát svého ztotožňování se s tělem. Nezapomeňte, že každou živou bytost čeká smrt. Jiný název pro smrt je čas nebo doba trvání. Známe hodinu a minutu času svého narození. Podobně poznáme hodinu a minutu, kdy životní dech opouští tělo umírajícího člověka. Novorozenou formu označujeme jako dítě. Poté dojde k růstu těla a rozvoji mysli dítěte. Po určité době dítě roste a roste, až nakonec zemře. Proč k tomu došlo? Bylo tomu tak kvůli nedostatečnému přísunu potravinového výtažku či jinému důvodu. Stejně jako olej v lampě postupně vyhoří, podobně se vypotřebuje potravinový výtažek těla. Toto hoření dává teplo, horko. Vědomí zůstává, dokud pokračuje spalování potravinového výtažku. Někdy kvůli nemoci dochází k poruše potravinového výtažku a důsledkem toho nastane rychlé zestárnutí, což vede k vyhasnutí života. Životní dech odejde a vědomí sebe sama zmizí. Avšak nevědomý jedinec říká, že odešlo, aby se znovu narodilo. Pro Světce je to blažená událost, kdežto nevědomé osobě to přináší strach a paniku. Nevědomá osoba vidí hrůzné obrazy v závislosti na tom, jakých konceptů se drží. Avšak oddaný spatřuje Světce a bohy. Jiní vidí posla boha smrti. Hříšník zří zlo a hrůzu. Světec je mimo hřích a zásluhu. Světec, jenž je znalcem pravdy, zakouší blažený klid. Když životní dech opustí tělo, vědomí zmizí podobně jako teplo těla. Všeprostupující vědomí je mimo přicházení a odcházení. Ale k tomu, abyste to všechno znali a zakoušeli, musíte mít Sebepoznání. Je zde mnoho těch, kdo uctívají boha, ale jak nakonec skončí? Skončí ve spárech smrti. Pro nevědomého je koncem smrt. Vědomí sebe sama je kvalitou potravinového výtažku. Není-li tato kvalita dostatečná, toto vědomí tu není. Když tu není vědomí, není tu ani životní dech. Ovšem Světec realizuje ničím nedotčené, neposkvrněné Já (Nirandžan, Nirgun, Parabrahman, Swarúpa), jež je před tímto vědomím. Snažte se vybavit si to, kdy jste nezakoušeli tělo. Jaké byly vaše starosti a problémy? Kdo byli vaši příbuzní? Jaké jste měli připoutanosti? Nikdo z vašich blízkých vám toto neřekne. Zde hovoříme o vašem stavu před početím. Tyto verše, které jsou zde recitovány, popisují vaši přirozenost před početím a stejně tak jste Tímto i nyní. Jste úplní ve všech směrech, zcela svobodní bez jakékoliv svázanosti. Vaší svázaností je přesvědčení, že jste tělo neboli muž či žena. Na jedné straně říkáte: „Já jsem Brahman,“ a na druhé straně tvrdíte: „Já jsem takový a takový.“

Máte-li plnou víru ve svého Gurua, nezakusíte smrt. Stejně jako neumírá teplo ve vařící vodě, když voda vychladne. Když životní dech opustí tělo, vědomí neumírá, ale jen ztrácí svůj pocit bytí. Toto vědomí označuje vaši přítomnost, ale ten, kdo poznává, že je, je Paramátman. Díky vědomí přichází Paramátman k poznání, že Ono je. Poznání neboli vědomí sebe sama je kvalita potravinového výtažku, a vy musíte poznat své Já. Ve svém životě možná potřebujete spoustu věcí, ale proč nepoznáte to, co jste a jaká je vaše přirozenost předtím, než si všechny ty věci opatříte? Nyní musíte poznat svou totožnost a věčnou identitu, která s vámi zůstává napořád. Laciná přání jsou uspokojena rychle, avšak uspokojení těch vskutku hodnotných zabere čas. Musíte poznat svou pravou totožnost, a pak získáte to vzácné. Je důležité poznat svou věčnou identitu. Když ke mně přicházejí návštěvníci, varuji je, že pokud je opravdu zajímá to, co je zde řečeno, dojde k tomu, že pozbydou všechny naděje, touhy a chtění. Ztratí o ně zájem. Jaký bude zisk z tohoto duchovního hledání? Když nabydete toto poznání, budete vědět, že nejste ani životním dechem, ani vědomím sebe sama, a uvědomíte si své pravé Já, které je před početím. Jaké byly vaše potřeby a problémy před početím? Kde je místo pro touhy, naděje a chtění, když si uvědomíte své Já? Pro opravdového oddaného Paramátman jsou touhy, naděje a chtění zbytečné. Touhy toho, kdo je připoután k tělu, jsou nekonečné. Neznamená to však, že se Sebepoznáním budete zbaveni činností. Vezměte si příklad. Když se ráno probudíte, pospícháte na záchod. Nemůžete říct, že jste realizovaní, a tudíž se lze potřebě vyhnout. Když vědomí neboli poznání obdrží Sebepoznání, začnete být osvobozeni od všeho poznání. Když si uvědomíte, že jste před veškerým poznáním, není ve vás místo pro žádné touhy, naděje ani chtění. Světské aktivity nejsou určeny pro realizovanou bytost. V jejím případě tu nejsou žádné aktivity, ale pouze dění. Toto je přímé poznání každé živé bytosti. Jediným problémem je zaslepení, chtíč, připoutanost k osobnímu vědomí. Není právě toto vaší zkušeností? Odevzdání se Guruovi přinese probuzení se z této neskutečnosti a vaše vědomí pomalu pozbyde svůj pocit bytí.

Díky Guruově milosti žák ztratí svůj pocit bytí ještě během doby, kdy je plně naživu. V momentu setkání stálosti (nepohybu) a vrtkavosti (pohybu) je intelekt zmaten. Jste-li připraveni spolehnout se plně na má slova, buďte přesvědčeni, že nejste tělesná forma. Já jsem tím, kvůli čemu jsem začal vědět, že jsem. Já jsem tím Vědomím. Životní dech nemá tvar, ani mysl nemá tvar a vědomí nemá tvar. Avšak mysl přijala tělo za svou formu. Mysl, která se žene za radostmi, zakouší v důsledku ztotožňování se se svým tělem bolest. Nelze natrefit na boháče, který by byl skutečně šťastný. Milionář měl deprese a zastřelil se svým revolverem. Byl přitom tak bohatý. Byl však šťastný? Neslyšeli jste o bohatých lidech, kteří si pod polštář ukrývají zbraň? Jediným řešením těchto všech problémů je následovat svého Gurua a vzdát se ztotožňování se svým tělem a začít se identifikovat s vědomím jakožto Bohem, Brahman. Vaše věčné pravé Já je Sadguru, Paramátman.

Připomínejte si to.

Z knihy Tat Tvam Asi