ADVAITA.cz

Považujte „já jsem“ za osud

2. 12. 2025 - advaita

Považujte „Já jsem“ za osud

22. prosince 1979

Maharadž: „Já jsem“ vás drží krok od skutečnosti. Abyste ji realizovali, nepovažujte se za tělo – žádné tělo, tudíž žádné jméno. Snažte se pouze být; to je vaše pravé Já. Dokážete se právě teď popsat, aniž byste se považovali za tělo a jméno? Toto tělo je zde díky pěti elementům.

Slova plynou a vy tvrdíte „to je moje mysl“. Tělo a mysl nejsou vámi. Jsou tu kvůli pěti elementům, třem gunám a principům Prakrti a Puruša. Ve všech je přítomna tato „desítka“ (5 + 3 + 2). S jejím příchodem se objevuje váš pocit bytí, poznání „já jsem“. Vy tím vším ale nejste. Pět elementů vytváří tělo, zatímco tři guny umožňují činnost. Když víte, že existují a vy jste od nich odděleni, pak ztratíte (pocit) těla a mysli.

Tazatel: Když tu není tělo a mysl, tak jsme vším?

Maharadž: Považování se za „jáství“ (individuální entitu) je mizérie. Jakmile je pryč, jste všeprostupující, tělem neomezení.

Tazatel: K pochopení tedy není potřeba žádné úsilí?

Maharadž: Žádné úsilí. Kvůli svým sklonům však nedokážete setrvat bez vynakládání úsilí. K čemu je vyžadováno úsilí? Víte, že „vy jste“. Přijímáte potravu, abyste udrželi tělo a jeho aktivity naživu. To, že jste se dozvěděli, že „vy jste“, je mizérie. Nicméně potravinový cyklus pokračuje, takže nevědomky pokračuje úsilí, třebaže ho nemusíte chtít. Tento pocit bytí je díky pěti elementům, nemáte nad ním žádnou kontrolu, přestože přijímáte potravu, abyste byli. Pocit bytí přichází spontánně a spontánně odejde, ale stejně ho ochraňujete, a tak pokračuje. Jak se pocit bytí objevil? Objevil se nevědomky, vynaložili jste na to úsilí? Co tedy jste? Díky pěti elementům víte, že „vy jste“. Bez nich nejste, takže co jste? Prozatím přijměte sebe sama za pocit bytí, neoddělujte ho od světa. Vy, pocit bytí a svět jsou jedním, vy však nejste tělem. Jste kvůli vašemu pocitu bytí (sattva); když odejde, odejde svět.

Tazatel: Vytvořil jsem svět já?

Maharadž: Ano, nevědomky jste ho vytvořil, nevědomky a bez úsilí také odejde, obojí je spontánní – s pocitem bytí je také svět. Tento samotný pocit bytí je Bhagaván, Bůh. Nač chcete vynakládat úsilí? Proč? Kvůli Máji, Primární iluzi. Vaše sebeláska je iluze (Mája), proto všechny ty činnosti. K veškerým aktivitám dochází kvůli tomu, že víte, že „vy jste“. To samo je iluze (Mája), sebeláska.

Tazatel: Jaký je rozdíl mezi činnostmi nevědomé osoby a činnostmi světce?

Maharadž: V případě nevědomé osoby je motivačním faktorem sebeláska, zatímco v případě Džňánina, za nepřítomnosti sebelásky, Máji neboli poznání „já jsem“, zde není žádný svět. Džňánin, který zná tuto skutečnost, vidí svět jako zbytečnou iluzi, to je vše. Pro Džňánina nemá poznání žádnou formu, žádné jméno, zatímco nevědomá osoba se považuje za skutečnou. Kvůli vašemu poznání bude docházet ke všem činnostem a veškerému utrpení. Všechno utrpení vzniká kvůli sebelásce. Milujete sami sebe, proto cvičíte hatha jógu.

Tazatel: Trpí Džňánin?

Maharadž: Džňánin nemá jméno ani formu, takže kdo je zde, kdo by trpěl? Sebeláska je spontánní; nemůžete mít nad ní žádnou kontrolu, přesto vše, co děláte, činíte pro ni. Jak jste přišli na tento svět? Kvůli sebelásce, nemůžete se jí vyhnout. Možná si myslíte, že jste konatel, ale nejste.

Tazatel: Ve skutečnosti netrpím, takže je to tak, že si jen myslím, že trpím?

Maharadž: Ano, netrpíte, jen se domníváte, že je tomu tak. Dokud je zde tato primární iluze, sebeláska neboli Mája, nemůžete se tomu vyhnout. Bolest a potěšení jsou zde kvůli pocitu bytí. Cítili jste bolest a radost za nepřítomnosti pocitu bytí? Všechny zkušenosti jsou kvůli pocitu bytí. Bude dělat to, co má rád. Přichází spontánně a rovněž spontánně odchází.

Tazatel: Takže nad utrpením neexistuje kontrola?

Maharadž: Ne, dokud se považujete za tělo.

Tazatel: Ale nad tím nemám žádnou kontrolu.

Maharadž: Jakmile pochopíte, že nejste tělo, pak trpět nebudete.

Tazatel: Nebudu trpět, ale činnosti poběží dál?

Maharadž: Činnosti nejsou vaše, ale pěti elementů. Dokonce i projev toho, že „vy jste“, je díky nim.

Tazatel: Nevědomost je rovněž kvůli pěti elementům, jakou kontrolu tedy mám? Jak se zbavím nevědomosti?

Maharadž: Nesnažte se jí zbavit. Pochopte ji a ona odejde. Jakmile máte potřebu přebývat se sebou samým, vše je spontánní. I potřeba pochopit nevědomost by měla přijít spontánně. Potřeba přijít sem (do Ketwadi) je také spontánní, třebaže se domníváte, že jste přišel dobrovolně. Spontánně pochopíte, že vy jste Absolutno, o tom není pochyb.

Tazatel: Toto vše je nevědomost a vše je spontánní. Je ale za účelem pochopení potřeba nějakého úsilí?

Maharadž: Potřeba přijít sem je spontánní; přivedla vás sem, třebaže si myslíte, že jste sem přišel na základě své vlastní volby. K čemu zde dochází? Všechny tyto promluvy vám do sebe zapadají, a tak říkáte „pochopil jsem“.

Tazatel: Nemusím vynakládat žádné úsilí, abych se zbavil nevědomosti?

Maharadž: Nicméně máte poznání, že „vy jste“. Nejste tím, za co se považujete, jste všeprostupující.

Tazatel: Mám v tom nějakou roli? Jaká je?

Maharadž: Jen buďte přesvědčen o tom, že nemůžete dělat nic. Vaše podstata je ale taková, že i když nemáte volbu, budete pokračovat v činnosti.

Tazatel: Mají Světci pocit bytí?

Maharadž: Ne.

Tazatel: Když tedy nevědí, že jsou, co mohou dělat pro ostatní?

Maharadž: Můžete „vy“ něco udělat?

Tazatel: Takže pocit bytí je mým utrpením.

Maharadž: Ano. Uctívejte pocit bytí, který není nic než utrpení. Uctívejte mizérii a ono jí bude čím dál méně. Uctívání vám také pomůže zbavit se samotného utrpení. Toto samotné „já jsem“ je utrpením, využijte ho, jak je vám libo. Pokud chcete, můžete jej brát jako prarabdhu (osud).

Tazatel: Má Maharadž pocit sebelásky?

Maharadž: Nepotřebuji ho. Láska je všudypřítomná, celý svět je vyjádřením sebelásky („já jsem“), kdo ale miluje? Je to láska samotná. Protože zde není žádné „já“, není tu žádný pocit „já miluji“. Ten, kdo má stále individuální totožnost, může být chycen, já jsem však všeprostupující, jak mne můžete dopadnout? Ta entita, která je narozena, musí trvat na poznání, jinak ho mít nemůžete. Kladete otázky. Vše, co vím, víte stejně tak vy. Odkdy se objevil pocit bytí? Věnovali jste tomu někdy pozornost? K tomu, aby lidé nabyli toto poznání, by měli jít ke zdroji, kde vyvstalo, což nečiní. Měli by jít zpět a zjistit, jak se to odehrálo. Jděte na začátek, abyste pochopili konec. Jaká je ukázka vašeho poznání?

Tazatel: Poznání světa.

Maharadž: Má zkušenost je taková, jako by mé tělo bylo v ohni. Není v pořádku, proto je zde doktor. Co doktor pochopí? Je lepší to zakusit. Jak k tomu dochází? Je to kvalita? Je to kvůli sebepoznání? Můžete tvrdit, co chcete, přesto necítím žádnou bolest. Nemám dostatek síly na to, abych se posadil, když si však sednu, mluvím; nemám touhu po ničem. Krišna řekl: „Jsem vším, můj pocit bytí značí vše.“ Dále řekl: „Vše, co vidíte, je Já. Uctívejte to, protože vše je má forma.“ Jogíni, kteří žili dlouho, trpěli kvůli konceptům. Co mohli učinit ohledně tvoření a zániku? Všechny činnosti jsou díky pěti elementům, jakou nad nimi můžete mít kontrolu? Někteří (jogíni) tvrdí, že se vrátí zpět v příštím zrození. Já ne. Vše, co vidíte, je mnou, já jsem zde, vždy. Pocit bytí je kvůli hře pěti elementů. Je utrpením. V oblasti vědomí neexistují žádná pravidla. Chudí se stávají bohatými a bohatí se stávají chudými, nemůžete na to říci nic.

Z knihy Jsem nezrozen