ADVAITA.cz

Pevné přesvědčení o své skutečné přirozenosti je to nejlepší, co může být

7. 10. 2025 - advaita

Přednáška 41

„Proces tvoření, vyživování a zničení byl vysvětlen. Avšak Nejvyšší Já je takové, jaké je, tedy bez atributů a bez tvaru.“ (Dasboadh, oddíl 10, kapitola 6, verš 1)

Co máme na mysli, když mluvíme o tvoření, vyživování a zničení světa? Co míníme duchovním pochopením? Čtrnáct druhů učení a šedesát čtyři oblasti světského poznání (umění) je určeno k živobytí, tedy v zájmu světské existence. Když si nevíme rady se svou bolestí, tak ze strachu vyhledáme doktora a užíváme od něho předepsané léky. Doktoři studovali medicínu opět pouze za účelem pozdějšího výdělku na živobytí. Takže medicína je světské poznání. Hloupost hloupých přináší chytrým zisky. Studium za účelem vydělání peněz na živobytí za každou cenu, tedy ať se děje co se děje, se nazývá Avidja (falešné poznání). Motivací obou, tedy jak učitele, tak i studenta, je mít prospěch a užitek z tohoto typu studia. Co znamená pochopení pravého Já či skutečné poznání? Dochází k němu, vyrovnáte-li se s otázkami typu ´Jak byl vytvořen tento svět?´, ´Jak funguje?´, ´Jaká bude jeho budoucnost?´, ´Kdo (Co) je Bůh, jenž je tu před vším ostatním?´ Světský člověk nemá nic co do činění s tímto druhem studia. Pravé poznání se zabývá stavem všech bytostí a stvořitelem všech. Strávíte-li celý svůj život tím, že se budete starat pouze o svůj žaludek, pak se chováte jako zvíře. Tento druh životního naplnění je určen pro lidi nízké úrovně. Lidé nad ničím nechtějí přemýšlet. Rozjímat nad vznešenými záležitostmi, jakými je duchovní poznání, náleží velkodušně smýšlejícím lidem. V duchovním výkladu je vysvětlováno poznání o vašem Já a o principu vesmíru (v nás), a to se nazývá skutečným poznáním.

Zde se aspirant ptá svého Mistra na svou identitu a na totožnost Boží. Mistr mu začne vysvětlovat, že se nenachází mimo tělo, a aby rozlišoval mezi tím, co je Já a tím, co Já není, a tím pádem odhodil všechno, co není. Potom pochopí, kdo je on a kdo jsem já. Ve škole se nejprve učíme sčítat a pak odčítat. Z toho důvodu je třeba se také naučit odhazovat (odečítat). Odečtěte mysl, intelekt a jemné tělo, a zůstane vám pouze nevědomost, což je kauzální tělo. Jste jím? Co vám zbude, jestliže i toto odhodíte stranou? Pokud opustíte ´prázdnotu´ neboli nevědomost, pak ten, kdo vše odhodil, tu zůstává jako jediný. A to je vaše skutečné ´Já´. Vy jste čiré, ryzí poznání, které vše pozoruje a které říká ´Já´. Vy jste ´To´. Charakteristikou pravého ´Já´ je absolutní poznání zvané ´Kévala džňána´. Ten, kdo to pochopil, je džňánin neboli realizovaná bytost. Naopak ten, kdo se ztotožňuje s tělem, je nevědomec. Naše bytí není nic jiného než ztělesnění poznání, vyjádřeno slovy ´Ty jsi To´. Nazvěte to ´Já´, nazvěte to ´Bůh´ či to označte jako ´Šiva´. Ten, kdo říká, že je poznání, je Šiva, a ten, kdo říká, že je tělo, je džíva (nevědomá bytost). Já jsem uvědomění, jež je základem jakékoliv myšlenky a které se nazývá spánkem ve chvíli, když uvědomění zmizí. Toto uvědomění se nazývá Bůh a má v sobě všechnu možnou slávu a velikost. Ostatní objekty se jeví být skutečné jen kvůli tomu, že tu jsem. Kdybych tu však nebyl, bylo by vše k ničemu. Ten, kdo uděluje zbožnost pozemskému ´Bohu´, leží v srdci. Je to právě tento Bůh, který by měl být oblečen do lepšího hávu, uctíván, a kterému by se měly nabízet dary. ´Já jsem Bůh´ a jsem to já, komu svět vděčí za svůj význam. Pokud ten, kdo říká ´já´, opustí tělo, život tím ztratí na významu. V sanskrtském jazyce slovo ´Ómkar´ znamená ´já jsem´. Celý svět je stvořen z této slabiky ´Óm´, neboli z ´jáství´. Původ slov či zvuku se nazývá ´Óm´ (Aum). Brahman je základ, ze kterého vyplynulo ´jáství´. ´Ómkar´ je v podstatě poznání a ´Ahamkar´(ego) neboli postoj ´já jsem tělo´ je naopak nevědomost. Nejzazší Skutečnost je To, kde jak ´poznání´ tak jeho protiklad ´nevědomost´, chybějí. To, kde nejsou přítomny poznání spolu s nevědomostí, je mé pravé Já. Poznání či nevědomost nemohou být nikdy součástí Nejzazší Skutečnosti. Potřebujeme lampu, abychom se uviděli? Pouze když mluvíme k druhým, jsme nuceni říkat ´já jsem´. Sami sobě nikdy neříkáme ´já jsem´. Když se probudíte ráno ze spánku, vaše ´jáství´ se následně zcela odkryje. Pokud se vzdáte dokonce i svého pocitu ´já jsem´, výsledkem bude To, co se nazývá Nejzazší Skutečnost. Čtvrtý stav zvaný Túrja je stavem, ve kterém o sobě říkáte ´Já jsem poznání´. Přičemž slovo ´Túrja´ je složené z ´Tu´ (ty) a ´rahja´ (zůstáváš). V hlubokém spánku si nejste vědomi ničeho, včetně okamžiku, kdy vás přemohl spánek. Nejzazší Skutečnost je za stavem hlubokého spánku. V naší přirozené existenci není ani ´uvědomění´ ani ´nevědomost´. V našem přirozeném stavu není ani prostor, ani nějaký jiný koncept. Čiré uvědomění, poznání ´já jsem´, se objeví, a tomu se říká Bůh. Vědět (o sobě) znamená stát se Bohem. Jakmile uvědomění začne vytvářet pojmy, celý projev se pak stane vnímatelný a ve chvíli, kdy se vzdáte všech konceptů, zmizí spolu s nimi i veškerý projev. Dokud se držíte projevu, projev existuje. Jakmile ho však opustíte, jednoduše se vytratí. Během spánku opustíte veškeré smyslové vnímání, odejdete od všech objektů, mysli, intelektu apod. a při probuzení se toho všeho opět chopíte. Tělo lze pojmenovat jako vtělení Boha (Avatár neboli sestoupení). Tímto způsobem vám přichází stvoření, vyživování a zničení. Nic se vám však nestalo. Začali jste být trpkost sama poté, co jste snědli tamarind? Stali jste se nasládlí po snězení cukru? Cukr zkrátka chutnal sladce a chuť po chvilce zmizela. Vy však zůstáváte takoví, jací jste. Všechna těla přišla na povrch čirého poznání ´já jsem´, jako když se objeví scény na plátně v kině, které nakonec skončí. Co vám mohou udělat? Jste znepokojeni například ze zpracované a strávené potravy, která se ve formě výkalů (Gu) nachází ve střevech uvnitř těla? Atribut (Guna) znamená to, co není špinavé (Gu). Jestliže se vás nijak nedotknou výkaly ve vašem těle, co vám pak mohou udělat atributy těla? Vzhledem k tomu, že vás mysl, intelekt a další (jež jsou vždy přítomné v těle) nemohou nijak zasáhnout, je bezpředmětné se zabývat působením kvalit jakými jsou hřích a zásluha. Mysl samotná vytvořila koncepty jako Brahma, Višnu a Maheš a každému z nich přidělila úkol. Brahmovi stvoření, Višnuovi vyživování a Mahešovi zničení. Mysl udělila pánu Višnuovi čtyři ruce, pánu Šivovi nahotu a popel rozetřený na čele. Mysl nakonec stejně neuspěla, když se snažila přemýšlením dojít k poznání, kdo je vlastně Pán všeho, věčné Já. Toto Já, jež je bez atributů, nemůže nikdy nabýt jakýkoliv hřích či zásluhu. Jedná se totiž o atributy, které náleží mysli. Jelikož mysl nedokáže pochopit Já, je proto Já označeno za místo, kde všechna těla skončí (´KailasLok´- ´Kai´ značí tělo, ´La´ neboli ´Laja´ je rozpad, ukončení, ´Ašti´ značí existenci, z toho důvodu ´KailasLok´ znamená to, co zůstává po rozpadu všech těl). Hrubé tělo, které musí jednou zemřít, je svět smrtelnosti. Jemné tělo, které nachází potěšení v rozkoši, je nebe. Kauzální tělo, kde je jen tma (nevědomost), je spodní svět a supra- kauzální tělo je svět poznání. Za těmito čtyřmi těly jste vy – Nejzazší Skutečnost. Jste vždy to, co jste – neměnné Já. Když vás přemůžou stavy spánku, bdění či nějaké jiné momenty, vám na tom nesejde. Na ničem Vám nezáleží, neboť jste základ všeho. Jste tu před vším ostatním, tudíž tvoření či zničení vás nijak nezasáhnou. Uvědomění (sebe sama) ve vás zmizí stejně, jako se rozplyne vzduch v prostoru. Vy (Nejzazší Skutečnost) setrváváte vždy bez sebemenšího pokřivení a nikdy nepodstupujete rozpad. I nevědomí lidé se vyptávají na své předešlé zrození. To dokazuje, že jste existovali před tímto životem. Vše, co se objeví, nakonec zmizí. Na konci je vše ukončeno a zmizí, avšak vy existujete věčně. Ten, kdo to pochopil, je realizovanou bytostí. Pošetilec, žijící v klamu, to pochopit nedokáže. Pochopíte to až poté, co vyhledáte Mistra a získáte od něho poznání. Musíte zjistit, kdo je To, kdo se nedrží žádného takového přeludu. Povím vám, podle jakých znaků právě ´To´ dokážete rozpoznat. To je tím, co neprochází žádnou změnou či překroucením. Vše, co se projeví, je pouze přelud. Jakmile odhodíte všechny koncepty, nastane konec vesmíru. Říkat já, ty, bůh, démon, a podobně, je klamné. Dokonce i modlitba je klam. Jestliže schopnost poznání začne vytvářet pojmy, pak se vše jeví jako správné. Pokud však začnete vytvářet pojmy prostřednictvím nevědomosti, budou patrny zlé věci (duchové). Vidoucí náleží do skupiny pěti Panduovců a vše viděné patří naopak do skupiny Kuruovců (viz Mahábhárata). Kuruovci značí ty, kterým se daří (´Raurava´) v těle (´Kája´). Projev, který je očividný, je místo, na kterém se objevují lidské bytosti, zvířata, bohové, démoni, já, ty, uctívatel, uctívané, atd. To vše je přelud. Ve chvíli, kdy přelud zmizí, zůstává zde pouze Já. Vzhledem k tomu, že iluze zcela zastřela vaše pravé Já, nedokážete si to uvědomit. Ten, kdo pochopí, že toto vše je přelud (falešné), stane se realizovanou bytostí. Pošetilci, žijící v klamu, považují svět za skutečný, a proto se ženou jen za potravou a materiálním uspokojením. Tím, jak jsou omámeni, si ani neuvědomí, že toto vše je falešná představa. Dokonce i Bůh a jeho uctívání je klamná představa. Dokud nedosáhnete poznání svého vlastního Já, nedokážete předpovědět, v jaké oblasti (jakým způsobem) budete naivně oklamáni. Mysl vymýšlí mnoho triků a lstí, přičemž některé vás postihnou. Pokud vám mysl nařídí stát se asketou a žít v odříkání, pak budete mít radost z přerůstání svých nehtů, chození v nahotě, pojídání listů stromů či hladovění, kontroly smyslů apod. Takové koncepty vyvstávají v mysli asketů. Skutečný asketa je však ten, jehož mysl pozbyla smysl všech konceptů, tedy jak těch dobrých, tak těch špatných. Pokud přikládáte důležitost nějaké konkrétní oblasti, stane se to, že budete vyhnání ze své skutečné přirozenosti. Tomu, kdo zná svou pravou přirozenost, nezáleží na tom, zda jí několikrát za den, či se postí, zda spí na královské posteli, nebo ve škarpě vedle silnice. Ví, že to vše se týká pouze těla. Ten, kdo zná Já, je opravdu realizovanou bytostí. Musíte rozpoznat toho, kdo nechová žádnou falešnou představu. Realizovaná bytost ví, že její Já je jediná pravda, a že vše ostatní je pouhopouhá hra myšlenek. Ženete se za přeludem, hledáte-li pravdu mimo sebe, namísto toho, abyste ji našli uvnitř sebe. Pochopte, že klamné je i předvídat dobrý či zlý osud něčemu či někomu, nebo se modlit za duši zemřelého za účelem nalezení klidu. Někdy klamete sami sebe, když se necháte vtáhnout do mnoha rituálů, které vám předepisuje vaše náboženství. Žijete v domnění, že jste realizovaná bytost, a přitom děláte úplný opak. Sdělovat druhým poznání bez toho, aniž byste to zakusili, je také klam. Cvičí-li někdo jógu a nezná-li přitom své Já, pak si bude muset zbytečně vytrpět vše, co v minulém životě provedl. Kdyby ve svém minulém životě nechtěl jógu cvičit, neměl by touhu cvičit jógu v současném životě. To vše jsou falešné představy. Co byste si měli vybrat z iluze? Kromě vašeho skutečného Já, které je bez atributů, je vše ostatní falešné. Lidé si myslí, že když budou uctívat samádhi (hrobku) realizované bytosti, budou se dít zázraky a jejich touhy budou naplněny. Pouze ten, kdo je zbaven všech těchto myšlenek, realizuje Já. Zřídkakdy se někdy najde ten, kdo nemá žádnou falešnou představu. Jestliže někdo realizuje své Já, stává se moudrou bytostí. Ostatní jsou duševně choromyslní. Narodíte-li se jako člověk a nedojdete-li přitom k nejzazší zkušenosti, bude váš život promarněn. Zkušenost pravdy je konečný důkaz. Jestliže se řídíte pouze na základě logického uvažování, pak vám to jen ublíží. Nevědomost spoutává všechny lidské bytosti. Někteří chtějí realizovat Nejzazší Skutečnost pomocí rituálů a různých dalších technik, při kterých hrubě zacházejí se svými těly. Žijí ve zmatku, a jsou natolik rozporuplní, až se zcela neuspokojeni usouží k smrti. Každý ve světě trpí a strádá, ale nikdo to navenek nepřizná. Svět trpí neduhem, který nikdo nedokáže identifikovat. Ten, kdo si to nechce připustit, spáchá sebevraždu. Dokonce i kdybyste považoval celý projevený svět za jistou pravdu, příroda by vás z tohoto klamu vyvedla. Správným přístupem je upřímně se obrátit o pomoc k Mistrovi, od kterého můžete získat poznání. Jinak budete jako někdo, kdo se zbavil jedné falešné představy v podobě nevlastnění oblečení, které na sobě nosil, a vzápětí začal trpět představou z nahoty, která mu zůstala. Stručně řečeno každého někdy postihla nějaká falešná představa. Ale pouze ten, jehož mysl se osvobodila od všech klamů, je zbaven všech pochybností. Abhimanju (syn Ardžuny) byl jedním z Panduovců. Přičemž Abhimanju značí pýchu (Abhimaan). Pyšný člověk snadno upadne do cyklu iluzorní světské existence, dostat se z něho pomocí svého ega už však nedokáže. V Máhabharátě je popsáno, jak ve válce Abhimanju nastoupil do vojenského útvaru, vytvořeného armádou Kuruovců (nepřátel), ale nevěděl už, jak se z něho dostat ven. Pouze opravdový žák Mistra dokáže překonat cyklus světských a stejně tak duchovních ideologií. Ten, kdo přilne k Já, dosáhne realizace. Měli byste proto s upřímností vykonat vše, co vám Mistr říká. Jestliže se dostaví pýcha poté, kdy jste již přebývali v čirém uvědomění, ublíží vám to natolik, až se začnete propadat na samé dno nevědomosti. Je dobré znát Já a tvořitele celého projevu. Pokud pouze usuzujete, jak Já vypadá, a nemáte vlastní zkušenost a praxi, pak veškeré vaše duchovní poznání je k ničemu. Jste-li bez vlastní zkušenosti svého Já a sužují-li vás všechny možné pochybnosti o Já, budete se urputně snažit zachránit se z pasti této světské existence. Pevné přesvědčení o své skutečné přirozenosti je to nejlepší, co může být. Ten, kdo má pochybnosti, je padlý člověk. Poskytl jsem toto poznání, tudíž pomocí něho můžete dojít k osvícení. Zjistěte, kdo je ´konatel´. Ten, kdo nepochopil, odkud vyvstává iluze, by o tom měl s bdělou myslí přemýšlet.

Přednáška z knihy Amrut laja 1

Překlad: Aleš Adámek