Nová kniha:
Jóga Vásištha jako audiokniha. Vynikající dílo Jóga Vásištha je nově k dispozici jako audiokniha. Přesněji řečeno na níže uvedených odkazech se před pár dny začalo se zveřejňováním audionahrávek. Cílem je postupně namluvit celou knihu.
www.samhita.cz --- youtube --- spotify --- podcasts apple
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Vzpomenout si na své Já bez vědomé snahy se nazývá impuls Poznání
30. 9. 2025 - advaita
Siddharaméšvar Maharadž: Brahman je přirozený stav, ve kterém se nenachází žádné poznání, žádné připomenutí či zapomenutí. Vzpomenout si na své Já bez vědomé snahy se nazývá impuls Poznání, neboli čiré, ryzí Poznání. Vyvstání pocitu ´já jsem´ v sobě zahrnuje vnímání celku, tedy pocit ´já jsem vše´. Jakmile si ryzí Poznání uvědomuje Sebe sama, dá podnět k impulsu v podobě myšlenky ´já´ (´Aham´). Ve zdroji tohoto impulsu je ukryta iluze. To, co vlastně neexistuje (iluze), zde nikdy ani neexistovalo.
Přednáška 40
„Mistr ukázal cestu. Následkem toho Višnu přestal existovat. Brahma, Višnu a Maheš přestali nadále existovat.“ (Dasboadh, oddíl 10, kapitola 2, verš 1)
Brahma, Višnu a Maheš již dále neexistují, jak je zde uvedeno. V hinduistické mytologii existuje 330 miliónů Bohů, čímž se myslí 25 principů, tři guny (atributy) a pět elementů. Dohromady to je 33 elementy, které jsou přítomny v lidském těle. Nemyslete si, že tu existuje nějaká entita, která by plodila, chránila a ničila. Brahma, Višnu a Maheš se zdají existovat pouze vzhledem k existenci Átman. Pokud je přítomné Já, jsou v těle přítomné i poznání a nevědomost (ztráta poznání). Jakmile Já opustí tělo, poznání a nevědomost rovněž zaniknou. Takže Brahman je přirozený stav, ve kterém se nenachází žádné poznání, žádné připomenutí či zapomenutí. Vzpomenout si na své Já bez vědomé snahy se nazývá impuls Poznání, neboli čiré, ryzí Poznání. Vyvstání pocitu ´já jsem´ v sobě zahrnuje vnímání celku, tedy pocit ´já jsem vše´. Jakmile si ryzí Poznání uvědomuje Sebe sama, dá podnět k impulsu v podobě myšlenky ´já´ (´Aham´). Ve zdroji tohoto impulsu je ukryta iluze. To, co vlastně neexistuje (iluze), zde nikdy ani neexistovalo. Na počátku v Já dochází k pohybu (rušivému podnětu). Označujeme malou část svého Já za myšlenku ´já´, a to, co v Já zbývá, nazýváme ´sen´. Popud poznat něco se nazývá Váju čili síla vůle. Právě toto je původce iluze. Takže iluze je ve své podstatě větrem (Váju) či vzduchem. Jenže původcem všeho je Brahman (Zdroj všeho). Později přichází na řadu Bohové, Narajána a další. To jsou však pouze jména. Žák se potom zeptal: „Mistře, řekni nám znovu, prosím, jak došlo k vzniku světa?“ Schopností Uvědomění (tj. poznání sebe sama čili pocitu ´já jsem´) je vlastně Bůh čili Íšvara. Pokud se využije stejná schopnost Uvědomění k vnímání a vnějšího světa, dochází ke vzniku džívy (hrubého těla). Jako první přichází nevědomost Já. To je Rudra. Višnu není nic jiného než vnitřní Já, Vědomí. ´Potřeba ´poznávat´ je vlastností Višnua. Jakmile Višnu upře pozornost k vnějšímu světu, stává se z něho džíva. Neví, že tím upadá do zajetí. Proto se nechá uchvátit světskými záležitostmi a stane se iluzí ve formě Lakšmí.
Džíva přijímá tři božstva, kterými jsou Brahma, Višnu a Maheš, podle své vlastní představivosti. Před nimi se nachází samotný Bůh Íšvara – Brahman. Ani jedno ze tří božstev nemá fyzické tělo, podobně jako bytosti viděné ve snu jsou nereálné a smyšlené. Hiranjagarbha značí někoho, kdo je bez těla. Jedná se o stvoření vyšlé z prapůvodního konceptu (neboli z prvního principu). Jakmile se koncept (myšlenka) zhmotní, stane se z ní hrubé tělo. Veškeré tvoření, které můžeme ve světě vidět, je objektivní formy, čili hrubohmotné. Když se koncept či pocit (´já´) hluboce zakoření, pak se i těchto pět elementů také upevní. Jestliže je koncept pokládán za neskutečný a dojde-li k jeho náležitému rozebrání, vše začne být následně vnímáno jako prach. Tento prach je zapříčiněn elementem vzduchu. Vzduch je vítr (váju) a váju je vědomí neboli pohyb. Když spíme, svět zanikne stejně, jako když umřeme. Avšak rozpuštění světa způsobené rozlišováním, je pátým druhem rozpuštění. Právě rozlišováním dojde k rozpuštění pěti elementů, čímž dochází k okamžitému zrušení světa. Jen realizovaná bytost dokáže pomocí rozlišování vše rozpustit. Vzhledem k tomu, že bylo rozlišováním vše ukončeno, nezůstává tu nic než Já. Pokud považujeme vše viděné za skutečné, pak je těchto pět elementů jako pět duchů uvězněných v temnotě. Když rozjímáme pouze o poznání sebe sama (pocitu ´já jsem´), zůstává tu přítomen pouze Átman, a to je možné zakusit. Čtyři druhy rozpuštění jsou platné dle zákonitostí přírody (tvoření), ale pátý druh rozpuštění existuje jen na základě rozlišování. Když začnete rozlišovat, pak Bozi, božstva, duchové – to vše zmizí. To, co zůstává, je Já, a zbytek je neskutečný. Duchové uprchnou dvanácti vývody, jimiž se myslí deset smyslů, mysl a intelekt. Všech deset smyslů dokáže vnímat rozpuštění. Celý projev, neboli veškerý fenomenální svět, vyvstal na základech bezmyšlenkovitosti, a když vznikl, začali jste ho brát za hmotně skutečný. Tudíž jeho rozpad nastane prostřednictvím správného uvažování či rozlišování. Je chybné si myslet, že po smrti přichází trest. V hinduistické mytologii sídlí Višnu v sedmi mořích, což znamená, že tělo je poskládané ze sedmi entit zvaných ´Dhatus´ (což jsou vrstvy), a v těchto vrstvách je přítomen Višnu ve formě Átman či Já. Ten, kdo nevěří, že to je pravda, je nazván ´Agasti´ (´A´ je ne, a ´gasti´je pravda). Dokud nepotkáte realizovanou bytost, která odstraní váš strach, budete toto vše pokládat za skutečné. Není na světě dobrý či špatný čin, jenž by nebyl znám myslí. Špatný čin je nevědomost a dobrý čin je poznání, což je přemýšlení o tom ´Kdo jsem já?´. Rozjímat o tom, co je vlastně svět a důkladně rozebrat svou existenci je chápáno jako ryzí poznání.
Přednáška z knihy Amrut laja 1
Překlad: Aleš Adámek