ADVAITA.cz

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.64 - III.67

19. 7. 2017 - Lenka

III.64, 65

RÁMA se zeptal:

Pokud je jedinou skutečností Vědomí a jeho hybná síla, jak v této jednotě, jež je bez druhého, získá džíva svou zdánlivou skutečnost?

VASIŠTHA odpověděl:

V mysli nevědomého se hrozný skřet zvaný džíva objeví jako odraz Vědomí, jako projevení. Nikdo, ani člověk poznání či mudrc, nemůže s jistotou říci, co to je, neboť to postrádá jakýkoli náznak své podstaty.

V zrcadle neomezeného Vědomí je vidět bezpočet obrazů, které vytvářejí tento projevený svět. Jsou to džívové. Džíva je jako malá vlnka na klidné hladině oceánu, jímž je Brahman, či jako nepatrný pohyb plamínku svíčky v pokoji, kde vzduch neproudí. Pokud takový malý rozruch překryje neomezenost neomezeného Vědomí, objeví se omezení. Přičemž toto omezené vědomí je s neomezeným Vědomím neoddělitelně spjato a nazývá se džíva.

Tak jako když se malá jiskra dostane do kontaktu s hořlavou látkou a rozhoří se samostatným plamenem, tak se omezené vědomí, vyživované vzpomínkami a skrytými tužbami, projeví jako ego neboli „jáství“. Toto „jáství“ není skutečné, ale džíva ho za skutečné považuje. Jde o stejný klam, jakým je modrá barva oblohy. Jakmile si ego začne užívat své vlastní představy, vzniká myšlení a představa samostatného a nezávislého jedince, vzniká mysl a Mája neboli vesmírná iluze.

Inteligence, která se těmito představami baví, vytvoří základní prvky (zemi, vodu, oheň, vzduch a prostor) a svázaná těmito představami se z ní stane jiskérka světla, třebaže ve skutečnosti je to světlo celého vesmíru. Poté se zformuje do bezpočtu forem, někde se stane stromem, jinde ptákem, někde skřetem, jinde polobohem. První z těchto forem je Stvořitel Brahma, který dle své vůle a svého plánu vytvoří vše ostatní. Vibrace v samotném Vědomí je tak džívou, karmou, bohem i čímkoli dalším.

Stvoření mysli není nic jiného než rozruch ve Vědomí, přičemž svět existuje v mysli! Zdá se jako skutečný z důvodu nedokonalého nazírání a pochopení, ale doopravdy je to jen dlouhý sen. Je-li toto pochopeno, spěje veškerá dualita ke konci a pojmy jako Brahman, džíva, mysl, Mája, konatel, čin a svět se stávají synonymy Jediného, nedvojného, neomezeného Vědomí.

III.66, 67

VASIŠTHA pokračoval:

To Jediné se nikdy nestane mnohým, Rámo. Zapálí-li se od jedné svíce mnoho dalších, všechny přesto hoří stejným plamenem. Podobně je to s jediným Brahman, které se zdá být mnohým. Pokud člověk nazře neskutečnost této mnohosti a rozmanitosti, je osvobozen od trápení.

Džíva není nic jiného než omezené vědomí, jakmile omezení zmizí, je tu klid a mír. Podobně je pro člověka, nosícího boty s koženou podrážkou, celá země obalena kůží. Co je tento svět? Je to jen zdání. Stejně jako po kořalce může člověk na čisté obloze uvidět různé fantaskní obrazy, tak mysl způsobí, že člověk vidí rozmanitost v jednotě. Stejně jako může opilec vidět pohybující se stromy, tak nevědomý člověk pozoruje v tomto světě pohyb.

Jestliže mysl vnímá dvojnost, dualitu, pak je tu jak dualita, tak její protiklad, jednota. Jakmile mysl opustí vnímání duality, není tu ani dualita, ani jednota. Je-li člověk upevněn v jedinosti neomezeného Vědomí, a to bez ohledu na to, zda je v klidu nebo zaměstnán činností, pak je v míru sám se sebou. Jestliže je takto upevněn v nejvyšším stavu, říkáme tomu též stav ne-já či stav poznání prázdnoty.

V důsledku rozruchu v mysli se Vědomí začne jevit jako objekt poznání! V mysli vyvstane spousta falešných představ, jako například představa „jsem zrozen“. Takové poznání není nic jiného než mysl, proto se mu říká nevědomost či iluze.

Na to, abychom se zbavili nemoci zvané samsára nebo projevený svět, není jiný prostředek než moudrost, čili Sebepoznání. Poznání je lékem na mylné vnímání hada v kusu provazu. Je-li tu poznání, nevyvstává v mysli honba za potěšením smyslů, která nevědomost ještě umocňuje. Proto, je-li tu takové puzení, nenásleduj ho. Je snad na tom něco složitého?

Jestliže mysl vytváří představy věcí, je v mysli rozruch a pohyb. Jestliže tu věci a představy nejsou, ustane i pohyb myšlenek v mysli. Je-li tu pohyb, svět se projevuje. Není-li tu pohyb, ustává i projevení světa. Samotný pohyb mysli se nazývá džíva, neboli důvod a čin. To je semínko projeveného světa. Poté následuje stvoření těla.

VASIŠTHA pokračoval:

Tento pohyb mysli je tu z nejrůznějších příčin. Někdo se od něj osvobodí během jednoho života, jiný po tisíci zrozeních. Je-li tu pohyb mysli, člověk nemůže vidět pravdu, neboť vyvstávají pocity jako „já jsem“, „to je moje“ atd.

Projevení světa je bdělým stavem Vědomí, ego je spánkem se sny, mysl je hlubokým spánkem a čiré Vědomí je čtvrtým stavem, turíja, neboli bezespornou pravdou. Za tímto stavem je absolutní čirost Vědomí. Ten, kdo se ustálil zde, je mimo veškeré trápení.

Lze říci, že příčinou projevení světa je nejvyšší Brahman. Je to podobné, jako že příčinou růstu stromu je obloha (nebo prostor) – nebrání mu v růstu, tudíž jeho růst podporuje a umožňuje. Brahman není aktivní příčina, to lze odhalit pomocí dotazování. Stejně jako člověk narazí na prázdný prostor, kope-li v zemi dostatečně dlouho, tak ty, Rámo, pochopíš pravdu, že neexistuje nic jiného než neomezené Vědomí, vytrváš-li v dotazování po pravdě.

RÁMA se zeptal:

Řekni mi prosím, jak se toto stvoření stane tak rozsáhlým?

VASIŠTHA pokračoval:

Vibrace ve Vědomí není odlišná od samotného Vědomí. Tak jako z této vibrace vyrůstá džíva, tak z džívy vyrůstá mysl, neboť džíva přemýšlí. Sama mysl vytváří představu pěti prvků a sama se do těchto prvků transformuje. Na co mysl myslí, to vnímá. Poté si tedy džíva pořídí smyslové orgány, jazyk, oči, uši, nos atd. Nejde o příčinné spojení mezi myslí a smysly, ale je to náhodná souběžnost myšlenky a projevení smyslových orgánů. Jako v případě, kdy vrána usedne na kokosovou palmu a přesně v tom okamžiku spadne zralý kokos na zem. Takto se objevuje i první kosmický džíva.

RÁMA se zeptal:

Svatý muži, pokud nevědomost ve skutečnosti neexistuje, proč by se pak člověk měl zatěžovat dotazováním po pravdě a hledáním osvobození?

VASIŠTHA odpověděl:

Rámo, tato otázka by měla přijít v pravý čas, ne nyní! Květiny vykvetou a plody dozrají, až přijde jejich doba.

Kosmický džíva vysloví Óm a svojí vůlí stvoří nejrůznější objekty. Tak jako se objevil Stvořitel Brahma, tak vznikl i obyčejný červ. A poněvadž červ zůstává v nečistotě, jsou jeho činy nicotné. Rozlišování je však iluzorní. Ve skutečnosti neexistuje stvoření, tedy ani rozlišování.

překlad Lenka Vinklerová

další části knihy