Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha II. - O chování hledajícího - II.14 - II.16
8. 2. 2017 - Lenka
Co znamená spokojenost? Zanechat neplodných tužeb, neprahnout po tom, co nám nebylo dáno, a s klidem, bez přílišného nadšení či naopak sklíčenosti, přijímat to, co přichází. Dokud člověk nenalezne spokojenost a pravé potěšení sám v sobě, do té doby bude vystaven utrpení. S rostoucí spokojeností se srdce člověka plně rozvine v květ čistoty. Spokojenému člověku, byť nic nevlastní, patří celý svět.
II.14
VASIŠTHA pokračoval:
Druhým strážcem brány k osvobození je hledání pravdy či rozlišování mezi pravdou a nepravdou (skutečným a neskutečným), zvané vičára. Mělo by být prováděno nepřetržitě a s pochopením vytříbeným důkladným studiem posvátných textů. Rozlišování bystří rozum a umožňuje dosáhnout nejvyšší pravdy. Z toho důvodu je samo rozlišování nejlepším lékem na dlouhodobou nemoc zvanou samsára.
Moudrý člověk chápe sílu, inteligenci, efektivitu a dobře načasovaný čin jako plody rozlišování. Království, úspěch, potěšení a též konečné osvobození jsou plody našeho hledání pravdy. Rozlišování chrání člověka od nešťastných událostí, které postihují nevědomé hlupáky. Je-li mysl otupena nepřítomností rozlišování, pak se i chladný měsíční paprsek může stát smrtící zbraní a dětinská představivost uvidí v každém tmavém koutě skřeta. Proto hlupák, který se nezabývá hledáním pravdy, je studnicí utrpení. Nepřítomnost rozlišování vede k činům, které jsou zhoubné jak pro něho, tak pro druhé, a též k nejrůznějším psychosomatickým nemocem. Společnosti takových hlupáků by se proto měl moudrý člověk vyhnout.
Ti, v nichž je rozlišování pravdy neustále přítomno, osvětlují svou září svět a vše, co je v jejich blízkosti, odhánějí zlé duchy, které zplodila nevědomá mysl, a ukazují falešnost smyslového potěšení i předmětů potěšení. Ó Rámo, ve světle rozlišování je pochopena věčná a neměnná skutečnost, nejvyšší pravda. S ní člověk po ničem netouží ani nic neodmítá. Je osvobozen od klamu a připoutanosti. Není nečinný ani není činnostmi pohlcen. Žije v tomto světě a poté, co uplyne jeho přirozený počet let, dosáhne konečného osvobození, zvaného kaivalja.
Zrak duchovního hledání neztrácí svoji jasnost ani během činnosti. Politováníhodný je ten, komu tento zrak schází. Než být takto slepý, je lépe se narodit jako žába v blátě, červ na hnoji nebo had v díře. Co znamená duchovní hledání? Je to hledání vlastního já. Dotazuj se: „Kdo jsem já? Kde se vzalo utrpení samsáry, koloběhu života a smrti?“ Z takového opravdového hledání vychází poznání pravdy, které s sebou nese vnitřní klid, a pak přichází nejvyšší pochopení spojené s ukončením veškerého utrpení.
II.15, 16
VASIŠTHA pokračoval:
Třetím strážcem brány k osvobození je spokojenost neboli pravé potěšení. Toho, kdo ochutnal nektar spokojenosti, nebudou lákat smyslová potěšení, neboť žádný požitek tohoto světa nepřekoná sladkost spokojenosti, která zbavuje všeho zlého.
Co znamená spokojenost? Zanechat neplodných tužeb, neprahnout po tom, co nám nebylo dáno, a s klidem, bez přílišného nadšení či naopak sklíčenosti, přijímat to, co přichází. Dokud člověk nenalezne spokojenost a pravé potěšení sám v sobě, do té doby bude vystaven utrpení. S rostoucí spokojeností se srdce člověka plně rozvine v květ čistoty. Spokojenému člověku, byť nic nevlastní, patří celý svět.
Čtvrtým strážcem brány vedoucí k osvobození je dobrá společnost, satsanga, společnost moudrých lidí, světců a osvícených mudrců. Satsanga zvyšuje rozumové schopnosti, ničí nevědomost a odstraňuje všechny psychické nemoci. Přes všechny překážky, které mohou stát v cestě, satsanga nesmí být zanedbána, neboť je světlem, které člověka vede na jeho životní pouti. Satsanga stojí nade všemi náboženskými praktikami, jako jsou odříkání, dobročinnost, poutě či rituály.
Člověk by měl ze všech svých sil všemi prostředky uctívat a sloužit těm, kteří pochopili pravdu a jejichž srdce byla zbavena temnoty nevědomosti. Na druhou stranu ten, kdo se k světcům nechová s náležitou úctou, na sebe přivolává velké utrpení.
Vyrovnaná mysl, hledání pravdy, spokojenost a dobrá společnost jsou čtyři nejjistější prostředky, pomocí kterých může být zachráněn člověk topící se v oceánu samsáry, koloběhu života a smrti. Spokojenost znamená největší zisk a satsanga nejlepší nasměrování, hledání pravdy je nejvyšší moudrostí a vyrovnaná mysl nejvyšší blažeností. Nemůžeš-li následovat všechny čtyři najednou, sleduj alespoň jedno z toho, neboť poctivým prováděním jediného postupně objevíš i ty ostatní a nejvyšší poznání si tě najde samo. Avšak ať jsi bůh, polobůh, člověk nebo strom, dokud neochočíš divokého slona mysli pomocí těchto čtyř ušlechtilých kvalit, nemůžeš učinit žádný pokrok směrem k nejvyšší skutečnosti. Proto se Rámo snaž rozvíjet tyto čtyři ušlechtilé kvality ze všech sil.
překlad Lenka Vinklerová