Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha první - O odtažitosti + Kniha II. - O chování hledajícího - I.32 - II.1
4. 1. 2017 - Lenka
Jednoho dne vyhledal Šuka svého otce Védavjásu a zeptal se ho: „Jak je to s rozmanitostí projeveného světa, jak se objevila a jak zase dojde svého konce? Védavjása velmi podrobně otázku zodpověděl, ale Šuka si pomyslel: „To všechno už dávno znám, co je na tom nového?“ a nijak to na něj nezapůsobilo. Védavjása to poznal a řekl Šukovi: „Milý synu, nevím nic víc, než co jsem ti řekl, ale na zemi žije mudrc a král Džanaka, který ví více. Obrať se tedy na něj.“
VÁLMÍKI řekl:
Jak Ráma domluvil, zůstal bez hnutí.
I.32, 33
VÁLMÍKI řekl:
Všechny, kteří byli přítomni, plamenná řeč Rámy velice zaujala, neboť moudrost jeho slov byla schopna rozptýlit falešné představy mysli. Cítili, jakoby se sami zbavili všech pochyb a nepochopení, a s velkým potěšením se opájeli nektarem jeho slov. Fascinovaně naslouchali Rámovi a zdálo se, že to již nejsou živé bytosti, ale siluety na obraze – tak seděli bez hnutí ve svém soustředění.
A kdo vlastně slovům Rámy naslouchal? Mudrci Vasištha a Višvámitra, ministři a členové královské rodiny včetně krále Dašarathy, občané města, svatí muži, sloužící, ptáci v klecích, domácí zvířata, koně v královské stáji a nebeské bytosti, včetně dokonalých mudrců a muzikantů. Zcela jistě naslouchali i král nebes a vládce podsvětí.
Dojati jeho řečí, všichni jednohlasně provolávali Rámovi slávu, až celý prostor naplnili tímto radostným zvukem. K potěše Rámy se z nebe snesla sprška květin. Všichni přítomní ve shromáždění Rámu povzbuzovali. Pochopitelně nikdo jiný než Ráma, zcela nestranný a nezaujatý, nemohl pronést slova tak, jak je vyjádřil on. Dokonce ani vládce bohů ne. Byla to vskutku šťastná náhoda, že jsme mu mohli naslouchat. Zatímco jsme naslouchali, zdálo se, jako bychom byli naplněni pocitem, že neexistuje žádné štěstí, a to ani v nebi.
DOKONALÍ MUDRCI zde shromáždění řekli:
Slova, kterými svatí muži odpoví na vážné a moudré otázky Rámy, zasluhují, aby je slyšely bytosti v celém vesmíru. Ó mudrci, pojďme a shromážděme se všichni u dvora krále Dašarathy a vyslechněme odpovědi největšího mudrce Vasišthy.
VÁLMÍKI řekl:
Jak to uslyšeli, přispěchali všichni mudrci světa ke dvoru, kde byli s náležitou úctou přijati a usazeni. Pokud by v našich srdcích nezanechalo vznešené poznání Rámy stopy, pak bychom se museli považovat za ztracence, ať už by byly naše schopnosti a dovednosti jakékoli, neboť by to dokazovalo, že jsme zcela pozbyli svého rozumu!
KNIHA DRUHÁ - O CHOVÁNÍ HLEDAJÍCÍHO
Kapitola 2: Příběh Šuky
II.1
VIŠVÁMITRA řekl:
Ó Rámo, jsi opravdu nejpřednější mezi moudrými a neexistuje už nic, co bys měl ještě poznat, avšak potřebuješ se ve svém poznání utvrdit, podobně jako to potřeboval Šuka. Aby mohl nalézt klid, který doprovází pochopení, bylo třeba jeho sebepoznání ještě potvrdit králem Džanakou.
RÁMA se otázal:
Ó moudrý, řekni mi prosím, jak to, že Šuka navzdory svému poznání nenašel klid, a jak nakonec klidu dosáhl.
VIŠVÁMITRA řekl:
Slyš Rámo, budu ti vyprávět duši povznášející příběh o tom, jak se Šuka, syn Védavjásy, jenž nyní sedí vedle tvého otce, stal mudrcem.
Stejně jako ty, došel i Šuka pravdy o existenci poté, co hluboce rozjímal o prchavosti tohoto světa. Poněvadž však dosáhl tohoto poznání sám, nemohl se s jistotou utvrdit v tom, že „toto je pravda“. Přitom dospěl do stavu nejvyššího a konečného odpoutání.
Jednoho dne vyhledal Šuka svého otce Védavjásu a zeptal se ho: „Jak je to s rozmanitostí projeveného světa, jak se objevila a jak zase dojde svého konce? Védavjása velmi podrobně otázku zodpověděl, ale Šuka si pomyslel: „To všechno už dávno znám, co je na tom nového?“ a nijak to na něj nezapůsobilo. Védavjása to poznal a řekl Šukovi: „Milý synu, nevím nic víc, než co jsem ti řekl, ale na zemi žije mudrc a král Džanaka, který ví více. Obrať se tedy na něj.“
Tak se stalo, že Šuka přišel k paláci krále Džanaky. Džanaka se od strážných dozvěděl o příchodu mladého Šuky, ale týden si ho ani nevšiml. Šuka mezitím trpělivě čekal venku před palácem. Po týdnu pustil Džanaka Šuku do paláce, ale nechal ho čekat mezi tanečnicemi a hudebnicemi. Šuka opět zůstal v klidu, ničím nedotčen. Poté byl Šuka uveden ke králi a Džanaka mu řekl: „Pravdu znáš, co dalšího chceš ode mě slyšet?“ Šuka opakoval otázku, kterou předtím položil otci a Džanaka mu dal tutéž odpověď, jakou již Šuka od otce slyšel. Šuka řekl: „Věděl jsem to, otec mi to řekl, posvátná písma to tvrdí a nyní jsi ty potvrdil pravdu, která spočívá v tom, že rozmanitost vzniká na základě pohybu mysli a zmizí, jakmile pohyb mysli ustane.“ Když bylo jeho sebepoznání takto potvrzeno, dosáhl Šuka klidu a spočinul v nirvikalpa samádhi.
překlad Lenka Vinklerová