Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

X.7 Promluva o bezžádostivé oddanosti (saguna bhadžan) (z knihy Dásbódh)

15. 4. 2016 - Gábina

Díky bezmyšlenkovité esenci je toto „já jsem“ uvolněno ze svých omezení a je zde Džňánin a Světěc. Pokračuje však dále jejich síla?
Tato bezmyšlenkovitá swarupa se stala pochybností posluchače. Jestliže ale pochopíte bezmyšlenkovitou swarupu, pak nebude tato otázka kladena. Proto buďte pozorní a naslouchejte, říká řečník (zahoďte každý koncept a pak žádné otázky nevyvstanou).

Džňánin došel osvobození a odešel (odešla myšlenka jsem Džňánin) a následně tato síla Paramátman (Džňánin) pokračuje v činnosti. On je však Skutečností a nemůže se znovu vracet držíc se této touhy/vásany „být“ (celý svět funguje a je chycen v tomto poznání máji. Kvůli této vásaně, tj. touze být, se každá bytost rodí znovu a znovu. Jedině Džňánin se z této touhy uvolnil a je osvobozen.) (Maharadž – Jak se mohu vracet? Já neexistuji.)

|| Šrí Rám ||

  1. Díky bezmyšlenkovité esenci je toto „já jsem“ uvolněno ze svých omezení a je zde Džňánin a Světěc. Pokračuje však dále jejich síla?
  2. Tato bezmyšlenkovitá swarupa se stala pochybností posluchače. Jestliže ale pochopíte bezmyšlenkovitou swarupu, pak nebude tato otázka kladena. Proto buďte pozorní a naslouchejte, říká řečník (zahoďte každý koncept a pak žádné otázky nevyvstanou).
  3. Džňánin došel osvobození a odešel (odešla myšlenka jsem Džňánin) a následně tato síla Paramátman (Džňánin) pokračuje v činnosti. On je však Skutečností a nemůže se znovu vracet držíc se této touhy/vásany „být“ (celý svět funguje a je chycen v tomto poznání máji. Kvůli této vásaně, tj. touze být, se každá bytost rodí znovu a znovu. Jedině Džňánin se z této touhy uvolnil a je osvobozen.) (Maharadž – Jak se mohu vracet? Já neexistuji.)
  4. Lidem se zjevují zázraky a oni je považují za skutečné. Proto by měla být pochopena bezmyšlenkovitost (pak se nebudou objevovat žádné takzvané zázraky).
  5. Jestliže se za života vzdáte „mnohosti“ jmen a forem a tohoto „já jsem“, které je podporou pro zjevení se tohoto světa, pak to by mělo být nazýváno skutečným zázrakem. Následně byste měli přímo pochopit bezmyšlenkovité „Já“, které je uvnitř této věčně přítomné „zkušenosti“ (tj. zázraku).
  6. Paramátman je vždy zde, i když jste „vy“ (myšlenka „já jsem“) neodešli, avšak v tomto světě Ho lidé vidět nemohou, jelikož nazírají skrze své smysly (nedokážou spatřit tento zázrak a ani Džňánina; dokážou vidět pouze jeho tělo vytvořené z prachu). Proto když se objeví tento zázrak „já jsem“, neměli byste říci na tuto „řeč“ nic? (Maharadž – držte pusu!) (Upovídaná mysl se utiší, a jakmile pochopíte, že „mnohost“ věcí byla vytvořena výhradně vaší brebentící myslí, tato „řeč“ bude slyšena.)
  7. A jen co se „víra v „řeč“ stane bezmyšlenkovitou, pak se upřímný hledající skutečně stane Bohem. Vše ostatní je vskutku prázdnou imaginací a hloupou představou. (Maharadž – ve své meditaci adepti spatřují bohy a mnoho věcí, avšak mají vášnivou mysl) (Maharadž – jaká víra je zapotřebí, když jste On)
  8. Třebaže si někdo může přát vnímat Skutečnost v tomto snu „vše“, přesto však, jak může tato Skutečnost kdy opustit toto „tam“? (Když se snažíte spatřit Skutečnost, tak uvidíte něco jiného, tj. původní sen tohoto „vše“; spatříte svůj odraz. Proto by měla být opuštěna každá touha, i tento sen a touha být touto Skutečností.) A pokud kvůli tomuto snu tvrdíte, že Skutečnost je pořád pamatována, jedná se pouze o objektivní poznání, které je chápáno (pak vytváříme jiný sen uvnitř původního snu a můžeme tvrdit, že při hrobce/samádhí Džňánina vidíme úžasné zázraky. Skutečnost však nelze být pamatována a ani si Ji nelze představit prostřednictvím mysli. Byla to jen naše touha spatřit Ho, která přinesla toto zjevení/zázraky).

*(Poznámka pod čarou) Komentář Šrí Siddharaméshwara Maharadže: K dosažení nadpřirozených sil a předvádění neobyčejných zázraků může dojít jedině tehdy, když se oddělíte od swarupy ve zdroji. Je to jako vytvoření dalšího snu v naprosto zničitelném divném snu, jímž je svět. Proto by adepti Paramarthy neměli upadat do zmatku spjatým s nadpřirozenými silami.

  1. Je to tedy vaše představa, že se v původním snu „já jsem“ objevila tato „mnohost“ věcí. Ale Skutečnost není tímto hybným objektem a ani věcí, jíž si lze pamatovat.
  2. Pochybnost byla objasněna; neměli byste si představovat znovuzrození Džňánina. Pokud jste nepochopili tuto nirgunu, tak se žádá rozlišování/vivéka a měla by být pochopena bezmyšlenkovitost.
  3. Džňánin došel osvobození a odešel a Jeho síla v tichosti, bezusilovně pokračuje (tak jako vždy pokračovala).
  4. Pomocí tohoto „já jsem“ byste měli kráčet po stezce šlechetné statečnosti a šířit tuto bezžádostivou oddanost Boha /saguna bhadžan. Nikdy byste neměli nechat toto přesvědčení upadnout a pokračovat po cestách pochybnosti.
  5. „Mnohost“ by měla provádět/opakovat mantru (Já jsem On) a měla by vykonávat pouť do „já jsem“; mnohost“ by měla nechat tuto sílu narůstat prostřednictvím intenzivního zřeknutí/vairagya.
  6. *Jakmile je zde přesvědčení o „Já“ (Já neexistuji), pak bude na této cestě poznání vaše síla narůstat. Vy jste tím Jedním uvnitř každého a vaše „osamocenost“ by neměla být nikdy přerušena. (Maharadž – držte se ze spárů myšlenek) *(Siddharaméshwar věnoval tomuto jednomu verši mnoho promluv.)
  7. Vaše víra by měla být ukotvena buď v Guruovi nebo Bohu (tj. puruša). Bez této víry tu jinak zůstane marná a prázdná „věc všeho“ (toto „vše“ marně tvrdí „Já jsem On“)
  8. Takže, v nirguně se objevilo toto poznání. Saguna poznání by proto mělo být učiněno nevnímatelným Brahman (saguna by se měla rozplynout v nirguně). Ale pokud je Skutečnost vypleněna, je tu ono „poznané“ ve vlastnictví puruši/prakrti(pak vyvstává opět dualita; Znalec/puruša a poznané/prakrti)
  9. Není-li zde žádná oddanost a žádné poznání, pak vstoupí mezi purušu a Jeho prakrti pýcha na tělo. Proto by nemělo být od opakování „já jsem“ upuštěno.
  10. Když Znalec vypustí bezžádostivou oddanost (saguna bhadžan), pak selže (člověk může pochopit oddanost saguna, avšak jestliže chybí víra, pak se opět propadne do tělesného vědomí; Maharadž – víra v „Já“ (Sebe sama) je nejlepší). Proto by neměla být bezžádostivá oddanost/saguna bhadžan nikdy zanechána (jakmile přijde pochopení nirguna, bezžádostivá oddanost, tj. bezusilovné poznání, by mělo být ponecháno sobě samému; jestliže není pochopení nirguna udržováno a zvětšováno, pak budete náhle smeteni záplavou máji.)
  11. Ve třech světech se této oddanosti/saguna bhadžan prováděné bezžádostivým intelektem/budhi nic nevyrovná. Bez Mistra však nebude tato bezžádostivá oddanost plně završena.
  12. Jestliže jsou bhadžany prováděny s touhou, pak tohoto ovoce/plodů může být dosaženo, avšak jakmile je zde bezžádostivá oddanost, pak tu bude jednota s Bohem. Přesto pochopte, že mezi tímto ovocem/plody a Bohem je obrovský ležící prostor tohoto „vše“.
  13. Ve vlastnictví Boha je „mnohost“ ovoce, avšak Bůh je tím pravým ovocem, které je ukryto uvnitř tohoto „vše“. Proto by zde díky této „řeči“ měla být bezžádostivá oddanost k Paraméšwarovi (a to mimo oblast išwary/puruši, což znamená, že by tu mělo být – že dokonce nechci ani poznávat a nechci ani být).
  14. Toto ovoce/tyto plody bezžádostivé oddanosti/saguna bhadžan jsou tak obrovské, že se vaše síla rozroste mimo všechny hranice. Jaké jsou plody dosažené ubohými a bezmocnými individualitami/džíva v porovnání s plody Brahman?
  15. Pokud si oddaný drží v mysli toto „já jsem“, stává se sám Bohem. Tudíž by zde nikdy nemělo být dovoleno vyvstání oddělenosti (tj. žádostivosti).
  16. Když se síla, která je uvnitř prakti/puruša stane zajedno s Bohem, pak se vás nikdy nedotkne smrt. V Brahman je pak podstata/příběh universálního vědomí/„vše“ totéž jako nepatrný hmyz.
  17. Proto by měla být bezžádostivá oddanost/bhadžan(tj. nechci nic z tohoto světa, nechci ani poznání) udržována, dokud není dosaženo ryzího poznání Brahman. Tři světy v porovnání se Skutečností zcela vyblednou.
  18. „Zde“ v saguně, světlo intelektu nevystoupalo k ryzímu poznání. Tato vznešenost, všudypřítomnost a úspěch „já jsem“ je však tímto Parabrahman (proto udržujte toto poznání, dokud není dosaženo Boha)
  19. Když řev/burácení Jeho písně dojde do této bezmyšlenkovité promluvy, ten, kdo byl pouze v práně se absorbuje „tam“ (Maharadž – řvěte jako lev; Já jsem On)
  20. Pak se zmatenost z klamu „zde“ neobjeví. Potom není Skutečnost/paramartha skryta a úplná spokojenost není poskvrněna.
  21. Díky neustálému rozlišování mezi správným a nesprávným, se ve vás ukotví bezmyšlenkovitost a obdržíte intelekt/budhi Boha; ten se pak nikdy neobrátí nebo nikdy nezmění.
  22. Když je oddaný naprosto neodlučný od Boha, pak Skutečnost/Paramatman předá svůj vlastní intelekt/budhi Sobě samé/Paramatman. Z tohoto důvodu tu musí být tato „řeč“ Boha saguna. Proto buďte bdělí a naslouchejte.

|| Půl šlóky || – Já sám jsem jim předal inteligenci, díky níž přijdou ke mně. (Bhagavadgíta 10.10)

  1. Tato bezžádostivá oddanost/saguna bhadžan by měla být prováděna, dokud tu není ryzí poznání Brahman. Pak je zde naprostá spokojenost této nirguny, jíž dosáhnout je v tomto světě nejobtížněji (pokud zůstanete v tomto světě, pak dosažení Jeho je nejobtížnější.)