ADVAITA.cz

IX.10. Přednáška o Átman (z knihy Dásbódh)

12. 2. 2016 - Aleš

|| Šrí Rám ||

1. Uvnitř chrámu (tj. tohoto poznání ´já jsem´) je ´Pán světa´ a na chrámu sedí vrána. Nemělo by se však říkat, že vrána je větší než Bůh.

2. V královském paláci se shromáždili lidé, a opice (tj. vaše mysl) vylezla na sloup v hale. Proč by se ale měla vzdávat větší čest opici než shromáždění (´já jsem´) ?

3. Brahmín (Znalec brahman) se vykoupal v posvátné řece (ganga poznání) a odešel. Vrána ovšem nadále zůstala stát na kraji řeky. Proč by ale měla být uctívána stejně, jako je poctěn brahmín, jakožto to ryzí?

4. Uvnitř brahmína je to (poznání), co je umírněno v touhách, ale i ten, kdo je rozvášněný a zmatený (tj. džíva neboli jedinec). A tento pes (tj. džíva) není v bezmyšlenkovitosti, nýbrž se vždy ztrácí v myšlenkách.

5. Brahmín* se nesoustředí na určitou formu meditace/mudra. Mazaná kočka zcela upře pozornost na myš, která kolem ní běhá. Ale kdo by tvrdil, že soustředěnost kočky je větší než čiré poznání brahmína? *(On se soustředí na To, na co se nelze soustředit).

6. Brahmín chápe vivéku a nevidí žádný rozdíl v tomto světě. Přesto i moucha nerozlišuje mezi hovnem a cukrem. Má se tedy za to, že moucha došla k pochopení poznání? Moucha přeci nedospěla k bezmyšlenkovité svarúpě.

7. Malý (obyčejný) člověk zkrášluje tělo drahými šaty a světec spočívá nahý a zcela otevřený. Ale On je Znalcem poznání.

8. Jestliže se někdo zabývá jen vnějším (světem), pak toho sice může hodně vykonat, ale vše, co učiní je světské. ´Zde´ je požadována vnitřní víra v to Nejvyšší Samojediné.

9. Ten, kdo získal světské poznání, ale postrádá uvědomění uvnitř tohoto vnitřního prostoru, propásl Nejvyššího Boha, a je tudíž zabiják svého átma.

10. Ten, kdo velebí ve svých bhadžanech boha, získá svět tohoto boha. Ten, kdo v bhadžanech opěvuje své předky, dosáhne svět svých předků (tj. tento svět zrození a smrti). A kdo zpívá bhadžany ve chvále pěti elementů, získá (tj. objektivizuje/zhmotní) elementy. (Siddharaméšvar Maharádž nařídil svým žákům, aby jeden týden byli elementem země; ti pak sebe zakoušeli jako vše, co je suché a hrubohmotné. Potom jim řekl, aby byli elementem vody; ti zakoušeli sebe jako vše, co je jemné a poddajné/tvárné. Potom sebe zakoušeli jako element ohně, potom element větru a nakonec byli elementem prostoru).

11. Jestliže se věnujete ve svých bhadžanech iluzi/mula máji a víte přitom, že nic není skutečné, pak se dostáváte na úroveň univerzálního vědomí/´vše´. A pokud provádíte své bhadžany v nirguna/bez kvalit, pak tam přirozeně je jen tato nirguna.

12. Jak lze provádět nirguna bhadžan? V nirguně by nemělo být ´nic dalšího´ a když tam je tato ne-dvojnost/´nic dalšího´, pak jste vskutku požehnaní.

13. Má-li toto ´vše´ dospět k svému konečnému cíli, pak je třeba, aby byl rozpoznán Samojediný Bůh. Je třeba při tomto šetření použít vivéku/rozlišování, abyste zjistili, kdo jste. Tedy nalezněte odpověď na otázku ´Kdo jsem Já?´. A potom byste měli přebývat v bezmyšlenkovitosti.

14. Když chápete, že Bůh je bezforemný, potom je vaše forma falešná a je tu bezmyšlenkovitost. Toto ´já jsem átma´/só-ham átma by mělo zcela nasát toto bezmyšlenkovité pochopení ´já neexistuji´.

15. Jestliže spočíváte v ´přítomném nyní´, pak jak tam může být nějaká domněnka? Jak by tam mohly být možné dohady, je-li Já na svém pravém místě? Neboť pokud je tělesné vědomí důkladně prošetřeno, pak i tato ´věc´ přestává existovat. (Tato ´věc´ je také tělo, je to vaše forma. Zatímco On je bezforemný).

16. Jestliže je ´mnoho´ sádhan vnuceno siddhovi, pak se toto bezmyšlenkovité Já stává dohady tohoto světa. Pokud je spoutanost způsobena tomu, kdo je Osvobozený, pak tato bezmyšlenkovitá svarúpa nemůže nikdy potkat Své Já (Vy jste volný/osvobozený siddha, a ve chvíli, kdy pocítíte ´já jsem spoutaný´, začne ihned existovat mnoho rozličných druhů sádhan/duchovních praxí. Jediné, co je nutné, je změnit mysl. Je třeba mysli říci: „Byl jsem a navždy budu volný, tak k čemu jsou mi nyní nějaké koncepty.“)

17. Jestliže si tuto ´věc´ prostřednictvím sádhany osvojíte, pak se tato bezmyšlenkovitá Skutečnost stane vámi (´já jsem´). A když tam je toto ´já jsem´ sádhaky, pak spočívá v prázdnotě/nic (sádhaka/dosahovatel, sádhana/dosažení, a sadhja/věc, kterou je třeba dosáhnout.)

18. Jestliže získá hrnčíř královský trůn, proč by se měl nadále starat o svého osla (tj. tělo)? Proč by se měl nadále plahočit a trápit jako hrnčíř, když je králem?

19. Stejně tak platí, že když se vše ve světě stane pochopením tohoto poznávajícího vritti, proč by tam mělo být zapotřebí ´mnoho´ sádhan? A když tam je realizovaná bytost/siddha, kde je potom místo pro dosažení/sádhanu (tj. poznání)?

20. Co by se mohlo dosáhnout dosažením? Jaké výsledky může získat ten, kdo dosáhl jejich cíle? Proč bys měl Ty bloudit, když jsi Já?

21. Jestliže jsi tělem, potom jsi utvořen z pěti elementů a jestliže jsi džíva, potom jsi součástí brahman. Pochop, že jsi paramátman, a potom tam je toto dosažení ne-dvojnosti/ničeho dalšího.

22. Pokud nahlížíte povrchně, pak jáství vidí svět ´mnoha´ forem. Ale když uskutečníte důkladné zkoumání, potom neexistuje ani tato ´věc´(jáství). Neboť je-li každý element rozpuštěn do předešlého elementu, nakonec tam zůstává toto ryzí átma.

23. Vy jste toto átma jsouce átma. Vy jste džíva jsouce džíva. A mája/iluze je tu proto, že jste májou; a tak se tato mája postupně rozšířila. (Vy jste to, čemu věří vaše Já, že je!)

24. Kvůli projevenému světu jste džíva, a přesto jste také to Samojediné uvnitř pocitu ´já jsem´. Když bezmyšlenkovité Já pátrá a pochopí ´vše´/´já jsem´, pak je On džňáninem.

25. Jestliže hledáte*, pak lze nalézt toto ´vše´. Ale když ten, kdo chápe toto ´vše´, neví, že On poznává Svůj vlastní odraz, pak je takový džňánin omezen na formu ´já jsem´. *(Hledej a nalezneš; klepej a dveře se otevřou; Randžit Maharádž: Tam, kde je vůle, tam je cesta).

26. Ale když On pochopí tuto formu ´já jsem´, pak již tato forma nezůstane. Je-li tento svět mnoha forem a prakrti opuštěna, pak je Znalec těchto modifikací také pryč. (Když není nic známo, jak může Znalec zůstat Znalcem?).

27. Potom zůstává ryzí nirguna. Po důkladném prošetření jsi jedině To. Takové je bezmyšlenkovité pochopení paramártha. Je nepochopitelné (tedy za myslí a logikou).

28. Avšak je-li tam výsledek poznaného a Jedno, které poznává, pak jste tam i vy, neboli je tam ´jáství´. Potom toto Jedno a další zůstávají a nemůže tam být tudíž přítomna vivéka neboli rozpoznání ´ničeho-dalšího´. Plodem všech plodů je toto Jedno uvnitř pocitu ´já jsem´, a To by mělo prostě jen přirozeně existovat.

29. Potom se z žebráka stane Král (tj. átma). Když chápete bezmyšlenkovitost, potom vy jste touto nirgunou Já. Pouze žebrák žebrá! (My úpěnlivě požadujeme od objektů světa: „Prosím, učiňte mě šťastným.“ Avšak ten, kdo je bez žádostí, je átma)

30. Jsou tu védy, šástry a purány; je tu ´mnoho´ rozprav a ´mnoho´ sádhan. Ty jsi siddha a sádhu, ale kvůli všem těm sádhanám vykonává To (dokonalé) ´mnoho´ úsilí.

31. Ty jsi forma brahman vzhledem k vlastní univerzální formě/´vše´. Když se tato forma stane bezmyšlenkovitým Já a tato ´věc´ není přítomná, pak otázka ´dělat´ či ´nedělat´ nevyvstává. (otázky typu ´Dělat či nedělat sádhanu´ či ´Jsem tu nebo tu nejsem´ nevyvstanou poté, kdy tam je ne-dvojnost, neboli tu není nic dalšího)

32. Žebrák měl strach z nařízení krále. Ale potom se stal králem a opustil tento strach, spolu se svým žadoněním (žebráním).

33. Proč by měly védy dodržovat příkazy véd? Proč by měly šástry studovat šástry a proč by mělo poutní místo navštívit poutní místo?

34. Proč by měl nektar nesmrtelnosti pít nesmrtelný nektar a jak má nekonečné vidět *nekonečné, a proč by se měl Bůh soustředit na Boha? (*Ty jsi nesmrtelný, nekonečný Bůh; Randžit Maharádž: Ukonči ´nekonečné´).

35. Jak by se potom mohla Pravda vzdát nepravdy a jak by mohla nirguna přerušit nirgunu a jak by mohla mít svarúpa potěšení ze Své svarúpy/přirozenosti?

36. Proč by měla být andžana (oční lék/mast) aplikována na andžanu? (andžana je dle RandžitaMaharádže to, co uděluje vizi poznání)? A co by získalo bohatství nabytím bohatství? A jak by mohlo to, co je mimo zkušenost, zakusit Sama sebe?

37. A čeho by mělo dosahování dosáhnout? Jak může objekt meditace kontemplovat sama sebe? A jak může ne-mysl/unmana kontrolovat mysl?

Tímto končí 10. kapitola 9. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Přednáška o Átman“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek

Poznámka: viz přednáška, ve které Šrí Siddharáméšvar komentuje tuto kapitolu (z knihy Amrut Laja I - Přednáška 37-38)

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)